Nemáš co ztratit
Lee Child
Jack Reacher série
< 12. díl >
Kdyby mu občané Despair poskytli šálek kávy, prožili by svůj typický den. Byl by to mizerný den, ale ne Reacherův problém. Stačila by trocha kofeinu a pokračoval by dál. Tihle lidé ho však chtějí vyhnat z města – stejnou cestou, jakou přišel. Špatný nápad. Co Despair tak pečlivě ukrývá, že stačí jediný pohled na Reachera, a vyděsí se k smrti? Dvě malá města uprostřed pustiny v Coloradu, Hope a Despair. Mezi nimi neleží nic jiného než třicet kilometrů pusté silnice. Jacku Reacherovi nikdo nezastavil, tak jde pěšky. Potřebuje jen šálek kávy. Dostane se mu však čtyř nepřátelských místních, obvinění z potulky a rozkazu opustit město. Vybrali si nesprávného chlapa. S Reacherem si není radno zahrávat. Nemá práci, nemá adresu, nemá zavazadla. Jeho jediným majetkem je tvrdohlavá zvědavost. Co je to za tajemství, které město Despair tak zarputile skrývá? Jen s jediným spojencem – tajemnou policistkou z Hope – a s mnoha nepřáteli se Reacher postaví celému městu...... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2012 , BB artOriginální název:
Nothing to Lose , 2008
více info...
Přidat komentář
Opět pěkné čtení,já mám Reachera ráda,stále se něco děje a velice pěkně se čte,tak jak jsem knihy tohoto žánru obcházela,tak teď je vyhledávám...
Po Varovném signálu jsem si uvědomil, že knihy s Reacherem, který na nás neudělal při prvním přečtení tradiční, tedy dobrý dojem - musíme nějaký rok ponechat stranou. Mám to vyzkoušeno i u této knihy . Nyní již 4* !
Nechápu ho jako civilistu, ale on je svým duchem pořád major MP. Dá si úkol. i tento případ musím vyřešit, protože mě ten Dispair pěkně vytáčí. A nebudu hned stopovat v Hope, když se mi zpočátku nedaří.
Je jak pitbul. Zakousne se do problému a rve a rve. Samozřejmě, že to určitou část "Dispairáků" štve, ale holt mají smůlu. Na Reachera nemají ! Autor ví, že mu musí dopřát doping, který je v knize v podobě náhle rozkvétající šerifky. A hned to nabere pořádné tempo !
Jó a na konci jsou fanfáry ! Nováček, který se Reacherem seznámil prvně čeká HAPPY END.
Ano ! Ten zde je ale jinačí - hrdina stopne další auťák a buďme ujištěni, že se za rok, v květnu, dočkáme dalšího příběhu (týká se mazáků). Ostatní si musí tyto knihy nějakým způsobem buď půjčit, či chodit po antikvariátech, protože v nabídkách knihkupectví, či e-shopů seženete něco z poslední várky nebo Pomstu.
Mám rada Reachera, ale táto časť bola slabšia. Začalo to dobre, ale potom stále pobehoval medzi dvoma mestami, stále niečo hľadal a nevedel čo, stále preratával vzdialenosti:-)....., ale aj napriek tomu prečítam ďalšie časti série:-)
Opět velmi čtivé, ale přesto tentokrát příběh dost pokulhával a vlekl se. Vlastně se po celou dobu nic moc neodehrávalo. Děj je zasazen do dvou fiktivních městeček uprostřed širého Colorada a Reacher tentokrát jedná na vlastní pěst, i když celou dobu ani sám moc netuší, co se snaží zjistit a jestli se vůbec něco snaží zjistit.
Ten chlap se mi moc líbí. Reacher je neskutečný hrdina z rodu nesmrtelných, ale i tak mu věřím všecko, co prožívá. Autor píše bezvadně, nenudí, upoutá a nestřídá kapitoly jiným dějem s jinými postavami. Takže mu nemám co vytknout a těším se na další knížku.
