Prašina
Vojtěch Matocha
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369662/bmid_prasina-vBL-369662.jpg
4
1185
1185
Prašina je tajuplné místo, temný ostrov uprostřed zářící Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. A v téhle strašidelné čtvrti pátrá Jirka se svými kamarády Tondou a En po dávném tajemství, které by mohlo změnit svět. Jejich dobrodružství je o to nebezpečnější, že při něm musejí čelit partě všeho schopných dospělých chlapů, kteří mají stejný cíl. Foglarovsky laděný a mimořádně napínavý příběh doplňují ilustrace, které čtenáře vezmou přímo do nitra Prašiny.... celý text
Přidat komentář
Vypocuta ako audiokniha. Velmi nezaujalo. Taky pokus o modernizovanu podobu Rychlych sipov a Stinadel? Holt uz nie som cielovka.
Avsak, napodiv som zvedavy na pokracovania.
Z detske literatury je to nejvydarenejsi kniha, k jake jsem si letos pricichla :) ... Ne, ze bych nemela stastny vyber, naopak a o to vice si vazim Prasiny, jez presto nad odstatnimi v dojmech vycniva :) ... v prubehu cetby mi hlavou bezela predevsim myslenka: poctiva. Takova Prasina je. Napinava, skvelym jazykem psana, atmosfericka, zajimava v rozmanitosti postav, jejich emoci, vyvoje, sebereflexe, i nametem... Postavy nejsou sablonovite a dej neni fadni... Knihou se i jemne mihaji hlubsi myslenky a poselstvi, avsak bez tlaceni na pilu...
a doprovazi ji pocit, ze kdyz detska kniha o tajemne ctvrti v Praze, tak presne takova :)
Knihu Prašinu jsem začala poslouchat jako audioknihu a tak mě strhla, že jsem po ní sáhla i v papírové podobě, abych se rychleji dobrala konce. Vojtěch Matocha umí skvěle vytvořit napínavou atmosféru, děj plyne rychle, není v něm nouze o dobrodružství a dějové zvraty. Věřím, že dětský čtenář musí být nadšen. V recenzích bývá Prašina přirovnávána k Foglarovým knihám, mně příběh evokoval spíše Harryho Pottra - ať už složením party, z čehož vyplynula další linka příběhu ;-), uvědomováním si sebe sama, dospěláckými výzvami, kterým museli hrdinové čelit, místy až krutostí a syrovostí. Ale upřímně řečeno závěr mě zklamal. Nebyl až tak překvapivý, což je v pořádku, jako dospělák mám načteno víc a vnímám děj skrze své zkušenosti jinak než dětský čtenář, ale hlavně mi přišlo, že děj má jisté trhliny, zůstala spousta nevysvětlených věcí. Uvidím, jestli se rozhodnu pro pokračování.
Tak jsem se zase mrknul, co čtou má vnoučata a ejhle...ten příběh jsem se zájmem přečetl i já.
Plně souhlasím s Dáma s hrnstjm . Nápad byl zajímavý, moc se mi líbil, ale místy to působilo nedomyšleně. Nepřišlo mi to ani moc napínavé. Nedokázala jsem se s hlavními hrdiny jakkoliv ztotožnit a přišli mi ploší. Do druhého dílu už nejdu:-)
Už to v jednom komentáři padlo: Prašina leží vedle Sedmikostelí (kdo znáš Miloše Urbana, rozuměj), já dodávám, že Prašina je jeho mladší a méně drsná sestřička. Námět Prašiny je zajímavý, ale hrdinové mi k srdci nepřirostli a celý příběh mi přišel "neučesaný," nejen po literární, ale i obsahové stránce. Věřím, že cílová skupina učesanost neřeší, u četby se pobaví a to je dobře. Líbilo se mi, proč Prašina vznikla a je to nesmírně lákavá představa pro určitý typ lidí (a noční můra pro jiné). Stejně jako u toho Sedmikostelí :-)
Chválím krásné ilustrace, ač je obecně v knihách nevyhledávám. Do dalšího dílu asi už nepůjdu.
