Nasterea
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410344/bmid_nasterea-8G0-410344.jpg
4
1983
1983
Naslouchač série
< 3. díl
Druhý návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo… Omstakland byl napaden. Člověk, kterému Ilan zachránila život, rozpoutal peklo. Ilan se na poslední chvíli podařilo rozluštit dávnou větu i její smysl. Objevila cestu. A také místo, které hledaly celé generace. Místo, kde není život, ale jen jedovatá šedá mračna — průchod na druhou stranu retey. Je to ale také místo, kde žijí nasterey, největší hrozba v Duvalském pohoří. Jenomže kým tito obávaní tvorové doopravdy jsou? Proč začali častěji a tvrději útočit? A co se skutečně nachází na druhé straně? V Ilanině světě neexistuje nikdo, kdo by na tyto otázky dokázal odpovědět. Ti, kteří kdysi něco věděli, jsou už dávno mrtví. A ti, kdo se na druhou stranu vydali, se nikdy nevrátili. Ilan ví, že jí nikdo nepomůže. Ocitla se sama a bez ochrany bojovníků. Je sice sklenař, kterým nasterey neubližují… bude to však stačit k přežití?... celý text
Přidat komentář
FANTASTICKÉ :-)
Já se na tuhle knihu moc těšila a teď po přečtení jsem naštvaná, že nemám po ruce okamžitě další díl...
Pro mě by i tento mohl mít klidně více stran, byla jsem na konci tak rychle až mě to mrzí.
Jsem zvědavá jak to se všemi dopadne...
Autorka vymyslela úžasný svět, skvělé postavy a krásně všechno zamotala, propletla a teď to pomalu odkrývá...
Ilan odhalila plno tajemství, pětadvacítka konečně poznala skutečnou Ilan a jejich svět bude čelit tomu co odhalí (abych tak řekla) "druhá" strana...
Líbily se mi i nové postavy buni a Héchají :-)
No a takový konec knihy to je vždycky no k ... :-) k udržení napětí :-) ach jo jen doufám, že se brzy dočkám :-)
Tuhle sérii určitě doporučuju všem milovníkům fantasy i když já jsem hodně zaujatá, protože já jí fakt zbožňuju :-)
Na Nastereu jsem se těšila, knížka je čtivá a napínavá, ale místy jsem se ve všech těch číslech a počtech, bránách a dalších sklenařských tajemstvích ztrácela a měla takový dojem, že se snad trochu ztrácí i autorka... Tajemství a symbolika zní zajímavě, autorka to pěkně vymyslela, je to originální, ale všeho moc škodí. Někdy to působí až moc překombinovaně a nepřesvědčivě, člověk by potřeboval klíč ke čtení, aby se v tom zorientoval (a kdo ví, jestli by to pomohlo). Taky mě mrzí, že některé "staré postavy" už nedostaly zdaleka tolik prostoru nebo vůbec žádný a dělají v podstatě jen takové křoví (Vargas, kapitán). Naopak nasterey a jejich svět se povedly, tam jsem si čtení vážně užívala a hltala nové informace, za to palec nahoru. Těším se na další díly a jsem zvědavá, jak Petra Stehlíková pavučinu tajemství postupně rozmotá.
Pro mě spíš zklamání, spousta vycpávek, temnota a beznaděj, úplně jiná příchuť, než předchozí knihy. Chybí mi rafinovanost Faji. Chybí mi touha věřit v dobro. Dostala jsem náhodné kusy hádanek a tajemství, která ale působila vykonstruovaně a ploše. Ač má Nasterea nejbarevnější obálku, chutná šedivě. Třeba je to účel, třeba až dočtu sérii, tak se omluvím a smeknu... Ale zatím říkám, že mi Nasterea nedala tolik, kolik po prvních dvou dílech mohla...
