Pád říše římské
Jiří Kovařík
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309229/bmid_pad-rise-rimske-rimske-valky-v-j9r-309229.jpg
4
27
8
Římské války série
< 5. díl
Od bitvy u Mons Graupius a válek dynastie Flaviovců po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Pád říše římské je posledním svazkem pětidílného projektu o vojenské historii antického Říma, zahrnujícím dlouhé období od válek dynastie Flaviovců po roce 69 až po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Jedná se o nesmírné množství bitev a tažení římských císařů i jejich vojevůdců, o krvavé boje se sousedními Peršany, s tzv. barbary i o vnitřní války, v nichž se jeden císař snažil svrhnout druhého. Období expanze na východ, zejména do Mezopotámie a Dácie, představovalo poslední dobyvatelské úsilí římských legií, po němž následovala jen snaha o udržení dobytého území a ve stále větší míře obrana zejména dunajské hranice před stále většími vpády, zejména Gótů. Syntéza válečných dějin Římské říše od konce 1. století až po zhroucení vojenské síly Západořímské říše nemá obdoby ani v západní literatuře.... celý text
Přidat komentář
Oproti předchozím dílům série se tento docela liší. Popisuje období téměř čtyř století v rozsahu, v němž předchozí díly popisovaly období jen jednoho století (čtvrtý díl) či dokonce jen několik desetiletí (třetí díl). Zatímco v předchozích dílech je i jedné válečné události věnována celá kapitola, zde je naopak v jedné kapitole shrnuto několik různých válečných událostí v průběhu více desetiletí. Nutno však podotknout, že autor na toto již v úvodu knihy upozorňuje a vysvětluje to nedostatkem pramenů, kterých je oproti předchozím obdobím méně. A je třeba korektně podotknout, že v tomto směru autor skutečně neměl jednoduchou práci, neboť k období 2. až 5. století po Kr. je dostatečných pramenů skutečně poskrovnu. Z tohoto hlediska autor odvedl dobrou práci a vytvořil velmi čtivou publikaci.
Nicméně přesto se nemohu zbavit dojmu, že tento díl působí trochu "uspěchaně", jakoby jej autor chtěl dokončit spíše ze setrvačnosti. V důsledku toho se dopouští řady chyb a překlepů, např. císař Diocletian je opakovaně označen jako Domitian (viz komentář od etranger). Pro mě osobně bylo velkým zklamáním vynechání bitvy na Katalaunských polích a zápolení Aetia s Attilou, o tom je v samotném závěru jen krátká zmínka (kniha tak formálně končí rokem 410). Pokud bych neznal předchozí díly, hodnotil bych výše, takhle dávám o hvězdu míň.
Důstojné zakončení pentalogie. Ona domnělá uspěchanost je zřejmě způsobena chybějícími či útržkovými prameny. Autor kompiluje dostupné zdroje a předkládá je mimořádně čtivou formou. Pozor! Nepodbízí se, ani nijak nepřikrášluje dané informace. Já jsem spokojen - co jsem chtěl, to jsem dostal.
Na začátek musím říci, že na popisované období jsem se nejvíce těšil. Trochu mne zklamalo, že se cca 350 let historie a změn v římské armádě vešlo do jedné publikace o 330 stranách textu, zatímco druhý díl římských válek, který líčil události cca 150 př.nl. - 70 př.n.l tedy 80-ti let, měl stran 370. Též mi přišlo jako Richie1, že autor poněkud spěchá s dokončením. Nicméně i tak je kniha velmi zajímavá a přináší zmapování období dosud mezi českými autory a historiky nepříliš oblíbeného. Jako velký přínos shledávám informace o Markomanských válkách, popis krize třetího století, vývoj ve výbavě vojáků, vojenských postupů, taktice a strategii napříč obdobími, Constantinův nástup k vládě nad celým impériem, Julianovy boje v Galii a největší tažení římské armády ve 4. století tedy Julianovu výpravu proti Persii, a nakonec vpád Gótů, který prakticky přinesl rozklad impéria, alespoň jeho západní části.
Závěrečný díl Římských válek popisuje velmi dlouhé období od vrcholu římské říše až po její dlouhou agónii. Ta říše byla tak rozsáhlá a tak dobře zorganizovaná, že i přes všechny problémy (a útoky barbarů byly jen jedním z mnoha problémů), trvalo přes 300 let, než došlo k faktickému pádu římské říše (a to jen její západní části). Kovařík opět skvělým způsobem popisuje heroický boj římských legií proti všem protivníkům, přičemž samotní římští vojáci často přispěli svým vměšováním do politické roviny (svrhávání a vybírání císařů) k destabilitě říše.
Mám ale pocit, že poslední díl Kovařík už tak trochu odbyl - asi pospíchal k práci na jiných svých knihách. Některá důležitá období značně zestručnil a v některých případech se dopouštěl i častých překlepů (několikerá záměna jména Diocletiana za Domitiana).
Přes určité nedostatky bylo čtení posledního dílu potěšením, které mi výborně přiblížilo tuto převratnou dobu v historii lidstva.
Kniha, anoncovaná v tiráži jako dílo, které nemá ani v zahraničí obdoby, je až na několik drobných postřehů nekonečnou sérií zklamání. V žádném případě se nejedná o odbornou literaturu, zapadá spíš mezi populárně naučné se silným důrazem na populárnost, nebo spíše líbivost. Platí to zejména o vizuální podobě knihy (jedniné, co se dá na ní skutečně pochválit) a svižném jazyce. S konkrétnímy výtkami začněme u samotného časového vymezení tématu: proč začínat s pádem říše u flaviovců a končit s ním roku 410? Nedozvíme se téměř nic o stavu současného bádání o tomto období (a už vůbec ne nic konkrétního). Katastrofou je množství chyb a překlepů, což svědčí o špatné nebo vůbec žádné práci editora - v kapitole o Diocletianovi je zakladatel dominátu nejméně 12x zaměněn s Domitianem. V neposlední řadě zůstává velkou neznámou odkud byly vzaty hojné ilustrace a mapy.
Díl, který musel dát autorovi největší práci a proto jsme na něj tak dlouho čekali. Poslední díl má o chlup menší náboj, ale to je logické protože v této části dějin římské říše je nejvíce mezer. V každém případě se jedná opět o vysoce nadstandardní dílo v te této kategorii.
Ako tradične vynikajúca kniha určite odporúčam každému koho zaujíma rímska armáda.
Štítky knihy
válečnictví starověký Řím vojenské dějiny římská říše římské dějiny
Autorovy další knížky
| 2005 |  Meč a kříž |
| 2005 |  Co v učebnicích dějepisu nebylo |
| 2011 | Válka Řeků s Peršany |
| 2006 | Rytířská krev |
| 2013 | Ludvík XIV. - Život, doba a války krále Slunce |
Kvalita knih pana Kovaříka bohužel výrazně klesá a je znát, že plodnost autora je na úkor kvalitě. Už dlouhodobě mi nesedí jeho styl, kdy neustále cituje z historických autorů i ve chvíli, kdy je to informačně bezvýznamné. Tato kompilace je bohužel jedno z jeho nejslabších děl.