Bála jsem se, že to bude moderní Foglar. Ale přes několik shodných bodů to Foglar (naštěstí) není. Četlo se do dobře. Aspoň z pohledu dospěláka, který čte dětskou knihu.
Osobně nemohu plně souhlasit s PR označením „foglarovsky“ laděný příběh. Foglarovky jsou trošku jiný „level“, mají více vrstev a poloh. Na druhou stranu to PR zafungovalo. Prodavačka v knihkupectví jedné paní knihu doporučovala jako moderní „foglarovku“ a z tohoto důvodu jsem po ní sáhl i já, koupil ji dětem dětem. Aktuálně už mám asi daleko k primární cílové skupině, a těžko se s hlavními hrdiny úplně ztotožním, ale za mne fakt dobrý. Prašina je tajemná, romanicka i drsná část Prahy. Příběh „jede na steroidech“, takže vás celou dobu nenechá vydechnout. Hlavní náctiletí hrdinové jsou na jednu stranu moulové a nešikové, ale na druhou stranu i inteligentní a výkonní. Tady musím souhlasit s komentářem níže, že takové tempo bez odpočinku, jídla, pití a vhodného vybavení by asi nezvládl ani Chuck Norris nebo Macgyver, ale v tomto případě je to vlastně irelevantní. Jde o ten „feeling“, a to kniha splňuje na 100%. Ještě tedy musíte přistoupit na fakt, že po více než sto letech žádná „vědecká expedice“ nepřišla na důvod, proč na Prašině elektřina nefunguje. Jinak čistá zábava. A ještě ... příběh je velmi dobře namluvený Matoušem Rumlem, ale přijdete tím o zajímavé ilustrace Karla Oshy.
(SPOILER)
Možný SPOILER !!!
Vážně se mi to líbilo. Ale.. Opravdu to muselo být tak neuvěřitelné? :-/ Neberu ten nápad jako takový - Prašina, stroj atd, to bylo krásné, bezvadné! Myslím to, co všechno se fyzicky dělo dětem. Nic proti, ale vážně by vydržely asi 50 hodin nespat, dostávat každou půl hodinu nakládačku, pořád utíkat v dešti, topit se... Za mě toho bylo v tomto ohledu až moc. Ale druhý díl si přečtu ;)
Pro děti naprostá pecka a já se také bavila. Pro kluky jako stvořené a ani holky si díky odvážné, akční a počítačově gramotné En přijdou na své. Strhující příběh krásně odsýpá, postavy jsou sice z mého pohledu mírně nepropracované, ale to je v literatuře, kterou čtou hlavně kluci možná výhoda. Napětí a dynamika děje je rovnoměrná až do konce, nenajdete zde žádné nudné pasáže. Kniha splňuje vše, co od dětské literatury očekávám.
Prašina mne zaujala hned na první dobrou.
+ nápad Prašiny
- jistá předvídatelnost, vzhledem k cílovce ok.
Už jednou jsem tuto knížku rozposlouchala, ale neměla příležitost si ji doposlechnout. Proto jsem teď ráda využila příležitosti na Českém rozhlase. Dokázala mě udržet v napětí, i když je primárně určená podstatně mladším čtenářům. Dětem určitě doporučuji!
Posloucháno jako dvacetidílná četba na pokračování na Českém rozhlasu.
Upřímně nevím, proč kniha vzbudila tak obrovský rozruch... Ano, nápad s temnou čtvrtí uprostřed Prahy i důvod, proč existuje (vysvětlený v závěru), se mi líbí, je to taková romantika starých časů. Ano, má to atmosféru foglarovek, ale jakoby násilně převzatou. Chybí ten skutečný strach a napětí, které Foglar dokázal vzbudit i v dospělých. Ano, má to celkem spád, ale je to jen pořád taková honička odněkud někam. Co mi vyloženě vadilo, byla všemožná klišé - v dialozích, charakterech postav, jejich reakcích... Ja chápu, že to je cílené na děti a teenagery, ale i pro ně existují knihy, které se tomu dokážou vyhnout. Není to špatné a pokud to dokáže přivést puberťáky k četbě, jedině dobře. Ale spadlá brada se nekoná...
