Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463130/bmid_listopad-zqU-463130.png
4
5061
1334
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Přidat komentář
Není to nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četl, tak nějak se mi pořád nemohl dostat tento příběh pod kůži. Každopádně ale je třeba neustále připomínat to, v čem jsme před listopadem žili a jak to mohlo dopadnout, pokud by to nedopadlo...
Když někdy poslouchám názory lidí, že se vlastně před rokem 1989 nežilo tak špatně, tak jsem vždy na pozoru. Socialismus v praxi jsem zažil na vlastní kůži a.... Děkuji, nechci. Ani bratříčkování s Ruskem a Čínou. Pokud se někomu po tom, co bylo přece jen stýská, ať se tam odstěhuje a žije si spokojeně tam. Já jsem rád, že to je, jak to je a paní Mornštajnové děkuji za mrazivou sondu do útrob socialismu v praxi devadesátých, nultých a desatých let jednadvacátého století.
Bravurně a lehce napsaný příběh z pera paní spisovatelky Aleny Mornštajnové která prostě psát umí a nepřestane mě překvapovat. Byla to prostě nádhera, krásný, silný,
chvílemi doslova mrazicí příběh, se pro mé stal uvěřitelný a četla jsem ho téměř bez dechu. A jsem opravdu ráda že se historie u nás vyvíjela jinak. Doporučuji a to nejen mladší generaci.
Hodne pochmurne tema. Nekdy jsem se musela ke cteni dokopavat, protoze zde moc svetlych chvilek nebylo. Jsem rada, ze listopad 1989 dopadl, tak jak dopadl. Tesila jsem se na stastny konec, sledani, ale k tomu nedoslo. Snad to s hlavni hrdinkou dopadne dobre .
Upřímně řečeno, já jsem moc ráda, že paní Mornštajnová napsala tento román, příběh matky, která přijde o vše díky režimu, a příběh dívky, která je vychovávaná režimem. Mně to vůbec nepřijde jen jako fikce, věřím tomu, že za jiných okolností by to takto klidně mohlo být, a díky Bohu to tak není. Příběh z dětské ozdravovny mě tak hluboce zasáhnul, protože tak to opravdu před rokem 1989 fungovalo, sama jsem jako velké dítě na jaře 1989 byla několik měsíců v dětské léčebně, všechno se mi to vrátilo a jako dítě, to člověk přijímal tak jak to bylo, i když bez té ideologie, nebrala jsem to jako traumatický zážitek, ale až dnes když jsem si přečetla tuto knihu a bylo mi z těch částí i psychicky špatně, došlo mi, že to traumatické bylo. Doporučila bych ji čtenářům, aby nezapomněli na to, co třeba v mládí zažili a neuvědomovali si plný rozsah toho, v čem žijí. A také našim mladým, kteří tu dobu vůbec nezažili, aby věděli, jak to fungovalo.
Co by, kdyby ... Náš život mohl vypadat úplně jinak, je to až děsivě vylíčené a vzhledem k dějinám ne, že nemožné . . Čtivě napsané zajímavé téma
(SPOILER)
Obe dejove linie se mi libily, pohled z oci obycejne zeny, ktera si jednou dovolila nesouhlasit, tak i pohled divky, ktera prozila sve detsvti v ustavu.
Tesila jsem se, kdy se obe linky protnou.
Maja a Lenka nebo spise MagdaLenka? Skvele, pani Mornstajnova, mne jste nezklamala, opet uzasne dilo!
Výborně a čtivě napsaná kniha. Paní Mornštajnová je vynikající vypravěčka. Příběh je hodně smutný, ale reálný, i když se jedná o fikci - co by bylo, kdyby....
Jednu * jsem ubrala ne kvůli příběhu, ale protože na mě těch propagandistických a ideologických řečí bylo opravdu hodně. Chápu, že pro řadu čtenářů mají v příběhu svoje místo, ale já tyto části vždy jen rychle proběhla. Ale to je můj subjektivní pocit. Celá kniha je již tradičně napsaná skvěle. Doporučuji k přečtení, i když to lehké čtení není.
