Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463130/bmid_listopad-zqU-463130.png
4
5082
1338
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý pohled do režimu, který jsem nezažila. Ale je škoda, že to vyznívá, že lidé neřešili nic jiného, než nesvobodu a nenašli si nic jiného k řešení a ke štěstí. Také mi trochu vadily zdlouhavé popisy a celkově ta kniha nějak vyšuměla. 3,5*
Strhující a napínavé vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby se události v roce 1989 vyvíjely jinak a o tom, jak byla jedna rodina na základě těchto událostí rozdělena. Pro nás jen knížka popisující alternativní historii naší země, pro mnoho lidí ve světě krutá realita. Díky bohu za to, že to ve skutečném světě dopadlo jinak než v téhle knížce.
Jediné, co mi vadilo, bylo až příliš zdlouhavé líčení života v dětském domově, po nějaké době už mě to nudilo. Začátek i konec knihy ale byly perfektní.
Zajímavá kniha a velmi poučná. Moc se líbila a mám o čem přemýšlet. Jednu hvězdičku dávám dolů za některé moc rozvleklé a dlouhé pasáže, ale možná to bylo tím, že jsem knihu poslouchala jako mluvené slovo. Jinak doporučuji.
Neubránila jsem se úplně malinkému, malinkatému přirovnání s 1984 od Orwella. Takový slabší odvárek, možná právě proto i více pravděpodobné. Úplně nemožný takový scénář našich dějin není. Co se týká knihy samotné - opět velmi čtivé, mající spád, žádné dlouhé přešlapování na místě. Malinko mi chybělo více o pobytu ve vězení. Konec nepříjemné překvapení, musím přiznat, že jsem čekala něco jiného.
Hlavně nezapomínat! A i dnes existují lidé, kteří by to chtěli vrátit zpátky, nemít odpovědnost za svůj život. Srabi!
Tuto knihu jsem přečetla během několika hodin a stejně jako HANA,byla úžasná.Nešlo přestat číst.Téma sice smutné,ale prostě já tyhle knížky miluji.DOPORUČUJI přečíst
Tak nějak strašně depresivní, i když psáno dobře, trošku jsem se musela nutit do čtení.
Od autorky mě moc bavily Tiché roky. Naopak Hotýlek mě nezaujal vůbec. Listopád tak nějak průměr. Fikce z českého prostředí byla těžko uvěřitelná a to mi kazilo dojem, i když jsem se snažila brát knihu s odstupem, nešlo mi to a ke konci jsem se musela nutit číst. Žádná postava mi k srdci nepřirostla.
Mám za sebou od paní Mornštajnové Hanu a Slepou mapu a obě skvělé. Listopád pro mě už tak skvělý nebyl. Nevím zda je to tím, že nejsem fanda žánru sci-fi nebo mi prostě téma nesedlo, ale i přes to, čtivá kniha rozhodně byla.
Čekala jsem od toho něco trochu jiného ale i tak jsem nebyla zklamána. Přišlo mi to až skoro dokumentární. Narodila jsem se až dlouho po listopadu 89, jasně jsou výpovědi pamětníků a člověk si přečte co se děje v Číně nebo Korei ale tohle mě nějak mnohem víc zasáhlo
Knihy paní Aleny Mornštajnové mám moc ráda, přesto jsem se čtením Listopádu otálela. Nějak se mi nechtělo do tématu Co kdyby... Teď po dočtení sama sebe nechápu. Omlouvám se paní autorce, že jsem trochu pochybovala.
Neskutečně čtivý příběh o tom, co by se stalo, kdyby události v roce 1989 dopadly jinak. Z příběhu mě až mrazilo. A zůstalo to tak po celou dobu. Autorka napsala naprosto věrohodný příběh. Nejsmutnější na tom všem je, že to není žádné sci-fi. Doba nesvobody, kdy budeme mít na krku obojky s velmi krátkým řetězem, se může kdykoliv stát skutečností. Nakročeno k tomu již bohužel je...
V příběhu sledujeme dvě dějové linky. Obě jsou velmi smutné, tragické, a šílené. Listopád není veselé čtení. Přesto čtení této knihy doporučuji.
Čtenářská výzva 2022: Téma 9. Kniha s předmluvou.
(SPOILER) Myslela jsem, že se příběh rozjede víc. Že nebude hrdinka jen sedět ve vězení a druhá zase nebude ovce. Myslím, že kdyby nebyla revoluce tato linka by nebyla. Ale kdo ví? Možná ano...mě zo tedy moc nebavilo. Spisovatelka má tedy mnohem lepší knihy.
(SPOILER)
Příběh o tom, jak by taky mohla vypadat situace u nás, kdyby se v listopadu 1989 nepovedla revoluce.
V téhle realitě "nepokoje" vedou k zatýkání a většímu posílení strany. Maja, matka Magdaleny a Jakuba, je poslána do vězení na 15 let, její muž zmizel. Jakuba si odvede jeho biologický otec, a tak Maja zůstává silná jen díky víře, že na ni u rodičů čeká dcera. Jenže všechno je jinak...
Příběh plný bolesti, iluzí a deziluzí. Tahle realita není tak nemožná, o to víc je děsivější.
Román při kterém mrazí, trochu mi to připomínalo mé dětství a dnešní Severní Koreu.
Druhé dílo, které jsem od paní Mornštajnové četla. A opět se mi líbí, jak se všechny dějové linky na konci hezky spojí, stejně jako to bylo u knížky Hana.
Rok 1989 mě o několik let minul, takže si bohužel úplně nedokážu představit tehdejší atmosféru a asi mě ani kniha nezasáhla tak jako jiné, co tyto události zažili. Nicméně je to podle mě velice povedené dílo, ač smutné a plné beznaděje. Člověk se u něj zamyslí, možná i lehce zaraduje, jak se vlastně máme krásně a že to takhle vůbec být nemuselo nebo že to minimálně není samozřejmost. Knihu rozhodně doporučuji k přečtení všem.
Já teda z toho života, jaký máme, nejsem příliš nadšený. Myslím dokonce, že nás čekají věci, kdy budeme ještě po tom "tyranském" socialismu prstíčkem hrabat...
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Věřím, že tímto způsobem mohly dané události (pokud by se listopad 1989 odebral směrem, který je uvedený v knize) odehrát. Jediné, čemu nevěřím, je to množství odsouzených lidí a délka jejich trestů. Myslím, že by bylo vybráno pár exemplárních případů a zbytek by byl brán jako lidé čtvrté kategorie a zřejmě by se tento cejch vztahoval i na jejich potomstvo. Jinak se mi kniha moc líbila. Čtivé a se zážehem naděje na konci.