Nadace
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40000/mid_nadace-uwD-40000.jpg
4
1393
214
Nadace / Nadácia série
1. díl >
První kniha série Nadace. Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie… Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace jsou trilogií skládající se z příběhů z historie vzdálené budoucnosti trvající více než milión let v době, kdy jsou planety v celé mléčné dráze spojené do obrovské Galaktické Říše.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , Mladá frontaOriginální název:
Foundation , 1951
více info...
Přidat komentář
Kdybych hodnotila před 20 lety, tak dám 5*, tehdy jsem celou sérii zhltala, už ani nevím kdo mi ji půjčil, ale byla úžasná. Ovšem tehdy. To tady zdaleka nebylo tolik různé literatury jako teď. Chtěla jsem si ten zážitek připomenout a k Asimovovi se vrátila, ale bohužel. Nadace mě tentokrát trochu zklamala, jako první jsem přečetla loni v létě Přdehru k nadaci a ta byla skvělá a úžasná, bavila mě každá stránka. No za tu dobu jsem se asi někam posunula a přečetla spoustu knih, takže nic nenadělám. Příležitostně zkusím další díly, pokud budu mít chuť.
Co se mi na téhle knize opravdu líbilo, byla myšlenka o upadání vědy. Lidé mají stroje, ale po několika tisících let je umějí jen používat, ale ne opravovat a chápat jejich smysl. Mám jadernou elektrárnu a vím, že dodává energii. Ale jak ta energie vzniká a jak to celé funguje, to nikdo neví.Kniha opravdu čtivá a hlavně zvraty jsou výborné.
SPOILER: Človek sa ledva naučí meno nejakej dôležitej postavy a zrazu je dej bez varovania o niekoľko desaťročí posunutý... a takto to ide zatiaľ celou sériou.
Zážitok z knihy je tak strašne prchavý a čitateľ ani nevie, na čo by sa mal sústrediť, čo by si mal zapamätať. Vo výsledku je dojem z knihy vlažný.
Jako rozjetí série je to vynikající. Nevadí mi ani povídkovost děje, kdy celá kniha je rozsekaná na jednotlivé krize, které je třeba vyřešit. Položil si tím základ pro další knihy tohoto cyklu. Velice si mi líbí občasná "vychcanost" některých postav v politickém vedení nadace, kdy účel světí prostředky.
Na tehdejší dobu bylo téma atomové energie a zbraní velice aktuální, když bereme v potaz svržení bomb na Nagasaki a Hirošimu, následný konec války, snahu Stalina mít také vlastní bomby a hlavně dokázat to západu, aby se mohli světové velmoci držet dalších 40 let po přerozdělení světa v šachu.
Asimov mistrně kombinuje politické, technologické a ekonomické souvislosti do beletristické formy sci-fi příběhu, v této knize opouší hlavní postavy dříve než si stačíte oblíbit a posouvá nás zase kousek po časové ose do budoucnosti Nadace, jako když probíhá ve škole dějepis. My mu můžeme jen na oplátku dát za jedna, jako kdybychom hodnotili kvalitu výuky vysokoškolského profesora a nutno říci, že při lekcích obstál dokonale.
Konečně u nás opět vychází první díl ze ságy Nadace od velmistra sci-fi žánru Isaaca Asimova. Lidstvo osídlilo celou galaxii a vytvořilo Galaktickou Říši, která ale po 12 tisících letech upadá a spěje ke konci. Tato kniha pojednává o prvních letech osadníků na Terminu, kam byly vyhoštěni z centra Galaktické Říše. Nadace má za úkol uchovat lidské vědění a znalosti, které se ztratí během epochy barbarství, která má přijít po rozpadu Říše a má trvat 30 tisíc let. Díky předpovědím geniálního matematika Hariho Seldona je jí ale možno zkrátit na pouhých tisíc let a Nadace založená na Terminu má potom nastolit novou Galaktickou Říši. Tato kniha popisuje prvních 200 let bezvládí. Nadace musí překonávat řadu krizí, ale díky psychohistorii je vždy zvládne.
