K moři
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14139/bmid_k-mori-4Mb-14139.jpg
4
1237
269
Próza začínající autorky Petry Soukupové se značně vymyká kontextu současné české literatury. V centru autorčina vyprávění je životaběh několika hrdinů: obyčejných lidí formálně propojených rodinnými vztahy, avšak lidsky vzájemně velmi vzdálených. Jejich příběhy se naplno a autenticky protnou pouze jednou: při víceméně náhodně vzniklé prázdninové cestě k moři. Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její dnes již klasické próze K majáku. Nejde ale o napodobivé formální cvičení: z autorčiny výpovědi lze vyčíst (vzhledem k jejímu věku) až překvapivě niterný prožitek rozpadu mezilidských vztahů a nemožnosti plnohodnotné komunikace ani mezi nejbližšími. Dotisk v r. 2016... celý text
Přidat komentář
Petra Soukupová píše úsporně, ale vydatně. Četla jsem, četla, až jsem dočetla do konce. Překvapivě mě poměrně strohý děj i forma nepustily. Doporučuji.
Nevyhovoval mi styl psani. Stale jsem cekala ze se to pribeh vice rozjede ale nestalo se. Knizka je tenka takze jsem ji docetla ale musela jsem se do toho nutit.
Knihu jsem četla jako svou první od této autorky a byla jsem jejím strohým stylem a až syrovou upřímností uchvácena.
Po přečtení dalších jejích knih musím konstatovat, že své psaní opravdu ještě vybrousila a K moři se pak může jevit trochu neotesaně. Což mu ovšem vůbec neubírá na originalitě a čtivosti. Jako prvotina rozhodně skvělé.
Klasická Soukupová. Strohý styl psaní a popis nefunkčních lidských vztahů. Dostane se vám pod kůži a to u jejich knih oceňuji.
Mám veľmi rada autorkin štýl písania v ktorom používa krátke, úsečné vety, opisuje myslenie a prežívanie postáv, dokáže zachytiť perfektne medziľudské vzťahy, postavy ktoré si viac nerozumejú ako rozumejú...a takto to bolo aj v tejto knihe. No keďže som prečítala viacej kníh od Petry Soukupovej , núti ma to porovnávať ich medzi sebou. K moři je veľmi fajn kniha, no viac sa mi páčilo Pod sněhem alebo Nejlepší pro všechny, ktoré sú pre mňa štýlovo veľmi podobné ako K moři, no sú o dve triedy lepšie.
Knihu jsem zvolila kvůli Výzvě 2019... Nejdříve mě trošku překvapil strohý styl psaní, ale skvěle popsaný příběh (i když značně stručný) celé rodiny mě uchvátil... pravděpodobně se k autorce ještě někdy vrátím
Výborně napsaná kniha o vztazích nejen rodinných. Těžko lze přehlédnout naléhavost, s jakou nás autorka mezi řádky upozorňuje na důležitost komunikace (ač ještě ne tak drásavé jako v její následující knize Zmizet).
Text oživují občasné vsuvky - jakoby to komentoval někoho zvenku; někdy vtipné, někdy z nich až zamrazí. (např.: "Bára má na hlavě sombrero, protože jí připadá, že jí sluší, což se ale plete." nebo: "Ještě je čas, ale jednou se ukáže, že v Johance všechna krása zůstala venku. Ale pomalu k tomu míří.")
Moc se mi líbil autorčin jednoduchý a strohý styl psaní a rychlé vyprávění osudů v první a poslední třetině knihy. Samotné vyprávění od moře bylo ale jiné a trochu zdlouhavé.
Oblíbená autorka, syrový strohý styl psaní se mi velmi líbí. Nejlepší je kapitola Zbylé životy, kde jsou vyliceny osudy všech protagonistů. Prostě žádný otevřený konec. V jejich knihách se najde každý. Doporučuji.