Knihu jsem pořídila hned v předprodeji, protože každou Mornštajnovou musíme mít v knihovně. Z tématu jsem byla trochu rozpačitá, nemám moc ráda nerealistická témata, a toto naštěstí po 17. listopadu nenastalo. Kniha mne však překvapivě nadchla a pohltila, přečetla jsem ji za dva dny a pořád o ní přemýšlím. Opět skvělá práce!
Ovšem …. Tuto knihu budu mít dlouho pod kůží! Jsem narozena v roce 1987, a velmi zvláštně se čte , jak se žije ( v knize ) v současnosti , stále v Československu , stále hlídaní, bez svobody … Opravdu mě z teto knihy mrazí a doufám , ze si ji jednou přečtou i moji dva synové ️
Několik dní po přečtení na ni nemůžu přestat myslet a pokud o ní někomu vyprávím, naskakuje mně husí kůže. Dneska už ani nikoho nenapadne, že se to nemuselo povést... Proto děkuji paní Mornštajnové za tuto mrazivou připomínku a doporučuji k přečtení všem, kteří už trochu zapomněli a všem, kteří tuto dobu nezažili.
Tak toto byla teda jízda.
Slýchala jsem dost rozporuplné názory a jsem ráda, že se můžu přiklonit k těm kladným. Mně se kniha velmi líbila, protože přinesla něco velmi originálního. Autorka po celou dobu skvěle pracovala s napětím a konec, který si pro nás připravila jsem vůbec nečekala (i když jsem nejspíš měla). Za sebe můžu titul jen doporučit:)
Život není to, co chceme, ale to, co máme. Tak jednoduché to je....
Hodně se snažím číst příběhy podle skutečných událostí, ale že mě daleko víc dostane FIKCE - Co by bylo, kdyby to v listopadu 89 dopadlo všechno jinak, tak tomu bych nikdy nevěřila.....
Málokdy mám při čtení trvalý pocit intenzivního smutku a tísně (napsala bych depresi, ale to znevažuji diagnózu). Autorce se povedlo vykreslit svět, jaký už nikdo nechce zažít. Četlo se dobře, leč nesnadno.
Skvělý námět, skvěle napsáno, nechybí emoce a síla příběhu a postav. Moc se mi líbila, doporučuji!
To byla zase jízda. Docela jsem se bála po předchozích recenzích vzít knihu do ruky. Autorka nasadila vysokou laťku s předchozíi knihami a já si říkala, jestli může být něco ještě lepšího.. příběh ke zaujal hned mě d první strany, kniha byla svižná, průběh lehce plynul. Moc pěkné popsáno, za mne zase 100/100
Drsné, zajímavé a možná by se to mohlo stát. Když se podíváme třeba na zprávy z Běloruska a co dokáže tamní komunistický režim..... Kniha se mi velmi líbila, jako všechny od p. Mornštajnové. Vždy nutí k zamyšlení. Každá její kniha je čtivá a děj nepredvídatelný. Tak mě napadá, že je tam prostor pro pokračování.... ale málokteré nastavování vyjde. A ne vše v životě dopadne dobře a tak, jak bychom si přáli.
Tak tohle bylo silné. Paní Mornštajnova to prostě umí... Na tuhle knihu budu dlouho myslet.
Nechť si tuto knihu přečtou všichni, kteří si myslí, že se měli za komunistů dobře.
Velmi čtivý příběh.
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Kniha Listopád je v
| Právě čtených | 115x |
| Přečtených | 7 162x |
| Čtenářské výzvě | 2 542x |
| Doporučených | 331x |
| Knihotéce | 1 146x |
| Chystám se číst | 1 192x |
| Chci si koupit | 337x |
| dalších seznamech | 31x |
Pár lidí mě varovalo, že je kniha depresivní. I tak jsem se od ní nemohla odtrhnout a prostě jsem musela číst dál. Emočně to se mnou dost zamávalo. Možná povinná četba pro lidi vyznávající heslo "zlatí komunisti".