Jáma
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414426/bmid_jama-KAk-414426.jpg
4
1467
429
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Hiding Place (or The Taking of Annie Thorne) , 2019
více info...
Přidat komentář
Kříďák v detailech připomínal To Stephena Kinga, Jáma zas nezapře inspiraci Řbitovem zviřátek. Ani tentokrát však nejde o laciný plagiát, autorka si jde suverénně vlastní cestou. A zatímco Kříďáka se C. J. Tudorová ještě rozhodla uhrát coby „realistický“ thriller, Jáma už v sobě má kus nepopiratelné fantastiky. Ta však není nikterak využita, takže je trochu záhadou, proč se tímhle směrem spisovatelka vůbec vydala. Což o to, dokud se vyprávění pohybuje v mezích budování atmosféry, funguje řemeslo na jedničku, jakmile však přijde ke slovu rozkrývání motivů a finální konfrontace, význam hororového balastu se mi zpětně zdál lehce nepochopitelný. Ostatně, ono je to se zápletkou jako na houpačce – některé momenty jsou dokonalé, jiné zas odbyté nebo překombinované. I postav je na tak jednoduchou zápletku zbytečně moc, až si jeden říká, zdali původně neměly být romány dva, každý o něčem trochu jiném. Přesto mi ten žánrový mišmaš uhranul, ačkoliv si dobře uvědomuji jeho literární nedostatky.
Tato kniha je asi o milion procent lepší než nejnudnejsi Kridak, ale i tak je to takový průměr. Ovšem čte se lehce a v čtenáři vyvolává otázky a napětí hned od prvních stran. Zklamal mě konec, ten mi přišel rázem utnuty a vše je vyřešeno. Mystický podtext za mě velmi dobrý, hororové prvky taktéž.
Přiznám se, že nemám příliš v lásce takovéto "mystično"... Vše pro mě musí mít nějaké rozumné vysvětlení. Proto "pouze" 4 hvězdy. Jinak skvěle napsané, chcete číst a nechcete za žádnou cenu přestat. Určitě to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla... A těším se na další.
Jáma je kniha odehrávající se na anglickém maloměstě ve dvou časových rovinách - v přítomnosti a v minulosti před 25 lety. Hlavní postava Joe je ve své podstatě nepříliš sympatický hrdina (gambler a opilec), jehož prostřednictvím se seznamujeme s místními, kteří jsou spjati s minulými událostmi, a odhalujeme záhadu Jámy. Podstatné je, že autorka nás nechává nahlédnout pod závoj mystéria, nikdy ho však nestrhne, a tudíž hodně věcí zůstává na fantazii čtenáře - je pouze jasné, že v Jámě se skrývá dávné zlo. S hlavní postavou bych se standartně nesžila, avšak svoji osobnost zachraňuje naprosto dokonalým smyslem pro sarkastický humor, který mi sedí jako neoprén. Kromě toho v knize narazíme na moudra "staré milované matičky", která jsou zajímavým zpestřením. Jinak z knihy dost čpí smutek a zoufalství, kdy se autorka kromě osobních tragédií zaměřuje na citlivé téma šikany, které se do příběhu hodí. Kdybych měla srovnat s Kříďákem, tato kniha mě bavila více, i když opět musím vytknout přehnanou velikost fontu.
(SPOILER) Mně se to líbílo. Řbitov zvířátek jsem v tom taky našla a potěšilo mě to. Srovnávat bych to nechtela, proč taky.. To už nikdo nesmí napsat nic s podobným tématem? Já bych to zrovna ocenila. ;)
Jáma... dala jsem ji šanci po té, co mně těžce zklamala kniha Ti druzí. Oproti té mi přišel děj zajímavý (tajemný, chcete-li) od začátku... než jsem si uvědomila, že čtu hodně nepodařenou kopii Stephena Kinga - Řbitov Zviřátek. Tohle nejde nazvat ani jako "inspirace" jeho knihou. Samozřejmě nesmí chybět překvápko na konec. Velice zvažuji četbu Kříďáka. Mám strach, aby nepřišlo další zklamání.
Řbitov zvířátek po anglickou. Tahle se mi líbila ještě víc než Kříďák a ta inspirace Kingem mi vůbec nevadí, jeho knihy mám ráda. Čtivé, napínavé, strašidelné. Prostě parádní.
Bylo to čtivé, napínavé, ale teda ten konec jsem si představovala trochu jinak. Ten to trochu pokazil a první kniha Kříďák se mi líbila víc. Nebylo to špatné, ale ani ne skvělé.
Kříďáka jsem nečetla, takže Jáma předčila moje očekávání. Tahle knížka mi zrychlila tepovou frekvenci a při čtení mi bylo více úzko, než při leckterých knihách o holocaustu.
