Pravda, nebo lež

29.08.2022

Knížka, která mě hned ze začátku chytila a nepustila, dokud jsem nedočetla poslední stránku...
Poutavý, napínavý děj a konec, který Vám vrtá hlavou :))
Doporučuji, výborná knížka.

27.08.2022

(SPOILER) Pro fanynky příběhů Colleen Hoover mám jeden vzkaz: Tohle si musíte přečíst! :-)
SPOILER
Ten konec snad dostane každého a obrátí děj vzhůru nohama! :-O
Knihu jsem dočetla kolem 22:00 hodiny a pak jsem nemohla usnout. A to jsem ji asi ve 2/3 na 14 dní odložila, protože jsem nechtěla dál číst Veritin deník.
…. Co je pravda a co lež? ...

26.08.2022

Když jsem začala knihu číst, nebyla jsem si jistá, co že to má být vlastně za žánr. Připadala mi nevinná. A potom se příběh rozběhl. Porovnávám se Shari Lapenou, kterou jsem v poslední době četla, a tato kniha od Colleen je o dost lepší. Konec překvapivý, nicméně stále nechápu, jak je to možné.

25.08.2022

Přečteno za jeden den. Nad některými pasážemi z autobiografie mi zůstal rozum stát, nechápala jsem tu krutost a sobeckost Verity. Verity byla šílená, Jeremy fajn a Lowen mi nesedla- na to, že ji bylo přes třicet, celkem naivka,která se snaží zachránit dospělého chlapa. Autorka udržovala v knize stále napětí, děj pěkně odsýpal,ale nesedl mi moc konec, který vše zase otočil. Vím, že to byl záměr, ale už mi to přišlo překombinované. Je to kniha, o které za týden už nebudu nejspíš vědět o čem byla, případně jak dopadla, nezanechala ve mě hlubší stopu, narozdíl od jiné knihy Colleen (To nejlepšív nás), která mě totálně rozsekala.

24.08.2022

Celé léto jsem se na ní dívala, jestli teda už. Nakonec jsem ji zmákla za pár dní, bylo to perfektní! Hoover má u mě jen dva póly - buď mě totálně nudí nebo naopak chytne a nepustí. A tak se vždy bojím, co mě zrovna u ní čeká.
Tady ten děj gradoval. A od začátku jsem opravdu netušila, kdo ten magor je a vážně jsem slepě věřila jen tomu, co bylo psáno. Konec mě neuvěřitelně dostal. Zápletka a celkově příběh fakt originální. Regulérně tady se trefila na první dobrou.
Ale to bych nebyla já, abych nezkritizovala ty šílený sexuální scény. Proboha, tolik??? Na každý třetí stránce se řeší, jestli oš.kal (ano, cituji!) první Jeremy Verity nebo ona jeho, tisíc popsanýho orálního sexu, při kterým jsem oběma viděla až do žaludku. To bych si ráda příště nechala ujít, děkuji.

24.08.2022

Knížka mě hned po pár stránkách oslovila, líbilo se mi, že to bylo zase něco jiného. Collen jako vždy nezklamala, konec za mě super.

23.08.2022

K hodnocení se dostávám až teď, v době, kdy jsem knihu s dvou ročním odstupem přečetla podruhé. A nic se nezměnilo. Jedna z nejlepších knih vůbec. Kdyby se mě někdo zeptal, co bych mu doporučila k přečtení (jako, že se mě nikdo nezeptá, protože v mém okolí lidi z nějakého důvodu nečtou), rozhodně bych zmínila tuto knihu :-).

Poprvé jsem měla doslova husí kůži, skoro po celý příběh. Teď jsem ji zase tolik neměla, vzhledem k tomu, že už jsem věděla, co mě bude čekat, ale to nevadí. Začátek je hodně drsnej a vostrej. A v momentě, kdy se dostaneme do toho sídla, to začíná mít ještě víc ponurejší atmosféru.

Lowen byla dost zajímavá osůbka. Nemůžu říct, že jsem si ji strašně moc oblíbila. To zase ne. Byla trochu zvláštní, ale v podstatě jsem na ni nenašla nic, co by mě vyloženě vadilo. Navíc postupně začala představovat světlo v Jeremyho temnotě.

