Prokletý kraj
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486758/bmid_proklety-kraj-hGb-486758.jpg
4
2003
2003
Michaela Klevisová tentokrát opustila kriminalistu Josefa Bergmana a v románu z Pošumaví nahlíží na zločin pohledem dvou mladých žen, jejichž životy jsou provázány s místy, kudy se opakovaně prohnaly dramatické dějiny. Zapadlá vesnička Jelení Hora má temnou minulost a dodnes to není ideální místo k životu. Není divu, že odsud Gerda vždycky chtěla odejít a uniknout minulosti. Teď se ale rozvedla, je bez peněz a nezbylo jí nic jiného, než se s dcerou vrátit do nuzného domku po rodičích. Linda na stejné místo přijíždí na dovolenou, aby pátrala po minulosti své rodiny, která se před čtyřiceti lety odstěhovala. Vzápětí ve vesnici dojde k úmrtí a obě ženy odhalí přísně střežené tajemství související s krajem, kde nikomu nebylo souzeno být šťastný. Autorka úspěšné detektivní série se v této knize místo krimi zápletky soustředí na mezilidské vztahy v prostředí sousedícím s národním parkem a vojenským prostorem. Přes minulost zdejších obyvatel odhaluje historii plnou zvratů, která někomu zabránila v těchto místech naplno zakořenit a jiné k Pošumaví neplánovaně připoutala.... celý text
Přidat komentář
Vždy jsem se divila, když někdo psal o tom, jak ho u knížky zaujala obálka, a proto po ní sáhnul. Vím, že Michaela Klevisová je velmi oblíbenou autorkou, ale vlastně až tato obálka její knihy mě zaujala natolik (a dále samozřejmě i knižní anotace), že jsem po knížce sáhla. Už chápu, proč se autorčiny knížky líbí. Jsem zvědavá, jaký dojem na mě udělají její jiné knihy, protože tato se má trochu vymykat. Určitě to ale půjdu zjišťovat.
Líbila se mi atmosféra odlehlé vesnice, kde přežívají dávné rodinné křivdy a zároveň každý každému vidí do talíře, a také téma přesídlení rumunských Slováků. Na druhou stranu samotný příběh byl trochu podivně poslepovaný dohromady a příliš klouže po povrchu. Přitom témata jako lži zasahující do minulosti, nevyříkané záležitosti, hledání vlastních kořenů případně i psychologie kompulzivního shopaholika by si zasloužila hlubší propracování. Tady mi ale zpracování mnohdy připomínalo dámský časopis, kde témata nakousneme a rychle je stočíme ke smířlivému happy endu, takže vše končí barvotiskovou idylou.
Takže... První kniha autorky, které ubírám jednu hvězdu. Její detektivky miluju, všechny do jedné zhltnuty. Tady, tady jsem se místy trochu nudila a kniha se táhla. Ubrala bych hvězdu další, ale konec knihy to trochu napravil a cca poslední čtvrtina byla supr, klasicky Klevisoidní. Ale za mě, celkový pocit = trochu zklamání.
První kniha autorky, kterou jsem četl a bylo to dobré. Čekal jsem sice trochu větší "temnou minulost", ale četba příjemně utíkala, nic tam podle mě nebylo navíc, nic nerušilo. Příběh nebyl nějak extra silný, ale určitě bych doporučil a těším se na další zážitky při četbě jiných autorčiných knih, do kterých se určitě pustím.
No nevím, jsem taková rozporuplná. Na to, že je to ale kniha od paní Klevisové, u kterých jsem zvyklá na vysoký level, tak tomuhle něco z mého pohledu chybělo (a to nejenom postava Bergmanna). Nebylo to prostě ono, neoslovila mě ani noční můra v úvodu, rodinná zápletka, zaběhnutý pes ani nevýrazné postavy. Čtivé to je, to ano, bez bez spádu a pro mě i bez napětí.
Knihy Michaely Klevisové mám moc ráda, ale tentokrát to nebylo úplně ono. Dlouho mi trvalo než jsem se začetla, pak už to celkem odsýpalo, ale úplné wow to tentokrát nebylo. A už si říkám, že je to pořád taková podobná lajna těch postav, někdo na vesnici žije, někdo tam přijede z města, mladá dívka, co se trochu hledá, starší dáma, která miluje kočky. To prostě v žádné knize nechybí...
Baví mě české detektivky Michaely Klevisové, vždycky si vybere nějaké zajímavé prostředí, tady navíc ozvláštněné o příběhy slovenských Rumunů, kteří byli nuceni vrátit se "domů" na Šumavu.
