Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488693/bmid_sepot-z-lesa-5nL-488693.jpg
4
925
294
Mezi stromy číhá zlo… Před dvaceti lety v hlubokých lesích Orlických hor beze stopy zmizel jeho nejlepší kamarád. Teď se investigativní novinář Petr vrací do rodné vesnice, aby se vyrovnal s rozvodem a dal dohromady dům, který zdědil po matce. Z hlubin minulosti se vynořují nejen staří známí, ale i děsivé vzpomínky. Navíc zjistí, že kamarád nebyl ani zdaleka jediným, kdo se v okolí ztratil. Začne na vlastní pěst pátrat po tom, kdo – nebo co – za zmizeními stojí. A stopy, jež nachází, ho pomalu vedou do míst, jaká si nedokázal představit ani v nejhorších nočních můrách… Mysteriózní thriller, který si oblíbí čtenáři Jozefa Kariky nebo C. J. Tudor!... celý text
Přidat komentář
Hodnocení: 5/5
Naše společné čtení nás zavedlo do Orlických hor. Viděla jsem na knížku rozporuplný recenze, ale šla jsem do toho a dobře jsem udělala, protože mi kniha neskutečně sedla.
Petr je novinář, který se nakonec vrátí do své rodné vsi a to přímo k Orlickým horám. Návrat mu ale připomene tragédii z dětství od které utekl a rozhodne se zkoumat hlouběji co se stalo jeho kamarádovy v roce 1993.
Jeho domovská oblast ale skrývá hrozivé tajemství.
Od začátku do konce jsem se bavila. Postavy jsou vykreslené takovým způsobem, že jsem měla pocit jako bychom se znali už x let. Petr je strašný sympaťák a i když potom nastává temná atmosféra, tak je často odlehčena nějakým dialogem u kterýho jsem se vážně musela zasmát.
Někomu může knížka připadat zdlouhavá, ale mně to sedlo úplně se vším všudy.
Úplně nesouzním s tím, že by to měl být horor, je to spíše z mého pohledu mysteriózní pátrání a potírání zla jako ve filmu Indiana Jones.
Objevuje se zde téma obětování a sekty nebo kultu a vlastně si dovedu představit, že by se tohle někde mohlo dít s tím, že člověk uposlechl nějakou vyšší moc která k němu promlouvá, protože on je ten vyvolený co chrání ostatní pomocí krvavých obětí.
Zapojená je slovanská mytologie a konec má naprosto skvělé rozuzlení a zakončení. Dokonce byl konec natolik dojemný, že jsem doma na gauči zaháněla slzy.
Doporučuju každému, kdo má rád mytologii (nejen slovanskou), záhady a pátrání po příčinách a padouchovy, který nemusí být jen z masa a krve.
Docteno jen kvůli tomu, že nerada nechávám knihy nedoctene. Spousta věcí zůstane nedoresena (Hanka, jak to bylo dál.. ). Strasne se to táhne, stačila by klidně polovina stránek. A když už jste na konci, je to všechno najednou hrr a to nejdůležitější se odehrává na posledních pár stranách.
Na knížku jsem se těšila, protože děj je zasazen do Orlických hor a okolí odkud pocházím. Trochu mě vadila zkomolená jména obcí a měst Také se podle mě děj hrozně táhl a na konci knihy zase aspoň jedna kapitola s očištěním hlavního hrdiny chyběla.
Trochu King, trochu Karika, trochu dřina. Ale nakonec jo. Co mě opravdu znepokojovalo, nebyl ani tak nadpřirozený prvek, ale mezilidské vztahy, pomluvy a podrazy. To bylo udělané dobře a fungovalo to. Mile mě překvapil konec, jelikož jsem odhadoval, že to dopadne úplně jinak. Za to dávám palec nahoru.
Úžasné! Velmi se mi líbí to jak se autorka vyzná v Orlických horách. V knize je rovněž použit skvělý jazyk a kniha je strašidelná. Asi nejlepší kniha tohoto žánru, kterou znám.
Nejsem cílová skupina, mystery nečtu, myslím, že peklo dokáže člověku udělat člověk sám o sobě až až.
