Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6110
6110
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Autorka mě zase potěšila, knížka se mi moc líbila, i když v porovnání s Hanou byla malinko slabší. Všechny tři hlavní hrdinky byli něčím zajímavé, nejméně mě bavila Anežka, protože byla taková "neslaná nemastná", ale u ní byl ten konec nejvíce překvapivý. Už se těším na další knížku, mám přichystaný Hotýlek a pevně věřím, že nebudu zklamaná.
Velice čtivá knížka, která mě neustále něčím překvapovala a šokovala. Včetně konce, který jsem také čekala úplně jiný. Hvězdičku strhávám jen proto, že mi trošku (obzvláště ze začátku) vadilo jak se bez varování mění vypravěč, chvíli mi trvalo si uvědomit kdo zrovna vypráví. Ale bylo skvělé prožít tolik příběhů a vidět věci z více úhlů.
Historie tří generací jednoho rodu, dává nahlédnout do tří etap dějin, dvou světových válek a socialismu. Autorka poutavě vystihla, co lidé prožívali a přiblížila nám životní osudy tří žen, které se s životem, i přes rozličné osobní chyby, jež si uvědomovaly, a ke kterým je přivedly náročné životní situace, dokázaly vypořádat.
Autorka opět nezklamala. Dokonce bych řekla, že tato knížka je lepší než Hana.
Příběh je psaný velmi ctive, už od první stránky se orientují. Precteno za 2 dny na dovolené..
Příjemné a milé čtení o několika generacích, připomíná mi to seriál vyprávěj..
Knížka se mi líbila, je čtivá, děj ubíhá. Protože už jsem četla něco od této autorky, vidím tam rysy prvotiny. Ale výborné prvotiny! Jako by otukavala, co si ke čtenářům může dovolit. Možná proto ten závěr...
Toto byla poslední kniha od paní Mornštejnové, kterou jsem nečetla. Myslela jsem si, že Hanu nic nepřekoná, ale za mě je Slepá mapa nejlepší. Čtete příběh, který vlastně znáte, ale přesto je plný překvapení a zvratů, které berou dech. A po přečtení poslední stránky jsem zoufale hledala, jestli náhodou nenajdu ještě pár dalších...
Toto byla má druhá kniha od paní Mornštejnové a musím přiznat že i tohle čtení mě úplně pohltilo. Sklaním se před talentem a obrovským nadáním které tato spisovatelka má. Jak dokáže vdechnout život postavám v příběhu až čtenáři připadá že je všechny zná a celý příběh sleduje z blízka a tají se mu dech jak to všechno dopadne... A když dočte do poslední stránky tak ještě nechce aby to byl konec...
Opět skvělá kniha, skvělé spisovatelky,kterou jsem si hned po první knize oblíbila a s dalšími knihami obliba stoupá. Nemůžu se dočkat až budu číst další knihu, zatím poslední.
Paní Mornštajnová má dar vyprávět. Prostě, jednoduše, zkrátka tak, jak je píše sám život, kterým se inspirovala. Takových obyčejně neobyčejných osudů je tisíce a je správné je vyprávět, zvlášť když to někdo umí.
Myslela jsem, že po Haně nemůže být nic lepšího. Hana-kniha, co mi navždy zůstane v srdíčku se přeci nedá překonat. Objednala jsem si v naší knihovně Mapu a čekala, až na mě přijde řada. A když přišel email, že je kniha volná , těšila jsem se domů, až otevřu první stránky a s klidem v duši, že prostě to nejlepší z pera paní Mornštajnové jsem četla a nic víc nečekám, jsem otevřela první stránku. A četla , četla,četla...až do teď. Jaká slova však volit, když u Hany jsem napsala, že lepší knihu jsem nečetla, že mě chytla a nepustila, že jsem u čtení nedýchala...
Příběh rodiny a jejího okolí, tak spjatý a přitom tak každý jiný. Tak logicky uzavřené příběhy, tak uspořádané do sebe, všechno do sebe časem tak logicky zapadne...
Jediné- a paní Mornštajnová , promiňte, trochu něco málo o výsleších na státní policii vím-i když, pravda z doslechu...kdo jednou nehtíkem zavadil, toho nepustili, natož aby na něj zapomněli. Ale to je jen můj povzdech, na kvalitě této knihy tato malá kosmetická závada naprosto nic neubírá, protože i já věřím, že nade mnou moje babičky a dědové také drží "tam nahoře" ochrannou ruku, protože vědí, že jsem živel a že bych občas mohla po sobě nechat spálenou poušť. TAkže -Haló, haló vy tam všichni nahoře.... děkujeme vám , my tady dole na vás moc a moc myslíme a přejeme vám zasloužený klid a nebojte se, my si své místo tady na tom světě nějak , snad s úctou k vám, čestně dobojujeme....
A vám, co se chystáte na tuto knihu - závidím vám,že máte před sebou nepoznanou knihu tohle čtení je opravdová nádhera.
Toto je literarne umenie samo o sebe, realne, zivotaschopne, putave, do poslednej nitky odmotane klbko pribehu - tlieskam, vazne dobre.
Další kniha od autorky a další nadšení, plný počet hvězdiček nemůžu dát jen proto, že jsem nedávno dočetla knihu Heřmánkové údolí (částečně podobné téma) a to mě nadchlo ještě o kapánek víc. Jinak paní autorka prostě umí, mě už se líbila její druhá kniha Hotýlek, má vytříbený styl psaní, nádherně umí vykreslit psychologii postav, navíc vícegenerační román se úžasně čte a já můžu určitě doporučit k přečtení.
Naše životy jsou plné okamžiků, kdy se musíme rozhodnout. A nic není černobílé!
Nejdůležitější asi je umět odpouštět, pamatovat si to dobré a se špatným se vyrovnat...
Přečteno téměř doslova jedním dechem během propršené neděle a nemohla jsem si vybrat lepší literární společnost. Je to opravdu velmi čtivé, uvěřitelné a přesně jak tady už několik z vás psalo, máte pocit, že vám to třeba vypráví babička, nebo někdo z rodiny. Myslím, že spousta z nás v tom může najít podobnost s osudy vlastních předků.Smekám s jak lehkým jazykem autorka líčí zrůdnosti událostí 20. století, na které nesmíme nikdy zapomenout. Díky téhle knížce se určitě líp přiblíží historie naší země i mladším generacím.
Skvělé. Už při četbě Hany mne napadalo, že témata Aleny Mornštajnové jsou natolik nosná, že by jim slušel i mnohem širší formát. A totéž si myslím o Slepé mapě... Pevně věřím, že se jednou dočkáme rozsáhlého románu, který bude stejně skvělý jako jsou její aktuální knihy. Doporučuji.
Paní Alena prostě umí vyprávět, čistě a lidsky často drastické okamžiky všedního života, proto jsou její knihy tak čtivé a krásné. Slepá mapa nebyla výjimkou. Doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Tento příběh mě chytil za srdce a už se ho nepustil. Troufám si označit paní Alenu Mornštajnovou za královnu současné české literatury - co kniha, to naprostý skvost. Podobně jako Hana i Slepá mapa skrývá dech beroucí příběh, který vás nepustí, dokud ho celý nepřečtete, a i potom vám na hodně dlouhou dobu zůstane v hlavě. Osudy tří generací mě zasáhly a zaujaly natolik, že bych klidně snesla, kdyby byla kniha o sto - dvě stě stránek tlustší.