Ke konci jsem maličko měla hokej v postavách, především těch z historie. Ale můžu to přičíst i únavě a faktu, že jsem u toho vždycky v noci usnula a na druhý den přemýšlela, co že jsem to četla. :-)
Kniha se mi celkem líbila, příběh z prostředí zapadlé jihočeské vesnice byl víceméně uvěřitelný. Žádnou postavu knihy jsem si příliš neoblíbila a musím říct, že příběhy s Bergmannem se mi líbí mnohem víc...
Mně se příběh moc líbil, na čtení jsem se těšila. Mám od paní Klevisové přečtené všechny knihy, tohle není klasická detektivka, ale rozhodně stojí za přečtení. Krásná příroda, zajímavá zápletka z minulosti, jejíž rozplétání mě bavilo. Vztahy lidí, hledání sebe sama, psychologické úvahy. Za mě super.
Autorka českých detektivek se tentokrát vydala na pole životních příběhů několika generací, několika národností, hospodářských a politických dopadů na osudy obyčejných lidí. Prostředí Šumavy, prostředí vesnic u vojenského pásma, starousedlíci, navrátilci a hledači pokladů i pravd. Obyčejné vyprávění se silným příběhem, který se klidně mohl stát. A v tom vidím umění autorky.
Moje druhá kniha od paní Klevisové, a opět jsem nadšená. Četla jsem ji sice o trochu déle, ale bylo to způsobené mnou a mým brzkym usinanim při čtení:-D
Kniha se čte skoro sama, příběh je zajímavý a postavy kupodivu všechny víceméně sympatické! To mě zaujalo i po první knize, co jsem četla, a to byla kniha Zmizela v mlze. Takze se velice těším na další příběhy.
Já nadšení většiny čtenářů vůbec nesdilim :( postavy nejsou vůbec uvěřitelné,všechny mluví stejným jazykem ať se jedná o mladou holku nebo 60ti letou paní. Příběh je takový, že vůbec nevím, co si z něj vzít.strasne moc popisné,rozvláčné,aniž by ty popisy byly nějak důležité pro dej nebo vykreslení atmosfery. Musela jsem se do čtení hodně nutit.
Zajímavé téma. Dobře se to četlo. Dozvíme se trochu z historie, postavy jsou uvěřitelné.Je to moje první kniha od autorky,čekají mne ještě další v knihovně.
Na plný počet hvězdiček to podle mého úsudku není.
Moje první setkání s Michaelou Klevisovou a jsem nadšená. Příběh mě pohltil od samého začátku...
Paní Klevisová je moje (a vím, že nejen moje) srdeční záležitost, ale tentokrát mi tak trošičku něco chybělo do dokonalosti. Snad kdybych nečetla její předcházející detektivky, dala bych plný počet, ale asi jsem se moc těšila. Tady se mi ale moc líbily osudy lidí žijících v tomto světě, které pojí a rozdělují dávná i současná tajemství a minulost jejich rodů. V každém případě doporučuji. Dávám tak 4,5 *
Výborná kniha, čte se sama a nutí přemýšlet. Paní Klevisová mne opět nezklamala!
Dobrá kniha, ale jen "dobrá". Začátek velmi pozvolný, zápletka pro mě místy zmatená a nepřehledná, rozuzlení slabší. A přitom téma slibovalo pořádnou jízdu. Krásné vykreslení prostředí zapomenuté zapadlé vísky, příroda, les, atmosféra. Postavy méně uvěřitelné. Námět měl potenciál, ale z mého pohledu zůstal nevyužitý.
Dobrý román, který překvapí svou komorností, úzkým okruhem postav a vcelku pomalým tempem. Ale kniha byla napsána dobře, čtivě. Jen škoda, že samotný příběh neměl v sobě takové emoce, které jsem tak nějak očekával. Žádný extra silný příběh se nekonal.
Kdyby knihu nenapsala paní Klevisová, asi bych ji jen tak projela a odložila. Takhle jsem pořád čekala, kdy to přijde, ta zápletka, to drama. Nepřišlo. Přesto si myslím, že kniha si své čtenáře najde. I když v první části čekáte na zápletku a ve druhé se těžko orientujete v propletenci vztahů.
Štítky knihy
Šumava pro ženy tajemství reemigrace Pošumaví vyrovnání se s minulostí rodinná historie, dějiny rodu české romány Jelení Hora Slováci v Rumunsku
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Chvilku jsem musela vstřebat dojmy, abych se neunáhlila. Nejprve jsem totiž byla tak nějak zklamaná, ale nakonec mi ten příběh nepřišel špatný. Celkově mě kniha moc nelákala k dalšímu čtení, takže jsem ji četla dost pomalu. Až ten konec přehoupl jazýček váhy k tomu, že se mi to vlastně i docela líbilo. Protentokrát je to takové rozporuplné hodnocení, ale nemohu si pomoct ;-)