Prokletý kraj
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486758/bmid_proklety-kraj-hGb-486758.jpg
4
1975
1975
Michaela Klevisová tentokrát opustila kriminalistu Josefa Bergmana a v románu z Pošumaví nahlíží na zločin pohledem dvou mladých žen, jejichž životy jsou provázány s místy, kudy se opakovaně prohnaly dramatické dějiny. Zapadlá vesnička Jelení Hora má temnou minulost a dodnes to není ideální místo k životu. Není divu, že odsud Gerda vždycky chtěla odejít a uniknout minulosti. Teď se ale rozvedla, je bez peněz a nezbylo jí nic jiného, než se s dcerou vrátit do nuzného domku po rodičích. Linda na stejné místo přijíždí na dovolenou, aby pátrala po minulosti své rodiny, která se před čtyřiceti lety odstěhovala. Vzápětí ve vesnici dojde k úmrtí a obě ženy odhalí přísně střežené tajemství související s krajem, kde nikomu nebylo souzeno být šťastný. Autorka úspěšné detektivní série se v této knize místo krimi zápletky soustředí na mezilidské vztahy v prostředí sousedícím s národním parkem a vojenským prostorem. Přes minulost zdejších obyvatel odhaluje historii plnou zvratů, která někomu zabránila v těchto místech naplno zakořenit a jiné k Pošumaví neplánovaně připoutala.... celý text
Přidat komentář
Moc ráda se nechám příjemně překvapit pro mě novým autorem, o to víc jsem šťastná, když je to český autor. Přebal perfektně koresponduje s celou atmosférou knihy. Hned od začátku jsem se přenesla do malé pohraniční vísky, která na první pohled není k cizincům moc přívětivá a může se jevit značně tvrdě a neutěšeně. Nic ale není tak, jak se na první pohled zdá. Příběh tak pozvolna pěkně plynul, nebyly tam žádné nečekané a převratné zvraty, ale přesto mě pořád nutil číst dál a dál. O to víc jsem zvědavá na detektivní sérii od autorky. Snad nebude laťka díky Prokletému kraji příliš vysoko.
Při čtení mě napadlo, že jsme se k poválečným přistěhovalcům zachovali jako pěkní zmrdíci. Nejdřív jim nabulíkovali co všechno tady budou mít. Jen se stačí nastěhovat, statky a pole a jak krásný život povedou. Pak když tedy přišli, s prázdnýma rukama do vybydleného drsného kraje, je místní většinou nechtěli přijmout. Za lepším jde každý rád, ale nemuselo se jim lhát.
Na začátku jsem se i trochu bála, začalo to tajemně, myslela jsem, že to bude trochu do hororu a ono ne.
Tato kniha neurazí, ale ani nepřekvapí...Chvílemi jsem přemýšlela jestli knihu dočíst....ale dočetla
Perfektní, čtivé, úžasné. Ty drobné divnosti, co se děly, mě nutily pořád dál. Všeho všudy kniha přečtena za 3 dny. Zbožňuju, když je děj zasazen do českého prostředí, proto byl Prokletý kraj jasná volba. Byla to má první kniha od autorky, a musím říct, že mi styl jejího psaní velmi sedl. Vztahy mezi postavami byly lehce matoucí, ale nic, v čem by se čtenář nezorientoval. Za mě jasných 5* a už se těším na autorčiny detektivky.
Tak tohle krásně podtrhne tu pravou podzimní atmosféru a naopak, třeba v létě na pláži - troufám si tvrdit - ten příběh příliš nevynikne. No příběh? Spíš taková sonda do lidských vztahů a osudů. A samozřejmě nesmí chybět nějaké to tajemstvíčko z minulosti... Ze začátku všechno správně, strašně jsem si užívala, těšila se na každou chvilku a možná jsem čtení i trochu natahovala, aby déle vydrželo... No až na konci jsem zjistila, že jsem možná natahovala přespříliš, nebo že mi ten konec zkrátka nějak nestačí.
Protože jsem čekala detektivku, které autorka moc dobře umí napsat, tak jsem trochu zklamaná. Detektivka to tedy není, spíše taková sonda do mezilidských vztahů. Čekala jsem trochu více.
