Pod sněhem
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233977/bmid_pod-snehem-YTV-233977.jpg
4
1349
340
Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou.... celý text
Přidat komentář
Vadilo mi moc, jak se k sobě sestry chovaly. Nicméně skvěle vykreslené postavy, dialogy, myšlenkové pochody neuvěřitelně uvěřitelné. V každé z postav jsem v něčem se tolik viděla! Autorka opět nezklamala!
Zábavná knížka, ale od autorky už jsem četla i lepší. Určitě ale stojí za přečtení a zachycuje opravdu reálné situace, občas i velice vtipné.
Hodně zvláštní kniha. Chybí zajímavý děj, je to spíše taková depresivní analýza rodinných vztahů. Konec otevřený. Možná na to navazuje další autorčina kniha, ale já už si jí rozhodně nepřečtu.
Tak trochu zklamání. Sice se to pěkně čte, postavy jsou psychologicky pěkně prokreslené, stírá se rozdíl mezi vypravěčem a postavou, což působí zajímavě, ale čekala jsem víc. Je pravda, že se kniha nesešla s náladou čtenáře - číst toto v depresi není to pravé - ale i tak, krásně rozehraný příběh vyvolává očekávání. Já jsem se těšila na katarzi v závěru, na NĚCO, co vrhne nové světlo na pohled na vztahy všech 4 žen. Takže nejspíš pohled otce, který se konečně projeví a otřese názory na vtahy všech čtyř. Tady ale linie Blanky vyznívá doztracena, Olina sice ve výchově začíná být ráznější, ale čtenář neví, jestli to nebude jen přechodný stav, protože k tomu dospěla jakoby náhodou. A Kristýna? Tam by se mohlo blýskat na nové časy, ale ono se spíš blýskne, ale je to blesk osmocený.
Tři sestry, čtyři děti, jedna maminka, jeden tatínek, jeden manžel, jeden milenec a jedna oslava. Sonda do životů žen tří generací, surová, syrová, deprimující, odhalující, potvrzující - stejně jako K moři. Můžeme autorce vyčítat modelové opakování postav (tlustá zamindrákovaná holčička, která se snaží svůj - ve svých očích - nedostatečný vzhled kompenzovat snaživostí, odtažití otcové, matky trpitelky, podvádějící ženáči atd.), ale my to dělat nebudeme, protože to, co Petra Soukupová píše, je mnohem důležitější než všechny případné výtky.
Absence uvozovek (nikoli přímé řeči, jak tu poznamenal jeden uživatel, to je rozdíl!) vtahuje čtenáře do děje - dostáváte se postavám blíž, nečtete je, vy je skutečně posloucháte. Postavy vám nebudou příjemné, on by asi nikdo, koho byste otočili naruby a podívali se mu do hlavy ve chvílích, kdy by se ocitl ve stresové situaci rodinného setkání, moc příjemný nebyl. Dynamika rodinných vztahů (matka-syn-snacha; matka-otec; matka-dcery; nejstarší-prostřední-nejmladší; žena-muž) je vykreslena spíše z té odvrácené strany jako mikrosvět křivd, boje o lásku a pozornost, neustálého posuzování a nepochopení. Je jasně vidět, jak moc se na nás podepisuje výchova, jak moc se neustále vymezujeme a definujeme proti těm nejbližším a zůstáváme bez ohledu na to, kolik nám je, ve vztahu k rodičům dětmi.
Jestliže chcete knížku nenáročnou, lehkou, oddychovou, Soukupovou prostě nečtěte, ona taková není, ač se tak kvůli lehkému stylu a spádu, který její knihy mají, může jevit.
Pro každého, kdo nebude po sněhu jen klouzat, ale zaboří se do něj a dovolí mu, aby nastavil zrcadlo jemu samému a jeho rodinným vztahům, to nebude snadné čtení (kdo z nás se nebojí, že se mu jeho děti odcizí, že jim nebude rozumět, že nebude vědět, jak žijí a hlavně, že v životě nebudou šťastné možná i naší vinou, i když jsme udělali všechno, i když jsme se obětovali?), ale trocha sebereflexe nemusí být vůbec na škodu. Obzvlášť, když si uvědomíme, že nakonec vlastně toho druhého nikdy pořádně ne(po)známe.
Přiznávám, že jsem nedočetl žádnou předchozí knihu od Soukupové a měl jsem velký problém, aby Sníh nedopadl stejně.
Problémů bylo víc: absence přímé řeči (u mě způsobovala zmatení, často nebylo možné rozeznat vnitřní pochody od řeči), rychlé přeskakování z hlavního vypravěče scény, ale i věčné hádky a až na maminku nepříjemné postavy. Zavřel jsem knihu a osud všech postav mi byl úplně ukradený, nikdo si mě nezískal natolik, aby mi ho bylo líto.
