Birthday Girl
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349498/bmid_birthday-girl-AXd-349498.jpg
3
703
703
Murakami/Menschik série
< 4. díl
Tajemný příběh mladé dívky, který se odehraje na den přesně na její dvacáté narozeniny. Ten den musela zaskočit za kamarádku v restauraci. A náhoda tomu chtěla, že zrovna ten večer to byla ona, kdo má dovézt majiteli podniku jeho večeři do šestého patra. Postarší noblesní muž, kterého vidí poprvé a naposledy v životě, působí dobráckým, ale i záhadným dojmem – nabídne jí, že jí splní jakékoli přání. Přání, které nebude možné vzít nikdy zpět…... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2017 , OdeonOriginální název:
バースデイ・ガール (Bāsudei gāru) , 2002
více info...
Přidat komentář
Jsem fanda Murakamiho - pěkně napsaný příběh i autorovo vyznání...obrázky dobře doplňující text...líbí se mi nápad s přáním, nad kterým asi každý, kdo knížku přečetl, zapřmýšlel ( mezi řádky lze možná vyčíst - Murakami si s námi pěkně pohrál )....
Zvláštní narozeninové přání ... taky jsem byla strašně zvědavá. Od včerejška nemohu tuto Murakamiho miniaturku pustit z hlavy a pořád nad ní musím přemýšlet. Jediné, nad čím nedumám, je právě to přání. Výborný doslov autora a vynikající ilustrace (jako čtenář eknih jsem měla paralelně otevřené na počítači - v barvě jsou mnohem působivější).
Nějak mi chybí myšlenka, nevím proč to napsal. Moje první kniha od autora mě odradila od dalších. Doslov o něco zajímavější než vlastní text.
Unikla mi hlavní myšlenka kniha, bohužel :( Čímž pádem se z povídky stala jen jednohubka plan nádherných ilustrací.
Asi, nebo spíš určitě, jsem tuto knihu (bohužel) příliš nepochopila. I když chápu, že konec záleží na čtenáři. Doslov mi přišel jak výkřik do tmy, který s knihou moc nesouvisí. 3* za nádherné ilustrace a grafické zpracování :-)
Příjemná jednohubka s hlubším poselstvím, Murakamiho dodatek z vlastního života byl pěkným zakončením. Murakami umí psát jak další, tak i kratší žánry, což je neobvyklé.
Od povídky jsem nic velkého nečekal a tím víc mě překvapila. Je velice krátká, ale i do těch několika stránek se podařilo autorovi dostat zajímavý konec, nad kterým budu patrně dlouho přemýslet, protože nevím, jestli jsem to pochopil správně.
(Čekal jsem, že to v doslovu autor napíše, ale chápu, že patrně chce povídce tím koncem dodat více tajemna.)
Kniha je obohacena spoustou nádhernýh obrázků, které pěkně pasují do knihy a hezky ji obohacují- samotná obálka je třeba úžasná. Jen tedy ty stránky mi připadají až zbytečně tlusté, ale dobře.
Hodně jsem toho o autorovi přečetl, proto jsem chtěl vyzkoušet něco krátkého, abych věděl, jestli mi sedne jeho styl psaní apod. a po téhle krátké povídce, jejíž konec způsobil, že teď budu dva týdny přemýšlet, co tím chtěl říct, si v budoucnosti něco delšího snad přečtu.
Od knihy jsem čekal více tajemna, ale celkově kniha nebyla špatná včetně ilustrací. Doufám, že závěr knihy jsem si vyložil správně. :) Celou knihu jsem přečetl asi za hodinu. V doslovu se autor zmiňuje, že má v oblibě knihy od spisovatele Jacka Londona.
Citát z knihy, který mne oslovil:
Člověk je zkrátka už takový, že ať si přeje co chce a ať se vydá kam chce, může být stejně vždycky jen tím, kým odedávna byl. A to je všechno.
Když člověk celou dobu čeká, co že to přání vůbec je a nakonec zjistí, že Murakamimu se to opět povedlo. Přesně ví, jaká slova vybrat, aby ve čtenáři vzbudil to, co chce on sám.
Birthday Girl se mi líbilo více, jak Útok na pekárnu. Je to taková večerní jednohubka s dobrou atmosférou. Opět se ale nemůžu zbavit dojmu, že vydat jednu knihu se všemi jeho povídkami by možná bylo lepší, takhle to trochu zavání komercí. Ilustrace od Kat opět nezklamaly.
Další Murakami... :)
Nemůžu si pomoci, ale tohoto spisovatele mám ráda čím dál víc, jak on si dokáže pohrávat s lidskou myslí, je dokonalé..
