Nesnesitelná lehkost bytí

1 30. dubna

Možná jsem od knihy čekala trošku víc. Mnoho myšlenek bylo opravdu zajímavých a Kunderovi patří můj obrovský obdiv. Můj hlavní problém byly ale postavy. Autorovi se zkrátka nepodařilo mě přesvědčit, že jsou alespoň trochu reálné. Třeba jsou. Třeba je tato skepse způsobená jen mými malými životními zkušenostmi. Asi bych tedy pouze zmínila, že tato kniha je tak unikátní, že rozhodně stojí za to si na ni udělat vlastní názor...

6 18. dubna

Pana Kunderu jsem si leta odkladal...a mozna to bylo dobre...nevim, jestli bych tuto knihu prijal v 15 stejne, jako dnes, kdy je mi 30...

Priznam se, moc jsem nevedel do ceho jdu. Ze zdejsich komentaru jsem si nebyl schopny vytvorit jasnou predstavu. Mozna to byla trochu obava z tezkeho cteni, mozna obava z nametu, co nezaujme a mozna i jake ocekavat psane remeslo.

Ohodnotil bych to asi takhle.
-Ne, neni to lehke cteni, je dobre u toho premyslet..a srovnavat si vlastni paralelu zivota v rovnobezce a i soucasne udalosti v Evrope (jsem 3.generace od Ruske okupace a ola, je to tu zase)
-Namet... je tak prosty a tim tak slozity...
-Spisovatelske remeslo - Tady bych si dovolil smeknout klobouk, ktery nemam. Nevzpominam si v poslednich letech, kdo me psanym projevem z nasi kotliny tak uzemnil... Tohle je skvele..dobre zvolena slova, promyslene vety... v knize (vypujcene v knihovne) tuzkou nekdo oznacil zajimave myslenky...a ze jich tam bylo.

Muss es sein?
Es muss sein! Es muss sein!

3 15. dubna

Tak, tak,...Kundera "filozofuje pro filozofování". S odstupem doby a otřískáním životem mi některá "moudra" s každým dalším přečtením "řídnou". Pořád je však vysoký nadprůměr a výjimečnost, kdy některé z myšlenek (i přes spisovatelův kontroverzní naturel "schovávaný za dílem") lze minimálně "do tvrdého dřeva tesat".
"Lidský čas se neotáčí v kruhu, ale běží po přímce vpřed. To je důvod, proč člověk nemůže být šťasten, neboť štěstí je touha po opakování."

2 01. dubna

Kundera zde napsal příběh tak trochu o každém z nás. Možná proto se nečte lehce, ale o to je čtenářský zážitek intenzivnější.

3 18. března

Ze začátku mě kniha absolutně nadchla. Pak ale začal převládat pocit, že čtu snůšku filozofických keců, které jsou nám předávány prostřednictvím čtyř nesympatických figurek, jejichž uvažování je mi vzdáleno na kilometry. O knize jsem hodně přemýšlela a hodnotila ji na škále od odpadu až po pět hvězd. Nakonec zakotvuji na třech. Zaujal mě popis snů Terezy a taky život Karenina. A souhlasím s názorem, že kdybych ji četla ve věku okolo dvaceti, asi mě zaujme mnohem více.

2 16. března

Dlouho jsem seděla před prázdným rámečkem na komentář.. protože tady se hodně těžko cokoliv píše, to se musí prožít.. tedy přečíst :-) Je bezpochyby, že je autor výborný spisovatel, hraje si s jazykem, používá mnoho metafor a neobvyklých zamyšlení.. Což vede k přemýšlení čtenáře.. Občas se zasmějete a občas je vám těžko.. Pro mě byla velká chyba si o autrovi něco přečíst, protože teď z pohledu toho, co se o něm píše, vypadají věci trochu jinak, jako kdyby se postava Tomáše chovala v některých věcech tak, jak by se zpětně býval autor rád zachoval.. Kdo ví.. Možná jsou tyto úvahy scestné, možná ne.. Rozhodně stojí za to si knihu přečíst :-)

2 09. března

Četl jsem už 2x a myslím, že ne naposledy. Kdo nečetl, jako by nebyl.