Prašina – tichý, uzavřený malý svět, kde se lidé setkávají tváří v tvář, plameny se tam mihotají ve skutečných krbech a na nebi jsou ještě vidět všechny hvězdy…
I mně na chvíli příběh splynul s tajemnými Stínadly, s osobou Jana Tleskače. Bohužel moje fantazie se rozplynula pod nánosem nedomyšlenosti děje, nelogičnosti, stále se opakujících útěků po schodech nahoru, po schodech dolů, a hlavně nerovného boje dvou puberťáků proti mafii dospělých hovad.
En úplná Xena. Já se přiznám, že na mě v příběhu vykoukl místy i Jára Cimrman…
Ale byla opravdu moje fantazie zcela potlačena?
,,Kousek za náměstím Míru se město proměnilo. Asfalt vystřídaly kočičí hlavy, zvuky se vzdálily, okna potemněla, auta zmizela … Hodinky se zastavily před očima…“
A já ještě dlouho budu přemýšlet, kde že se ta Prašina vlastně v Praze nachází…?
P.S: Koho mi jenom ten Klement Hrouda připomínal? Že by Bratrstvo kočičí pracky?
Čtvrť Prašina mi svým způsobem připomínala Stínadla, ale zároveň byla úplně jiná...
Příběh dětí En, Jirky a Tondy, kteří pátrají po tom, co se ve staré pražské čtvrti děje, mě uchvátil... Boj proti lidem s nekalými plány, příběh o lásce a zradě....
V předposlední kapitole stálo, ze En nahrála hovor s Klementem Hroudou, jenže poté se tam s Jirkou vydává znovu a elektřina nejde. Chvíli to bylo záhadou a pokud to pro někoho záhadou stále je, ať si přečte i 2. díl - tam je odpověď.
Až na tenhle malý detail byla kniha napínavá a krásná...
Kniha se mi líbila. Nepostrádala napětí, odvážné hrdiny, lásku a zradu....
... Opravdu pěkná kniha u které se nepřestanete bát...
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství pro děti od 9 let parta dětí pro chlapce Cena Jiřího Ortena – nominace
Autorovy další knížky
| 2018 |  Prašina |
| 2019 | Černý merkurit |
| 2020 | Bílá komnata |
| 2022 | Křídový panáček 1/7 |
| 2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Co začal můj nejstarší syn chodit do školy a učit se číst, nenápadně mu podsouvám různé knížky ve snaze vyvolat v něm stejnou lásku ke čtení jako mám já. Nijak zvlášť mi tahle strategie nevychází, ale nevzdávám to. Prašina je už ani nevím kolikátý takový pokus a opět zatím nevyšel. Nicméně knížku přečetl můj manžel a to vám povídám, to je co říct! Obvykle se omezuje na čtení Epochy a Čtyřlístku na záchodě, na čtení knih prý nemá čas, každopádně Prašinu na svoje poměry doslova vdechnul a hned se hnal pro další díl. Toto vzbudilo mojí pozornost a přečetla jsem si to také.
Popravdě nemohu říct, že bych z toho byla nějak zvlášť na větvi. Beru ale v úvahu, že tahle knížka je určena dětem, které jsou zatím nepolíbené dětským dobrodružstvím z pera Stephena Kinga (například), takže je to pro ně pecka a super dobrodrůžo. Tím chci říct, že já jsem z toho vlastně nadšená být nemusela, hlavní je aby se to líbilo dětem. A protože si ještě pamatuju, když mi bylo dvanáct let, můžu s klidným svědomím říct, že autor zaválel.