Narrenturm

20.06.2014

Úžasná znalost reálií a středověkého světa kontra fádní a vcelku nezajímavý příběh. Mistr naštěstí zůstává vládcem slova a vypointovaného dialogu a tak bych mu sežral i pětisetstránkovou disputaci o hradních prevétech.

03.01.2014

Předně, fantasy laděné do pohádkových bytostí moc nemusím a dlouho jsem Sapkovského knihy přehlížel. Po přečtení většiny knih od Bernarda Cornwella jsem poměrně rozmlsaný a hned tak nějaký spisovatel nenadchne, takže po marné snaze začíst se do pár knih jsem narazil na Narrenturm. Tohle je první kniha kterou jsem přečetl a nebylo to vlastně vůbec špatné. Naopak bavil jsem se velice a naštěstí se na začátku nevyskytovaly fantasy prvky neboť bych knihu asi odložil a to by bylo škoda.. Sice by mi nevadilo kdyby ta kniha byla čistě historická, bez téhle fantasy pohádkové zápletky. Ale to nevadí. Je to psané velice vtipně a svižně, spousta filozoficko historicko současných narážek. Je to tak moc vtipné až je to prostě úžasné. Tak zábavný styl psaní se jen tak nevidí. Spousty narážek které pochopí jen dospělí, paráda. Už se těším na druhý díl.

29.12.2013

Ačkoliv mám knížky od AS rád, tak mě v nich štve stále to samé. Strašná rozvláčnost děje, ne úplně zřejmé dialogy a občas nejasný příběh. Jako celek jsou ale jeho knihy úžasné (celá Sága o zaklínačovi), nebo tento první díl husitské trilogie. Nezbývá mi, než číst dál...

08.08.2013

Má srdcovka a neodmyslitelná součást skromné knihovničky. Na rozdíl od Zaklínače, jenž se v posledních dílech zvrhává v nemyslnou zplácaninu, je celá husitská trilogie kompaktním a promyšleným dílem, které neztrácí dech. Reynevan je sympaťák, kterého si nelze neoblíbit a složité reálie mi pomohly se ještě více ponořit do děje. U posledního dílu jsem se neubránila slzám dojetí a smutku, že už je konec.

21.07.2013

Výborné historické fantasy s hromadou zemitého humoru, dokonale nastudovanými reáliemi a citlivým přístupem k lidové magii. Celá trilogie patří mezi můj top ve fantasy literatuře. Nevěřila bych, že mě tolik chytne kniha, jejíž děj je zasazen do období husitských válek, které jsem si v hodinách dějepisu zrovna neužívala.

19.07.2013

Sapkowski. Kdo by neznal tohoto současného velikána (nejen polské) fantasy. Možná je trochu neobvyklé začít poznávat jeho tvorbu skrz Věž bláznů a nikoli skrz jeho známější dílo: Zaklínače. Těžko tedy můžu hodnotit nakolik se styl autora změnil či které z jeho děl je horší, proto se tedy omezím čistě jen a jen na Narrenturm.
Příliš mnoho jmen. To by se dalo Sapkowskému vytknout. Nicméně, bez těchto jmen, bez jejich nudného vyjmenování by kniha ztratila kouzlo, jakýsi lesk autentičnosti a byť historie si jména jednotlivců příliš nepamatuje, tady to na tom stojí. I když, tři jména se Vám vryjí do paměti, jelikož kolem nich se příběh točí (ačkoli je to sága čistě a jen o Reynevanovy): Reynevan, Šarlej a Samson. A právě poslední zmiňovaný nám taky mírně naznačí, jakým směrem se kniha bude ubírat. Nevyhneme se citacím z Bible, latinským textům, upalování, kacířským myšlenkám. Ne nadarmo bylo jedním ze středověkým fenoménů právě křesťanství a rozkol v církvi.
Kromě toho zajímavého námětu použil Sapkowski ještě jeden, v podstatě též fenomén, a to husitství. To, jak víme, zahýbalo nejen dějinami našich zemí, ale bylo trnem v oku i dalším zahraničním mocnostem.
A právě středověký ráz se Sapkowski rozhodl ponechat i samotnému textu, kdy si můžeme všimnout, že nadpis má formu listin ze středověku, tj. je v něm vypsáno zkratkovitě všechno to, co bude kapitola obsahovat. Mě, jako studentku historie to nesmírně potěšilo a pohladilo na duši, stejně jako Sapkowského narážky na elfíky (Alp?) a Židy nebo i Koperníka či když se mírně vysmál Kramerovi a Spencerovi, autorům Kladiva na čarodějnice, když z jejich ženských jmenovkyň udělal ohyzdné čarodějné babizny.
Ale zpátky k postavám. Reynevan se tak trochu chová podle zajetého schématu, kdy se dostane do průserů (které se s přibývajícím počtem přečtených stránek zhoršovaly), ale jako zázrakem z nich vyvázne, živý, i když už ne tolik zdravý. Ale stále živý. Občas mě to malinko nudilo, ale chápu, zabít hl. hrdinu v půlce knihy, a kor trilogie, by byl dosti špatný nápad.
Samson Medák, zdánlivý ňouma (marně přemýšlím, zda se tady autor snaží poukázat na první dojem, který člověk budí při setkání nebo povrchnost společnosti), pravděpodobně z jiného světa, nadlidskou silou a věrností hodnou štěněte a jeho opak v podobě Šarleje, muže všemi mastmi mazaného, upřednostňující sice vlastní prospěch, který však příteli dokáže podat pomocnou ruku a drží slovo (občas a ještě častěji když mu z toho něco kápne) mi přišly jako postavy zajímavé, jejich osudy krásně proplétají osud Reinmara s lehkostí autorovy vlastní.
Závěrem bych chtěla říci, že Sapkowski svůj neoficiální titul nosí právem. Má neskutečný dar dokonale popsat jak krajinu, tak boj, s ničím se nepáře, sex a "větry vypouštěné člověkem" pro něj nejsou tabuizované téma. A to si mi na něm právě líbí. Nebere si servítky a popisuje historický svět tak, jak byl, bez příkras, i když s kapkou toho fantasy. To bylo dávkované jen v malých dávkách, ačkoli občas ty přechody mezi fantasy a historickým románem mírně řezaly. Naštěstí se v průběhu knihy rány zacelily a kniha se mnohem lépe četla.
Každopádně za mě doporučuji!:)