Bylo to sice skvělý, opět být ve světě Naslouchače a dozvědět se něco nového. Ale je tu jedno ale... V knize toho bylo relativně hodně, ale vlastně skoro nic. Žádná pořádná akce, spíše takový pomalý postupný posun v dějů. Ilan neustále překvapuje nebo děsí všechny okolo. Tajemství už není tajemství. Po dočtení mám hodně otazníků, které jsou nedořešené...
no po dlllllllllllhom čase 3 kniha. nato ako dlho sme čakali ( do prasačej řiti :) . ) to bolo o niečo slabšie ako pedošlé 2 knihy . no pevne dúfam že na 4 knihu nebudeme čakať 5 rokov . inak celkom podarená kniha
Paráda...
Hodně otázek a relativně málo odpovědí, všechno se zamotává víc a víc. Už aby byl další díl. Jediné věci lituju, měla jsem si připomenout předešlé díly, prvních pár kapitol jsem se zbytečně rozkoukávala, místo abych si užívala každou větu.
Super. Petra Stehlíková ví jak skončit, aby si na sebe opět upletla pomyslný bič. Kdy bude další díl? :-)
Stejne jako predchozi dily me kniha ihned vtahla do deje. Nicmene jsem musela mnohdy tapat a hledat souvislosti z minulych knizek, ktere jsem si uz nepamatovala. Vyvoj knihy byl strhujici a velmi gradoval. Mozna az moc. Obdivuju na autorce jak zvladne napsat nekolik krasnych vet, ktere ale nic nerikaji. Hlavne na konci jsem byla mnohdy zmatena, nevidela jsem souvislosti a chybely mi odpovedi na otazky. Doufam, ze se je dozvim v dalsich dilech.
(SPOILER)
Pro mě nejočekávanější kniha roku je po dlouhém čekání konečně venku. Faja skončila obrovským cliffhangerem, kdy se Ilan vydala na druhou stranu retey. Co ji tam potká? Co pětadvacítka? Jak dopadl útok na Omstakland? Spousta otázek, na které jsem v tomto díle naštěstí dostala odpovědi.
Směr, kterým se ubíral příběh po tom, co Ilan prošla skrz rereu, byl daleko temnější a děsivější, než jsem si představovala, ale jak už to u této série bývá zvykem, ihned mě vtáhl a nepustil. Otevřel se mi zcela nový svět, svět nastereí, tak jiný, a přesto tak podobný tomu, co už znám. Dostalo se mi tady hned několik odpovědí na mé otázky, ale nebyl by to Naslouchač, aby mě vzápětí nenutil přemýšlet nad něčím jiným.
Při návratu Ilan do Duvalského pohoří se mi tak trochu ulevilo. Známé prostředí s našimi oblíbenými postavami, kde se ale dost změnilo. Útok na Omstakland celou pětadvacítku poznamenal, vztahy se vyhrocují a na povrch se derou věci, které měly zůstat pohřbené. Ilan hodně zažila, ale pořád je to dospívající holka, takže si její puberty něco užijeme. I její vztah k jednotlivým mužům projde proměnou a tady jednoznačně musím vyzdvihnout scénu s Ernem.
Pětadvacítka se opět vydává na cesty, Ilan u toho tajně pátrá po informacích a autorka nám servíruje jednu záhadu po druhé. Spousta čísel, hádanek, říkaček… občas mi z toho šla hlava kolem a nemohla jsem se ubránit pocitu, že je toho přehršel. Někdy mi zůstával rozum stát nad tím, jak ty hádanky Ilan dokázala rozluštit.
Z nových postav byli velmi dobře zpracovaní Héchají a buni, a u Armina očekávám zajímavý vývoj vztahu s Ilan. Naopak mě mrzelo, že kapitán nedostal prostoru více a byl dost pasivní.
Na scéně se objeví i Kozlowská, takže se psychicky připravte na velké zvraty. Ke konci děj velmi graduje a chyběl mi ten komorní nádech z předchozích dílů. Mám strach, aby se v dalších dílech z příběhu nestalo jedno velké klišé. A je tu ještě jedna věc, která mi kazila dojem. Prasečí řiť. To slovní spojení už nechci hodně dlouho slyšet. I přesto to ale byl skvělý zážitek a už teď se těším na pokračování.