Jeremy byl milující otec, který měl tu smůlu, že ho postihla jedna tragédie za druhou. Staral se o svoji nemohoucí manželku a do toho se tu snažil být pro svého syna. Mezi nim a Lowen byla cítit přitažlivost, která se stále stupňovala. Ve výsledku jsem mu přála štěstí, ale nemohu se ubránit jistému podezření. Uvidíte sami.

Kombinace erotiky a thrilleru je skvostná. Ten dům měl úplně hororovou atmosféru a já osobně bych tam vydržela maximálně jednu noc. A po nalezení autobiografie od Verity, bych spala v hotelu. Jo jsem strašpitel. Je to ten typ příběhu, který vás tak vtáhne, že nebudete mít pokoj, dokud ho nedočtete. Konec má slušný grády a zamotá vám hlavu.

Co mě trochu dost zaráží je ten český překlad názvu, který je spoilerem. Jo Verity nezní asi nejlíp, ale je to populární Colleen, její knihy se budou prodávat bez ohledu na název. Aspoň myslím, no. Když jsem četla knihu prvně říkala jsem si, že to bylo určitě takhle. Teď po druhém přečtení si myslím opak. Zajímavé :-). Řeknu jedno. Geniální zakončení, které vás donutí na příběh ještě nějakou tu dobu po přečtení myslet. Těším se, až si to za pár měsíců přečtu znovu.

20.08.2022

Tak tohle bylo hodně dobrý, dočítala jsem pozdě v noci, ke konci již nešla odložit. A ten konec? Každý si může vybrat, co je pro něj vlastně pravda ....

20.08.2022

Knihy od Colleen jsou návykové, musíte je číst, dokud nejste na konci. Autorka mě už asi nemůže překvapit, její knihy jsou plné sexu, velké lásky a na konci je skoro vždy happyend. Tato měla něco navíc - temnotu na skoro každé stránce. Bravo Colleen.

09.08.2022

Mrazivá romantika. A ten konec?!

05.08.2022

Bravurně napsaný příběh, napínavý od první až do poslední stránky. Jedná se o psycho thriller a musím říct, že chvílema jsem se až bála, co najdu na další straně. Ta kniha je temná a autorka nám ke konci příběhu dává na vybranou, co vlastně byla pravda a co lež. Málokdy se mi stává, že bych kvůli knížce nešla spát, ale tady jsem opravdu i přes padající víčka musela vydržet až do konce.

kniha ma pohltila od úplného začiatku. áno, erotiky tam bolo viac ako dosť, autorka to majstrovsky popretkávala temnotou, vnútorným bojom postáv, desivými odhaleniami a rozporuplným koncom. priznám sa, že často som mala chuť knihu zahodiť do kúta(kto knihu čítal, pochopí), dokonca som z nej bola až zhnusená, ale je to veľmi zaujímavo napísané, možno by to stálo aj za sfilmovanie.....

28.07.2022

Napínavé od začátku až do konce, nešlo se od knihy odtrhnout, vtáhlo mě to do děje a tak to má u thrilleru být. Tak jak to tedy celé bylo? Měla jsem pár svých tipů, jak příběh dopadne. A na konci jsem byla hodně překvapená. Za mě je to rozhodně nejpodařenější autorčina kniha.

27.07.2022

jsem se docela bála s čím na mě Colleen zase přijde. prokládání reality zápisy z deníku mám u Colleen strašně ráda. jsem začala číst a opět jsem knihu položila až na poslední straně. hlavně jsem byla a jsem stále strašně zmatená. hrozně moc bych chtěla vědět pravdu, ale zároveň se mi líbí jak to Colleen ukončila a vlastně si každý může domyslet cokoliv. nemám co dodat, je všeobecně známo, že Colleen je moje nejoblíbenější autorka, takže je jasný, že od ní budu milovat všechno. no , ale co si budem…strachy jsem se klepala šíleně a občas jsem si musela dát na chvíli pauzu. dočítat to v brzkých ranních hodinách fakt nedoporučuju.

