Prašina
Vojtěch Matocha
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369662/bmid_prasina-vBL-369662.jpg
4
1183
1183
Prašina je tajuplné místo, temný ostrov uprostřed zářící Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. A v téhle strašidelné čtvrti pátrá Jirka se svými kamarády Tondou a En po dávném tajemství, které by mohlo změnit svět. Jejich dobrodružství je o to nebezpečnější, že při něm musejí čelit partě všeho schopných dospělých chlapů, kteří mají stejný cíl. Foglarovsky laděný a mimořádně napínavý příběh doplňují ilustrace, které čtenáře vezmou přímo do nitra Prašiny.... celý text
Přidat komentář
Prašina je místo uprostřed Prahy, kde nefunguje elektřina, nejezdí tramvaje a mobily nemají signál.
A Prašina se rozrůstá. Jirka, Tonda a En musí zachránit svět dříve, než ho Prašina pohltí.
Vojtěch Matocha nás zavádí do Foglarovského příběhu, kde dětem stačí periferie města a nepotřebují žádné sci-fi ani fantasy výmysly, aby se dokázaly zabavit.
_________________________________________
Na mě až moc akční, trochu zvolnění by příběh snesl a nemohu si pomoct, ale připadá mi, že vykreslení En bylo pod velkým gendrovým tlakem.
Jinak ale knihu doporučuji holkám, klukům, všem!
Dětská kniha, která mě opravdu nadchla. Nejenom napětím, ale i krásnou tajemnou atmosférou starých časů. Jak kontrastovala čtvrť, kde se kvůli nemožnosti elektřiny zastavil čas s dobou mobilů, GPS a dronů existujících v okolním světě. I jsem se přistihl, že bych chtěl takovéto místo navštívit a zkoumat. Kniha má i pěkné ilustrace dotvářející atmosféru. Určitě si přečtu i další díl.
Pan Matocha mě potěšil. Konečně někdo napsal o mém snu, který mám už mnoho let. Dlouho smutně sleduju, co se kolem děje a představuju si, jak by bylo ve městech krásně bez osobních aut. Speciálně velká města trpí "autokalypsou" natolik, že to jejich chod narušuje už naprosto nesnesitelně. A lidi pořád nechápou, že se už další auta do měst nevejdou a paradoxně více než dvojnásobně zpomalují přesun městem, protože brzdí městskou hromadnou dopravu, která by bez nich nemusela stát nikde na semaforech a v zácpách a prosvištěla by městem jako noční "rozjezdy". Navzdory tomu, že jsem technokrat a spoustu let jsem věnoval výzkumu a vývoji softwaru a elektroniky, mám někdy chuť všechno rozšlapat, protože ze světa mizí "kouzlo" a na Prašinu by se jedna část mého já bez váhání odstěhovala, kdyby to šlo. Ke knížce jsem ale zpočátku přistupoval s předsudky, protože hned první věc, která mě napadla, byla, že bez elektřiny nebudou funkční ani nervová spojení a nebude možný život. Nemám rád WTF okamžiky v dnešních filmech, kdy do sebe věci logicky nezapadají a nikdo si s tím neláme hlavu, protože dnešní divácká ovce sežere vše a stejně mi takové věci vadí i u knih (kde naštěstí nejsou tak hojné), ale pan Matocha to vyřešil jedinou větou a vyřešil to dobře :) Vlastně se mi líbí jeho důslednost v tom, že věci, které nemůže objasnit, alespoň uvede, aby čtenáři dal najevo, že o nich ví, přestože jsou přinejmenším zvláštní. Srovnání s Foglarem se na rozdíl od jiných čtenářů nebráním. Je možné, že takto nějak by Foglar psal, kdyby žil v dnešní době. Jeho tvorba je totiž dobou, ve které prožil své mládí, ovlivněna. Pro dnešního čtenáře je tvorba pana Matochy, myslím, stravitelnější. Je tam ale patrný odklon od mladších čtenářů, kteří asi budou s trávením této knihy mít větší potíže, než měli mladší čtenáři Foglara. Nicméně foglarovský svět toto je a kniha mě bavila tak, že jsem ji přečetl v pro mě rekordním čase. Přemýšlel jsem mnohokrát o tom, jestli je ještě vůbec možné, aby v dnešní době někdo vytvořil foglarovsky laděné dílo a spíš jsem tomu nevěřil, ale panu Matochovi se podařilo dostat se zpět v čase o kus dál a tento svět mistrně naroubovat do dnešní doby. Stará seriálová Stínadla byla již z velké části zbourána, ale v dnešní době by se zase dala už alespoň vyrenderovat téměř bez omezení, takže bych rád viděl i filmovou verzi Matochy a Foglara podle dnešních trendů, ale pod taktovkou někoho, kdo by si pohlídal, aby z toho nevznikla srajda ... samozřejmě s vynecháním "Bahňáka", "Joviše", "plantážníků" a podobných slov, která dnes působí dost úsměvně :)
Jen napětí, chybí přesah pro dětskou fantazii to vlákání do poučna a propadnout se tomuto kouzlu.