Co hodnotím velmi kladně, je jazyk. Od autorky bych si ráda přečetla cokoliv “ normálního.
To, co dokáže vykřesat z jazyka českého, je nádherné.
Pokud je pachatelem něco, co ve skutečnosti není, tak mě to prostě nebaví, nevěřím, a tím to pro mě ztrácí hodnotu. Nejsem schopna a ochotna se na tu vlnu naladit, přijmout to.
A otevřený konec je doslova podraz na čtenáře.
(SPOILER)
V České rybníčku opravdu krásně sepsaný triller s prvky hororu, kterým se jako červená nitka táhne prvek nadpřirozena navázaný na "pohanská" božstva. Kniha se krásně četla a autorka má opravdu krásný popisný styl, díky němuž si čtenář připadá jako by v danou chvíli byl s hrdninou, postavy jsou hezky vykreslené a Petrovi jsem zhruba od 1/3 držela pěsti aby stihl záhadu vyřešit dřív než zmizí další dítě.
Co by za mě stálo malinko za rovedenéní byla "kauza" Hanka, která byla lehce zmíněna jen na policii ale přesto vyšumněla, přitom mu mhla krásně zavařit ještě před tím než se to celé tak rozjelo.
Na to jak byl začátek pozvolný a popisný tak konec byl jak jízda na tobogánu, což bylo super.
Co mě trochu mrzí je ten otevřený konce protože teď si v hlavě skládám příběhy jak to s Petrem dopadlo, co těď jako bude dělat, jako ho přijme vesnice, zůstane tam, najde novou práci? Prostě milion otázek.
V knize jsou určitě cítit prvky Kinga což kvituju protože ho mnám ráda a i srovnání s Karikou u této první knihy sedí.
* audioknížka * Opět se mi osvědčil hlas Vasila Fridricha – perfektně načtená knížka a výborné přechody mezi jednotlivými kapitolami (i oddělení minulosti a současnosti). Nevím, jak je to v papírové knize, ale v audiu jsem se díky tomu neztrácela.
Co se týče žánru – hororem bych knihu nenazývala. Prvky Kinga jsem cítila, ale bohužel jsem se vůbec nebála (což neznamená, že vy se bát nebudete – já mám horor v kterékoli formě ráda). Naopak pro mě bylo přidanou hodnotou napětí. Od začátku do konce mě zajímalo, kam bude děj směřovat a Petrovi jsem fandila.
To mě přivádí k postavám, které byly naprosto bravurně napsané. A dialogy též. Za to autorce tleskám. A za Imbuse, který si získal srdce nejednoho čtenáře – a právem!
Je pravda, že i já jsem si u některých částí říkala "tady bych to pokrátila", ale ani v takových místech mě knížka nepřestávala bavit. Stejně tak mě nepřestával bavit květnatý jazyk, kterým autorka píše. Už jen díky němu se do další autorčiny knížky pustím.
Konec mě trochu zklamal. Možná jsem ho ani nepochopila, ale zamrzelo mě, že v moment, kdy děj začal doopravdy gradovat, až jsem přestávala dýchat, bylo po všem. Pokud je tu někdo, kdo nad koncem přemýšlí jako já – neváhejte mi napsat do zpráv, ráda se o něm pobavím a třeba zjistím, že mi něco uniklo. Celkově jsem ale ráda, že taková knížka v českém rybníčku vznikla a budu doufat za další takové.
V rámci obdobia okolo dušičiek som mal chuť siahnuť po nejakom horore, vybral som tento a musím povedať, že to bola veľmi dobrá voľba. Ako sama autorka napísala, kniha je inšpirovaná Kingom, hrá to hlavne na atmosféru a dej je dosť rozvetvený. Kniha obsahuje okrem hororových prvkov aj prvky detektívky a spoločenského románu. Nestáva sa mi to v knihách tohto žánru často, ale v tomto prípade mi veľmi sadla aj hlavná postava. Peter bol veľmi sympatický a fandil som mu. Zo začiatku sa mi kniha nečítala najlepšie, trvalo asi päťdesiat strán, než som si na autorkin štýl a jazyk zvykol. Autorka používa v knihe aj slová z miestneho nárečia. Hoci to spätne veľmi oceňujem, skvele to dotvára atmosféru zapadnutej dediny, tak som s tým zo začiatku bojoval. Príbeh je veľmi dobre prepracovaný. Využitie slovanskej mytológie, miestneho folklóru a obyčajov robí klasickú zápletku o miznúcich deťoch veľmi zaujímavú. Autorka dokázala skvele zachytiť aj mentalitu dedinských ľudí. Uvažoval som o plnom hodnotení, ale miestami mi kniha na horor prišla príliš pomalá a kombinácií s drobnosťami spomínaných vyššie som sa rozhodol pre štyri hviezdy. Šepot z lesa je však bezpochyby pozoruhodný počin, ktorý vám určite odporúčam.
