Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488693/bmid_sepot-z-lesa-5nL-488693.jpg
4
925
294
Mezi stromy číhá zlo… Před dvaceti lety v hlubokých lesích Orlických hor beze stopy zmizel jeho nejlepší kamarád. Teď se investigativní novinář Petr vrací do rodné vesnice, aby se vyrovnal s rozvodem a dal dohromady dům, který zdědil po matce. Z hlubin minulosti se vynořují nejen staří známí, ale i děsivé vzpomínky. Navíc zjistí, že kamarád nebyl ani zdaleka jediným, kdo se v okolí ztratil. Začne na vlastní pěst pátrat po tom, kdo – nebo co – za zmizeními stojí. A stopy, jež nachází, ho pomalu vedou do míst, jaká si nedokázal představit ani v nejhorších nočních můrách… Mysteriózní thriller, který si oblíbí čtenáři Jozefa Kariky nebo C. J. Tudor!... celý text
Přidat komentář
Moc dobré čtení. Libi se mi, že je z prostředí mě blízkého. Hlavní hrdina Petr je moc sympatický a docela jsem se do něho dokázala vzít a moc jsem si oblibaila jeho psa. Kniha byla opravdu ctiva a místy i napínavá. Mám ráda když je v knihách nadpřirozeno. Jediné co mě zklamalo byl ten konec. Chyběl mě tam nějaký závěr, jak to nakonec dopadlo s Petrem a jestli se s Helenou usmírili. Nevím jestli bude mít kniha nějaké pokračování ale spíš ne. Za mě ten konec byl dost slabota. Nemám ráda otevřené konce.
Ach, tak to bylo něco! Užila jsem si každou stránku, nenudila jsem se ani jednu jedinou. A to autorka slovy rozhodně nešetří, a čtenáře pěkně zevrubně a podrobně zasvěcuje i do těch nejobyčejnějších a každodenních činností hlavního hrdiny. Ale mě vůbec nevadilo být součástí Petrova a Imbusova života.
Jo, bála jsem se, a ne pouze jednou, docela často, obzvláště večer, když jsem byla sama doma, a Petr se zrovna vydal třeba do lesa k řopíkům, nebo se mu zbláznilo jedno staré rádio.
Tady bylo všechno, co mám ráda - dávné tajemství, mysteriózno, staré slovanské zvyky a obyčeje...a to vše naše, české, konkrétně reálie z Orlických hor ( doporučuji autorčin IG, krásně vám dokreslí atmosféru). Jo, bylo to prostě boží!
Ten příběh se mi dostal pod kůži, zavrtal se tam a nechce odejít. Pořád na něj myslím. Nevěděla jsem, co si přát - je za tím vším něco mezi nebem a zemí? Nebo to bude mít reálné, pozemské vysvětlení? Co myslíte, jak to dopadlo?
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Naprostá pecka, námětem, příběhem, literárně... Strasně dobře se mi kniha četla, děsivé je to, že je příběh uvěřitelný. Šest z pěti hvězd a další za Rožnov. :-)
Kdyby se toho ujal dobrý režisér, to by byl panečku pecka film... :-)))
Na začátek uvádím, že nejsem úplně cílovka. Thrillery a horory čtu, ale spousta z nich se mi prostě nelíbí, a tak si vybírám pečlivě. Na Šepot jsem ale byla zvědavá, protože se odehrává v mém rodném kraji a tak jsem do něj investovala. A překvapil mě, což jsem úplně nečekala.
Začnu pozitivy. Je to čtivé a napínavé. Dobrý námět. Bála jsem se a nechtěla bych knihu číst večer sama doma (ale já jsem teda paranoidní poseroutka). Bavilo mě to, byť ne úplně od začátku. Vývoj některých událostí byl pro mě nečekaný.
A teď výhrady, kterých není málo. Jak už jsem říkala, stránky ubíhaly rychle, zároveň mě ale překvapovaly některé stylistické neobratnosti a zbytečně zdlouhavé popisy náplně Petrových dnů. Nechce se mi tady citovat a komentář zbytečně natahovat, ale pasáží typu "snědl čínskou polévku, osprchoval se, oblékl se, zavázal si tkaničky, vzal klíče z věšáku, psovi sbalil kost a zamkl dveře" je tam x. Zbytečné. Banálních rozhovorů typu "jak se máš? dobře, co ty? jde to, dáš si párek? díky? s hořčicí nebo s kečupem?" rovněž. O dobrých 50 stran to mohlo být kratší a rozhodně by to textu prospělo.
Hlavní hrdina je celkem sympaťák, ale zároveň mi byl po celou dobu tak trochu ukradený. Kdyby tam někde přišel o kejhák, tak mi to není moc líto. Postavy kolem něj jsou celkem šablonovité (bodří venkované, paranoidní vyšetřovatelé, žárlivé milenky, nepříjemní policisté). Terminus technicus "psychologie postav" úplně v lásce nemám, ale je to přesně to, co tady chybí.
