Provazochodkyně
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280837/bmid_provazochodkyne-WGi-280837.jpg
4
419
100
Marian Sutrová série
< 2. díl
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i hrůzám pobytu v koncentračním táboře Ravensbrück, ale jakou cenu za to musela zaplatit? Vrací se do Anglie, kterou sotva poznává, učí se žít v poválečném světě, kterému nerozumí, a hledá nějaký záchytný bod, s jehož pomocí by mohla začít budovat svůj nový život. Rodina a přátelé jsou jí nablízku a mladý důstojník RAF se snaží probudit v ní chuť k normálnímu životu, k lásce a citům, ale vzpomínky a prožitky nepřestávají Marian pronásledovat. Za války se naučila, jak splynout s davem v ulicích Paříže, jak zabíjet a přežít mučení a věznění – nyní se musí přizpůsobit znovu, musí se naučit, jak žít v podivné realitě poválečné Anglie. Jakkoli se Marian snaží znovu vybudovat svůj život a setřást ze sebe minulost agentky a hrdinky odboje, vzpomínky na mučení, nešťastnou lásku a zradu nedokáže zapudit – podobně jakou touhu po dobrodružství. Když ji její bývalý řídící důstojník láká zpět do temného světa špionáže, těžko odolává vnitřní potřebě sloužit vyšším cílům. Marian se dostává do tíživého soukolí politiky studené války a nakonec je nucena riskovat všechno - aby ochránila ty, které miluje, aby pomohla věci, které věří, a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod svým touhám. Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila. Je to ale také příběh neobyčejné ženy: ženy, která neváhá vraždit, která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně.... celý text
Přidat komentář
Určitě je dobré začít s Dívkou, která spadla z nebe, která dějově Provazochodkyni předchází. Ale myslím, že kniha je napsaná tak, aby obstála sama o sobě a čtenář se příliš neztrácel v ději.
Oproti "prvnímu dílu" je to psané jiným stylem vyprávění, kniha pokrývá mnohem delší úsek, takže spousta věcí je jen prostě sděleno a čtenář to neprožívá tak niterně s hlavní hrdinkou jako u předchozí knihy.
Věřím, že i proto má tady Provazochodkyně horší hodnocení a nepřijde spoustě lidem tolik čtivá. Mně se to ale líbilo naopak víc. Děj není tolik předvídavý a hlavně dává nakouknout do životních osudů po válce s čímž se až tolik v literatuře nesetkávám.
Velmi cením i to, že postava Marian Sutrové není černobílá a nechová se tak jak se od ní očekává.
Pokračování už asi nebude, nejspíš bylo odvyprávěno co odvypráno být mělo. Škoda. Ještě, že Mawer napsal i další knížky. Určitě se do nich brzo pustím.
Vášeň, láska, zrada, tajné služby, špionáž, postraumatický stresový syndrom z prožitých hrůz v koncentračním táboře, studená válka, hrozba jaderné katastrofy a konečně i možná nový začátek na nás čekají v této velmi čtivě napsané knize.
Mawer opětovně dokázal vykreslit lidské osudy tak poutavě, že čtenář chvílemi ani nedýchá. Iluzi spojuje s historickými fakty, napětí míchá s prvky romantiky a nutno podotknout, že tento koktejl se mu povedl namíchat vskutku mistrně. Nezbývá nic jiného, než bravo!
Zcela jiný styl než volně předcházející Dívka, která spadla z nebe, ale není se co divit: je-li jiná doba, bude i v odlišném stavu líčena. Marian se snaží "posbírat kousky, které zbyly" a nebýt tou, "která nic nechce a taky nic nemá". Přesto její život, vztahy a prožívání ovlivňuje to, pro co byla za války vyškolena a do čeho se, ať chce nebo nechce, stále zaplétá. I tento díl byl zajímavý, byť ne tolik čtivý, ale rozhodně nezklamal.
Přečetla jsem s velkým zájmem a potěšením předchozí knihu o osudech Marian Sutrové a na konci jsem byla hodně zvědavá na to, co následovalo. A Simon Mawer mne opět nezklamal. Provazochodkyně je sice napsaná úplně jinak než Dívka, která spadla z nebe, ale vůbec to nevadí. Doba studené války, kterou málokdo z nás pamatuje, musela být nesmírně náročná hlavně pro ty, kdo si uvědomili, co se vlastně děje, jaké potenciální světové katastrově je svět každý den vystaven. A mezi nimi byla i Marian. Vůbec jí nevytýkám její poněkud nestandardní životní styl. Od velmi mladého věku musela projít těžko představitelným osudem, který mnohdy nemohla nijak ovlivnit. Spíš jsem jí přála, aby to všechno, do čeho byla zatažena, konečně dobře skončilo. Vůbec to nebylo jisté. Koneckonců jsem se to dověděla vlastně až na úplně posledních stránkách knihy. Doporučuji, i když to vůbec není jednoduché a zábavné čtení.