Velmi zdařilý kousek a v audio podání Vasila Fridricha přímo lahůdka. České venkovské prostředí nasáklé pohanskou mythologií funguje až překvapivě dobře. Hororové výjevy jsou pro mě sice zbytečně doslovné - konvenovala by mi větší míra neurčitosti ohledně toho, co se děje doopravdy a co pouze v představách hlavního hrdiny - ale není to nic, co by mi snižovalo zážitek. Velmi jsem se obávala finále neb v určitý moment mi přišlo že už z toho nelze vybruslit, aby to nebyla úpná pohádka nebo úplná pitomina, ale autorka z toho nakonec našla cestu ven. Těším se na další.
Zajímavý hororový příběh plný tajemství. Autorčin styl se mi líbí, ale knize by z mého pohledu prospělo zkrácení. Taky jsem trochu nepochopila závěr, ale jinak moc fajn čtení.
V drtivé většině případů si vybírám knihy ke čtení podle recenzí. Důvod je zcela prozaický - mám málo času a ten chci investovat co možná nejlépe. Nicméně tu a tam udělám výjimku a šáhnu po titulu v knihkupectví takříkajíc na první dobrou. A to byl i případ Šepotu z lesa od Katky Surmanové. A musím říci hned v úvodu, bylo to milé překvapení.
V první řadě je třeba říci, že nejsem fanda současné české maistreamové literatury (pana, dnes již zesnulého, Kunderu nepočítám díky jeho francouzskému občanství). Proto pro mě působilo jako zjevení prvních několik strach Šepotu z lesa. Barvitý, osobitý a květnatý jazyk, jímž Katka staví sympaticky naaranžované větné konstrukce. Mňamka, ze které mi spadl jazyk na kalhoty. A co je nejlepší? Autorka si nejen na český rybníček udržela nadstandartní řemeslnou (chce se říci až uměleckou) úroveň. Formálně super.
No jó, ale co obsah?
A zde se, chtě nechtě, musím opakovat - paráda. Velmi pečlivě dávkované napětí, prokládané intermezzi, co dávají čtenáři oddychnout a současně jej tlačí k oné ještě "jedné kapitole a půjdu spát". Dramaturgicky sice v samotném závěru trošku zaškobrtne, kdy závěrečná katarze je tak trošku uspěchaná, ale ani to nijak nesnižuje kvality Šepotu z lesa.
A příběh? Kdo je fandou pana Kariky, bude jako doma. Mysteriózno, trošku krimi, trošku folk horor. Vše vyváženo a na to, že autorka pracuje s postavou jakési tajemné postavy čertíka v kulisách Orlických hor, počíná tak s citem, že to nepůsobí až tak úplně ne neuvěřitelně. Postavám je věnován dostatek prostoru, a proto působí vykresleně a čtenáři dává smysl jejich jednání.
Závěrem se nedovolím menšího srovnáním s již zmiňovaným Karikou. Ten přišel s formulí folkového hororu zasazeném do nám známých kulis. Antagonista je v drtivé většině postava (resp. síla) vyvěrající z tradičních pověr, co si hledají místo v moderním světě. Kateřina Surmanová tuto formuli přejímá, ale nečiní tak prvoplánově, ba naopak. Posouvá ji ještě o třídu výše, protože ji obohatí o naše poměru velmi nadstandartní literární aspekt. Za mě jednoznačně milé překvapení a nemohu jinak než plný počet hvězd.
