Na obtíž
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404309/bmid_na-obtiz-fjv-404309.png
4
1139
269
Vossovy byste jen stěží označili za „normální“ rodinu. Žijí ve zrekonstruovaném kostele, máma, která se ještě nedávno léčila z rakoviny, bydlí v suterénu a otec je ženatý s její bývalou ošetřovatelkou. A pak je tu Merit. Merit Vossová sbírá trofeje, které nevyhrála. Je to podivný koníček, pro ni má ale zvláštní význam. Když se vydá na garážový výprodej, aby pátrala po svém novém úlovku, místo trofeje tam narazí na Sagana. Jeho osobnost, humor a odzbrojující optimismus jí okamžitě učarují. Dalo by se skoro říct, že je to láska na první pohled. Dokud Merit nezjistí, že Sagan je tak trochu… zadaný. Samotářská Merit se po tomhle zjištění uzavře ještě víc do sebe. Jako by svůj život i svou podivínskou rodinu sledovala zdálky. Dokud neodhalí tajemství, které jí žádná trofej nikdy nevynahradí…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
Without Merit , 2017
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od autorky a musím říct,že jsem se rozhodně nenudila.Hlavní hrdinka Merit mi byla sympatická.Toto byl příběh plný emocí a zvratů.Určitě sáhnu po dalším díle od této autorky.
Na obtíž je již moje třetí přečtená kniha od Colleen a musím říct, že píše opravdu skvěle. Děj je vždy zajímavý, napínavý a protnutý něčím k zamyšlení. Tento příběh se mi zdál až moc překombinovaný, ale i tak mě bavil a doporučila bych ho. Merit je příjemná postava, se kterou budete doufat až do konce... :)
Jedna z jejich nejkrásnějších knih. Všechny její knihy nejsou obyčejné romantické příběhy ala naivní hrdinka, ve škole oblíbený kluk, já tě chci, já tě nechci a pak je z toho láska jako trám. Ne! v této knize je něco hlubšího, na přemýšlení a přesto se to tak krásně čte a po dočtení cítíte pocit prázdna a musíte vyhledat další autorčinu knihu.
Po několika Colleeniných knihách, které mě spíše zklamaly, mě tahle zaujala o něco více. Podařilo se jí vytvořit netradiční, excentrické prostředí a komplikovanou (a místy ne tak úplně sympatickou) hlavní hrdinku a vlastně docela zajímavý příběh. Sagan byl sympaťák, ale na svůj věk až neuvěřitelně vyspělý a rozumný. Rodiče by zasloužili. Oceňuji, že se autorka snaží poukazovat na závažná témata, ale jednak to tak úplně nezvládla, jednak bohužel často příliš klouže po povrchu a problémy bagatelizuje. (Aneb stačí si psychické problémy přiznat a je rázem vše vyřešeno, svět zrůžoví a zalije se sluncem?).
Opět skvělé čtení. Colleen umí psát o pocitech i zklamáních. Zase jsem uronila slzičku. Žijeme s lidmi, ale vlastně je vůbec neznáme. Promítáme do nich své vlastní zkušenosti a pocity. A nakonec je všechno úplně jinak...
Četla jsem všechny knížky od téhle spisovatelky a tahle je další povedená. Četla jsem ji sice trošku déle (z důvodu nedostatku času), ale vůbec to nevadilo. Pěkný příběh, místy smutný a konec dobrý, všechno dobré.
Když jsem knihu začala číst, tak jsem si myslela, že bude patřit k těm, které nedočtu. Jsem moc ráda, že jsem vytrvala. Knihu jsem měla přečtenou za jeden večer a moc se mi nakonec líbila.
Krásné, čtivé a trochu smutné... Líbilo se mi to, i když chvílemi mi to přišlo trochu překombinované. Jinak ale skvěle napsaný příběh o dívce s depresí, který v sobě nese poselství o důležitosti vzájemné komunikace, naději a lásce.
Vše co oblakaknih napsala je, jako bych to řekla já, jen jednu hvězdičku přidám. Jdu číst další knihu od Hoover.
Konečně kniha, která mě bavila na 100 % a nenudila jsem se u ní.
Moc se mi líbil námět, který je z mého pohledu důležitý a dobře zpracovaný.
Postavy byly skvělé, sympatické a zajímavé.
Hlavní hrdinku jsem si moc oblíbila a dokázala se s ní ztotožnit. Sympatický mi byl i Luck, který byl snad nejoriginálnější postavou.
Kniha se četla úžasně a rychle, stránky mi ubíhaly pod rukama.
Autorka píše skvěle, nesložitě a dokáže zaujmout.
Co se děje týče, mám k němu jednu výtku. Stalo se toho prostě příliš, pořád přicházely nějaké zvraty. Jako celek jsem si děj ale dokázala užít.
Romantiky tam nebylo příliš, nebyla dokonalá, klišé, ani moc sladká. To velmi oceňuji.
Emoce jsem z textu jednoduše vycítila, skoro jsem se cítila jako sama hrdinka.
