Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje. Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.... celý text
Přidat komentář
Trvalo mi, než jsem se začetla. Nicméně obsahově a jazykově je to báječný cestopis. Víte, mně hrozně vadila grafika knihy. Knížka o Turecku a Izraeli měla bezvadně nalámaný text a ilustrace vše korunovaly. Kniha se četla sama. Ilustrace této knihy se mi NELÍBÍ, mnohdy mi přijdou až zbytečné, a text je nalámaný tak, že vznikají příliš dlouhé odstavce a čtení je tím pádem poněkud únavné. Nechci se nikoho dotknout. Kéž by se autor vrátil k první ilustrátorce !!! Protože jeho humor je vynikající.
Příjemné oddychové čtení, u kterého jsem se nejednou pousmál. Přesto však bylo z mého pohledu 40 dní pěšky do Jeruzaléma lepší.
Druhá kniha opět nezklamala a ačkoliv cestopisy nečtu, u prince Ládíka vždy ráda udělám vyjímku, protože se čte prostě skvěle a baví mě jeho humor...až na vtip o morčátku.
Stejně jako první kniha i tato si mne získala. Zážitky z cest jsou vyprávěné s lehkostí a humorem, směji se u ní potichu i nahlas. Zároveň jsou uvedené i zajímavosti z procházených oblastí, takže je čtení i poučné. :)
Hodně milé vyprávění. Jak kdyby mi kamarád vykládal historky z cest. Upřímně, zábavně, bez obalu. Zároveň se mi moc líbí krásná slova o naší vlasti, která člověku dochází právě až při návratech ze světa. Vřele doporučuju dál!
Správná kniha pro letní čtení, opět nemohu než obdivovat autora za jeho až bezbřehou odvahu s jakou se vrhá do putování neznámými krajinami, bez jazykového a ostatního patřičného vybavení. Chápu, že s těmito proprietami by asi nezažil to, po čem touží. Při čtení jeho knih mi nedá nesrovnávat nás Čechy s těmi lidmi, se kterými se setkává on. Představte si, je navečer, na prahu domu se vám objeví člověk nemytý, nečesaný, cizinec a se srdcem na dlani, a vy ho zvete dál, nabízíte nocleh, jídlo. Kdo z nás by obstál? Co jsme to za lidi?
Jelikož čtu skoro všechny žánry, najít v rámci čtenářské výzvy "knihu žánru, který běžně nečtete" byl fakt oříšek. Nakonec jsem ale sáhla do sekce cestopisů pro tolik chváleného Ziburu a musím přiznat, že vyprávění prince Ládíka mě natolik dostalo, že jsem si hned koupila další díl. Takže vřele doporučuju, je to blázen, ale úžasný! :-)
k této knížce mám jediné...... výborný,výborný,výborný.....:-D Jen tak dál Ladislave:-D jdu na Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Vydat se sám na pěší pouť Nepálem a Čínou chce odvahu, nebo být tak trochu blázen s toulavýma botama. A to asi Ladislav je, smysl pro humor má taky, jen s angličtinou jako dorozumívacím jazykem všude nevystačí. Stačí však mít štěstí na hodné lidi. Závěrečné vyznání rodné zemi se mi moc líbilo.
To sedlo jak prdel na hrnec! Do mladého pana Zibury jsem se zamilovala od 15é stránky. Vzhledem k tomu, že jsem v Číně byla, tak hláška "vysmrkám se přímo před ním" mě totálně dostala!
Moje první a určitě ne poslední knížka od prince Ládíka. Je plná humoru, ale i zajímavostí o zemích, kterými Ládík prochází a přesně tak to má být.
Ladislav zraje nejen jako cestovatel, ale i spisovatel. Narozdíl od řady jiných uživatelů tuto knihu považuju za mnohem zdařilejší a vyrovnanější, než bylo 40 dní pěšky do Jeruzaléma. A dokonce i vtipnější. Zhruba někde od sestupu z hor do nepálského vnitrozemí až do druhého nebo třetího "zatčení" v Číně je čtení nejpoutavější. Je tu spousta pasáží, kde je každá věta tak vypointovaná, že se čtenář musí buď smát, nebo citovat (obětem v dosahu). Není to jen exotickým prostředím, autor si na knize dal víc záležet. Moc se mi líbily básničky ze zoufalství (jak je jinak nazvat?) a podtituly kapitol třeba z citátů Mao Ce-tunga. Zbytek putování Čínou už více trpí opakováním a pochopitelnou únavou z dlouhé cesty, silnic, tunelů a jazykové bariéry. Jo, přiznám se, že i mě závěrečný chvalozpěv na naši vlast dojal :)
Tohle bylo tak bezva!
Hrozně dlouho jsem váhala, zda sáhnout po knížkách Ladislava Zibury. Cestopisy mě nikdy nelákaly, bála jsem se, že budu postrádat nějaký děj, že to na mě bude moc nuda. Ale pak jsem se odhodlala a jsem za to ráda a už teď vím, že po dalších jeho knížkách sáhnu určitě znovu. Bylo to vtipné, netáhlo se to, četlo se to více než příjemně. Jo, tohle se mi moc líbilo!
Moc dobrá kniha. Schválně jsem ji četla po menších částech, abych si ji pořádně užila. Troufám si říct, že nic vtipnějšího jsem zatím nečetla. Líbí se mi všechny ty narážky, ironie a hlavně básničky! Celkově by ale pro mě bylo těžké shrnout celý děj, je totiž sestavený ze spousty malých zážitků a setkání, které tvoří tuto skvělou knihu. Překvapila mě ochota všech lidí, které autor na cestě potkal. Naivně bych chtěla doufat, že to nebude pouze v Číně a Nepálu. Kniha je skvěle graficky zpracovaná, ilustrace jsou prostě boží. Už se moc těším, až si přečtu další knihy prince Ládíka.
P.S.: Autorův instagram taky stojí za to!
Jsem nadšená a určitě si přečtu i Láďovi další knihy. Vůbec jsem nečekala, že mě to bude takhle bavit. Líbí se mi styl psaní, jeho čeština a hlavně jeho ironický, suchý humor. Poslední kapitola, kdy tak hezky, vlastenecky píše o naší vlasti byla krásným, milým zakončením.
Vtipné, zajímavé, čtivé, moje první kniha od autora, ale další určitě budou následovat.
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha Pěšky mezi buddhisty a komunisty je v
Právě čtených | 94x |
Přečtených | 3 318x |
Čtenářské výzvě | 1 054x |
Doporučených | 162x |
Knihotéce | 843x |
Chystám se číst | 745x |
Chci si koupit | 179x |
dalších seznamech | 11x |
Mírně lehkomyslné pěší cestování po Asii má jistě něco do sebe. Zdánlivě jednotvárnou pouť dokázal Ladislav protkat úžasným množstvím vtipů a hlášek, kterými překonával nehostinné situace a bavil mě jako čtenáře. Obdivuji jeho minimalismus, se kterým po celou cestu vyžil. Snažil jsem se s knihou konfrontovat své vlastní cestovatelské zkušenosti, ale Asie je natolik pestrá a mnohdy nepochopitelná, že se mi to úplně nepodařilo. Pochválit musím moc hezkou češtinu a dojemný konec.
A Tobě, K, děkuji za zajímavý čtenářský tip. :)