Možná jednou
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347734/bmid_mozna-jednou-pzU-347734.jpg
4
1760
464
Maybe Someday série
1. díl >
Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno:
2017
,
Yoli (ČR)
Originální název:
Maybe Someday , 2014
více info...
Přidat komentář
Moje první knížka od Colleen Hoover a určitě ne poslední
Hlavní postavy knihy - Sydney a Ridge, byli velmi sympatičtí a neměla jsme problém s nimi soucítit a držet jim palce, aby byli oba dva šťastní... Líbili se mi i vedlejší postavy v knize. Pro mě bylo velmi zajímavé téma hudby v knize a soundtrack, který vznikl přímo k této knize byl skvělý za mě hlavně písničky Maybe Someday a Hold On to You
Hodnocení 4,5*/5*
"S touhou se bojuje snadno. Zvlášť když je její jedinou zbraní přitažlivost. Ale když se snažíte bojovat se svým srdcem, vůbec to není tak snadné."
"To naše životy nejsou perfektní pro nás."
Bolest. Smutek. Strach. Vztek. Hory myšlenek a neprospané noci. Občas je děsivá i jen představa, že vymazat někoho ze života, znamená už ho nikdy nekontaktovat, nevidět. Do jisté míry jde touha a chtíč ovládnout, jenže zamilovanost a láska to je jinej kalibr. Pak se začnou dít divy, které cítit nechcete, ale nedokážete je ovládat. Colleen vždy do knihy dá téma, o kterém je nutné chvíli přemýšlet. Jde o to, si to prožít a možná se trochu poučit. Dokáže do knih vložit tolik bolesti a maximum protichůdných pocitů, takže soucítíte se všemi a zároveň vůbec netušíte jak se na jejich místech rozhodnout. Všechno je dobrý i špatný zároveň. Tma i světlo. Rozpolcenost. Rozeznat chvilkové opojení od vážnosti. Jediný místo, na kterým bych být nechtěla, je to Maggino... Už jen ten vnitřní boj uznat, že to není kvůli mému osudu, by mě pomalu zabíjel. A nakonec to přesně kvůli tomu je. Ale už z jiného pohledu. Proměnit myšlenky v plnohodnotné názory a vědět, že jsou správné a neublíží mi.
"Srdci se nedá nařizovat, kdy a koho a jak bude milovat. Srdce si dělá, co samo chce. My se rozhodujeme jen o tom, jestli dáme svým životům a myslím šanci srovnat se srdcem krok."
"Anglická abeceda má dvacet šest písmen. Těch šestadvacet písmen ve vás může vyvolat neomezené množství pocitů, a tahle píseň toho byla živoucím důkazem."
Nádherný námět, nádherný příběh, pořád to bylo zajímavé a nechtělo se mi odkládat. Jen ten konec už byl předvídatelný, tak to už mi plynulo pomaleji. Ale jinak vše v knize nádherně vylíčeno. Po dlouhé době kniha, kterou si budu pamatovat.
Pohádka pro dospělé ženského rodu. Četlo se to pěkně. Jen mi připadá,že si občas děláme život složitější než je třeba.
Moje druhá CoHo, moje další láska. Na tuhle knížku jsou dost rozporuplné názory, ale za mě tohle byla prostě krása. Absolutně jsem se zamilovala do (nejen hlavních) postav. Sydney s Rydgem mi byli sympatičtí hned po pár stránkách a po celou dobu čtení mi neskutečně sedli. Příběh je sice jednoduchý, ale ozvláštňuje ho jak hluchý hudebník, fakt, že to možná nedopadne podle našich představ, i krásné texty písniček, které se táhnou celou knihou. Už od začátku to mezi hrdiny jiskří, ale je tam jedno velké ale, které už tak skvělou romantickou linku posouvá ještě na vyšší level. Styl psaní autorky je opět neskutečně čtivý a nějakým způsobem nádherný jak tomu bylo i v knížce Bez naděje, kterou jsem před nějakou dobou četla. Zkrátka a dobře, Možná jednou mi neskutečně moc sedlo a myslím, že to nebylo jen kvůli superlativům, která jsem napsala výše, ale taky kvůli tomu, že se sama pohybuju v hudebním prostředí. Hraju na kytaru, zpívám a dokonce i skládám stejně jako oba hlavní hrdinové. Autorka prostě napsala knihu, která jako by byla přesně pro mě.