Trochu chaotické ohledně latinských názvů, složité na čtení ale líbilo se mi. Ovšem hlavní hrdina stojí za to :)

30.06.2013

Pro cloveka ktery zna Sapkowskeho jako autora Zaklinace je to na prvni precteni trochu sok - nicmene na druhe precteni to je za *****.

21.06.2013

Reynevan je hotovej magnet na průsery, takže se ani chvíli nenudíte. Sice máte občas problémy se zorientovat v těch složitých jménech a latině, kvůli které co chvíli listujete do slovníku v zadní části knihy, ale příběhu to jen dodá na realičnosti (což zní u fantasy docela divně :-)).

09.11.2012

Děsně rozvláčněné a zbytečně složité. Zlaté povídky o zaklínači.

13.07.2012

Andrzej Sapkowski je s přehledem nejlepší vyprávěč, jehož jsem měl zatím tu čest číst a ve své Husitské trilogii toto své umění vypiloval téměř dokonalosti. Kniha obsahuje vše, co Sapkowskiho tvorbu doposud zdobilo a to ve znásobeném množství. Dočkáme se poutavého příběhu, množství dějových zvratů, množství postav, brilantních dialogů, filosofických zamyšlení, humorných situací i nějaké té romance a erotiky.

Děj se poněkud netradičně odehrává ve skutečném evropském středověku, konkrétně v období husitských válek a to především v Čechách a ve Slezsku. Sapkowskim popisované středověké reálie jsou skutečně detailní a bohaté (šlechtické rody, erby, církevní tradice, společnost…) a dle mého skromného soudu i velice přesné.

Odhadem se dá asi tak 90 % textu považovat za ryzí historický román a zbývajících 10 % za fantasy. A to je jediná věc, která mi na knize vadila. Místo toho, aby ona 10 % fantasy byla jen atmosférickým kořením, jsou zde fantasy prvky prezentovány dosti násilnou formou - přechody mezi fantasy a historickým románem jsou příliš tvrdé. Ale i přes tuto mou malou (osobní) výtku knihu vřele doporučuji. Budete se skvěle bavit!