Hodnocení: 80%
Přečteno ve spolupráci s Knihy Dobrovský
(SPOILER) To že jsem si další vývoj příběhu představovala jinak, a z přečteného tak měla rozporuplné pocity, nic nemění na faktu, že je kniha velmi kvalitně napsaná a řemeslně propracovaná. Vítala jsem i slovníček v závěru, protože těch nově vytvořených slov je v tomto spisovatelčině světě opravdu hodně. V první části napětí a tíseň přesně vystihují emoce zajatců i "svět bez slunce" . Poté se tempo výrazně zpomalí a je kladen důraz na jednotlivé osoby. Musela jsem si připomínat, že hlavní hrdince je 15 let, i přesto bylo místy její jednání nepochopitelné. Pak najednou uspěchaná a hlavně úplně zbytečná smrt. Závěr opět rychlejší tempo, podobně jako na začátku. V knize jsem našla příliš mnoho otazníků a málo odpovědí, ale ono to tak prostě je, nikdo nic neví, ničemu z toho, co se děje, nelze přijít na kloub. To, co je známé, se rozpadá a nelze vrátit zpět. Pohnout se vpřed je možné jen za cenu ztrát, bolesti a osobní oběti. Drobky chleba a s tím spojené souvislosti jsem také nepochopila. Tak snad příště se dozvíme víc. Příběhu určitě sluší obálka a pevná vazba. A Ilan bych rozhodně naučila více nadávek, jedna a táž stále se opakující "prasečí řiť" byla vlastně to jediné, co mi opravdu vadilo. Objev záhadného staříka byl naopak výrazným zpestřením.
I já přidám svůj názor k plejádě poměrně rozporuplných komentářů ke třetímu dílu téhle plánované pentalogie. Myslím, že až se ta očekávání trochu usadí, budou čtenáři ke knize přistupovat víc pozitivně. I u mě to tak bylo. Uvědomila jsem si totiž to, že to tempo knihy v podstatě ve čtenáři vyvolává stejné pocity, jako má Ilan. Na konci druhého dílu vstupuje do neznáma, plná očekávání, stejně jako čtenář, ale nic z toho se nenaplní. Následuje frustrace, čas se vleče, nekonečně dlouho se čeká na nějaké světlo na konci tunelu. To přesně se děje Ilan. Když se vrací, je všechno divné, ona v tom plave a přeje si, aby to bylo takové, jako dřív...chystá se na velký krok, předěl...Prostě, když se na to podíváte takto, tak se musítě ptát, je skutečně to zpomalení děje na začátku špatné? Je to tápání Ilan, opakování veršů, vír čísel, která sice objevila- super, ale hlavu a patu to přádně nedává, tak moc zbytečné? Možná ano, možná ne. Já se přiznám, sice jsem čekala na nějakou pořádnou akci, ale stejně jako Ilan jsem tak trochu chtěla, aby všechno zůstalo při starém, aby pětadvacítka fungovala a ona měla konečně přátele, trochu si jich užila a my se o nich dověděli víc. Takže jsem taky byla tak trochu nerozhodná.
Těm, co se na Nastereu chystají bych asi řekla, ať se nedají odradit. Stejně všichni chceme vědět, jak to celé dopadne. Pevně doufám, že to nakonec všechno bude dávat smysl. PS: Ta prasečí řiť jako forma uchování zdravého rozumu nebyla tak špatný nápad, ale zredukovala bych to na polovinu. I tak by to neztratilo svoje vyznění.
Tak tohle bylo pro mě utrpení. Po natěšení z prvních dvou dílů jsem si předobjednal třetí a těšil se jak malé dítě. Ale musím bohužel konstatovat, že marně. Přijde mi to jako bloudění raněné laně. Prvních 100 stran jsem si říkal, že se to snad rozjede a 2/3 stránek přemýšlení Ilan dokola a dokola a dokola bude konečně za námi. U 200 jsem nevydržel a přečetl si tady ze zoufalství pár recenzí, kde bylo napsáno, že po 200. stránce se to rozjede. Bohužel.