Kniha se snaží být sondou do mezigeneračních vztahů, ale vůbec nenahlíží optikou mužů nebo dětí, místy až feminizuje veškeré dění a to příběh trochu devalvuje. Na děsivé líné tempo jsem si zvykl až téměř ke konci, kdy jsem četl tak rychle, jak jen to šlo. Na druhou stranu, autorka umí dobře zachytit psychologii postav a celkem výstižně popsat i jejich historii.
Text se čte celkem snadno, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že občas kloužu po slovech, aniž by se mi odrážel jejich význam v mé hlavě. Do budoucna už Soukupovou přenechám někomu, kdo její styl ocení víc.
No...tak jsem to teda přečetla...hlavně proto, že jsem ji měla půjčenou a trošku jsem cítila závazek ji přečíst...obsahově mě nijak nenadchla...chování sester mi přišlo, jako by nikdy nevyrostly a byly pořád děti, které se neumí chovat dospěle, navzájem si pomoct a to co si o sobě navzájem myslely, mi taky přišlo docela hrozný...zajímavé mi přišly pasáže matky...asi je to zaměřené na ženy, ale já bych docela ocenila i pohled otce a manžela jedné ze sester...takže sečteno a podtrženo...asi bude chvilku trvat, než dám autorce zase šanci :-)
Díky této knize u mě propukla silná alergie na jméno "Filípek". Blanka, která má místo mozku mateřský mlíko, byla fakt nesnesitelná. Nejsympatičtější mi byla Kristýna.
Knížka mě ale zklamala, čekala jsem něco jiného, neboť jsem četla samou chválu. Kdyby alespoň konec u té Kristýny nebyl tak otevřený, dala bych o hvězdičku víc.
Kniha byla velmi čtivá, příběh zaujal a bavil mě, ale od knihy jsem měla velké očekávání a ta nebyla naplněna. Tudíž i přesto že se mi knihalíbila dávám jen tři hvězdy.
Od této knihy jsem nečekala příliš, ale byla super. Obyčejný příběh psaný hodně čtivou formou, líbila se mi ta "česká" rodinná atmosféra. Možná by mohlo být méně hádek. Mrzel mě dost otevřený konec.
Kniha psaná velmi čtivou formou, stejné situace jsou popisovány někdy až čtyřmi různými pohledy žen v jedné rodině a v rámci jediného dne, s výlety do minulosti a jejich vzpomínek, díky tomu se od knihy nechcete odtrhnout, zajímá vás, co bude dále...čtete, čtete, čtete a pak se pročtete na samý závěr a ten jakoby se někam ztratil... Měla jsem pocit, jako když najednou zjistíte, že vám netěsnil špunt a sedíte ve vaně bez vody :-)
Tahle kniha mě naprosto dostala. Tak obyčejná a tak výjimečná. Chvílemi více či méně smutná a depresivní a přesto tak ze života. Velmi doporučuji!
Naprosto úžasná knížka. Vlastně "o ničem", ale strašne ze života, přečteno za večer.
V knížce jsem prožila velmi intenzivní den s jednou celkem nefunkční rodinou.
Charaktery krásně popsané a do detailu vykreslené. Moc mě bavilo si představovat jak postavy a situace vypadají.
Je to trochu smutné čtení, na druhou stranu díky němu mám možnost si uvědomit jak se mám fajn a jak se důležité o vztahy kolem sebe pečovat.
... každodenní život, aneb jakmile děti opustí rodný dům, soužití s rodiči a začnou žít po svém, je logické, že když pak mají strávit čas spolu, jeden na druhém vidí chyby, rozdíly, každý si zvykl žít jinak. Mně se knížka líbila (200)
Pod sněhem se toho schová! Charaktery, vztahy, vzpomínky, nesplněné sny a staré křivdy! To vše ale vyplouvá na povrch při společné cestě tří sester za rodiči a na společné oslavě otcových narozenin. Odkrylo se toho tolik, že se to až nechce věřit. Střípky toho všeho, co se během cesty a při rodinné oslavě událo, můžeme však pozorovat kolem sebe, někdo to vidí v nejbližší rodině, někdo v zaměstnání, v domě, všude kolem nás.
Nemůžu osočovat spisovatelku, že je zbytečně negativní, nemůžu nadávat, že vidí všechno zbytečně záporně. Vždyť i já to kolem sebe vidím. Autorka líčí jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi velmi realisticky. Příběh skončil. Ale chyběl mi závěr. A také jsem čekala nějaké vyústění – vysvětlení, odpuštění, smíření. To mi tam chybělo.
Štítky knihy
rodiče česká literatura sourozenci rodinné vztahy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha Pod sněhem je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 2 024x |
| Čtenářské výzvě | 291x |
| Doporučených | 78x |
| Knihotéce | 334x |
| Chystám se číst | 420x |
| Chci si koupit | 80x |
| dalších seznamech | 6x |
I když se nacházím ve zcela jiné situaci než hrdinky knih Petry Soukupové, vždy mám pocit, že čtu tak trochu o sobě a o svém životě.