Půlnoční slunce
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269587/mid_pulnocni-slunce-Cag-269587.jpg
4
1292
279
Krev na sněhu série
< 2. díl
Opět sedmdesátá léta minulého století, tentokrát však na dalekém severu Norska. Opuštěná vesnice Kasund kdesi ve Finnmarce, jejíž obyvatelé jsou příslušníky laestadiánského hnutí, které jejich životy svazuje přísnými pravidly. Desetiletý Knut a jeho krásná, čerstvě ovdovělá matka Lea, zastávající funkci kostelníka a zvoníka, nedostudovaný teolog Mattis a šamanka Anita. Záhadný cizinec Ulf, který tvrdí, že sem přijel z Osla na lov bělokurů, ale na lovce vůbec nevypadá, dokonce ani nemá pořádnou pušku. Nechce se mu ovšem nikomu prozrazovat, že jedinou kořistí, na kterou se tu bude pořádat hon, je on sám. Těžko totiž odhadnout, na čí straně budou místní stát a zda mu pomohou lovce setřást. Půlnoční slunce je druhý díl duologie, kterou Jo Nesbo napsal pod pseudonymem Tom Johansen (na obalu knihy se však přiznává Nesbo, stejné je to i u zahraničních vydání).... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2015
,
Kniha Zlín
Originální název:
Mere blod , 2015
více info...
Přidat komentář
Právě jsem knihu dočetl a se zaklapnutím odložil na konec psacího stolu. Když se zadívám oknem ven, vidím poletujicí sněhové vločky se kterými si pohrává silný vítr. Takový vítr tady na hřebeni hor, fouká už celý týden. A hustá mlha, díky které nevidíte dál než na sto metrů. Mám rád takové počasí a mám rád knihy od Jo Nesba. Myslím, že tyto dvě věci mají hodně společného. A taky mne napadá, že mám hodně společného s Ulfem, že mu rozumím. Ale možná jsem úplně vedle. Nevím, čím mi ta kniha tak učarovala, severskou ponurou náladou, možná..........z přemýšlení mne vytrhne jen šum ve vysílačce a potom hlas kolegy.........ven se těším...........
Čtivá, spíše psychologická než detektivní kniha. Autorův styl psaní mě baví, takže i s touto druhou Krví na sněhu jsem spokojená. Ze všech postav se mi nejvíc líbil Knut, dětskou upřímnost prostě nic nenahradí... :-). Další díla autora si rozhodně nenechám ujít.
Moje první kniha od tohoto autora. Začátek velice zdlouhavý, ale v polovině už mě od knihy nešlo odtrhnout. Na žánr pozitivní pěkný konec :)
Jednoznačně jeho nejslabší kniha. Celý příběh mi přišel spíš jako psychologický rozbor hlavního hrdiny, který neustále přemýšlí o tom, co mohl v minulosti udělat jinak a jak by se mu mohlo povést překročit vlastní stín a strachy. V knize mi chyběla jakási jiskra a napětí. Příběh se místy dost vlekl a většina postav byla zcela nevýrazná a nezajímavá. Detektivkou bych to rozhodně nenazvala. První díl se mi líbil daleko víc.
Velká snaha pana autora o romantiku v drsném severském stylu se nepovedla.Už dlouho jsem nečetl něco tak nevýrazného.Snad žijou šťastně....35%.
Kniha se četla velice dobře, je to napsané stylem, který mi sedí. Mělo to švih, mělo to grády, byly tam zajímavé pasáže i méně vydařený dej. Řekněme slovem klasika, konec dobrý, všechno dobré. Určitě stojí za přečtení.
Mně teda kniha bavila, sice je taky kratší než knihy s HH, ale za to, to člověk rychle sfoukne a ví dříve konec :-) Kniha je velmi čtivá, napínavá. Potěšil mě konec.
Dramatický a psychologický příběh, který se dobře četl. Drsná příroda, která má svoje pravidla a různé lidské povahy a pohnutky jsou tím, co mě bavilo nejvíce. Kniha má sympatický vzhled i počet stran. Takže teď bych si měla přečíst i Krev na sněhu, dokud trvá ten zimní čas. Ano, takový JN se mi zamlouvá, víc nežli ten detektivní.
Jak už zde napsali jiní, je to taková jednohubka. Vlastně se tomu nedá nic moc vytknout, ale HH je HH :-) Od takového Sněhuláka nebo Pentagramu se nedalo odejít a ještě dlouho mi to strašilo v hlavě. V tomto případě jsem knihu dočetla a znovu se k ní nevrátím.
Stejně jako Krev na sněhu, i Půlnoční slunce mne naprosto nadchlo. Postava hrdiny, jaksi počítající hodiny svého konce, ponuře krásné severské prostředí, k tomu ta křesťanská (polo)sekta , vše vytvořilo výborné kulisy pro skvělý příběh. Překvapením byl pro mne závěr, ne že by zklamal, ale tak nějak jsem předpokládal méně shovívavý konec.
Moc nechápu komentáře typu: "tohle je Nesbo? Vždyť to je úplně něco jiného než HH..." u posledních dílů HH zase komentáře typu: "už je to moc podobné, pořád to samé schéma..." tak co teda chcete? Mně se to líbilo, Nesboův styl psaní je skvělý, věty se čtou samy. A to je podle mě hlavní. Za mě OK, fajn knížka.
Po určitém zklamání z Krve na sněhu jsem se do ní ani nechtěl pouštět. Nakonec musím říct, že mě mile překvapila. Velkou roli v tom ovšem hrálo prostředí severního Norska, které mě hodně láká. Prostředí a reálie u mě trumfly příběh.
Kdybych neviděla na obálce Nesbovo jméno, nikdy bych nevěřila, že ji napsal. Nenudí, ale je to opravdu jen taková jednohubka, která sice chutná, ale za chvíli je po ní zase hlad. Jeden nápad zde byl brilantní, připomněl mi Lovce hlav. Nicméně znovu už si knížku nepřečtu.
Nádhera. Je to něco jiného než to co jsem od Nesba četla předtím, ale já tuhle sérii beru prostě tak jak je. Nesrovnávám to se sérií Harryho Holea, protože to ani nejde :D Skvělá oddechovka, krásně, jako vážně krásně napsaná knížka. Já si Ulfa oblíbila hned, stejně jako všechny ostatní postavy, prostě 5* a klidně si jí přečtu někdy znovu :)
Ulf je tak trochu zvláštní týpek a vy mu budete pravděpodobně celou dobu takovým zvláštním způsobem fandit. Abych pravdu řekla, jednodenní knížka jako takový mezistup mezi tím, co jste dočetli a co chcete číst:) zabaví, občas i pobaví, ale hlavně si díky JN dokážete představit Norsko a máte pocit, že tam žijete.
Nicméně, JN by se už měl vrátit k HH, potřebujeme přeci vědět co a jak...a hlavně - psychologova dcera?!
Štítky knihy
norská literatura 70. léta 20. století severská krimi norské detektivky nájemní vrazi
Kniha Půlnoční slunce je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 2 030x |
| Čtenářské výzvě | 359x |
| Doporučených | 41x |
| Knihotéce | 552x |
| Chystám se číst | 354x |
| Chci si koupit | 76x |
| dalších seznamech | 7x |
...po pravdě po týdnu už skoro nevím o čem byla. Ale ten mírně ponurý pocit s potutelným úsměvem při vzpomínce na čtení zůstává...