20.07.2022

Výběr titulu byl šlápnutí vedle mimo plánovanou trasu.
Už mám prectenych všech asi 8 knih, které se mi vlezly do prázdninového kufru a pořad ještě jsem v zahraničí, tak mi nezbylo, než si vypůjčit eknihu.
Mezi často hledanymi v naší knihovně byla Colleen Hoover, tak proč ne? Jediny její titul nabízeny touto formou byla Verity - psychothriller.
Když jsem to asi po půl hodině konečně stáhla, protože internet tu jde podle toho, jak zrovna fouká vítr, následovalo zděšení. Verity je ve slovenštině! Bohužel to nejde vrátit ani vyměnit jako tištěné knihy.
Tak se ve mně zvedla jakási úcta k hodnotě peněz. Za každou staženou eknihu platí knihovna vydavateli (doufám, ze to je vydavatel a ne nakladatel, ze to nepletu) docela velký obnos, tak jsem začala číst.
Ke konci už mi slovenština nedělala problém, jen doteď si nejsem jista, zda pleca jsou ramena nebo bedra:)
V průběhu mi taky došlo, ze Verity vyšla v češtině pod názvem Pravda nebo lež. Ale ne ve formě eknihy. Slovenský název se mi zdá mnohem lepší a výstižnější.
Coleen je hodně vypsaná, takže její styl je čtivý a příjemně odsýpá.
Jenom to, co nám tentokrat naservirovala je spis eroticky román než psychothriller. Ne, ze by mi to až tak vadilo.
U psychothrillerů mám představu, ze musí vše do sebe zapadat logicky jak kostičky lega a nevadi mi, ze mě autor vodí za nos, jak potřebuje a já mu všechno zbaštím i s navijakem.
Tady se to autorce nedařilo.
Jednak popřela základní mateřský pud. Ten mají vsichni živočichové, ať už jsou psychopati, sociopati nebo cokoli jiného, ale mateřský pud je jim vlastní. Proto jsem celou dobu čekala ze Veritin deník psal muž. ( Jeremy)
Pak ta poznámka se susickou, která několik týdnů po Harper neustále vydává její ponožky.??
Asi mají jinou bílou elektroniku než je u nás. Já mám podobný problém s prackou. Ta nám opakovane požírá ponožky, vždy jednu z páru, takže už máme vaničku nepárových ponožek a pořad čekám, ze se objeví ta druhá párová.
Dojala mě srážka s autem hned na začátku. To jsem vážně premyslela, ze knihu odlozim. Chtěla bych podotknout, ze podobné situace by bylo vhodne zkonzultovat s nějakým soudním patologem, nez jdou do tisku. Lidské tělo neni alternativa nafukovacího panáka, kde je místo vzduchu krev. Takže po srážce hlavy s autem opravdu netryskaji proudy krve na metry daleko.
Závěr příběhu se mi docela příčil z takového obyčejného lidského hlediska.
Pokud si budu myslet, ze jsem četla společensky roman s větší dávkou erotiky, mírným napětím a koncem přechazejicim až téměr k fantasy, tak budu spokojena.
Ostatně na vzdory cizímu jazyku (:D) jsem knihu přečetla za dva dny.

18.07.2022

Lež je v tom, že děti nechodí spát v 7 večer!!! Řekněte to těm mejm. :) Jinak se to četlo samo. Ale na můj vkus příliš erotiše. :D

13.07.2022

Skvělá kniha, která vás nenechá odtrhnout. Moc dobře se četla. Naprosto mi vyhovuje styl psaní autorky. Kniha která obsahuje dvě dějové linky, ale trochu jinak než jak to bývá psáno obvykle. Bavila mě hlavní hrdinka a do konce jsem ji fandila. Jsem nadšená a určitě si přečtu další knihy od autorky.

(SPOILER) Colleen Hoover je moje hodně oblíbená autorka. Asi jedna z nejlepších spisovatelek romantik, které rozloží mou emocionální stránku na padrť. Avšak tahle kniha pro mě byla zklamáním.

Líbilo se mi, že příběh odehrává ve spisovatelském prostředí, ale jinak "thrillerová linka" byla zvláštní. Rozhodně velkým kladem knihy byla atmosféra, která byla napínavá a děsivá. Díky tomu se to hodně rychle četlo, nutilo vás to číst pořád dál a dál. Dokonce se samotné Verity bojíte stejně jako Lowen. Přestože jsem si Lowen jako hrdinku až tolik neoblíbila, v tuhle chvíli jsem ji vážně litovala. Jako pardon, ale se údajně nemůže hýbat a prostě na ni zírá skrz sklo? Nejenom toto, celá souhra okolností tomu prospívala.