Audiokniha opět jako I. díl "Dívka, která spadla z nebe" je skvělá.
Citace :"Takže jsem něco jako želízko v ohni ? Kalená ocel, má drahá."
II. světová válka se mi poslední dobou knižně silně vnucuje. Je to téma, ve kterém jsou nově zaznamenané příběhy, na nějž zapomenout, bylo vlastně udržet mysl v mezích určitého stavu zdraví. Ale na zlo válečné se jen tak nedá zapomenout. A tak doposud utajené a polozapomenuté vzpomínky, díky citlivému zpracování, znovu ožívají. Je to dobře, kniha dovede ve své pestrosti životních osudů upoutat pohled na dobu a historii, a v tomto případě je četba veskrze supr.
Stejně jako první díl jsem poslouchala ve formě audio knihy a oba díly jsem si moc užila. Doporučuji!
Oproti předcházejícímu dílu "Dívka, která spadla z nebe" mě Provazochodkyně bavila mnohem více, ačkoliv většina komentářů to tady má opačně :-) První díl jsem měla problém dočíst, ale Provazochodkyně mě bavila od začátku do konce. Zajímavý vývoj hrdinky, chvílemi těžko uvěřitelný, ale proč ne. Za mě měla kniha spád a skvěle se četla.
Dívka, která spadla z nebe byla určitě čtivější. Provazochodkyni jsem měla problém dočíst.
Oproti Divce... to bylo opravdu slabe.. Zvlastni “reportazni” styl, chybel mi dej.. Na zacatku jsem cetla rychle, protoze me zajimalo, co se stalo po konci prvniho dilu, ale pak uz me to vlastne nezajimalo. A priznam se, ze me vlastne otravovalo - v dnesni dobe a politicke situaci - adorovani Ruska. Jak se mi prvni kniha libila, tak tahle ne.
Po knize jsem sáhla hned po přečtení Dívky, která spadla z nebe. Tudíž jsem neměla problém s navázáním na příběh Marian odehrávající se za války. Přišlo mi naprosto přirozené, že se děj posunul o pár let dále. Období počátků studené války je velmi zajímavé a rozhodně málo prozkoumané a v beletristických dílech zmiňované. Není možné se vcítit do osoby Marian, zvláště pokud jsem neprošla tím co ona... a můj život je vlastně naprosto bezpečný a “nudný”. Ale dokázala jsem pochopit, proč jedná tak jak jedná. Toužící po lásce, ale vlastně citově vyprahlá. Jdoucí za svým přesvědčením, ale vlastně nejistá. Stroj, jehož “vnitřek” je neuspořádaný, ale pečlivě uzavřený. Kniha mě nezklamala, ale ani nijak zvláště neuchvátila. Zajímavé téma, poutavě napsáno, dala bych 3 a půl hvězdičky, ale vzhledem k sympatiím k panu Mawerovi, půl hvězdičky přidávám.
Tak tohle není lehké čtení, pochopit ženu, která toho má tolik za sebou...
V začátku příběhu se Marian vrací z koncentračního tábora:
Říše mrtvých, chlad, peklo, žár. Život stál rozkročen mezi těmito dvěma místy.
A spánek, spánek byl ráj.
Otřesená fyzicky i psychicky Marian říká: Potřebuji si uspořádat život, posbírat ty kousky, na které se mi rozpadl.
Jako agentka musí podat hlášení: Chtěli po mně, abych vzpomínala a já bych tak ráda zapomněla.
Autor zde zobrazuje následky prožitých událostí, na které se těžko vzpomíná.
A tak se z dívky, která spadla z nebe stává provazochodkyně, která stále balancuje na tenkém laně nad propastí ve své osobnosti...
Miluju psaní Mawera, ale tentokrát přesto, že se to četlo samo a často šlo i o velmi veselé čtení nedokáže napsat..."Jsem bez dechu". Protože nejsem, je to pouze pokračování knihy, která vlastně ani pokračování nepotřebovala.
Knihu jsem četla dlouho.