~
5*/5*
Pokud hledáte knihu, která je romantická, místy vtipná, místy smutná a navíc neuvěřitelně čtivá, tohle je ona. Nevím jak to ta Colleen dělá, že jsou její knihy neodložitelné...
I když oceňuju, že Colleen zahrnuje vždy nějaké vážnější témata, tak na můj vkus možná svým postavám nakládá někdy až moc a na mě to potom působí až trochu neuvěřitelně. Prostě až moc smůly na jeden život, ještě když se pak v jejích knihách potkají takový smolaři dva nebo tři, je to na mě už asi trochu přestřelené. U této knihy se k té neuvěřitelnosti navíc přidává velká vyspělost a rozumnost všech zúčastněných postav. Všichni skvěle komunikují, všechno si vždycky vyříkají, jsou naprosto zodpovědní, chápaví a neuvěřitelně ohleduplní. Takže jo, je to krásná ukázka ideálního řešení konfliktu, ale zase to na mě působilo trochu neuvěřitelně. Nicméně v rámci žánru to odpouštím...
Autorka skvěle vystihla vnitřní boj emocí hlavních hrdinů. Navíc je kniha vyprávěna ze dvou pohledů, Sydney a Ridge, a to já miluju! A obdivuju, jak napsala klučičí pohled. Všechny postavy jsem si tu zamilovala a bavilo mě s nimi chvíli bydlet.
Ke všemu je to navíc propleteno hudbou a doplněno o texty a soundtrack.
Takže jo, já jsem si tuhle knihu i přes těch pár věcí užila a určitě to nebyla moje poslední Colleen.
Já Colleen Hoover zbožňuju a její knihy jsou prostě boží. Možná jednou nebylo výjimkou. Knížka byla skvělá, čtivá, s úžasným příběhem a krásnou love story.
Sydney a Ridge jsem měla ráda od začátku, ale vůbec jsem netušila, jak to Colleen mezi nimi vyřeší. Maggie mi bylo většinu knihy líto, protože si to všechno nezasloužila a to samé Sydney. Ridge se občas choval vážně mimo mísu a trochu mě štval. Vážně jsem netušila, jak to mezi nimi sakra dopadne a hrozně mě to vytáčelo :Dd..
Warren byl naprosto bombézní (nemám ponětí, co jsem to vymyslela za slovo :D). Takhle občas mě vytočil, ale jinak byl super. Třeba to, jak se staral o Sydney bylo strašně hezký :) .. Konec byl hezký a takový ňuňu.. Btw tím že byl Ridge neslyšící, byly ty scény mezi ním a Sydney o to intimnější. Stále u mě vede Odvrácená tvář lásky, ale tohle bylo taky fajn..
Tak tohle byla doslova jízda, tak nádhernou knihu jsem snad ještě nečetla. Byli chvíle kdy mě rozesmála, ale taky rozesmutnila. A na konci jsem se konečně dočkala toho co jsem si už říkala na začátku knihy, krása. :)
Tak tohle mě nebavilo. Možná fajn nápad spojit knihu s hudbou (kdoví jestli by to dostalo úplně jiný rozměr, já si k tomu tu hudbu nepouštěla), ale ten příběh to prostě nějak neutáhl. Stále se opakující situace, zdlouhavé a přitom kde nic tu nic. Pak už mě jen zajímalo co je s tou Maggie. Ale to taky nebyla žádná bomba, která by mě posadila na zadek.
