Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/239311/bmid_nesnesitelna-lehkost-byti-rMl-239311.jpg
4
3353
3353
Poprvé vyšel román Nesnesitelná lehkost bytí ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo zeptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem se na tuto knihu chystal, až teď jsem se do ní pustil a asi jsem podvědomě věděl, proč jsem se jí vyhýbal. Má moc velké hodnocení, lidi ji moc vychvalují, což pak vede jen ke zklamání čtenáře. Nemůžu říct, že by to byla špatná kniha, jen mi v některých pasážích přišla až moc ukecaná a moc filozofující.Někomu se to líbí, někomu (mně) ne. Naopak zajímavé byly informace o normalizaci, způsob jak autor přeskakoval v čase a postavách a také spousta pěkných myšlenek. Nicméně si nemyslím, že bych tuto knihu v budoucnu ještě jednou někdy přečetl.
Četla jsem ji někdy kolem roku 1995, v němčině a bylo to v období, kdy mne skutečně oslovila. Ještě v dalších letech v češtině nevyšla a já znala celé pasáže nazpaměť v němčině. Moc se mi líbila. Pak jsem viděla film a ten mě zklamal. Prostě filmové zpracování je úplně jiná kategorie umění... U knihy se člověk může k pasážím vracet, přemýšlet o nich, rozvíjí představivost.
Není nad dobrou (pokud možno tlustou knihu) :-¨
V češtině jsme ji nečetla, třeba se do toho někdy v důchodě pustím a budu posuzovat kvalitu německého překladu. I když autor ji, tuším, napsal ve francoužstině... ale nevím.
Asi každý má někdy pochyby o svém vztahu, lásce, věrnosti. Ale když jsem si přečetla tuhle knihu, tak ( asi to bude znít hloupě) mi nějak došlo, že mám vlastně všechno co chci. Lásku, svobodu, věrnost. A nemusíme se stěhovat po světě abychom na to společně přišli, nemusíme si kupovat Karenina abychom se sblížili...
Kdybych měl člověku, který zásadně nečte české autory, doporučit jednu českou knížku, byla by to Nesnesitelná lehkost bytí. Kdybych měl komukoliv v zahraničí darovat ukázku české literatury, dostal by Nesnesitelnou lehkost bytí. Mám pocit, že v té knížce je tak nějak vše podstatné, co naše dějiny v posledních desetiletích formovalo. Optimismus? Vidím jej tam, přestože pořádně skrytý za různě silnýma vrstvama méně radostných věcí. Zklamání ze šedesátého osmého, každého, kdo se těšil na lepší a radostnější zítřky, následné vystřížlivění, rozhořčení ze sovětské okupace.
Autorovy názory a postoje jsou z knihy jasně znát: odvážné, pevné a stálé. Nejsou to však typické postoje ublíženého člověka, kterého zlomí totalitní režim, který v jeho zemi vládne. Který zakáže jeho knížky, násilně ho umlčí a defakto donutí k emigraci. Toho si cením ze všeho nejvíc a velmi pana Kunderu obdivuju. Některé věci na mě působily natolik klidným dojmem, až mě mrazilo. Pasáž knihy, zaobírající se hovnem, považuji za bravurní ukázku literárního mistrovství, a nejen tu, samozřejmě. Líbí se mi, jak se v knize střídají odlehčenější pasáže s těmi filozofickými, jak jsou do knihy včleněny nejrůznější poznámky z politického a kulturního života nejen naší země. Krom bohatosti tím román získává něco nepopsatelného, co se jen těžko popisuje. Nepamatuji si, že bych kdy četl něco podobného a nepamatuji si, že bych se kdy u jiné knížky cítil podobně.
Nazvu-li Nesnesitelnou lehkost bytí klenotem světové literatury, nebudu tím narážet na současné místo pobytu autora. Es muss sein, rozhodně. Nesnesitelně dokonalá knížka.
Nebylo to vůbec špatné. Ale proti knihám čteným těsně před touto od Coelha a Hesseho mi chyběla hlubší poetičnost na kterou jsem si zvykl. Možná i díky tomu mne děj nestrhl.
áska, nevěra, sex, náhoda, oddanost, ideály, soucit, zrada, pravda, lež, zloba, nenávist, přetvářka, kýč, nahota, bůh, víra, politika, komunismus, prázdnota, život i smrt... Úžasný a jedinečný román o životě a všem, co s ním souvisí , v němž každý najde kus sebe sama. Pobavila mne, rozesmála i přiměla k zamýšlení...
"Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější. naproti tomu absolutní nepřítomnost břemen způsobuje, že se člověk stává lehčí než vzduch, vzlétá do výše, vzdaluje se zemi, pozemskému bytí...!