Mám moc ráda jeho příběhy, nad kterými po dočtení přemýšlíte minimálně ještě týden..
U této knihy tomu není jinak..
... Nevím co bych si přála k dalším narozeninám a ani už netuším co jsem si přála k ,,dvacátým,, ale vím jedno.. Těším se na další knihu pana Haruki Murakamiho!
:) ;)
Anotace zněla skvěle, jedno splněné přání, kdo by se nad takovým originálním námětem nepozastavil. Bohužel, už když jsem otevřela knížku, čtení mi hned na první straně začal znepříjemňovat otrocký krkolomný překlad, který se snad poslední dobou u Murakamiho povídek stává standardem. Opět ohromný potenciál nápadu, naplněný maximálně tak z poloviny, stejně jak tomu bylo loni touto dobou u Útoku na pekárnu. Povídka si žádá řádné rozuzlení, za které bych rozhodně nepovažovala pár životních mouder o narozeninách na konci knihy, která se mi na Murakamiho styl psaní zdála až příliš klišoidní. Škoda. Hvězda za nápad a druhá za krásné ilustrace.
Krátké sdělení, krásný jazyk, tajuplné myšlenky a DODO (dopiš/domysli doma). Více v Recenzích.
Murakamiho jednohubka, příjemná, nijak zásadně nevybočujíci z jeho tvorby. Půlhodinová záležitost v chladném podzimním večeru. A co si budu k příštím narozeninám přát já? Přání se nesdělují, jsou tu jen a jen pro nás samotné. A splní se jen tehdy, když jim vyjdeme vstříc.
Mé první setkání s autorem a trochu rozpačité - čekala jsem delší příběh. Povídka je určitě zajímavá, grafické zpracování knihy úžasné, jen jsem čekala, že prozradí přání a něco bude následovat... Za mě zajímavé, že jsem knihu četla den před svými narozeninami (ale už ne dvacátými) a hrdinka má narozeniny jen o den později než já. Asi bych si měla něco přát...
Někdy před 20 léty, když jsem navštěvoval pravidelně jeden bar, se mi stalo něco, na co jsem si vzpomněl a dá se říci v mém slova smyslu jsem si zodpověděl tajemnou otázku. Také jsem si něco přál. Vracel jsem se z onoho baru po půlnoci a když jsem vylovil z křoví schované kolo(kdo by ho tam hledal?) a vyrazil jsem jako vždy domů bez držení a koukal jsem po hvězdách(byla zima, proto jsem mel ruce v kapsách a cestu jsem znal nazpaměť). Tenkrát, když proletěl po obloze meteorit, jsem se zastavil a snad jedinkrát jsem si něco přál. To přání se mi vyplnilo/nevyplnilo až za 10 let. Ale na jednu stranu mám co jsem chtěl. Někdy, když si něco přejete, nesplní to vaše očekávání, ale jak od té doby tvrdím, poodhalí se kousek pravdy, kterou nemůžeme v životě usilovně nalézt...
Proto díky verzi kterou mám a za nic bych ji nevyměnil, nelze hodnotit grafické zpracování ani příběh. Pro mě ti, kteří to vědí 5/5 a ti co nevědí, ať to zkusí a potom hodnotí...
*Přeji hodně štěstí...
Povídku bych hodnotila tak 70%, nelze jí upřít notnou dávku tajemna, ale ilustrace mne bavily o trochu více než samotný text. Jako by povídce scházela dynamika, kterou doháněla obrázky. Osobní doslov hodnotím též průměrně, i když s sebou nesporně přináší zajímavou myšlenku.
Opět parádní kousek pro knižní "estéty" . A musím přiznat, že ten doslov (povídka) se mi líbil možná více než Birthday Girl.
Čtvrtá povídková kniha od Haruki Murakamiho. Za mě určitě povedená a opravdu záhadná. Líbila se mi ta záhada od začátku až do konce. Kniha je napsaná velmi uceleným způsobem a příběh i díky nádherným ilustracím od Kat Menshik plyne jako voda. Než se nadějete jste na konci knihy a máte tendenci si tu záhadu přečíst znovu a znovu.
Příběh je opravdu záhadný a ta obrovská nezodpovězená otázka je zkrátka jeden velký otazník, který si každý musíme domyslet.
Děkuji Haruki Murakami za další krásné odpoledne s vaší tvorbou.
Štítky knihy
japonská literatura magický realismus narozeniny restaurace
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Murakami asi nebude nic pro mě, bohužel. Tohle bylo moje první setkání s autorem a nejspíš i poslední. Za pěkné ilustrace dávám 2*.