(SPOILER) Kniha je velmi čtiva a emotivní, autorka to se slovy umí. Bohužel rozuzleni nebylo podle mých představ. Hrdina bohužel nepochopil ze potkal někoho s kym je mu lip, komu vypráví věci které nikomu nikdy nerekl... Trochu jsem Ridgemu přála, aby s Maggie prožil její život a uvědomil si ze žil pro ni a ne pro ně, pak našel Sydney a zjistil, ze ona potkala někoho pro koho byla vždycky jediná (třeba Brennana). Rozhodně na mě neudělalo dojem ani to, ze měl ji dat čas aby se sama rozhodla, a pak ji vlastně citově vydíral když před ni hrál na veřejnosti... Tohle nemá být ideál lásky. Bylo mi hlavní hrdinky líto, a po tomhle konci obzvlášť, když ji to připadalo jako štěstí.
tak toto jsem od knizky necekala. poprvé jsem necetla recenze od osatnich, proste jsem knizku vzala a z nudy ji zacala cist. A teda :-) rozesmala, upoutala, rozesmutnila. Krasný a silný příběh
Má vůbec cenu neustále opakovat, že Colleen je prostě skvělá? Protože to slovo není ani zdaleka dostatečně výstižné. Pokaždé, když dočtu další z jejích knih mám chuť si tu knihu přečíst zase od začátku a prožít ten příběh znovu. V každé její knize! A toto je už čtvrtá, kterou jsem od ní přečetla. Jakožto člověk, co romantiku úplně nevyhledává a klišé v těchto romantických knihách bere prostě jen jako další klišé, se upřímně přiznávám k tomu, že Colleen Hoover mě naučila mít ráda romantiku a knížky o ní. Tahle kniha je opět velmi silná. Není tak vážná jako ty předešlé, co jsem od ní doposud četla, ale je to zase něco trochu jiného. Milého, plného silných citů, které s hlavními hrdiny prožíváte naplno. Culíte se od ucha k uchu, smějete se s nimi po čas čtení a padá na vás jejich úzkost a tíseň, kterou zažívají. S každým slovem se noříte víc a víc do příběhu a zapomínáte na nějakou realitu, protože vaší realitou se stává příběh v knize!!! A ty písničky, co se v knize objevují, a které si i po čas čtení můžete přímo pustit do sluchátek, tomu jen dodávají na jedinečnosti a nezapomenutelném čtenářském zážitku!
''Tak pojď už, pojď nebe rozsvítit
jen trochu světla, a hned mi bude líp...''
Colleen Hoover zkrátka romantiku psát umí. Ale co na jejích příbězích zbožňuju nejvíc, je fakt, že do nich vždy zařadí i nějaké vážnější a ojedinělé téma, které dopodrobna rozebere. V tomto případě je to Ridgeova hluchota, přes kterou však dokáže skládat hudbu, i když ji neslyší. Nechápete, jak jsou toho takoví lidé schopní? No.. v téhle knize se to dozvíte. Nechtěla bych být hluchá, ale způsob, jakým je hluchota v tomto příběhu vykreslena, mi ukázal, že na ní může být i něco neskutečně krásného. Něco, co my slyšící nikdy nepoznáme. Strašně moc se mi líbilo, že Sydney s Ridgem jednala, jako by vůbec hluchý nebyl. Hlavních postav mi bylo neskutečně líto a nikdy bych se nechtěla ocitnout v jejich situaci. Jediné, co bych knize vytkla, byl tak trošku přeslazený klišé závěr. A taky to, že jsem měla ke konci chuť Sydney říct, ať se na ty svoje analýzy už vykašle.
Kniha se nezařadí mezi mé nejmilejší od autorky, ale i tak jsem si ji fakt užila :) Colleen mě opět nezklamala!
Víte, člověk má vždy pocit, že každá situace musí mít nějakého viníka, ale ono to tak ve skutečném životě nechodí. Někdy je to tak, že jsou všichni bez viny. Krásně a poutavě napsáno. Něžný příběh, není o takovém jiskření, je spíš sladký a hodně romantický.
Život v průměrnosti je promarněný život.
Být mrcha vyžaduje mnohem víc námahy než nebýt.
Slova dokážou někdy srdce zasáhnout mnohem víc než činy.
Lidi nemůžou ovládat svoje srdce, jenom svoje činy.
Lidi si nevybírají, do koho se zamilují. Vybírají si jen to, s kým v životě budou.
Vždycky je lepší mít někoho, na koho se dá svalit vina, když se věci zvrtnou.
To bylo tak neskutečně něco těžkého, smutného a krásného. Prostě všechno dohromady.