Ani nyní mě Michaela Klevisová nezklamala. Těšila jsem se na její novou knihu a opět mě bavila a zůstává v mé knihovně stejně jako všechny předchozí. Určitě doporučuji, moc vydařené čtení.
Tohle dílo se mi trefilo do vkusu víc, než detektivky s Bergmanem. Přesně ten typ rodinných příběhů, temných stránek, minulosti, to se mi moc líbí. Snadno jsem se začetla a nemohla jsem odložit. Zasazeno do perfektního prostředí a s trochou tajemna. Jsem nadšená.
Spíš příběh o zamotanosti a poválečné historii jedné zapadlé vesnice než detektivka. Jinak zajímavá a čtivá knížka o místě, kde by si člověk přál mít chalupu.
Moje první kniha od MK (detektivky moc nečtu). Ale tohle je o "mém" kraji, tak jsem byla zvědavá, jak se s tím "popasuje". No, neurazila, nenadchla.... Asi se pochopila, že téma odsunu a dosidlování pohraničí je teď "in", tak to chtěla vytěžit. Ale jsou autoři, kteří to umí mnohem, mnohem lépe.
Super, konečně je to ono. U všech ostatních knih mě ten Bergman štval, protože tam vlastně nebyl ten vyšetřovatel vůbec důležitý, i když chápu, že série táhnou. Tady by to fungovalo i bez té vraždy, ale co už.
(SPOILER) Zajímavé téma, ale slohově mně to nesedlo, postavy nevýrazné, nesympatické - Linda do všeho strkala nos a vtírala se jako Francovka, Žofie to bylo taky cosi - jak chtěla ukončit život v samotném závěru knihy. Příběh byl i divně poskládán.
Bylo to spletité, občas maličko komplikované, ale bylo to dobré. Michaela Klevisová znovu ukázala, jak skvěle umí vnímat a hlavně popsat prostředí, v nichž se její příběhy odehrávají. Pošumavskou ves s osamělými staveními i s opuštěnými polorozpadlými usedlostmi v podzimní přírodě tak máme před sebou jako na dlani...
Tentokrát s velkým pochopením a empatií zabrousila do rodinných historií a vztahů ve složitém prostředí vesnice s obyvateli několika odlišných národností. A ukázala, jak málo toho víme o dějinách vlastní rodiny, jak málo nám záleží na vlastních kořenech. A jak jsou důležité...
Moc se mi to líbilo, i když jsem se občas trochu ztrácela ve složitých vztahových propletencích. Dávám plný počet a doporučuji.
Moje první setkání s touto spisovatelkou a hned velká spokojenost. Doporučuji, nebudete zklamáni - níže uváděné komentáře vystihují i moje pocity.
Z knihy dýchá tajemná podzimní atmosféra, a tak se hodí číst ji právě v tomto období. Knížka si mě získala hned od začátku a i když se skoro dvě třetiny vlastně nic nedělo, dokázala si udržet čtivost a čtenáře v neustálém napětí :-) Líbilo se mi, jak autorka vykreslila Jelení Horu a její obyvatele, na kterých se podepsala bouřlivá historie onoho místa. Nejvíce se mi pak líbilo, jak autorka do příběhu nenuceně vložila i spoustu lidových pověr, z nichž o většině jsem nikdy ani neslyšela.
Miluju podzim, smíšené lesy, mlhy na lukách, sovy, Šumavu, Blanský les a knihy Míši Klevisové. V Prokletém kraji jsem našla tohle všechno. Samozřejmě plný počet* a kdyby to šlo, ještě bych nějakou přidala za ten konec.
Knižní výzva 2021 - 12. Kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici
Kniha se mi líbila, i když musím přiznat, že detektiv Bergman mě bavil o trochu víc. Ale Michaela Klevisová umí psát, baví jí to (potvrdila v besedě na Světu knihy) a je to na výsledku znát. Krásný popis trochu temného kraje, něco nového z historie osídlování tohoto "konce světa". Každopádně zajímavé čtení.
Štítky knihy
Šumava pro ženy tajemství reemigrace Pošumaví vyrovnání se s minulostí rodinná historie, dějiny rodu české romány Jelení Hora Slováci v Rumunsku
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Stejně jako všechny předešlé knihy Michaely Klevisové, ani tato nezklamala. Sice to není klasická detektivka, ale velmi zajímavý pohled do života šumavských starousedlíků.