ČEKAL JSEM VÍC slovních výměn ve finále mezi Thurmanem a Reacherem, ale bylo to tak nějak poríčrovsku. Hodně cestování, od Hope do Despair, z tama tam a od tama tu. Standartní Reacherovka. U mě zatím vede: A přece nezemřeš, Vedra.
Konec dost nedotažený (co TCE?), ale zajímavé téma a čtivě napsané, ostatně jako zatím všechny díly Reachera:)
Během čtení mi neodbytně hlodalo v hlavě, že se Lee Child při psaní zase inspiroval nějakou klasikou. Městečko Despair tak nějak připomíná Black Rock z filmu Johna Sturgese.
Nevím, čím Reacher některé čtenáře v této knize zklamal, že dali poměrně nízké hodnocení - možná proto jsem ke knize přistupovala opatrněji a možná proto jsem z ní byla stejně nadšená jako z jiných. Zajímavá zápletka, dobré postavičky a děj napínavý, že se kniha opět nedala jen tak odložit. A to, že dělá Reacher někdy chyby a chová se méně jako Chuck Norris, mi vůbec nevadí, trošku více ho to polidšťuje...
Reacher opět ve zběsilém tempu řeší několik záhad najednou. Pomáhá mu jen jedna, samozřejmě půvabná, policistka, a to je přesně styl vyšetřování, který mu sedí nejlépe. Dokonalá práce v daném žánru, což potvrzuje i stejně zběsilé (dvoudenní) tempo mé četby.
90 % (91 hodnotících, 78 %).
Navzdory ne moc kladným komentářům a celkovému hodnocení musím za sebe říci, že se mi kniha líbila. Byl to můj zatím první Reacher, takže nemohu soudit s ostatními knihami v nichž Reacher vystupuje, ale určitě mě tato kniha nijak zvlášť neodradila od další četby s Reacherem v podání Lee Childa. Je sic pravdou, že skóre mezi Racherem a starým obtloustlým dědečkem bylo téměř nerozhodné až do posledních vteřin, ale Racher v posledních chvílích zavěsil a zvítězil.. A každé vítězství se přeci počítá, byť jen s odřenýma ušima..
Netradiční Reacher, alespoň z těch co jsem zatím četl. Svým způsobem osvěžující. Není to klasická detektivka, neřeší se běžná vražda. Vlastně se jen k Reacherovi v městečku nechovali hezky a dali mu hnusnou kávu. Zahlásali cosi o potulce. Když jsem naposledy viděl jak vojáka obvinili z potulky, rovnal Rambo městečko se zemí M60-kou. Zvědavý šťoura Reacher se začne zajímat o podivné praktiky místní továrny a následky jsou zničující (pro místní). Děj se uprostřed malinko táhne, ale finále mi vyrazilo dech. Tenhle styl se mi zamlouvá. Jen tak dál. - "Co je vaše nejoblíbenější zbraň. - Lidský mozek."
Jeden ze slabších dílů série. Reacher se tady chová jako slon v porcelánu a nechává se několikrát načapat se staženými kalhotami. Kde zůstala jeho předvídavost protivníkova myšlení? A přitom stojí jen proti obyčejným civilistům z malého města, kde dobrou noc nedávají ani lišky.
Autorovy další knížky
1999 | Jatka |
2000 | A přece nezemřeš |
2000 | Varovný signál |
2001 | Nezvaný host |
2005 | Výstřel |
Kniha Nemáš co ztratit je v
Přečtených | 494x |
Čtenářské výzvě | 3x |
Doporučených | 15x |
Knihotéce | 206x |
Chystám se číst | 58x |
Chci si koupit | 6x |
dalších seznamech | 2x |
Několikrát jsem se pokoušela knížku aspoň rozečíst, vůbec to nešlo. Tentokrát ani jedna hvězdička.