Mysteriózní příběhy čtu opravdu málo, ale tenhle jsem si užila. Nicméně mnohem více mě bavilo to, co se odehrává v běžné realitě. Setkání se starými známými i novými známými, hledání v historii....
Knížka mě moc bavila. Tajemno z domácího prostředí s řopíkama a zkaženým lesem, za mně super. Jen se teď trochu v podobném prostředí koukám víc kolem sebe ... Super.
(SPOILER)
Na tuhle knihu jsem měla zálusk od chvíle, co vyšla, ale dostat se v knihovně k ní, to byl fakt nadlidský úkol. Nicméně se to podařilo a já musím uznat, že čekání se v tomto případě opravdu vyplatilo.
Nejčastěji je knize vyčítán poměrně velký počet stránek a jistá ukecanost, což bude asi i pravda, nicméně mně z toho nevadilo ani jedno. Čtení mě bavilo od začátku. Autorka postupně budovala atmosféru, seznamovala nás s charaktery lidí a postav, s koloritem vesnice, tradicemi, mytologií a s lesem, kde asi nebude všechno úplně v pořádku. A to vše prostřednictvím krásného jazyka a nadmíru bohaté slovní zásoby, nad kterou srdce čtenářovo zaplesá. Zabralo jí to více stran, ale podle mě to bylo nutné, aby fungovala druhá půlka knihy, abychom sami dokázali pracovat s charaktery jednotlivých postav, které najednou nebyly takové, jako na začátku.
Co se týče zápletky, mezi námi, byla famózní! Ono pár duchařských hororů už na scéně je, ale jejich největší slabinou bývá ne úplně funkční konec. Ono vymyslet to tak, aby to fungovalo a čtenáře uspokojilo, není žádná procházka růžovou zahradou. Zde známe hlavního "padoucha" téměř od začátku, nicméně autorka přišla v závěru ještě s jedním WOW momentem, kdy nesmírně potěšila i mé kriminalistické srdce, což nesmírně oceňuji.
Hlavní postava žurnalisty Petra mi byla sympatická od první chvíle a moc jsem mu fandila. Co se týče jeho věrného přítele Imbuse, tolik lásky jsem ke knižnímu psímu hrdinovi cítila naposledy možná u Lassie :-). Parádní dvojka, která se mi vryla do srdce.
A teď se dostávám k samotnému konci, posledním pár odstavcům, závěrečnému vydechnutí nad příběhem. Přátelé, možná si stojím na vedení, ale mně to prostě nesedí a asi jsem to nepochopila. A pokud by zde byl někdo, kdo má jasno a je svolen k malé diskuzi nad závěrem, uvítám ho v soukromé zprávě.
Jinak knihu vřele doporučuji k přečtení, nemusí sednout každému, ale její kvalita je neoddiskutovatelná. A na druhý autorčin počin se také velice těším.
Knihu jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Musím přiznat, že se nerada pouštím do děje, kde se prolíná skutečnost s projevy nadpřirozených úkazů. Při některých scénách mne skutečně mrazilo.
Jinak ale šlo o příběh zajímavý a čtivý. Nakolik je kniha obsáhlá a nutno se na děj velmi dobře soustředit, netrvalo mi příliš dlouho ji přečíst. Musím ale souhlasit s jinými komentáři, že kus děje mohla autorka vypustit, že kniha byla příliš rozvláčná, některé pasáže tam vůbec nemusely být.
Hlavní hrdina, investigativní novinář Petr, který se vrací do rodné vesnice v Orlických horách do domku po svých rodičích, mi byl sympatický. Stejně tak, jako jeho sousedka a rodinná přítelkyně paní Urbánková. Už méně sympatické mi byly některé další osoby, které se zpočátku tvářily jako jeho noví přátelé.
Petr ztratil v dětství svého nejlepšího přítele Vojtu, který zmizel neznámo kam, a nikdy se nenašel. Setkal se s jejich společnou kamarádkou Helenou, která byla vdaná a měla dceru Karolínu. Brzy po jeho příjezdu se začínají dít věci, které vedou k jeho přesvědčení, že musí zjistit, co se tenkrát s Vojtou stalo. Zaplétá se do složitých situací, ze kterých bude pak těžko hledat východisko.