Mám pocit, že kniha zaplula do kolejí adult fantasy, kdy nás autorka oblažuje niterními pocity hlavní hrdinky a to pořád dokola. Popravdě jsem mnohdy přeskakoval odstavce jakmile začala Ilan přemýšlet.... 25 to moc nezachránila a 10 dní po přečtení si už ani skoro nepamatuji klišé závěr s přerodem hrdinky do něčeho zvláštního... Takže za mě 2/6 hvězdiček. Ale ano, další díl si koupím, abych to měl aspoň jako komplet v knihovně.
P.S: Ještě jednou uslyším: "Do prasečí řitě!" - tak si snad ustřelím hlavu. To je takový problém vymyslet aspoň dvě kletby a střídat je??
Jako do prasečí řitě!! Kde jsou ty skvělé první dva díly????!!!
Z Nasterey mám velmi smíšené pocity. Kniha je zdlouhavá, moc se toho v ní nestalo a docela mě mrzí, že se Ilan ve svém chování prakticky nemění. Jak kdyby jednala podle určitého schématu, kterého se drží zuby nehty. Navíc jsem ke konci knihy měla pocit, že všemu až moc rozumí, je nejlepší, atd. Nejvíc jsem se těšila, že Ilan uvidím dospívat, ale spíše prohlubuje své dětské vlastnosti (urážlivost, atd.).
Kniha je protkána hromadou otázek a hádanek, které jsem nedokázala poskládat dohromady a nechápu, jak mohly Ilan dojít! (Jako kousky snězeného chleba a následné ochrnutí? Nechápu do teď.) A ještě v takových divných momentech.
Každopádně přečetla jsem znovu oba dva díly před touto knihou a příběh stojí na absolutních detailech. A těch je tolik, že se nedají všechny zapamatovat! Kord když se nakonec ani nevysvětlí. Nedokážu si představit, že někdo čte pouze třetí díl bez rereadingu těch předchozích, protože i já jsem hodně zapomínala.
Jsem z knihy velmi rozpolcená. Bloudila jsem mezi 4-5 hvězd, potom 3-4, neustále porovnávala s předchozími díly, až jsem dospěla k rozhodnutí, že 3,5 hvězdičky bude naprosto dostačujících. Bohužel se trochu obávám překombinovanosti celé série, už takhle je toho v ní až dost.
Tento díl je sám o sobě skvělý...napínavý, odhaluje nové charaktery, plno nových postav,míst...neskutečna fantazie paní autorky, o tom žádná!!!
Nicméně na druhou stranu, pro mě je to právě to místo,kde narážím. Ja zkrátka asi neumím tolik fantazie ihned zpracovat. Po přečtení mám dojem,ze mi někde něco uteklo a že příběhu úplně nerozumím,ač mě kniha nesmírně bavila.Nejspíše ho budu muset prostudovat znovu a nebo se mi vše spojí v dalším díle???
Musím se přiznat, že zprvu a vlastně až do konce knihy jsem byla rozpolcená. Nelibil se mi vyvoj Ilan, hlavně fraze "do prasečí řiti" ta me vubec nesedla, zamilovanost do kapitána no jistě to muselo být. Hned po do čtení 25.5. Jsem tady v diskuzi zjistla, že bude třetí dil, to mě upřímně naštvalo....
Od knížky od dobré knížky čekám "pohlceni" a ja si uvedomila, že na celý ten příběh pořád myslim, že přemýšlím co se asi bude dit, co tam zrovna teď dělají. A ja si zoufám o Petro prosim pište, ja chci vědět co se děje jak to zakončí. Říkam si proč jsem četla (po nocích při kojeni) tak rychle.
Prostě doporučuji, ale upřímně proc? Kdo přečte prvni dva díly určitě bude číst dál
(SPOILER)
Asi si to musím víc rozmyslet, než napíšu něco kloudnýho..
Série je to bezesporu výborná, Petra má skvělý styl psaní, který naprosto nesmlouvavě nutí člověka dál otáčet stránky a jednoduše vás nepustí.
Trocha shrnutí…
Oproti předchozím dílům mi v ději chybí Joel a trochu i podstata jména knihy. Možná, kdyby se kniha jmenovala Buni(?)