Skvěle napsané, filosofické pasáže a otázky bravurní, ale celkově mi to prostě nějak nesedlo, čímž ale nechci hodnotu této knihy nějak snižovat, jen to prostě nějak není můj šálek čaje.
Kniha mě zklamala. Myšlenky, se kterými lze souhlasit z hloubi duše a k tomu postavy, jejichž jednání je tak depresivní. Jestli je tohle obrázek Čechů té doby, tak do tohoto národa zřejmě nepatřím a v té době jsem nežila.
Kundera je naprostý mistr v psychologii postav. Vynikajícím způsobem a s neuvěřitelnou lehkostí dokáže vysvětlit, proč postava "A" upřednostňuje gulášovou polívku před bramboračkou s houbami. Spoustu pasáží mě vyloženě dostalo. Například ta, v niž ústy Tomáše popisoval, jak úžasnou částí ženského těla je její řitní otvor a přirovnával skoro až k prstýnku z Arabely. Nebo kapitola, ve které na příkladu Stalinova syna ukazoval, jak lehce se dá život položit pro hovno (metaforicky i doslova :D). Slavnostně si slibuji, že až budu někde v zajetí s Anglánama, tak budu přísně dodržovat hygienu a nebudu své výkaly nadřazovat nad ty jejich!
Nechci tady tuto krásnou knihu nikterak shazovat, ale Kundera zde filozofické pasáže bravurně podložil vtipnými a jelikož její vážnou stránku zde už ostatní vyzdvihovávali musel jsem poukázat i na tu humornou :D
Pamatuju si na dobu, kdy nebylo možné tuto knížku nikde sehnat. I knihovny tenkrát zklamaly. A já jsem ji tak moc chtěla. Kundera si mě získal svojí Nesmrtelností - pro mě naprosto fenomenální dílo. A Nesnesitelnou lehkostí jen potvrdil, že je opravdu Pan Spisovatel!
Láska,smutek,nepochopení,pochopení...tolik věcí k zamyšlení...o téhle knize budu přemýšlet ještě dlouho a to je dobře,protože tato kniha si to zaslouží,nemůžu jinak než ,,říct" Es muss sein!,dát pět hvězd a doporučit:-)
Aniž bych dokázal říct proč, tak jsem k této Kunderově knize přistupovat s nedůvěrou. A možná o to víc jsem jí byl osloven. Přečetl jsem ji na jeden zátah a prakticky v každé kapitole jsem našel téma či otázky, které i mně čas od času běhají hlavou. Milan Kundera dokazuje, že je velmi chytrým člověkem, který se na věci dokáže dívat z méně obvyklých úhlů, přičemž si nedělá nárok na jejich správný výklad, který zpravidla ani neexistuje. Přesto si myslím, že v této jeho knize je odpovědí - nebo alespoň jejich náznaků - celá řada. Mimochodem, podle mého názoru naprosto nezfilmovatelné dílo a proto vůbec nechápu, jak se do této látky mohl někdo pustit.
Myslím, že do konce života nezapomenu, jak jsme tuto knihu rozebírali na jednom semináři. Zabralo nám to celkem 3 hodiny, než jsme se něčeho dobrali. Každopádně si nemohu Nesnesitelnou lehkost bytí vynachválit. Zaujala mne hned na začátku a vydrželo mi to až do konce. :-)
Rozebírání "hovna" jsme na semináři řešili hodinu a půl! Nakonec jsme se dozvěděli, že náš Mgr. v sexuální oblasti hovnům příliš neholduje. Ale abych se vrátila ke knize, některé pasáže byly neskutečně čtivé a zajímavé, když posoudím dílo celkově je to dobrá četba, ale podruhé bych si to v knihovně nepůjčila..
Knížka se mi líbila, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem se do ní musela začítat znovu a znovu. Připadalo mi, že by měla skončit už teď!(čtvrtina knížky), tak už teď(půlka)... poslední "konec" byl povedený, ale jeden z těch dřívějších by se mi pro pozdější celkový pohled na knihu líbil více. Asi jsem divná :)
Jednoduše výborná kniha, je v ní tolik myšlenek. Nemohla jsem ji číst jedním dechem, protože po každé stránce jsme měla potřebu se nad ní zamyslet. Pan Kundera musí být velmi moudrý muž. Jen škoda, že už se cítí být spíše Francouzem než Čechem...
Štítky knihy
sex nevěra zfilmováno erotika česká literatura komunismus emigrace filozofická beletrie melancholie
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Výborná kniha plná pasáží, které se dají citovat i vytržené z kontextu a přesto stále dávají smysl. Nutí k zamyšlení nad sebou samým