Malo to atmosféru rýchlych šípov a tu správnu zápletku, vôbec by som sa nedivil keď najbližšie stretnem v Prahe Japonského turistu hľadajúceho Prašinu.....
Prašinu jsem koupila pro jednoho páťáka v rodině, ale ještě než jsem mu ji dala, stihla jsem ji přečíst. A můžu říct, že se mi hodně líbila. Vyprávění je dost akční a neustále se něco děje. Což je u četby pro mládež myslím dobře, protože jsou alespoň neustále zvědaví, jak bude příběh pokračovat a nemají potřebu jít hrát počítačové hry. Alespoň doufám. :)
Skvělá dětská knížka pro dnešní děti. Je tam nádech sci-fi, ale zároveň i atmosféra Foglarovek a je tam i trocha citů a psychologie postav. Děj je svižný a napínavý. Výborně se to čte, nejsou tam hluchá ani pomalá místa. Míst pro zamyšlení je tam naopak spousta. Kniha nemoralizuje ani nevnucuje nějaké konkrétní typy chování, nebo dnešní moderní ideologie jako o ekologie, nebo něco podobného. Hrdinové jsou skuteční, mají i chyby ale i přesto si je snadno oblíbíte. Chválím a doporučuji.
Čte se to dobře, rychle, ale dávat přívlastky jako nový Foglar, úžasná kniha pro mládež, je hodně nadnesené. Graficky dobře udělaná kniha se zajímavým obsahem. Scifi moment v podstatě nic moc, místo party dětí vlastně jen dvě, z nichž vidíme do hlavy jenom jednomu, jazyk, jak už bylo zmíněno, velmi prostý. Bez reklamy by kniha zapadla. Srovnání s Ransomem i Foglarem kniha nesnese. Ale už se těším na druhý díl.
Patřím k té hrstce dospěláků, kteří zkrátka nějak moc nechápou ten hype ohledně literatury pro děti a mládež čtené z pohledu dospělého. Sem tam učiním výjimku z pravidla, že mě tyto knihy prostě nezajímají a nemám tedy potřebu je číst. Prašina je onou výjimkou, ale i tak jsem se do ní pouštěla s velkými obavami a zvolila raději audioformát. A co dodat… Příjemné překvapení se bohužel nekonalo. I tentokrát se mi potvrdilo, že literatura určená dětem má být zkrátka čtená dětmi a pro dospělého nepřináší nic zásadního. S příběhem party dětí zažívající dobrodružství a mající nějaký nelehký úkol, který musí splnit, jsme se přeci setkali už v tisíci obměnách. Krom toho mi nevyhovoval ani Matochův styl. Ať už byl účelně jednoduchý pro cílového čtenáře nebo je to tím, že se jedná o debut, věty uvozené slovy „jako“, „no, „totiž“, mě nemůže bavit číst. Rovněž obligátní „a co teď?“ mi lezlo značně na nervy. Ke zlepšení dojmu (pro mě dost překvapivě) nenapomáhá ani audiokniha. Matouš Ruml má sice mladistvý hlas, který se ke zpracování hodí, moc mi ale nevyhovovala jeho práce s intonací a rovněž dosti psychedelické předěly jednotlivých kapitol se k celkovému vyznění prostě nehodily. Kolem a kolem jsem si jen potvrdila, že tento druh literatury mě uspokojit nedokáže a jedinou světlou výjimkou z pravidla je Petra Soukupová – spisovatelka, od které chci číst i nákupní seznam. Nechci však shodit knihu úplně, pro čtenáře kolem deseti let se jedná o celkem zdařilou volbu.