Verity je tady hlavní bod dění a NESNÁŠÍM JI. Jsem rozhodně tým autobiografie, tomu jejímu srdceryvnému dopisu jsem nevěřila ani omylem. Ale nesnášet ji, je pravděpodobně účel a ten dopis na konci vás má pouze zmást, přestože se to rozhodně povede, až časem vám to začne vrtat hlavou a vy se rozhodnete, na které straně mince vlastně stojíte. Ve své autobiografii Verity píše, že je vlastně ZÁVISLÁ na svém manželovi, což je až nezdravé a je to malinko děsivé. Navíc jsem si v době čtení nedávno prošla rozchodem z podobně nezdravého vztahu (ne z mojí strany), takže mám odpor ke všemu tomuto jenom trochu podobnému. Dokonce nesnášela vlastní děti (holčičky, dvojčátka), protože měla pocit, že jí berou Jeremyho (manžel Verity) lásku, což bylo samozřejmě naprosto absurdní. Přesto ale nebyla schopná pochopit, že láska mezi manžely a rodičem s dítětem je naprosto diametrálně odlišná. - "Políbil mě na břicho a vzhlédl ke mně. Natáhla jsem ruku a začala si pohrávat s pramínky jeho vlasů. "Miluješ je? (ty děti)" Usmál se, protože si myslel, že chci slyšet ano. "Víc než všechno na světě." "Víc než mě?" Přestal se usmívat. Nechal mi ruku na břiše, ale posunul se výš a druhou mi vklouzl pod krk. "Jinak než tebe," odpověděl a políbil m na tvář. "Jinak jasně. Ale víc? Je tvoje láska k nim silnější než ke mně?" Jeho oči se upíraly do mých a já doufala, že se zasměje a řekne: "To rozhodně ne." Jenže Jeremy se nezasmál. Díval se na mě s hlubokou upřímností a odpověděl: "Ano." Cože? Jeho odpověď mě zdrtila. Dusila mě. Zabíjela mě. "Ale tak to má být," dodal. "Proč? Máš pocit viny, že je miluješ víc než mě?" Neodpovídala jsem. Tohle si vážně myslí? Že je miluju víc, než jeho? Vždyť je ani neznám! "To si nevyčítej," pokračoval. "Chci, abys je milovala víc. Naše vzájemná láska je podmíněná různými věcmi. Naše láska k nim je bezpodmínečná." "Moje láska k tobě je taky bezpodmínečná," namítla jsem. Usmál se. "Ne, není. Jsou věci, které bys mi nikdy neodpustila. Ale svým dětem odpustíš vždycky všechno." Mýlil se. Neodpustila jsem jim, že existují. Neodpustila jsem jim, že mě odsunuly až na třetí místo. Neodpustila jsem jim, že mi sebraly noc, kdy jsme se zasnoubili. Ještě swe ani nenarodily, a už mi braly věci, tkeré mi předtím patřily. "Verity," zašeptal Jeremy. Setřel mi slzu, která se mi koulela z oka. "Jsi v pořádku?" Zavrtěla jsem hlavou. "Nemůžu uvěřit, že je tolik miluješ, a to se ještě ani nenarodily." "Já vím," přikývl s úsměvem. Nemyslela jsem to jako pochvalu, ale on to tak vzal. Položil mi hlavu na prsa a zase se dotkl mého břicha. "Až se narodí, normálně se z toho zblázním." Bude brečet? Pro mě nikdy nebrečel. Nade mnou. Kvůli mně. Možná jsme se měli víc hádat. "Musím do koupelny," zašeptala jsem. Nemusela jsem, ale potřebovala jsem se dostat pryč od něj a od vší té lásky, která už nemířila výhradně na mě. Políbil mě, a když jsem slezla z postele, otočil se ke mně zády. Úplně zapomněl, že jsme nedokončili *určitý akt lásky*. Zatímco jsem se v koupelně snažila zbavit jeho dcer drátěným ramínkem, usnul. Snažila jsem se asi půl hodiny, až jsem v břiše ucítila křeče a po nohou mi stékala krev. Byla jsem si jistá, že brzo jí bude ještě víc. Vlezla jsem zpátky do postele a čekala na potrat. Ruce se mi třásly. Nohy jsem měla ztuhlé z toho, jak jsem seděla v podřepu. Žaludek mě bolel a chtělo se mi zvracet, ale nezvedla jsem se. Chtěla jsem být v posteli, až se to stane. Chtěla jsem ho hořečnatě probudit a ukázat mu tu krev. Chtěla jsem, aby panikařil, bál se o mě, dělal si starosti, litoval mě, plakal pro mě. Aby plakal PRO mě." - řekla bych, že tohle jednoznačně dokazuje počátek jakési psychické lability. Tohle se stalo během těhotenství, kdy se jí začalo rýsovat břicho a on ho začal sem tam líbat, jako to otcové dělávají. Bohudík (pro ni asi bohužel?) se jí to nepovedlo, dvojčata porodila a pouze jedna z holčiček si z toho odnesla škrábnutí na tváři.

