Mort
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 4. díl >
Smrť skôr či neskôr príde po každého. Keď príde po Morta, ponúkne mu zamestnanie a nepraktický mládenec ponuku prijme. Čoskoro však vyjde najavo, že povinnosti Smrťovho učňa sa neveľmi znášajú s romantickými citmi, ktoré v Mortovi vyvolá krásna princezná. Začína sa ďalšie bláznivé plochozemské dobrodružstvo...
Přidat komentář
Čtvrtá kniha z prostředí Zeměplochy se opět soustředí na jiné postavy, než v předchozím díle. Tentokráte jsem už tuto změnu čekal, takže zklamání se v tomto směru nedostavilo. Příběh je tentokráte zajímavější než v předchozím díle, ale i tak jsem měl místama problém se pořádně ponořit do děje, proto nakonec dávám čtyři hvězdy. Nejvíce mě potěšilo, že se alespoň na chvilku na konci knihy objevil Mrakoplaš, takže už kvůli tomu je jasné, že první 2 díly jsou pro mě stále nepřekonané. Hodnocení 75%.
Jedna z lepších Zeměploch, vtipné, dobrý příběh. Nejsem si jistý hlavním hrdinou Mortimorem (pořád tak nějak nevím, zda mi je sympatický a nebo ne). Jinak je tu vše, co máme rádi, dokonce se tu objeví i Mrakoplaš a knihovník. Ooook
Rozhodně je to nadprůměrně dobrá kniha, ale už ne v cyklu Úžasná Zeměplocha. Já se řadím mezi příznivce Mrakoplaše a Dvoukvítka. Předchozí knihy měly silnější děj a větší spád.
Skvělý díl, a Smrť je prostě nenahraditelný!
. . .
"Myslím, že se pro mága vůbec nehodí, aby byl sám v dámském budoáru."
"Cože? Ale vždyť já tady nejsem sám. Ty jsi tady se mnou."
"To je právě to," upozornila ho, "a co tu jde, ne?"
"Oh. Aha. Ano. Promiň. Hm. Takže se uvidíme ráno."
Je mi záhadou, jak tento díl může mít lepší hodnocení než první dva díly s Mrakoplašem. Postava Smrtě, kterou mám opravdu rád a na kterou jsem se těšil, dostala dost málo prostoru. Hlavní hrdina Mort mi k srdci vůbec nepřirostl a se svým neustálým opakování "Mort", když ho někdo oslovil "Chlapče" a svojí samomluvou mi přišel jako lehce duševně zaostalý. No doufám, že další díly už budou zase lepší.
Jelikož je Smrť mým nejoblíbenějším hrdinou z celé knižní série, nedala jsem tuhle knížku z ruky a přečetla ji během dvou dnů.
Knihu jsem četla asi už po páté a ještě nikdy mne nezklamala. Smrť je prostě jedna z nejlepších postav, kterou pan Terry Pratchett vytvořil :)
Nejen kvůli Smrťovi, ale i kvůli ostatním postavám a především kvůli lehkému anglickému humoru a nápaditosti, s kterou dal autor dohromady tak šílený svět a tak šílené příběhy dávám nejvyšší hodnocení.
A taky kvůli řečem těch, kteří si s pózou intelektuála hrají na kritiky jen aby byli proti všem. Už jen věta typu: "Mám ráda všechny druhy humoru..." mi připadá natolik suchoidní, že jsem to napsat prostě musel ;)
[077/11] (ebook) Opravdu nevím kde je zakopaný pes. Na ‘Morta‘ jsem neuvěřitelně spoléhala a výsledek? Trolí prd. Takže teď se rozhoduji, jestli číst další příběhy z tohoto těžce podivného světa a nebo to definitivně odvrhnout někam… někam… Sakra, děcka, já vám prostě asi nerozumím. Neumím se spokojit s takovým kýčem. Vždyť je to průměr jeden z nejprůměrovatějších. A to si nemyslím, že by byla chyba ve mně, protože britský humor mám ráda, černý humor, lidový,… zkrátka všechny druhy humoru, kromě toho vyloženě pitomého, určeného inteligenční spodině v podobě házení houby na tabuli.
