Dobronínské morytáty

31.08.2019

Knihy Vlastimila Vondrušky v Jiřím Adamem z Dobronína nebo Oldřichem z Chlumu nikdy nezklamou. Napínavé čtení od začátku do konce.

07.06.2019

Odpočinková historická detektivka, která jednou za čas (spíše delší) neškodí a ani hlavu příliš nezatíží.

24.03.2019

Pěkné čtení.Líbilo se mi to.

02.02.2019

Za mne osobně zatím nejlepší díl této série. Přiměřeně akční a záhadná:-)

10.01.2019

Jeho knihy jsou nápadité a pěkně napsané. Moc hezké čtení

19.12.2018

U této knihy jsem se opět bavil, vtipné scény, napínavá zápletka rozjasněna až na samém závěru a především oceňuji ukázku lidské stránky Jiřího Adama, neboť nikdo není neomylný!

07.12.2018

Příjemně strávené večery s oblíbenými hrdiny. To je můj relax

11.11.2018

Standardní Vondruška. Pořád mě víc baví Ota než bakalář Petr, takže na víc hvězdiček to u mě nebude. Příjemná oddechovka.

05.11.2018

Jedna z nejlepších,možná zcela nejlepší co jsem zatím od pana Vondrušky četl.

03.11.2018

První kniha s Adamem,Petrem a Rozárkou,kterou jsem četl.Je to trochu jiný styl než Oldřich z Chlumu,ale také dobrý.Hlavní je zajímavý detektivní příběh,i když rozluštění bylo tak trochu narychlo upečené,ale dobré stejně jako jiné detektivní případy Oldřicha.Takže až dočtu celou řadu Oldřicha,pustím se do Adama.

18.08.2018

První kniha s Adamem - a je pravdou, že je jedno, jestli je to Oldřich nebo Adam - jejich příběhy jsou skvělé, krásný styl psaní, pestré prostředí a napínavé příběhy - zkrátka i pan Vondruška to s nimi umí - určitě si přečtu i další příběhy ….

12.08.2018

Letopisy s Adamem jsou detektivky podobné jako o Oldřichovi z Chlumu. Jen z pozdější doby, proto taky modernější vyšetřování i zbraně. Ale kvalita knih je stále na vynikající úrovni!!!

01.08.2018

Pěkný. Dokonce jsem ještě před odhalením sám odhalil Hejtmana, ale moc možností na výběr už nebylo :)

21.06.2018

Můj první Vondruška - takže moje hodnocení možná nebude zcela objektivní. Čekala jsem spíše historii, a ono ejhle - detektivka! To bylo příjemné překvapení. Zápletka byla zajímavá, konstrukce děje výborná, trošku chudší literární jazyk, ale to mi nějak vzhledem k dobovým reáliím překvapivě sedělo. Takže nakonec solidní 3,5 hvězdičky.

05.06.2018

Vondruškoviny jsou pro mne taková klasika, která nikdy nezklame – vždycky se dobře pobavím, detektivní zápletky jsou dostatečně zajímavé, líbí se mi jazyk, kterým jsou příběhy psané a ačkoliv nejde o žádnou cenami ověnčenou literaturu, nikdy nelituji času, který s jejich hrdiny strávím. Takže už teď se těším na další.

19.05.2018

Klasika od Vlastimila Vondrušky. Mord, záhada, vyřešení a příjemné chvíle strávené ve společnosti mého oblíbeného Jiřího Adama z Dobronína. Přemýšlela jsem o tom, proč mám série knih o Jiřím Adamovi raději než o Oldřichovi z Chlumu. Nejen kvůli samotnému Jiřímu Adamovi, který mi přijde "životnější" než Oldřich, ale i kvůli jeho pomocníkům. K proutníkovi Otovi jsem si nikdy nenašla cestu. Rozárka a Petr jsou jiná liga. Jiskří to mezi všemi třemi. A to je velmi osvěžující. Příběh, tak jak je autorovým zvykem, odsýpal a nikde nedrhnul.

27.02.2018

Chci dát 5* pro pohodu, kterou mi kniha přinesla, pro krby a křesla u ohně a pro místo děje v zapadané vesničce. Po knize (audio) jsem zkrátka sáhla ve správné době, v zatím a doufám že posledním nejchladnějším týdnu letošní zimy a ve správném rozpoložení.

16.02.2018

Jako vždy, když čtu knihy od mého oblíbeného spisovatele VONDRUŠKY, zapomínám na okolní svět. Velmi poutavě seznamuje čtenáře s naší minulostí a buduje v čtenáři hrdost z našeho původu a slovanstva.