Přečteno za 6 hodin. Drtivou většinu času mi vynechávalo srdce a v zádech jsem cítila takové to příjemné mrazení. Byla to jízda.
Poprvé jsem knihu četla před více jak rokem a stále na mě působí stejně jako prvně. Možná i více. Tenhle příběh je tak krásný, že na něho prostě nejde zapomenout. Ráda jsem na něho vzpomínala. A když si knihu moje kamarádka koupila, tak jsem se s ní domluvila, že to budeme číst společně. Bylo to skvělé rozhodnutí, ale vlastně i velice hloupé. Ten příběh je tak smutný a zároveň krásný, že u něho nešlo neplakat. Navíc mám takový pocit, že teď jsem to vnímala úplně jinak než dříve. Víc mě to vzalo, víc jsem to cítila, víc jsem tomu rozuměla. Té touze, tomu boji a zoufalství. Té beznaději, kterou obě hlavní postavy cítily.
Když už jsem u hlavních postav, oba mi byli strašně sympatičtí. Třeba to, jak Sydney nebrala nějak špatně, že Ridge neslyší. Nechovala se k němu nějak jinak a za to jsem jí měla ještě raději. Líbilo se mi, jak spolu komunikovali, jaké pouto si kvůli tomu vybudovali. Spojila je vášeň pro hudbu. A já je obdivovala za to, jak se svými city tolik válčili. Oni byly dobré, ale i tak špatné. Obdivovala jsem jejich sílu se od sebe držet dál (teda až na jednu situaci). Fandila jsem jim a byla jsem ráda, že to skončilo tak, jak to skončilo. I přesto mi ale bylo líto, jak to skončilo s ... (ten kdo četl, tak ví). Opravdu mě zasáhlo, když jsem se dozvěděla, co se jí přihodilo a bylo mi jí neskutečně líto. Každopádně byla silná a všechny dokázala přesvědčit, že to zvládne (včetně mě).
Jediné, co bych vytkla je to, jak byl Ridge ke konci nerozhodný. Štvalo mě to a štvalo mě, že jsem na něho byla naštvaná. Já sama si totiž nedokážu představit, co bych dělala na jeho místě, ale i přesto jsem na něho byla tak moc naštvaná, že Sydney tolik ubližoval.
Každopádně příběh je opravdu krásný, což Vás asi nepřekvapuje, protože to přeci napsala Colleen. Její příběhy jsou vždy skvělé. Moc, moc doporučuji. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih.
Krásný příběh! Nechápu proč jsem knihu tak dlouho odkládala. Autorka prostě umí skvěle psát. Navíc opět přidala zajímavé téma, které klasicky romantický příběh pěkně doplní a v mém případě přidá jednu hvězdičku za originalitu. Už se těším na další její knihy.
Tohle byl krásný příběh a i když většinou u Colleen víme jak to dopadne a dalo se to čekat, tak tady jsem stále váhala. Mohlo by to totiž dopadnout i jinak a kdo jste četl asi víte jak. Ale jak už se příběh blížil ke konci a bylo tam pár věcí řečeno, tak to dávalo smysl. Nebyla tam snad postava kterou bych nemusela až teda na Huntera a Tori (to škoda že tam i nebyly více), tak jinak všichni byly moc zlatí.. Warren mě teda občas štval ale nic co se nedá zvládnout (mini spoiler - třeba tečkou do nosu od Sydney). Chci víc knih od Colleen u nás. :)
Štítky knihy
láska pro ženy hudba kytara střední škola sluchové postižení sousedské vztahy pro dospívající mládež (young adult) sousedé texty písní
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Kniha Možná jednou je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 2 435x |
| Čtenářské výzvě | 346x |
| Doporučených | 207x |
| Knihotéce | 720x |
| Chystám se číst | 714x |
| Chci si koupit | 187x |
| dalších seznamech | 17x |
Jedním slovem úžasné! :-) Autorka mě asi nikdy nezklame. Příběh je krásný, čtivý, snad pořád se něco děje a všechny postavy jsou velmi sympatické. A ještě k tomu všemu skvělý bonus ve formě písniček, které se mi k tomu hezky hodily!