Quo vadis

Quo vadis https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57426/bmid_quo-vadis-Ggg-57426.jpg 5 2753 346

Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Quo vadis: Powieść z czasów Nerona , 1896


více info...

Přidat komentář

intelektuálka
17.05.2019 5 z 5

Návrat ke starému Římu - perla mé knihovny - téměř 600 stran, u nichž mi jediná nepřipadala zbytečná ...

Postava Petronia - arbitra elegance, linie čistého milostného vztahu mezi Viniciem a Lygií, počátky křesťanství, úpadek starého Říma a postava Nera - opitého mocí, velikášstvím a tichým šílenstvím ...

Myšlenky, vyslovené kdysi dávno nesou poselství do dnešní doby - a současně i kus historie...

Tady bych napsala aspoň za 10 hvězdiček - to je dílo, které mne vždy osloví něčím přínosným... doporučím !

Slůník
06.04.2019 5 z 5

Tady začala moje posedlost starověkým Římem ;)


jfialova
18.03.2019 4 z 5

Krásně a výpravně napsaný historický román. Dobře se čte a osvěžíte si dějiny.

Pergola
10.03.2019

Krásná kniha, napsaná před více než 100 lety vzdělaným autorem, má stále co říci i naší současnosti. Celkem náročné čtení, které ale stojí za to!

Chajda69
03.03.2019 2 z 5

Zhruba jsem věděl, do čeho se pouštím. Tušil jsem, co čekat od historického románu zasazeného do starověkého Říma. Ale Quo vadis pro mě bylo zklamáním.

Západní civilizace je na křesťansko-židovské tradici postavená, a tak (ač agnostik) proti křesťanské věrouce a základům, na kterých stojí, nemám zhola nic. Rozumím tezi o všeobjímající lásce, ale přesto - chování některých postav se tak zásadně vzpíralo zdravému rozumu a bylo v rozporu s jakoukoli logikou, že jsem si nad tím rval vlasy.

Quo vadis pro mě bylo v první třetině vleklou a nezajímavou knihou. Stále dokola, dokola a znovu dokola omílat jeden milostný vztah na téměř dvou stech stranách je prostě k uzoufání nudné. Druhá třetina byla o něco zajímavější, častěji se měnily kulisy děje a postavy a začalo se pátrat po původu a podstatě onoho nového tajemného náboženství uctívajícího Chresta. Z hodnocení vyjímám kontemplativní pasáže křesťanské víry, které si netroufám jakkoli hodnotit a nemyslím si, že bych vůbec měl. Poslední třetinu hodnotím nejlépe hlavně kvůli zobrazení, jak zhoubná je moc vyšinutého tyrana a jeho patolízalských nohsledů, moc, která dokáže smést (téměř) vše, co si zamane. V dějinách bylo možné podobné mocné vidět už mnohokrát a dopady byly zpravidla katastrofální. Oceňuji na druhou stranu, že Sienkiewicz ukázal i druhou, lidštější, Neronovu stránku, a to v rozhovoru s Petroniem v Antiu.

Kladně hodnotím atmosféru antického Říma a to, že Sienkiewicz kategoricky neodsuzoval starou víru Petronia, ba naopak, Petroniovy argumenty proč nezačít věřit v Krista měly hlavu a patu, stejně jako argumenty Pavla z Tarsu (nicméně implicitně jsem jako symbolické a nevyhnutelné odcházení staré víry vnímal právě úplný závěr knihy). Tyto klady ovšem na vyšší hodnocení stačit nemohou.

mysa.cek
22.02.2019 5 z 5

Nejde mi to z hlavy...ako môže príbeh starý dvetisíc rokov, napísaný pred sto rokmi, byť tak neuveriteľne súčasný. Svedectvo o moci, ktorá sa môže ocitnúť v rukách psychopatov a ich zbabelých pätolízačských posluhovačov. Svedectvo o sile slabých, ktorí v tichosti menia svet...

knihy-marmar
05.02.2019

príjemná kniha, dobre sa číta

Vivienca
04.02.2019 5 z 5

Přečteno jedním dechem. Jedna z mých nejoblíbenějších.