Já osobně jsem čekala úplně jiný konec, takže jsem byla i překvapená.
Obálka se ke knize neuvěřitelně hodí
Samotná hlavní myšlenka byla pěkná, ale zpracování této young adult bylo místy vážně absurdní. Nelíbila se mi ta morbidnost a vztahy mezi postavami. Celkově mi zdejší charaktery spíše vadili a jediný, kdo mi byl sympatický, byl Sagan. I samotná hlavní hrdinka mi občas lezla na nervy. A musím říct, že tohle je snad nejvíce teen YA od autorky a nejspíše i její nejméně vydařená kniha. Ve srovnání třeba s Odvrácenou tváří lásky či Námi to končí, které byly víc dospělejší a pojednávaly o opravdových lidských problémech, tohle bylo velmi smýšlené. Hodnotím však standartně za čtivost.
"Každá chyba si nezaslouží následek. Některé si zaslouží jen odpuštění."
Po delší době jsem sáhla po knize od této autorky. Příběh je čistě oddechový, chvílemi zbytečně přehlcený problémy hrdinů. Méně někdy opravdu znamená více...
Čtivě psaný příběh o rodině, kde jedno z dětí trpí depresí. Tentokrát mi ale přišel méně uvěřitelný než u ostatních knížek od Colleen. Možná to bylo až moc překombinované a některá témata stála za více prostoru.
Nejdříve jsem si říkala,že bych hodnotila knihu jednim slovem a to "DIVNÁ"
Ale,když se člověk nad tím příběhem zamyslí,vidí jak to může dopadnout ve vztahu i v rodině,když spolu lidi nekomunikují a ani nevyjadřují své názory a pocity!
Od Colleen jdou všechny její příhěhy dost do hloubky,každy sice jiným směrem ,ale příhěh v nás zůstane ,protože to jsou příhěhy ,které lze těžko zapomenout!
Pravda je,že taky na to musíme být naladěni,né vždy každý má sílu číst takový příběh.
Tahle rodina tedy byla pořádně ujetá,a musím říct,že Merit měla koule to taklhe všechno napsat.
Jinak konec mi přišel docela takový nedokončený,kdyby to mělo třeba i epilog vůbec bych se nezlobila.
Nakonec jsem dala čtyři hvězdičky, bylo to čtivé, ale lepší by bylo soustředit se na méně problematik. Jiné její knihy mě zaujaly víc.
První knížka od Colleen Hoover, která mě nenadchla...no jednou to asi přijít muselo. Možná je to tím, že hlavní postava není úplně sympatická, nebo je to popisovanou nemocí a tedy atmosférou knihy, ale prostě mi to úplně nesedlo a ze začátku vyloženě nebavilo. Příběh má nepochybně velmi silné momenty (dopis rodině, prášky), ale právě rodina je tady fakt přehnaně ujetá, všechny problémy táhnoucí se několik let se vyřeší během tří krátkých rozhovorů a celkově mi to přišlo ne moc uvěřitelné. Čte se to lehce, tak jako Colleen vždycky, ale tentokrát se nadšení nekonalo.
Začátek knihy mě moc nebavil ale pak jsem se začetla a bylo to přesně to co jsem očekávala
Čtivá kniha o životě jedné (ne)obyčejné rodiny. Nenásilným způsobem postupně odkrýváme problémy Merit a nakonec jsem ji hrozně fandila, i když mi ze začátku byla trochu protivná.
Tak tohle je naprosto odlišné, než na co jsem u Colleen zvyklá . Kdybych asi Colleen neměla načtenou, kniha by mě ani tolik nezaujala. Ale jako její velký fanda jsem spokojená, když Vás autor dokáže překvapit. Kniha o komplikované rodině, kde jedno z dětí trpí depresí. Není to nijak náročná kniha. Za mě jsem moc necítila ani ty deprese, protože kniha je popisuje u teenagera, kde mi to nepřijde až tak neobvyklé. Je to častá reakce, když vás celá rodina přehlíží. Ja bych to nazvala spíše frustrací, se kterou Ti může vždy rodina pomoc.
Ale jak se s tím popere tahle rodina si musíte přečíst a myslím, že to rozhodně stojí za to. :-)
Každopádně, kdyby si někdo chtěl přečíst knihu o depresich, tak rozhodně doporučuji Černookou.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Autorka píše čtivě, postavám vdechne život a čtenáře donutí smát se, brečet, prožívat křivdu s hlavní postavou, doufat.
Čtení jsem si neskutečně užila.
Je pravda, že rodina jako tahle, to už je spíš krutá havárie, a autorka rozjela možná trochu víc témat najednou, která nakonec nedotahla do konce, nebo klouzala po povrchu, aniž by štrejchla hloubku, a syrská zápletka, byť sebeaktualnější, byla pro mě už trochu moc. Ale ústřední téma bylo jasné od prvních stran a mně se mi líbí, jak je zpracované, zejména oceňuji, že Yoli dodalo odkazy na české stránky pomáhající lidem najít pomoc, bojovat s depresí.
V knize mě dostaly wow momenty na konci knihy.