Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310093/bmid_okamziky-stesti-656779212c8a6.jpg
4
4702
1119
OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze.... celý text
Přidat komentář
Oddechovka na léto. I přesto, že se mi některé situace a reakce zdály nereálné, nepřestávala jsem číst a postavy jsem si oblíbila. Více se mi líbil Jáchymův příběh, který jsem četla jako druhý. Konec mě trochu zklamal, ale celkový dojem z knihy zůstal kladný.
Hartlovi se nedá upřít, že píše zajímavě a čtivě o tématech, které už od začátku chytnou čtenářovu pozornost. Hodně mě bavily oba dva úhly pohledu, protože stejné události jsou v knize předkládány trochu jinak. 4 hvězdy dávám pouze proto, že některé skutečnosti mi byly celkem jasné už od začátku. Skvělá oddechovka na léto.
Krásná kniha o všedním životě a běžných problémech. Moc se mi líbil nápad, styl a prolínání životních příběhů.
Knížka jako taková se četla dobře, ale ten děj mě trochu udivoval. Každej s každým, všichni se všema. Tak trochu jako Ordinace v růžové zahradě :-D
Nápad s dvojím dějem a dvojím začátkem knihy je dost kreativní, to se musí nechat. Obsahově v tom nesmíme hledat záludnost. Letní čtení na pláž, chatu, velmi vhodné. Začala jsem Veronikou, která mě bavila, ale upřímně řečeno, její život jsem brala s velkou nadsázkou, všechno, co prožila ona se normálně rozdělí do vícero životů. Jakoby se autor snažil dát do knihy naprosto maximum a ještě si to rozdělil do 2 životů…. A samozřejmě na konci nás čeká happy end :)
Opět moc pěkná kniha, pan Hartl zkrátka umí...četla jsem nejprve kapitoly na přeskáčku, ale pak zůstala u Jáchyma, jeho pohled mě zaujal víc. Dočetla jsem nakonec i z pohledu Veroniky, jen mě to pak až tak moc neoslovilo, jelikož jsem už věděla, jak to dopadne. Ale psaní z obou pohledů bylo zajímavým nápadem.
Velmi čtivé, přesto bych tuto knihu nemusela číst dvakrát. Celkem zajímavé propojení pohledů muže a ženy, ale často na úkor kvality, mnoho osoudových příhod, navíc silně přitažených.
Autora chválím za čtivost.
Přečteno během asi tří dnů. Zajímalo mě, co autor svým hrdinům vymyslel za osudy. Příběh je nicméně překombinovaný, jazyk prostý, vývoj překotný, psychologie postav nepropracovaná. Hartl sází zejména na pestrost zážitků, Jáchym i Veronika jsou stráášně IN a taky trochu "midásové". Vše jim jde nějak moc od ruky, na co sáhnou, v tom jsou výjimeční... až na ty vztahy, žejo. No, jsem ráda, že mám knížku za sebou a že to nějak dopadlo. Celkový dojem - jakoby mi ve vlaku pouštěli film zrychleně a beze zvuku.
Knížka je zajímavá už svým stylem, kdy se nacházíme v mnoha rovinách, které se v určitých momentech v obou částech prolínají, ale teprve až si přečtete obě strany knihy, dostanete úplný přehled o celém ději. Začala jsem Veronikou a líbila se mi víc. Zajímavé je i srovnání ženského a mužského pohledu na životní zkoušky. Co se mi ale na knize líbilo nejvíc byla soudržnost bratra a sestry, bez které by jeden ani druhý nemohl fungovat.
Takže jako jednorázové přečtení na dovolené, proč ne. Ale! Po přečtení i předchozích dvou knih se nemůžu zbavit dojmu, že příběhy jsou všechny na "jedno brdo".
Zacala jsem cist knizku, ktera me vtahla od prvniho pismene. Jenze jsem ji musela odlozit, prace, a tak. Opet jsem vzala knizku, a ac jsem cetla od zacatku, nejak to byl jiny text nez jsem si pamatovala. Asi po jedne tretine, jsem zjistila, ze je psana z obou stran:-)) Nj dlouhy vedeni. Pak jsem chvili premyslela, jak ji vlastne cist, ale nejak intuitivne jsem prevracela, abych se dozvedela, jak je to z pohledu druheho hrdiny. Moc prijemne cteni, jako zatim vsechny Hartlovy knihy. Doporucuju.