Chesterton
14.01.2019 5 z 5

Nejen klasické vzdělání, ale i šlechtický původ autora se promítá do jeho díla. Já naštěstí vzala knihu shlížející na mne z knihovny do ruky už v mládí a zážitek z četby ve mně rezonuje dodnes.
Tuším, že už tehdy jsem vnímala rozhrnutí opony rukou křesťanského Boha i zvrácenost pohanského Říma. Fandila jsem dravé řece i všem křesťanským postavám příběhu. Dobře si pamatuji jak stránky dýchaly životem a kniha nešla odložit.
Naštěstí mi prvotní a ryzí principy zůstaly nablízku v životech mnohých bližších i vzdálenějších lidí procházejících tím mým. Jasně, že potkávám i to překryté smutnými nánosy.
Přesto jsem této knize i jejímu autorovi s fascinujícím životním příběhem vděčná. Za skoro dětské nastavení mého přístupu k životu. Za barvitost, se kterou byl jedním z těch, co mi pomohli odkrýt, že Bůh není pouhá či snad čirá utopie. V neposlední řadě i za zamilovanost do kvalitních knižních příběhů :o)

Dominika13
09.01.2019 5 z 5

Nelehké čtení, pokud nechcete stránky jen "profrčet". Kniha potřebuje alespoň trošičku vytrvalé čtenáře, ale trpělivost se vyplácí. Zamyšlení se nejen nad historií, ale i nad dopady, které má pro lidstvo v globálu. Utlačovaných mi je líto, avšak ještě více mě mrzí, když utlačovaní nakonec sami později utlačují, ale to už jsme jinde.. Ukázky negativních stránek moci, spíše pozitivních, ale částečně i negativních stránek náboženství (záleží na úhlu pohledu). Tato kniha určitě stojí za přečtení!

Raulik
04.01.2019 5 z 5

Jedna z mých prvních knih, nad kterou jsem často přemýšlel a ptal se, jak někdo mohl tak něco úchvatného vymyslet a ještě k tomu pak převést na papír.

DuchDoby
26.12.2018 5 z 5

Po přečtení si člověk musí položit otázku...Quo vadis?

darksterka43
30.11.2018 odpad!

Přečetla jsem jenom asi 30 stránek a knížkou jsem přehodila pokoj...
Takovej bordel v tom...

KURACHJO2018
18.10.2018 5 z 5

Velice dobře napsaný historický román, kde můžeme nahlédnout do života jak císařů, tak otroků a poznat dobu počátku křesťanství. Historický román, kde můžeme žasnout nad tím, jak kdysi- před 2 tisíci lety byl již člověk schopen využít lázně, kanalizaci , neměl starosti s hygienou a přesto svět za tisíc let čekala rána v podobě moru. Kdy byl člověk tak vyspělý, že nad filozofickými úvahami z tehdejší doby zůstáváme do dnes s otevřenými ústy a na druhou stranu , otroci –lidé - na tom byli hůře nežli pes u boudy, či potulná kočka . Popis požáru Říma je tady popsán asi věrohodněji než u Loukotkové Není římského lidu-s o to větším zoufalstvím, protože to opravdová tragédie každopádně byla. Ranné křesťanství a pronásledování prvních křesťanů je zde asi také zobrazeno bez zbytečných příkras , pravděpodobně to ve skutečnosti asi takhle opravdu probíhalo.
Tak mě tak napadá, co jednou budou číst za 2000 let naši potomci a jak se budou smát naší neohrabanosti a neznalosti , co v naší době najdou za klady a jestlipak by v této –pro nás přítomnosti- chtěli žít.