Miluju Jeremyho, konec byl teda trochu víc brutální (navíc sportný, záleží, jestli je čtenář tým dopis nebo autobiografie), ale i tak je jeho postava skvělá. Miluju tu jeho bezmeznou lásku ke svým dětem. Byl skvělý otec, chyba tudíž byla evidentně ve Verity. Každá normální matka by si přála, aby její děti měly otce, jako byl Jeremy.

Lowen mi přišla zvláštní a vlastně jsem si na ní nikdy neutvořila pořádný názor. Byla trochu bezvýrazná. Sice se mi líbilo, jakým způsobem se postavila k té nabídce a jakým způsobem objevovala tajemství Veritina života, ale ani to můj pohled na ni nezměnilo.

Vztah mezi Lowen a Jeremym mi přišel trochu zbytečný. Na druhou stranu to vytvořilo fajn dokončení příběhu, ale stejně, kdxby to tam nebylo a ohledně jejich vztahu se tam nechaly otevřené možnosti, zas tak moc by se nestalo.

Za mě kniha taková průměrná. Rozhodně má lepší knihy. Největší pro jsou rozhodně atmosféra a psychopatie Veritiny postavy. Jinak jsem si některé její knihy užila víc. Rozhodně byl měla zůstat u svých contemporary, které mě vždy nechají tonout v slzách. Chápu, že si touto knihou jaksi splnila svůj životní sen, napsat něco s trochu thrillerovějším nádechem a taky víc, že si kniha našla mnoho zastánců, bohužel já se k nim neřadím.

08.07.2022

(SPOILER) Upřímně řečeno, nic nového pod sluncem. Pořád jsem čekala, kdy TO (rozuměj -napětí, zpocené ruce, nutnost číst ještě ve dvě v noci...), tedy kdy to konečně přijde ... a ono nic.
Vykonstruovaný děj, málo pravděpodobná zápletka, nesympatické hrdinky...
Zvlášť Lowen, ta mě hodně štvala! Nepříliš úspěšná, psychicky nevyrovnaná čmuchalka, která strká svůj nos, kam nemá, vzdychá po svém zaměstnavateli, snažící se přiživit na úspěchu jiné (a už dopředu počítající s penězi, které takto získá), šupky hupky leze do postele jedinému slušnému chlapovi, který v knize je, a přitom pokrytecky využívá jeho osamění a smutek. Místo aby se dala do práce na pokračování Veritiny série, tak tráví čas fantazírováním o tom, o kolik by byla ona sama lepší milenka než Verity. Autorka tolikrát v knize zdůraznila, že všechny Veritiny knihy jsou psány z pozice záporné postavy, že průměrnému čtenáři muselo být už nejpozději od poloviny knihy jasné, kam děj směřuje, a že tzv. autobiografie autorky je jen její další literární fikcí, podobně jako předchozí knihy.
Pravda nebo lež C. Hooverové je průměrná kniha průměrné autorky, která se nese na současné vlně trillerů. Ve mně nezanechá žádnou výraznější stopu, za půl roku nebudu tušit, o čem to sakra bylo.
Jo, a i když nejsem žádná puritánka, tak toho sexu a polykání a zubů na obložení postele a kdesi cosi bylo na mě priveľa, jak říkají bratři Slováci. Milé Colleen Hooverové by někdo měl říct, že tady přímá úměra neplatí, že víc detailně popisovaného sexu ještě neznamená taky víc peněz za prodané knihy, natož větší autorskou slávu.