Nadace rozhodně stojí za přečtení. Jak je Asimovovým zvykem, postavy nejsou nijak podrobně popsány, většinou autorovi stačí označení "mohutný, hnědovlasý, štiíhlý" a zbytek je na čtenářově fantazii. Autorovu doménu tvoří dialogy, ve kterých se dozvídáme všechny potřebné detaily potřebné k pochopení situace v Nadaci. To vše čtivou formou, bez nějakých násilností nebo křeče. Navíc je celý příběh příjemně čtivý a pochopitelný, i když se odehrává ve vzdálené budoucnosti. Konce zápletek bývají překvapivé a vyvrátí směr dosavadních čtenářových úvah o tom, "Jak to asi dopadne".
Jedinou nevýhodu vidím v tom, že naposledy u nás kompletní Nadace vyšla začátkem devadesátých let. Jedná se o sedm knih: Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace, Nadace na hranicích, Nadace a Země a ke konci životak tomu I. Asimov přidal ještě Předehru k Nadaci a A vznikne Nadace. Ale nechci být škarohlíd a třeba to nyní vyjde celé :) Tímto románem určitě nebudete zklamáni.
Vždycky když začnu číst knížku, dělá mi největší problém vyznat se v hlavních postavách, kdo je kdo a jak se jmenuje. Prstě potřebuju číst delší dobu, aby se mi postavy v hlavě nějak rozškatulkovaly. Po přečtení první části Nadace mi hned došlo, že asi budu mít problém, protože postavy se měnily cca po 50 stránkách. Nakonec se ukázalo, že to zas takový problém nebyl a já o to víc oceňuju Asimovu schopnost provázat děje jednotlivých oddílů nenápadnými větičkami. Někdo mi o Nadaci říkal, že to je pět téměř nesouvisejících příběhu, ale podle mě souvisí každý s každým, a protože děj není vždy úplně jednoduchý, chce to číst opravdu pečlivě a věnovat pozornost detailům.
Po perfektní Předehře k Nadaci a výborné A zrodí se Nadace mi to nedalo, abych se co nejdřív nepustila do úplně prvního dílu Nadace. A musím říct, že jsem lehce zklamaná. Je to možná částečně tím, že jsem, lehce nepoučená, v knihovně sáhla po starším vydání s ne moc dobrým překladem. Je to Asimov, takže se to dobře čte, nenudí, ale po těch dílech, které už jsem přečetla a které mě nadchly, jsem čekala trochu víc. Ale jistě se po čase zase vrhnu na další díl a nezbyde mi než doufat, že pro mě série nebude mít i nadále klesající tendenci.
I já jsem se těžko srovnával s těmi časovými skoky a nepřehledným defilé nových a nových postav. Ani propracovanost tisíce let vzdáleného světa budoucnosti mě neohromila (Duna je v tomhle směru mnohem dál), ale chápu, že Asimovovi tu šlo o něco jiného, o analýzu obecných sociálních a politických tendencí lidského druhu. V tomto ohledu si určitě zaslouží uznání, ale já hodnotím svůj subjektivní dojem z četby a ten nesplnil očekávání, jaká jsem do klasického díla vkládal. Ale aspoň to ve mně vzbudilo zvědavost jak se budou osudy Nadace dál vyvíjet a ságu pravděpodobně dojedu celou (koneckonců to nejsou žádné špalky). A třeba se s dalšími díly zlepší i hodnocení.
P.S. - Teď, když vím, že šlo původně o jednotlivé povídky, se mi ta rozkouskovanost samozřejmě jeví logická.
Ačkoliv mám rád sci-fi, Asimova jsem nikdy nečetl. Tak jsem se rozhodl, že tuto chybu napravím a začal jsem u kamarádem doporučené Nadace. A musím uznat, že kniha je opravdu nadčasová, uvážíme-li, že byla vydána v roce 1951. Někomu se styl možná zamlouvat nebude, je poměrně chladný a vykalkulovaný (však také v ději jedinec nic neznamená) a vzhledem k tomu, že se odehrává v několika časových rovinách může být pro někoho těžké se ztotožnit s postavami. Nicméně mně se to povedlo a styl mi sednul, takže dávám plné hodnocení.
Dlouhé knižní řady mě děsí, řadu Nadace jsem nedočetl, ale nápad "věštění" a projektování budoucnosti je výborný!