Kniha plná nečakaných zvratov v deji, opisov tajomnej mestskej štvrte a pravého dobrodružstva.Takto by sa dala charakterizovať jednou vetou táto kniha. Autor veľmi podrobne a zaujímavo vykresľuje Prašinu ako aj jej obyvateľov. Aj vďaka tomuto vás táto kniha dokáže upútať a udrží vás pri pozornosti počas celého deja. Menším negatívom pre mňa bola až prehnaná akási nesmrteľnosť a nezraniteľnosť hlavných hrdinov. Avšak prednosti tejto knihy vysoko prevyšujú jej malé nedostatky a táto kniha je skvelým oddychovým čítaním nielen pre mladšiu generáciu.
Pan Matocha má talent a bude mít u dětských čtenářů úspěch. Pro dospělé, co kromě napětí nebo zábavnosti čekají něco navíc, asi zůstane na půl cesty, jak píše Litocha a další. Za mě hodně ruší Jirkovy "milostné city". Třeba v druhém díle bude lépe. Matouš Ruml je pro audioknihu zdařilým interpretem, ale zase jsem přišla o luxusní ilustrace!
Zábavná archaicko-současná atmosféra i příběh. Skvělé ilustrace. Zdařilé dobrodrůžo.
Nejsou to konkrétní fakta, která má Prašina společná se Stínadly Rychlých šípů, spíš atmosféra a některé situace - tajemství neprobádané čtvrti, přátelství a zrada, práce na stroji ala otevírání ježka v kleci, setkání na zvonicích atd. Osobně jsem hodně potěšena. A motiv městské části, v níž se takříkajíc zastavil čas, je okouzlující.
Rozhodně bych se vyhnul srovnání s Foglarovými Stínadly. To knize zbytečně škodí, protože třeba já, jako fanoušek, tam pak ta společná místa hledám a nenacházím. Děj napínavý, postavy možná trochu plošší a čitelné (zlepšení v pokračování), atmosféra a popis Prašiny skvělý, skryté tajemství originální. Určitě jednou doporučím svým dětem a teď doporučím všem čtenářům.
Hodně sci-fi knížka. Z takových knížek mívám noční můry, je to strašidelné a plné nebezpečí. Ale četla jsem pořád dál, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne.
Kvůli tomu, že tam pátrá skupina dětí, mi to připomíná Klub tygrů.
Je vážně husté, jak se Prašina rozpíná a smršťuje.
Myslím, že napsat zajímavou knihu pro děti a mládež tak, aby se líbila i starším čtenářům, je umění. A tady se podle mě zadařilo. Také bych řekla, že krom atmosféry temných křivolakých uliček kniha nemá s "foglarovkami" příliš společného, třeba se naopak jednou bude podobně někdo odkazovat na knihy pana Matochy.
Tato kniha se mi velice líbila v tom že se dobře četla.
Já nejsem moc na knihy, ale tato mě velice zaujala hlavně svými ilustracemi a tím že byla po celou dobu četby velmi napínavá.
Každopádně velice doporučuji přečíst spíš e dětem, ale i dospělím si myslím že by se mohla líbit.
Dobrý nápad, že se uprostřed Prahy nachází místo, které uvízlo v 19. století. Mnoho momentů připomíná skutečně Rychlé šípy (zápas ve věži, pád do tmavé kalné vody... honičky v křivolakých uličkách, hon za něčím obrovsky důležitým...), ale vzhledem k tomu, že dnešní děti Foglara nečtou, to nijak nevadí. Na můj vkus je tam přespříliš situací, v kterých by děti dávno pomřely, přesto vyváznou prakticky bez úhony. Tyhle nadpřirozené vlastnosti hlavních hrdinů nemám v příbězích ráda, bavilo by mě mnohem víc, kdyby si skutečně něco zlámaly, nebo aspoň vyrazily zuby :).
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství pro děti od 9 let parta dětí pro chlapce Cena Jiřího Ortena – nominace
Autorovy další knížky
| 2018 |  Prašina |
| 2019 | Černý merkurit |
| 2020 | Bílá komnata |
| 2022 | Křídový panáček 1/7 |
| 2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
tak - úplně špatně se to sice nečetlo, ale přirovnávat k Foglarovi to opravdu nelze - pokud ovšem tím není myšlena skutečnost, že autor Foglara poněkud "vykrádá";
jinak je to celkem zdlouhavá a stále se opakující linka jedné a téže honičky....
po nadšených recenzích poměrně velké zklamání;