A nakonec to, s čím jsem měla největší problém. Zkomolené místní názvy a Orlické hory vyobrazené pomalu jako Zakarpatská Rus, kde by rodilý měšťák nevydržel ani den. Autorka v doslovu vysvětluje, proč používá Sedloňovice místo Sedloňova, Dobrunku místo Dobrušky a podobně, ale její vysvětlení (geografická poloha, která v reálu neodpovídá dění v příběhu) mi přijde trochu na hlavu. Nechápu, proč to udělala (zvlášť, když města typu Náchod, Rychnov nad Kněžnou atd. uvádí pod skutečnými názvy). Orlické hory přejde zdravý, průměrně fyzický zdatný člověk za den. Reálně se tam ztratit dá jen velmi obtížně (mně s mým orientačním smyslem, který nestojí za nic, se to nepovedlo nikdy). Takže kdykoli jsem četla slova jako "temný, hluboký les svírající se kolem zapadlých horských stavení", přišlo mi to tak trochu absurdní.
Obecně bych řekla, že největší problém pro mě představovalo čarování s místními názvy a fakt, že to je prostě můj rodný kraj. Zároveň mi ale autorčin styl byl něčím sympatický. Jestli napíše někdy něco dalšího, bude mě to zajímat. Silnější tři hvězdy.
Výborné čtení. Má to příjemný kingovský nádech, ale není to ani náhodou vykrádačka jinýh příběhů. Neokoukané prostředí, které mi je hodně blízké, byl hlavní důvod, proč jsem se do knihy pustila. Autorka má skvělý styl. Kniha je dlouhá, ale nevynechala bych jediné slovo, všechno do sebe pěkně zapadá.
Námět super, líbilo se mi i vykreslení atmosféry. Ale celý příběh mi přišel zbytečně zdlouhavý a tím to trošku kazilo ten výsledný dojem.
Jako nevim. Tři hvězdičky mi přijdou málo a čtyři zase hodně... Je super, že příběh je z okolí, které znám, působí to realisticky. Jen mě trochu mrzí ten lehký náboženský podtext, celý ten popis mystických situací.. A nejvíc asi nevěřím tomu, že jsou tam všichni tak ideální a v pohodě a všichni rádi pomůžou, pokecají, vysvětlí. To je ještě víc nereálný než celej bůh dohromady :) a konec taky nedotaženej, člověk na to čeká přes 400 stran a nedostane nic. Achjo, pořád čekám na knížku, u které bych řekla: Wow, tak to byla jízda! No, tak třeba to bude ta další..
Povedený a ryze český mysteriozni thriller, hezky a květnatě napsáno . Když nad knihou přemýšlím, nejvíc mi připomíná Kingovo TO. Zajímavé postavičky i námět příběhu a také zasazení do poutavé přírody Orlických hor…
Chcete se bát? Chcete poznat krásu Orlických hor? Baví Vás tajemno? Nechte se od autorky Kateřiny Surmanové zavést do lesa a poslouchejte, co Vám chce les říct.
Seznámíte se zde s Petrem, který se po letech vrací do rodné vesničky. Začnou se mu vybavovat vzpomínky na dobu, kdy tady žil. Jednou z nich je i vzpomínka na kamaráda, který se tu před dvaceti lety ztratil a nikdy se nenašel. Petr se rozhodne, že zkusí pátrání na vlastní pěst, aby odhalil, co se tenkrát vlastně stalo. To, co ho čeká, Vám rozhodně nedá spát.
Jelikož sama pocházím z Orlických hor a mám ráda tvorbu českých autorů, neváhala jsem ani minutu a do knížky jsem se ihned pustila. A výsledek? Jsem absolutně nadšená! Autorka píše skvěle, dokáže vykreslit dokonalou atmosféru a tento mysteriózní thriller bude ve mně ještě dlouho doznívat.
Při čtení mi místy běhal mráz po zádech, bylo to strašidelné, že jsem napětím ani nedýchala. Zároveň je vám dobře, když se ocitnete s Petrem v chalupě a užíváte si krásy přírody v okolí. V příběhu se kolikrát i zasmějete, je to vtipné, jsou tu příhody ze života, které sami můžete zažít.
Co mě moc bavilo, tak odhalování různých tradic, zvyků, mýtů a pověr. Je vidět, jakou si s tím autorka dala práci a já při čtení nejednou vyhledávala na internetu další informace, protože jsem chtěla vědět víc.
Jelikož se příběh odehrává v mém okolí, tak možná i proto si mě získal ještě víc. Autorka sice vysvětluje, že si některá místa vymyslela, některá přesunula o pár kilometrů dál, ale spousta jich je tam, kde jsou skutečně a já si při čtení dokázala přesně vybavit, kudy hlavní hrdina jezdí nebo kde se třeba staví v hospodě. Na druhou stranu se budu trochu bát jít u nás do lesa.