Potom, čo som si prečítal 7. časť o Nadácii - A zrodí se Nadace, ktorá chronologicky predchádza túto 1. časť, rozhodol som sa, že podstúpim opätovné riziko masochizmu a dočítam komplet celú Nadáciu. Ale v tejto časti je to opäť starý Asimov, takže táto hrozba odpadla. Je to akoby iný štýl, buď je to prekladom, alebo niektoré časti sérií skutočne píšu iní ľudia, neviem... Viem však, prečo je Asimov taký neobľúbený hlavne u fanúšikov fantasy. Jeho diela nemajú kladných hrdinov a emócie sú Asimovovi cudzie. V knihách uprednostňuje kalkul. Nezaprie sa ani jeho židovský pôvod (nechcem tu rozvádzať antisemitské teórie).
Psychohistória matematika Hariho Sheldona nie je nič iné, ako Kabala pretavená do sci-fi. Teda je to reč čísel, ktorá dokáže predpovedať sociálne pohyby ľudstva a vesmíru v perspektíve 10-100000 rokov. V Asimovovej sérii o Nadácii jednotlivec neznamená prakticky nič, cieľom je vybudovanie nového impéria (nechávam na čitateľoch, či to stačí), pričom ovplyvňované sú iba kľúčové udalosti, ostatné takmer nemá význam. Ľudský rozmer sa stráca, cieľu je podriadené všetko učel svätí prostriedky. Z tohoto dôvodu sa mi viac páčili skoršie Asimovove diela o robotoch, ktorým tento ľudský rozmer nechýbal. Nadácia nie je zlá knižka, ak ste pripravení na hľadanie súvislostí a trendov. Hodnotím ako lepši priemer, predsa len knižka vás donúti premýšľať.
Kniha měla zajímavé myšlenky, ale protože se odehrávala ve třech časových rovinách, bylo těžké se identifikovat s 3x novými postavami. Občas jsem se v tom ztrácel. Ale jsem rád, že jsem tuto klasiku sci-fi pročetl.
1951 - dva roky po tom, co Sovětský svaz odpálil svou první atomovou bombu, šest let před vypuštěním první umělé družice zěmě (Sputnik) a celých deset let před prvním člověkem ve vesmíru. V době kdy kosmický program je v plenkách vydává Asimov své nejzásadnější dílo - Nadaci. Rok 2011, šedesát let po vydání nadace, dnešní facebooková generace surfuje po internetu z mobilu, ve kterém má integrován fotoaparát s větším rozlišením než je v Hubbleově teleskopu, geneticky upravujeme potraviny, začínáme využívat nanotechnologie, genové inženýrství v lékařství, simulujeme v CERNu mladý vesmír. V tomto světě Nadace stále funguje, se stejnou silou jako v době svého vzniku. Jde málem o zázrak. Asimov dokázal napsat vědeckofantastickou knihu, která odolává nejen času, ale i vědeckému pokroku. Nadace je totiž spíše než technologický román, román sociální. Autor se nezabývá popisem úchvatných strojů budoucnosti, ale píše o své současnosti, o současnosti lidstva roku 1951, zároven píše o jeho mnohatisícileté historii, a v neposlední řadě budoucnosti. Svět galaktické říše je pouze nástroj nadhledu. Vše podáno jedinečným, málem až detektivním stylem, tak typickým pro Isaaca Asimova. Nadace je o člověku, o lidském druhu, o Asimovovi i jeho čtenáři.
Štítky knihy
space opera zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 2010 | Druhá Nadace |
| 1993 | Konec Věčnosti |
Kniha Nadace je v
| Právě čtených | 26x |
| Přečtených | 2 026x |
| Čtenářské výzvě | 116x |
| Doporučených | 142x |
| Knihotéce | 617x |
| Chystám se číst | 543x |
| Chci si koupit | 125x |
| dalších seznamech | 16x |
Dobrý rozjezd, který je v kontrastu s rozsáhlostí série spíše zkratkovitý a povídkový. Kvůli dlouhému časovému rozpětí na těch 200 stránkách si navíc k žádné postavě nevytvoříte v podstatě žádný vztah a ani o to (alespoň zatím) nejde. Je to spíše politická sci-fi s důrazem na vytvoření věrohodného (konce) světa, což Asimov s přehledem zvládá.