Smrt Erna mi přišla zbytečná a to Vám, Petro, jen tak neodpustím ;)
Zapletení rudovlasé ženy mi kromě žárlivosti nevneslo do příběhu nebo děje nic navíc. Obecně množství postav už je tak vysoké, že Ilan neví, na koho myslet dřív - na věčně opilého bojovníka za mřížemi v podzemí? Na kuchtíka? Potomka? Matku a bratra v ghettu? Bratra, co je opustil? Bunniho? Rusovlasou ženu?
Konec nebyl naštěstí tak moc otevřený, jako u druhého dílu, klidně bych takto sérii ukončila, protože mám strach, aby z Ilan nebyl moc velký svéráz, všeználek a jak již někdo napsal “badass”. Což na jednu stranu ubírá na zoufalství z čekání a na druhou stranu je to škoda, když si uvědomím, jak jsem se na třetí díl rok třásla.
Smekám nad schopností spisovatelky vytvořit takovýto nezvyklý svět plný rébusů a hádanek. Nad schopností vykreslení postav a zcela nového řádu.
P. S.: pochopil někdo to s tím snědeným kusem chleba a následným ochrnutím?
Celá série Naslouchač mě neskutečně baví.. tento díl byl o proti těm předchozím už teda slabší. Pomalejší rozjezd byl ale pro mě asi to nejhorší. I přes neskutečný příval nových informací jsme nedostali snad žádné odpovědi. Také musím uznat že mi neskutečně chyběli kapitánovi oříškové oči.. U všech amarijských věží co to bylo s tou prasečí řití?
Ale víte co? Mě to absolutně nevadilo protože sem byla neskutečně šťastná že jsem se mohla vrátit do Duvalského pohoří .. Hrozně mě v předchozích dílech bavila zmínka o zániku Ďatlovovy výpravy a zde se nám také naskytne jedno takové děsivé propojení což je za mě vážně super!! Je to pak mnohem víc děsivé.
Odkrývání tajemství pětadvacítky se mi taky moc líbilo i když to první mě vůbec nepřekvapilo a byla jsem z toho krapet skleslá.. Říkala sem si jakože cože to je všechno?... No ale pak? Prostě super
Zbytečně dlouhé, zbytečně natahované. A přitom nakonec téměř nic neřečené. Vše jen v náznacích a hádankách. Jako by autorka sama nevěděla, kam chce příběh dovést a tak se zmateně motá v několika kruzích dokola. (Velmi doufám, že ví!) Prvních cca 3/4 knihy zoufale nudných, kdy jsem měla pocit, že se fakt vůbec, ale vůbec nic neděje a kolikrát měla chuť čtení vzdát. Pak mírný rozjezd a chvíli jsem si říkala, sláva, zas to jede. A pak konec - zmatek nad zmatek. Stejně jako muži z pětadvacítky byli naštvaní na Ilan, jak mlží a nic jim nechce říct, tak i já byla naštvaná na autorku. Ilan slíbila, že vysvětlí, tak snad i Petra Stehlíková tak někdy udělá. I když teda představa čekání na další díl několik let, po kterých stoprocentně zapomenu, co se tu dělo, protože se toho nedělo moc. A to, co se událo, bylo zamžené a rozpité. Jak k některým poznáním Ilan dospěla, nebylo ani trochu jasné. V tuhle chvíli mám z knížky spíš pocit promarněného času, ač pár momentů bylo i silných. 2 a půl.
Opět přečteno jedním dechem. Vžila jsem se do světa Ilan a prožívám knižní kocovinu, kdy jsem stále v myšlenkách tam...
Upřímně mě trošku nebavila první část knihy, ale pak se to zase rozjelo a bylo to super.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká fantasy pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Za mě nejslabší díl série. Že se vlastně v celé knize nic nestalo a skončili jsme, kde jsme začali, by mi až tak nevadilo. Ale strašně mě iritovala Ilan, to její neustále kňučení, že se vlastně neměla narodit a že za všechno může bylo otravné, její pokrytectví co se tajemství týče, to je snad bez komentáře. Jako chápu že jí je jen 15, ale stejně, nad některými reakcemi zůstává rozum stát. Souhlasím s dalšími názory, že by se Ilan měla naučit alespoň dvě další nadávky. A samozřejmě, bylo málo Joela!