Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
Černočerný obchodní nápad a mrazivě záhadná vražda V povídce Malé pikantní vraždy se setkáváme s Larsem Hvillingem Hansenem, který vede v podstatě obyčejný život. Až do chvíle, kdy ho opustí žena a on sám se navíc ocitne ve finanční tísni. Lars tak musí zvážit všechny možnosti. Naštěstí dostane senzační obchodní nápad! Vypozoruje, že ženy dokážou někdy mluvit opravdu otevřeně: se svým kadeřníkem nebo s nejlepší kamarádkou klidně probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. Ano, za přiměřený honorář Lars osvobodí ženy od jejich manželů. Jen přitom nesmí téct krev, a to za žádnou cenu. A úspěch se dostaví — Lars si slušně vydělává, poptávka je vysoká a jeho metoda nenapadnutelná. Pak se však stane něco, co podstatou jeho nového dvojího života zásadně otřese… V povídce Škvíra si autor pohrává s motivem druhé světové války, kterému se věnuje například i v sérii o oddělení Q. Pointu možná odhalíte mnohem dřív než hlavní postava, avšak postupné, skvěle promyšlené rozplétání příběhu vás pobaví a snad i trochu vyděsí. Povídka vás navíc rozhodně pobídne k zamyšlení. Ukazuje totiž víc, než by se na první pohled mohlo zdát.... celý text
Literatura světová Povídky Thrillery
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Små pikante drab , 2015
více info...
Přidat komentář
Svižné, zábavné - krátké detektivky pro pobavení. Nejsem zklamaná, ale nadšení se nekoná.
Jsem trochu zklamaná, od knížky jsem si slibovala víc a raději se vrátím k autorovým románům.
Původně jsem myslela, že jsou obě povídky stejně dlouhé, ale na většině stránek je příběh o rozvedeném chlápkovi, který potřebuje zbohatnout. Víc se mi líbila druhá povídka, která je ovšem velmi krátká. Škoda, že jich nebylo víc, aby vznikla vydatnější kniha. Vyhovuje mi, když příběh nevyžaduje příliš omáčky, což by prospělo i oddělení Q.
Dvě krimi povídky, úplně netypické pro autora Adlera Olsena. Taková lahůdka na jeden večer
Kdyby první povídku psal Woody Allen, byla by určitě vtipnější, kdyby ji psal Jeffery Deaver byla by napínavější a překvapivější. Takhle se mi ale vykouřila z hlavy minutu po přečtení poslední věty. Druhá už je lepší. Příběh, který by se skvěle vyjímal v povídkovém souboru Pierra Boulla Dokonalý robot. Ve francouzském originále se totiž jmenuje Absurdní povídky. A Štěrbina je bezpochyby krásně absurdní povídka. Malé pikantní vraždy dvě hvězdičky, Štěrbina čtyři - bez vztahu k jakékoli jiné knize.
Musím říct, že to bylo sper. Žádné zbytečné rozpitvávání blbostí apod. Taková jednohuka a rychlovka . Ovšem řekla bych, že druhý příběh se mi líbil víc. Opravdu mi ho bylo líto.
Adlwra miluju, všechny knihy ze série s Asadem mám včetně nové Obětí 2117... tuto jsem si náhodně půjčila v knihovně mezi novyma knihama... Nekoupila bych si jí, ale špatná není, ale moc jsem to nepobrala, gay těšící se na soud kvůli reklamě? Takhle nikdo neuvažuje.. Druhá povídka je mnohem lepší a ukazuje jací lidi dokážou byt svině.. Škoda, že ta nebyla tou hlavní povídkou. Ale Adler je prostě srdcovka
Malé pikantní vraždičky k velké černé odpolední kávě a nezbytné zabijácké cigaretě v tom pitomém předvánočním shonu.... a můj den neměl chybu. Olsen mě nikdy nezklame :-)
Skvělé. Odpolední povídková siesta s napínavým i sem tam nečekaným dějem u kávičky s mým oblíbeným autorem.
Opravdu umí.
Dvě skvěle napsané povídky, takové pikantní jednohubky před spaním na dobrou noc.... je poznat, že napsání těchto příběhů pana spisovatele vyloženě bavilo, cítím z toho radost z psaní, jiskří to tam černým humorem, děj je hnaný schválně do extrému, postavy až groteskní.... myslím, že to byl dobrý nápad vydat tyto dvě povídky v extra knížečce, jenom škoda, že nejsou alespoň tři :-) Jsem ráda, že jsem knížku koupila a mám Olsena zkompletovaného...
Dvě krátké povídky o vraždění téměř ani nestojí za to, aby byly vydány jako samostatná kniha. Nicméně jsou docela vtipné a dobře vypointované, takže nic nebrání k doporučení. Ale pozor, abyste nefandili vrahům!
Trochu jsem nepochopil smysl tohoto vydání. Povídek mělo být víc. Mám rád tohoto autora a mám ho načteného. Je vynikající. Taková scifi rychlovka.
Taková rychlovka, než se uvaří brambory a tak... Každá povídka je jiná a obě splní zřejmě svůj účel, krátké pobavení čtenáře cynickou a syrovou a trochu za vlasy přitaženou a jednoduchou zápletkou, na knihu by to nestačilo, ale takhle to bylo akorát.
Obě povídky jsou opravdu povedené. Tématicky i stylově jsou úplně jiné. První je částečně humoristická, druhá je zase vážná. Tyto povídky jsou taky úplně jiné než série s Carlem Morkem, takže nic podobného prosím nečekejte. Doporučuji.
Ahoj, Jussi, jo, napsal jsi dvě zajímavé krátké povídky - ačkoliv jsou chvilkami přitažené na vlasy, dostaly díky tomu takovou tu speciální pikantní příchuť. Jen toho čtenářského žrádla mohlo být trochu víc - uvařil jsi sotva jednohubku.
Příjemné počtení před spaním...Obě povídky mají neotřelý námět a výborné zpracování, dobrou zápletku i závěr. Přesto dávám přednost autorovým obsáhlejším a propracovanějším románům. Nicméně obě povídky jsou zpestřením a dokazují, že Jussi umí...doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dánská literatura detektivní a krimi povídky krimi nájemní vrazi
Část díla
- Malé pikantní vraždy 2019
- Škvíra 2019
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Taková večerní jednohubka, nebylo to špatné, ale …. Druhá povídka se mi líbila víc než první.