14.01.2018

Mé (snad trochu rozporuplné) hodnocení, 3,51 - tedy 4 - ****

***** - Autor tentokrát zabrousil do nového prostředí, navíc všechny hlavní postavy jsou daleko akčnější než v dosavadních příbězích. Téma Dobronína je pro mne zcela nové. Rozhodně pro 5 hovoří řada důležitých faktorů. V knize se také, daleko více než dříve, uplatnila ženská ruka. Připisuji to vlivu autorovy manželky. Všechny tyto skutečnosti autorovi i knize jednoznačně prospěly.

odpad! - To snad ne. Přesto v některých chvílích knížka nepatrně vybočuje ze standardů knih, které mám opravdu rád. Týká se to jak líčení postupu zločinců, tak především na můj vkus zbytečně podrobnému popisu jimi používaných metod.

Z knihy mám podobný pocit, jaký měla na konci příběhu i sama jeho ústřední postava. Trochu smutek a částečně snad i určité zklamání. Pana autora mám moc rád i proto, že ve většině svých knih, a u této řady zvláště, řeší spíše život a vztahy, rušivým detailům se spíše vyhýbá, a konečně i finále bývají pojata šířeji a vyznívají přeci jen poněkud optimističtěji.

Před výstavným dvorcem zastavily saně tažené dvěma dobře krmenými koňmi. Bakalář Petr seskočil z kozlíku, zaváhal a vrhl omluvný pohled na svou ženu Rozárku. Vedle ní seděl královský písař Jiří Adam z Dobronína. Petr obešel saně, a pomohl nejprve vystoupit svému pánovi.

"Tak tohle je mé panství," řekl Jiří Adam a ukázal širokým obloukem kolem sebe. Sněhu leželo všude tolik, že upravenou cestu k bráně tvrze lemovaly hromady vysoké jako člověk. Brána v kamenné hradbě s dřevěným podsebitím byla před nimi otevřená a skrze ni bylo vidět umetený dvůr. Prošli bránou a vešli do paláce.

Jizba po rodičích pána z Dobronína se oběma zalíbila na první pohled. V krbu praskala buková polena a ten zvuk dával pocit klidu a domova. Co oba nadchlo, bylo místo ke spaní. Věci uložili snadno. Měli jen pár kusů oděvu, ty nezakryly ani dno rozměrné police. Vydali se pak po schodech dolů.

Sotva se ocitli ve velkém, příjemně vyhřátém sále, překvapeně se zastavili. Jiří Adam seděl u stolu s jakousi stařenou. V očích měla slzy a jejich pán ji právě konejšivě hladil po tváři. Bakalář Petr se naklonil ke své ženě a tiše špitl. "Konec lenošení. I když jsme s ním vlastně ani nezačali. Obávám se, že nás čeká vyšetřování!"

"Jen pojďte," kývl Jiří Adam z Dobronína na své pomocníky. "Tohle je Cecilka. Bývala mou kojnou, abyste věděli."

[Tento text jsem vybral, výrazně zkrátil a mírně a snad i dostatečně citlivě upravil tak, abych vás uvedl na samotný začátek této knížky.]

POZOR MOŽNÝ SPOILER !!!

Ruce měl spoutané, tělo na několika místech sežehlé od plamenů a obličej zkrvavený, jak ho vrazi tloukli. Nebyl to hezký pohled. .. "Chudák, neměl lehkou smrt. Musel trpět jako zvíře".

[Tento text mi trochu vadil. Myslím si, že určitá stručnost by v tomto případě knize spíše pomohla.]

Ani po přečtení komentářů ostatních uživatelů nechci na svém hodnocení nic měnit. Aniž bych si je předem přečetl, tak jsem mnohé z jejich postřehů v podstatě krátce shrnul.

Prapůvodně jsem si říkal, že se téma Dobronína, (samozřejmě včetně širokého okolí Českomoravské vysočiny,) stane dalším jevištěm, na kterém půjde vystavět snad celá série dalších nových nádherných příběhů. Trochu se bojím, že pojetím tohoto příběhu, si autor možná trochu přivřel vrátka k bohatým možnostem, které tato šance skýtá.

Příběhy Jiřího Adama z Dobronína, jsem měl vždy o něco málo raději než příběhy Oldřicha z Chlumu. Mám rád samozřejmě oba dva, včetně jejich pomocníků. Jiří Adam se ale pohybuje spíše ve vyšší střední vrstvě, a je nám tím bližší, pochopitelnější a sympatičtější. Navíc se v jeho příbězích setkáváme s citlivějším, lidštějším přístupem, líčení zabloudí do drsnějších vod jen ojediněle a opatrně.
16.2.2018 - Tak nakonec jen 3 ***.