Knihu jsem přečetla rychle, zvláštně strohý styl, v němž mnohdy není místo ani pro slovesa, mě ze začátku trochu rušil, ale brzy jsem si na něj zvykla. Obsah je trošku depresivní, nicméně v souladu s větnou stavbou a tak nějak mi to k sobě hrálo. Nejsem sice úplně uchvácena, ale další knížku této autorky si v blízké době určitě plánuji přečíst. A navíc oceňuji vzhled knížky, ten se mi líbí moc a v knihovně jí to sluší!
Úderný, chladný, racionální styl, jakým je ta knížka napsaná, byl občas strašně vyčerpávající, ale výborný. Nutí k zamyšlení, jak čas strašně rychle utíká. V polovině se tok událostí zpomalí na popis jedné dovoleń, kde autorka skvěle vystihne charaktery hlavních postav, aby se pak v poslední časti děj zase zrychlil a nemilosrdně naservíroval závěr. Anti červená knihovna, kde i šťastný závěr je tak nějak pochroumanej.
Nebylo to špatné, ale ani jsem se z toho neposadila na zadek. Rozhodně dobrá psychologie postav, čte se to samo.
Ach jo. Po Zmizet, jehož styl jsem si tak užila, jsem dostala do ruky (a mozku) tuto dávku deprese. Další česká autorka, která si vyzkoušela strohost jako hlavní prvek a příběh vyměnila za popis děje, bez citů. Věty jsou ohlodané na kost, někdy i bez sloves:
"Jak si Jituška zlomila ruku
Při vybíjené ve škole. Strašná bolest. Jíťa najednou zařvala tak jako nikdy a všichni spolužáci koukali, co to je za hroznej řev tý malinký a tichý osůbky. Chvilku ještě sténala, pak se bolest ustálila a tělocvikářka ji odvedla a zavolala sanitku. Teď, když už je Bára pryč a Jituška už velká, a vlastně taky pryč ve svým světě, Magda už půl roku s Bohoušem."
Na 200 stranách je zachyceno tímto způsobem několik desetiletí. To málo, co bylo dobré, je odbyto v několika větách, co bylo hrozné (většina), tomu je věnován prostor mnohonásobně větší (především pobyt u moře). Postavy zažívají neustálé frustrace, které jsou přiblíženy zmíněným frustrujícím způsobem. Autorka nakonec zanechala i mě zcela frustrovanou. Proto přidávám jednu hvězdu - za naprostý soulad formy s obsahem (byť je to podle mě slepá ulice). Číst to už nikdy nebudu.
Styl mi prijde uplne super, nalada vyjadrena ve zkratkach, clovek ma pocit, ze to je pribeh nekoho blizkeho. Precteno jednim dechem. Je 1:23 rano, jdu spat.
Zvláštní styl psaní, který má tato autorka mě nějak neuchvatil. Knížka se četla rychle a líbí se mi, ze autorka na konci popisuje osud všech hlavních hrdinu.
Knihu jsem cetla pred par lety, bavila me hodne.
Knihu jsem cetla podruhe, hrozne depresivni, minimalisticke a moc smutne.
Skvela knizka.
První seznámení s autorkou.Zkratkovitý styl psaní mi nevyhovoval a obsah? Snaha o psychologický profil osob u mě vyzněla nějak naprázdno.
Po přečtení téhle knihy nejde nepřemýšlet nad tím, co jste to vlastně dočetli.
Zkratkovitý a zároveň podrobný spis/scénář/komentovaný náhled na zdánlivě obyčejnou rodinu, avšak plnou lidských typů s trpkými osudy, prakticky bez hlavního hrdiny?
Jak mladá autorka napsala tuto psychologickou procítěnou „tragédii“, navíc velmi lehkým nenuceným stylem, netuším. Člověk si ovšem odnese ponaučení, že život nám nabízí mnoho, my jen jeho pravé hodnoty hledáme často jinde, než jsou, a tak nám uniká mezi prsty.
Štítky knihy
prvotina rodinné vztahy Cena Jiřího Ortena
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha, které strašně sluší její věcnost, díky tomu má každý šanci si interpretovat postavy jak chce. A najít si postavu, ke které přilne.