Ten nápad na dvojknihu mě nadchl, hned jak jsem ji zmerčila, věděla jsem, že ji musím mít. Za to dávám rozhodně hvězdičku navíc. Čtení samotné bylo trochu jak na houpačce, občas bavilo, občas míň. Celkově jsem ale byla vlastně celou dobu napnutá, co bude, až tu knihu otočím?
Chtěla jsem si tuhle knížku koupit už v zimě, ale byla v té době vyprodaná. Objednala jsem si ji a zaplatila tadyhle přes Bazar, bohužel prašivé stvoření s nickem michaela4175 shráblo peníze a zmizelo, takže jsem si vlastně napoprvé místo Okamžiků štěstí pořídila NIC, co by se s trochou nadsázky mohlo nazývat Okamžiky nasrání. Ke knize jsem se nakonec dostala na jaře. Začala jsem Jáchymem a myslím, že by všichni měli začínat Jáchymem :) Nápad s oboustranností knihy je za mě geniální! Taky mě bavilo, jak jsou oba příběhy dynamické. Měla jsem při čtení pocit, že se pořád něco děje. Jak kdyby přišel na firemní večírek kouzelník s číslem mikromagie a vy byste měli pocit, že když už trhal peníze, ukázal pět triků s kartami, četl lidem myšlenky a tahal z kapsy vypelichané kuře… že už se nic lepšího nestane. A on pak jen tak mimochodem nechat zmizet ředitele i s celým managementem. Takže tak. Když čtu předchozí komentáře, říkám si, že u knih snad víc než kde jinde platí, že 100 lidí rovná se 100 názorů. Nevím, jestli se mi to zdá, ale na české autory máme všeobecně mnohem přísnější metr než na ty zahraniční. Není to škoda?
---
PS: Jsem grammar nazi, takže jsem si všimla, že je v celé knize špatně napsaná přímá řeč v případech, kdy končí třemi tečkami. Podle pravidel českého pravopisu by za třemi tečkami měla následovat čárka, a pak uvozovky nahoře. Myslím ale, že svět se kvůli tomu nezboří a ten knižní už vůbec :D
Za mě asi obsahově nejslabší Hartl. Na doporučení z knihovny jsem začala čtení Veronikou. Ale myslím si, že je to opravdu jedno z které strany začněte. Na léto úplně ideální knížka, dějově není nijak složitá, má krátké odstavce.
A co k ději? Věřím, že osud je vrtkavý, ale že by byl až takhle zamotaný tomu se snad ani nechce věřit☺.
Jedná se o pohled do obyčejných lidských životů napsaný lehkou rukou, kdy nemusíte nad ničím moc přemýšlet, hledat skryté významy nebo se trápit nad složitou formou. Příběh má odpočinkový letní charakter a i když se v něm stane spousta náhod, které jsou někdy jako pěst na oko, tak se nad ně je možné povznést. Problém je, že jsem po přečtení první části poměrně těžce hledal motivaci pro přečtení části druhé. Nakonec mě ale bavila, dokonce víc, než ta první. Některé životní postřehy jsou trefné. Psané bez velkého moralizování. Najít v textu kousek svého života nebo svých vlastních myšlenek je osvěžující.
Jen tomu bohužel něco chybí. Je to jako pít skvělou instantní kávu. I ta nejlepší prostě na Espresso nikdy mít nebude. Ale když od začátku víte, co jste si objednali, tak zklamaní nebudete.
Hartlova bezprostřednost a "lidskost" je perfektní, skvělá, neotřelá, originální a bezbřehá. Jeho styl se mi velmi zamlouvá, prostě si nebere servítky a na čtenáře to vybalí jaksepatří - bez studu a občas i hanlivě. Jsem ráda, že jsem začala Jáchymem, prostě mi ta část přišla zajímavější, než příběh Veroniky.
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Knížku jsem dostala na Vánoce jako dárek, ale číst se mi nechtěla. Nevím proč, ale českým autorům se vyhýbám. Nakonec jsem jí vzala do ruky a nelituji. Četla se dobře. Začala jsem Veronikou. Ta mi nevím proč přišla o ždibet lepší. Akorát mi nesedlo u knihy, jak byla vždy nějaká část useknutá a napsáno o tři roky později. U Jáchyma mi to tak nevadilo, ale musím přiznat, že tu scénku, kdy mu přišli na to pronajímaní jsem musela přeskočit. Celkově ale se se obě poloviny četly dobře. Jen prostě konec Veroniky byl jasný, jak dopadne Jáchym, a proto se mi nechtěl tolik číst.