Rozhodně se podívejte na Instagram autorky, ukáže Vám místo, kde dostala nápad na příběh a zavede Vás i k řopíkům, bunkrům v lesích, které hrají v knize velkou roli.
Knížka, ač hororová, dokázala ve mně vyvolat spoustu emocí, a i nějaká ta slzička ukápla. Je nejen skvěle napsaná a promyšlená, ale moc se mi líbí i obálka a celkové grafické zpracování.
Skvělá kniha, která by Vás rozhodně neměla minout, ať už preferujete jakýkoliv žánr. Věřím, že se budete bát, ale zároveň si užijete skvělý příběh.
(SPOILER)
Nejdřív napíšu, co se mi líbilo. V první řadě naprosto úchvatná obálka. Autorka má obrovskou slovní zásobu, některé slovní obraty mi doslova vyrážely dech. Zasazení příběhu do Orlických hor byl skvělý nápad, zdejší kraj by sám mohl vyprávět. I když si myslím, že kniha mohla být kratší, přečetl jsem ji za dva dny, tak moc mě příběh pohltil. Kateřina Surmanová umí psát, a já doufám, že se kniha bude skvěle prodávat a dočkáme se dalších.
Teď k tomu, co mi vadilo. Naprosto mě iritoval neprofesionální přístup policie, tak to zkrátka nechodí a jako úlitba příběhu mi to přišlo dost laciné. Neskutečně mě zklamal konec. Pořád jsem doufal, že se z toho opravdu vyklube nějaká sekta, ukáže se, že hlavní hrdina je psychopat, cokoliv, co by zůstalo v reálné rovině. Pořád jsem čekal nějaký wtf moment, zvrat, ale ten nepřišel, kniha dospěla ke konci, ke kterému celou dobu směřovala. Fantasmagorický závěr mě prostě zklamal, čekal jsem víc. Skoro mi přišlo, jako kdyby autorka už nevěděla jak dál, a tak to prostě nějak rychle ukončila. Podobně zklamaný jsem byl z konce knihy Strach od Kariky. Naopak se mi líbilo, jak bylo vykresleno "kamarádství" místních obyvatel. Jak bylo zmíněno v mé oblíbené videohře: "přátelství je sračka."
Nicméně můj pocit ze závěru je čistě subjektivní a nic to nemění na tom, že tahle kniha je pecka. Nedočkavě budu vyhlížet, s čím dalším autorka přijde.
Cením hned několik fajn nápadů, vycházejících hlavně z genia loci (řopíky!) a cením i prostředí samotný. Orlický hory tu dělají rozdílový body. Do 'kingovský' poetiky totiž dodávají kus českýho srdce. Kdyby se výrazněji krátilo (472 stránek ve velkém formátu je na žánrovku overkill) byl bych spokojenější. Díky slušný práci s tempem a formě lehké jako pírko, to ale zásadně nevadí. Je to page-turner. Kvalitní. Nic dalšího člověk ani nepotřebuje vědět. Kupujte.
Tohle bylo přesně to, co jsem od knihy čekal - a možná i něco navíc! Atmosféra Jozefa Kariky nebo C. J. Tudor, malá vesnička v podhůří Orlických hor a podivné jevy, u kterých pořád nevíte, jestli mají logické vysvětlení (vlastně v to doufáte), nebo jestli se tady opravdu děje něco nadpřirozeného. Velké doporučení, ale počítejte s tím, že si cestou na záchod v noci budete rozsvěcovat světlo!
Štítky knihy
tajemství horory mysteriózní, mystéria Orlické hory české horory slovanská mytologie zmizení dětí
Šepot z lesa
Šepot z lesa je mnohými přirovnáván ke Karikově Trhlině (která je mimochodem skvělá). Ano, i já jsem tam cítila jistou podobnost s Trhlinou, zarazilo mě ale, jak je kniha námětem téměř totožná s Karikovým Strachem. Horská oblast, osamělý novinář, dědictví, pátrání po zemřelých dětech, jako pomocnice kamarádka z dětství… Tohle bylo jako přes kopírák. Ze začátku mi proto Šepot z lesa připadal jako česky překlad Strachu, nutno ale říci, že když jsem se přes to přenesla, kniha mě moc bavila.
Knížka má skoro 500 stran, ale ty jsou nabité napětím, tajemstvími, děsivými okamžiky a dějem. Číst knížku večer před spaním je celkem výzva, obzvlášť, když hlavní hrdina dostává zprávy ze záhrobí - to se pak každého zvuku ve své domácnosti bojíte jako čert kříže.
Super to bylo, bavilo moc, půl hvězdičky srážím dolů za tu zarážející podobnost s již zmiňovanou Karikovou knížkou, pokud jste ji však nečetli, myslím, že budete nadšeni!