03.06.2012

Ze začátku kniha působí jako čistý historický román. Spousta jmen, spousta míst, spousta latinských názvů, přísloví, úsloví, vět. (Nutno říci, že na konci jsou sice poznámky, ale zdaleka ne vše vysvětlující a jak autor přiznává ve druhém díle, nerad by ochudil čtenáře o hledání v kronikách a slovnících). Později se ale přidají i fantasy prvky. No, fantasy. Ono vlastně nejde o klasické fantasy, autor spíše využívá a vyhrává si s česko-polskou mytologií jako jsou čarodějnice, polymorfové, bylinkářství a různé rituály. A funguje to perfektně.
Co mi ale trochu nesedělo, byla hlavní postava. Přiznám se, že mám pocit, že se Sapkowski vysloveně vyžívá v idiocismu svých hrdinů. Jisté znaky vykazoval již Geralt, ale Reynevan je idiot korunovanej. Ale i přes (naštěstí pouze v prvním díle) nesympatického hrdinu se kniha čte skvěle, protože jsou zde i jiné postavy, které naopak nelze nemilovat.
Geraltova sága sice u mě stále vítězí, nicméně doporučuji i tuto knihu, potažmo celou trilogii.
EDIT: A taky se přidávám k tomu, kdo si tady stěžoval na všeprozrazující názvy kapitol. Na začátku každé kapitoly je její krátké shrnutí, které bohužel většinou vyzrazuje často až příliš a ochuzuje čtenáře o překvapení ze zvratu situace.

29.01.2012

První díl trilogie by se dal klidně přezvat na "Reinmarovu Slezskou Odyseu". K opravdové fantasy má kniha hodně daleko, spíše jde o historický román s notnou příměsí Česko-Polsko-Německé mytologie. Dějová linie, nebo spíše hierarchie dějových linií není pevně dána, příběh může díky bezpočtu čekaných i nečekaných zvratů působit dost chaoticky a někdy mi připadá, že Reynevan vybruslil ze smrtelného nebezpečí až moc okatě a jeho tucty odkudsi se zjevujících přátel a známých působí chvílemi malinko nepřirozeně. Musím říct, že jsem po celou dobu nějak nepochopil, co je Reynevaův cíl, děj první knihy se skládá z malých epizod a momentálních cílů, které bez ladu a skladu přicházejí a zase odcházejí bez ohledu na to, jestli jich hrdina dosáhl. Tak jako v životě. Přehršel jmen a historických osobností své doby může připadat neznalému čtenáři dost úmorný, jejich idealizace, či stylizace do příslušných rolí příběhu zase mnohým historie znalým jedincům přihlouplá. Stejně tak skutečnost, že se s těmito lidmi Reinmar setkal a že jej všichni přijali tak, jak jej přijali. Skutečně, v první knize mi Reinmar připadá spíše jako průvodce po Slezsku ve dvacátých letech patnáctého století, než jako hlavní hrdina příběhu. Jakékoliv jeho problémy a strasti jako by byly jen pozadím pro historické události a ne naopak. Jako by Reynevan byl pouhým bílým koněm pro Spakowskiho komentování doby minulé i současné. A ještě jedna výtka - ta největší: V názvu kapitoly se člověk dozvídá většinu toho, co se stane. Ztratí se tak veškeré překvapení, všechny zvraty jsou očekávané, Spakowski nedává prostor strachu čtenáře o hlavního hrdinu. Tohle mě mrzí.

29.12.2011

Najlepšie fantasy súčasnosti, ale iba prvý diel, druhý už je viac o histórii, autor sa odklonil od fantasy... Ale ten prvý diel stojí za to!

09.05.2011

První dílo, ve kterém jsem se setkal s Panem Sapkowskim. Nejdříve jsem měl v úmyslu začít Zaklínačem, ale ten si mi dlouho nedostal pod ruku a tak volba padla na trilogii z husitské doby. A musím toto dílo náležitě pochválit. Ze začátku musí mít čtenář opravdu pocit, že čte pouze historický román. Jednoduchý děj na úkor sáhodlouhému vyjmenování postav doby, kterých je opravdu přehršel. Taktéž jsem měl zpočátku dojem, že autor nakládá s hlavním hrdinou dosti naivním způsobem. Reinmar si způsobí potíže a hle, najednou přispěchá někdo jiný, ba i zcela neznámý a je s to, Reinmarovi bez okolků pomoci. Nicméně po čase se dané pomoci osvětlují, charakteristika doby vyvěrá napovrch (ať už je tak historickou pravdou nebo autorovým vlastním zkrášlením) a děj čtenáře vtahuje víc a víc. Nevím, jak je nakládáno s Geraltem, ale Reinmar lítá z průšvihu do průšvihu a tolik dějových zvratů už jsem dlouho neviděl (jestli vůbec). Mimo jiné mě zaujalo, jak autor nakládá s fantasy prvky, které jsou pojaty jako historický výsledek lidových pověr.
Už se tedy těším na druhý díl a zvláště (jelikož se mi konečně dostal do rukou) na Geralta z Rivie.