radusak9806
02.10.2018 4 z 5

Příběh je krasně zasazen, postavy mají příjemný vývoj a celkově se s nimi velmi dobře soucítí a vytváří si k nim vztah.
Já jsem velmi zarytý ateista, ale číst tuhle knihu pro mě bylo velmi poutavé a krásné.
celkově mě to utrdilo k mému názory na existenci boha a všechny tyhle náboženské blázniviny.
Mimoto je hezké koukat jak i křesťanství bylo ve své čisté podobě čisté a nekonfliktní a co z něj lidé a čas udělali. Uvědomila jsem si, že v základní podobě asi každé náboženství může být čisté, ale nakonec lidi z něj dělají radikální myšlenky a směry.

jakafe
20.09.2018 1 z 5

Na úvod chci předeslat, že nemám nic proti dílům s křesťanskou, resp. náboženskou tematikou, každé Vánoce je naší tradicí dívat se na jeden a ten samý film o Panně Marii a Ježíši Kristu a ráda si jednou za čas pročítám Bibli, zejména evangelia a Zjevení Janovo, ale hlavně mám velmi, velmi oblíbené svitky od Mrtvého moře. Naopak záměrně nečtu skutky a slova apoštolů. Proto ani Quo vadis jsem nedočetla.
Jakmile se v románu zmínila jména apoštola Petra a také Pavla z Tarsu, vytušila jsem, že bude problém. Trefila jsem se. Víceméně od té doby se začala kupit slova láska, odpuštění, milosrdenství. Hloubku ani květnatost příběhu neupírám, ale povrchně krásně znějící slova, kterými je popisován, prostě nemohu skousnout. Přitom apoštol Petr hned několikrát zradil Krista a Jeho lásku. Pavel z Tarsu zase v Novém Zákoně se zaujetím odsuzuje třeba to, aby ženy vyučovaly a kázaly mužům a úspěšně je tak vykazuje na několik staletí do ústraní a podřízenosti. Od takového člověka poučení nepřijímám a nepřijmu. Co se týče faktů, tak dnes už historie přiznává, že to pravděpodobně nebyl Nero, kdo nechal zapálit Řím. Mučení jakéhokoli živého tvora je samozřejmě odporné a věřím, že Sienkiewicz je popsal se vší otřesností. A v zájmu objektivity si můžete obraz raného křesťanství a jeho "lásky a milosrdenství" dotvořit ze skutečného, strašného a smutného osudu antické vědkyně a myslitelky Hypatie. Ta zemřela kvůli krutosti běsnících křesťanů. O pozdějším překrucování a potírání Kristova učení radši ani nemluvě.
Jednu hvězdičku dávám za literární sloh, který je skutečně hezký, i když je znát, že kniha byla napsána v 19. století. Ocenila jsem slovník pojmů na konci knihy. Líbil se mi rozvíjející se vztah mezi Euniké a Petroniem. Každopádně ačkoli respektuji oblíbenost Quo vadis a spisovatelský autorův um, pro mne je kniha katolickou propagandou.

beruskovana
31.08.2018

Knihu jsem zkoušela číst už dvakrát, ale nedokážu se překousat přes prvních 100 stran. Nevím jestli se k ní někdy vrátím, začátek mi přišel dost nezáživný.

amejzlík
12.08.2018 4 z 5

Kniha se mi líbila a určitě to bude jedna z těch na které dlouho nezapomenu. Příběh byl velmi napínavý a o hlavní postavy jsem se v průběhu děje velmi bála. Začátky křesťanství byly nesmírně těžké.

Konvalinka987
11.08.2018 5 z 5

Moc pěkný historický román z počátku křesťanství. Jen bylo na mě moc drasticky vykreslené vraždění křesťanů. Kniha mi hodně přinesla.

Padla Hvezda
30.07.2018 3 z 5

Nejlepší částí je bezkonkurenčně smrt křesťanů v cirku a nejlepší postavou Petronius (❤) a caesar Nero.