Knihu jsem přečetla, přestože bych se dobrovolně do ní nepouštěla. Thrillery s prvky hororu nejsou moje oblíbená četba.
Tak tohle opravdu nebyl můj šálek kávy. Děj se mi strašně vlekl, do čtení jsem se musela doslova nutit a nebýt toho, že ze zásady všechny knihy dočítám, tak bych ji už dávno odložila. Vzhledem k ohlasům na tuto knihu je určitě chyba ve mě, nejsem prostě cílová skupina takového žánru, ale nic to nemění na tom, že si z příběhu neodnáším vůbec nic.
Od této knihy jsem měla vysoká očekávání a musím říct, že mě nezklamala, přestože pár připomínek mám, děj mě chytil a nepustil. A řeknu vám, že ke konci je to neuvěřitelná jízda. No, dočetla jsem v půl druhé ráno a to asi mluví za všechno
Dle mého názoru je znát, že jde o prvotinu a působí to na mě jakoby se při psaní knihy autorka teprve vypisovala. Začátek je psaný trochu kostrbatě - zbytečně složitá souvětí protkaná až nesmyslným počtem závorek, ale jak příběh postupuje, text je mnohem čistější.
Seznámíte se s hl. hrdinou Petrem, kterého jsem si fakt oblíbila a všemi deseti jsem mu fandila, prožívala jsem s ním všechna zklamání, úspěchy, zradu i strach. Kromě něj jsem si zamilovala také Imbuse, Petrova adoptovaného psíka, který mi připomínal mého vlastního chlupáče. Musím Belle někde koupit šunkovou kost, Imbusovi chutnala, tak to chci vyzkoušet taky
Ze začátku nějaké strašidelné okamžiky nečekejte. Autorka rozvíjí děj postupně, seznámí vás s malebným prostředím Třebovic a s jeho obyvateli, ale později začne hrát na atmosféru, do hlavy vám nasadí opravdu absurdní mrazivé představy. Pravděpodobně se nebudete bát, ale rozhodně budete mít starost o osudy postav, budete napnutí, jak to celé dopadne, vlastně nebudete napětím občas ani dýchat, ale hlavně budete luštit záhadu a přemýšlet společně s Petrem, jak to všechno konečně zastavit, protože...
"LES SE ZKAZIL. ZKYSNUL JAKO MLÍKO."
Moc se mi líbilo zapojení slovanské mytologie. Příběh je skvěle propracovaný a způsob, kterým děj vyvrcholil mě po čtenářské a emocionální stránce naprosto uspokojil. Těším se na další autorčiny knihy, které si nenechám ujít.
Štítky knihy
tajemství horory mysteriózní, mystéria Orlické hory české horory slovanská mytologie zmizení dětí
Šepot z lesa
(SPOILER) Ke knize mám nějaké výhrady. Musím přiznat, že nemám ráda knihy s nadpřirozenou tématikou. Jinak ale šlo o příběh zajímavý a čtivý. Musím však souhlasit s jinými komentáři, že kus děje mohla autorka vypustit, že kniha byla dost rozvláčná.
Petr, který se vrací do rodné vesnice v Orlických horách do domku po svých rodičích, mi byl sympatický. Stejně tak, jako jeho sousedka a rodinná přítelkyně paní Urbánková, i jeho kamarádka z dětství Helena. Už méně sympatické mi byly některé další osoby z jejich spolku.
Petr ztratil v dětství svého nejlepšího přítele Vojtu, který jednoho dne zmizel a nikdy se nenašel. Jejich společná kamarádka Helena byla šťastně vdaná a měla dceru Karolínu. Petr zjistil, že on a její dcerka Kája, mají nějaké společné zážitky, které se váží k dávno ztracenému případu. Brzy po jeho
příjezdu se začínají dít podivné věci, které vedou k jeho přesvědčení, že musí zjistit, co se tenkrát s Vojtou stalo. Zaplétá se do složitých situací, ze kterých bude pak těžko hledat cestu.
Konec knihy mne trochu víc rozhodil. Nebyla jsem si jistá, jak to ve skutečnosti dopadlo, i když to zřejmě dobře autorka nastínila. Chyběl mi nějaký přesvědčivě napsaný konec.