Humor tam v žádném případě není. To ani náhodou. Snad lehce povznášející atmosféra, ale to je tak asi vše. Navíc… autor trošku střílí mimo s kombinací Zeměplochy a výrazy 20. – 21. století klasického světa. Je to tam jako pěst na oko. Smrť, který mě jediný zajímal, byl zastoupen nedostatečně a samotný Mort mě vůbec nedokázal bavit. Na to, na co se snažil najít řešení tři čtvrtiny knihy, na to jsem přišla už od zjištění, že existuje létající kůň a palác mimo dimenze a už vůbec jsem nepochopila tu prapodivnou scénku v magické univerzitě. Dosti zbabělé řešení jak přivolat Smrtě a vlastně je vůbec podivné, že čaroděj - dva tisíce let na odpočinku - nedostal žádný políček, i když tam kul takové prapodivné pikle. Prostě zvláštní, když vezmu v úvahu, že Smrť není zrovna druh ,,člověka", který se mazlí s kdekým (kromě koček).
Vlastně celá ta kniha je úplný nesmysl a to při tom zohledňuji ten fakt, že celá Zeměplocha je založena na absurdnu. Dokonce tam autorovi ujel takový menší/větší trapas s faktem, že duše po opuštění těla mají přijít o veškeré emoce, protože ty jsou spojeny s funkčností mozku. Takže jak to, že po skosení může nějaká duše křičet na Morta a jak to, že se mohou duše mrtvých králů mstít? Aha?! Trhlina jako ozónová díra.
Ne, nejsem spokojená ani za mák a už ani nevěřím, že někdy vůbec budu. A vím, že tu „sérii“ dočtu, protože už taková jsem. Takže nadávat budu nejspíš ještě mockrát.
Místy jsem se vážně hroutila smíchy :-) Smrťovu postavu mám, stejně jako spousta jiných, taky hodně ráda a proto bylo radostí tento díl číst.
První Pratchettovka, kterou jsem četl - a musím říci, že na mne udělala obrovský dojem. Dostal jsem ji tehdy od (dnes již bývalé) přítelkyně, která byla do příběhů Zeměplochy blázen - a to se slovy, že se mi bude jistě líbit, neboť je v jistém smyslu a v jistém úhlu pohledu v něčem dosti podobná Mýtům od R. Asprina, do kterých jsem byl zase blázen já. ... A měla pravdu.
Mnohé už zde bylo řečeno, proto stačí, když dodám - opět jsem nebyla zklamaná a jen díky Pratchettovi jsem zapomněla na běžné starosti a potíže a strávila pár hodin v naprosto dokonalém světě. :)
Smrť se rozhodne zaměstnat jako svého zástupce překvapivě ne zrovna praktického mladíka Morta. Ve Smrťově podivné temné říši potom Mort potká tajuplného služebníka Alberta a Smrťovu adoptivní dceru Ysabell . Postupně se učí Smrťovo řemeslo, ale když se zamiluje do princezny Keli, která má být zabita, tak se vše začne poněkud komplikovat. Objeví se zde na chvíli také Mrakoplaš nebo obtloustlý mladý mág Dobrořez a osud a čas dostane velmi relativní příchuť...
Je vidět, že autor ve čtvrtém díle Zeměplochy píše o svém oblíbeném tématu a hýří spoustou nápadů souvisejících se Smrťovým povoláním. Nechybí ani parodování situací z reálného světa nebo klasických fantasy. Kniha je nabitá zábavou od začátku do konce.
Je to Zeměplocha, takže vysoká kvalita od začátku, ale konkrétně tato se mi líbila snad nejméně, nebo alespoň jako jedna z nejhorších. Sice nám tu autor ukázal zajímavou stránku Smrtě (a tak další z jeho raných postav se začla vyvíjet a "prohlubovat"), ale dějově to zas tak zajímavé nebylo.
Nevím kdo to řekl, ale musím ho citovat (volně, snad odpustíte mé paměti): "Autor, který dokáže přetvořit odvěkou představu smrti v komickou postavu, které se zakládají fankluby, si zaslouží potlesk." A já musím souhlasit, neboť do těch fanklubů určitě teoreticky patřím.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Mort je v
| Právě čtených | 32x |
| Přečtených | 4 142x |
| Čtenářské výzvě | 268x |
| Doporučených | 223x |
| Knihotéce | 994x |
| Chystám se číst | 197x |
| Chci si koupit | 82x |
| dalších seznamech | 19x |
Další krásný zeměplošský příběh! Tentokrát s perfektní zápletkou a další hlavní postavou, Smrtěm, který mě opravdu okouzlil a díky němu jsem se nasmála, až mě břicho bolelo. Velmi mě v příběhu potěšilo mihnutí Mrakoplaše, sice jen na krátký čas, ale ten okamžik obohatil celou knihu. Další perfektní čtení, které mohu jen a jen doporučit ;)