Simon Mawer má zřejmě vypracován svůj systém kvality pro psaní knih. Pakliže se standardy kvality stanou neměnnými, musí zákonitě vznikat sice kvalitní příběhy, které však postupně postrádají originalitu a tím zajímavost - poutavost (aspoň pro mě).
Po celou dobu čtení jsem přemýšlela, kým vlastně chtěla Marian být a kým byla?
Byla provazochodkyní, balancující na hranici pravdy a lži, strachu a odvahy, života - smrti ...
Zpočátku marionetou, kterou vycvičili a vodili tak dobře, až se stala loutkářkou, která vodila a ovládala. Pro někoho hravou roztomilou ,,Veverkou", pro někoho ,,Vlaštovkou".
Pro mě byla ženou, která v sobě skrývala ,,třetí dimenzi tajemna a neznáma", ženou, která celý život toužila najít velkou opravdovou lásku - snad?
Mohla Marian ve svém životě najít svůj hmotný střed, když na její ,,těleso" působilo tolik hmotné síly?
Našla Marian v životě svoje těžiště?
Opět plno otázek a žádná odpověď.
Po dočtení ve mně převládala hořká pachuť. Ale čeho...? Zbytečnosti, osamocení, smutku...? A možná jsem jenom nepochopila. Je na každém z nás, co si z příběhu Marian odnese.
Tady jsem byla trochu zklamaná. Něco tomu chybělo a něčeho tam zase bylo zbytečně moc. Přesto autora nezatracuji.
Tak můj komentář se zcela shoduje s martiline. Taky jsem to chtěla několikrát odložit, nakonec jsem dočetla, ale chyběl mi tam náboj z prvního dílu. Překřtila jsem knihu na Politickou šukačku.
Nevím, zda se autor snažil nebo nesnažil vcítit do "ženské duše", ale zdá se mi, že z Marian udělal chlapa. Pro mne se stala kniha technickým příběhem a po prvním díle "Dívka, která ..." jsem byla hodně zklamaná. Nevadí mi, že z Marian udělal prostopášnici bez zábran :-), ale nevidím tam z ženy a ženské mysli, vnímání ani zbla ... Dvakrát už jsem ji chtěla odložit, nakonec jsem dočetla s vypětím sil ... až konec byl trochu příběhem, ale jen trochu. Tři hvězdičky dávám pouze proto, že se mi líbila "Dívka, která ..."
Od knihy jsem čekal mnohem více. Čekal jsem pokračování příběhu, tam kde skončil první díl (Dívka, která spadla z nebe).
Namísto toho se děj odehrává kdysi po válce a vzpomínky na to co se dělo pár let po válce v období Studené války...
Marian po válce a její další osud spojený s minulostí v okupované Paříži, koncentračním táboře, snaha o normální život v šedivém Londýně. Líbila se mi Provazochodkyně více než Dívka.., byla čtivější a krásnější, jako by i volné pokračování knihy zmoudřelo a umělo se podívat z nadhledu na život Marian. Hrdinství poválečné doby spočívalo v umění přežít obyčejný život. A jestli mám Marian ráda? Určitě, obdivuji její chytrost, statečnost, originalitu a krásu, ale zároveň z ní jde strach...takže nejlepší kamarádky bychom nebyly :)
Opět posloucháno v autě po cestách do práce, stejně jako Dívka, která spadla z nebe. Opět moc pěkné a velmi uvěřitelné. Ráda čtu knihy z druhé světové války, které se neodehrávají přímo na bitevním poli. Ani agenti a Studená válka mi nijak nevadí. Takže z mé strany velká spojonost. Já se s hrdinkou sžila již v předchozí knize, takže za mně super. Myslím si, že i coby klasická evropská literatura, má vysokou úrověň a zaslouží si pozornost. No dobře, jedna hvězda dolů, protože Dívka prostě byla o maličko poutavější...
Štítky knihy
Londýn špionáž poválečná doba válečné romány tajní agenti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Provazochodkyně je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 655x |
| Čtenářské výzvě | 98x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 173x |
| Chystám se číst | 177x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 3x |
"Dívka, která spadla z nebe" je plná dramatických chvil, překvapivých zvratů, vyhrocených a obnažených emocí. Je to ale logické, odehrává se za války, kdy byla doba přesně taková. Následné poválečné roky a období studené války bylo více o taktizování, přetvářce, čekání a očekávání. I proto je kniha o něco "mdlejší", ale určitě ne bez jiskry. Mně osobně přišla stejně dobře promyšlená a napsaná, možná nemusela mít tak široký záběr a mohla v menším možství událostí dovolit postavám detailnější vykreslení jejich vztahů a pocitů.