Co se týče hlavní postavy, je to normální chlápek se svými slabými stránkami, který se s tragédiemi svého mládí (smrtí sestry, otce a kamaráda) vyrovnává po svém - cynismem.
"Žal je čistě osobní. Nemůžete se o něj podělit jako o bonboniéru, je jenom váš. Jako byste měli k noze uvázanou železnou kouli s bodci, jako byste nosili kabát z hřebů a na hlavě trnovou korunu. Vaši bolest nikdo jiný neprocítí. Nikdo jiný nemůže chodit ve vašich botách, protože jsou plné skleněných střepů, a pokaždé když uděláte krok, ty střepy vám do krve rozřežou nohy. Žal jsou ta nejhorší muka a nikdy neskončí. Máte je předplacená do konce života."
Příběh byl zajímavý, hlavní postava mi místy příliš sympaticka nebyla - to ale celkový dojem z knihy nenarušilo.
Mám pokoj plný panenek, je to pokoj, kde spím. Mám ještě dva pokoje s panenkama , mám je v knihovně a zbytek u rodičů. A doufám, že žádná není jako Abbyočko.
Dobré čtení, řádky samy rychle plynou, tajemný příbeh a nechybí ani napětí a hororové prvky. Hlavní hrdina byl sympatický, vtipný s přiměřenou dávkou ironie a sarkasmu. Příběh od začátku udržuje čtenáře v napětí a pomalu odhaluje tajemství z minulosti.
"A zase se to děje"
I když konec odhaluje nové skutečnosti, zdálo se mi, že trochu upadá. Jáma se mi líbila více než Kříďák.
Kniha byla tak trochu zklamáním. Četla se celkem dobře, ale celou dobu jsem měla pocit, že čtu o hodně méně povedenou verzi Kingova Řbitovu zvířátek. Beth tam mohla vystupovat jako celkem zajímavá postava, ale nebylo tomu tak. Zároveň tam byl dost velký prostor pro rozvedení záhady hřbitova a pohřbívaní dětí, ale to se nestalo a ze samotného příběhu to úplně zřejmé není. Kniha ale byla celkem fajn, takový průměr.
C. J. Tudor je vynikající studentkou žánrových špiček. K jejím nesporným přednostem patří hra s atmosférou, schopnost bezprostřední definice bezútěšnosti, sarkastický humor, i postupné narůstání plíživého děsu. Nanejvýš sympatická je i autorčina inklinace ke stručnosti. Od románového debutu je zde patrný kvalitativní progres, i větší proměna od pouhého, byť atraktivního eklekticismu směrem k vlastnímu tvůrčímu rukopisu, byť i zde je zejména kingovská inspirativní stopa (Řbitov zviřátek!) intenzivně přítomna. Decentní mínus uděluji za zjevnou neodvahu pouštět se na pole prokomponovaných vztahů - vedlejší postavy zde nezřídka působí jen jako oživlé kulisy, nepříliš vhodné k interakci. Jinak ovšem doporučuji vřele!
Fanoušci Kříďáka se dočkají i laškovného pomrknutí.
Upřímně tato kniha mě vůbec nenadchla. Vlastně ani nevím, co to jako bylo? Asi mi úplně unikla pointa této knihy přitom začátek knihy vypadal slibně! Po Kříďákovi pro mě celkem zklamání, tak uvidíme, jak dopadne kniha Ti druzí :-)
Kniha se mi libila (plus minus srovnatelna s "Kridakem"). Pribeh byl celkove pochmurny, strasidelny a smutny. Bylo to ctive, plne tajemna (mozna az "nadprirozena"), lzi a zrady, s prekvapivym rozuzlenim.
Štítky knihy
thrillery tajemství horory šikana hornictví maloměsto britská literatura
Jak už mnozí přede mnou zmínili, Jáma je dosti inspirována Kingovým Řbitovem zviřátek, což mi při čtení vadilo a hlavní děj knihy byl proto lehce předvídatelný. Líbil se mi ale styl psaní i hlavní "hrdina", který byl ve skutečnosti takovým sympatickým záporákem se sarkastickým, typicky britským smyslem pro humor. I většinu ostatních postav zvládla C. J. Tudor vykreslit tak dokonale, že jsem je buď měla moc ráda, nebo je nenáviděla. Spousta z nich ale nedostala příliš prostoru, i když by si ho zasloužila. Celková temná atmosféra knihy mě donutila se v několika pasážích opravdu bát a musím uznat, že autorka má evidentně perfektní cit pro horor. Vyzdvihnout musím překvapivé zvraty a taky gradující zápletku - kniha je plná vedlejších příběhů z minulosti hlavního hrdiny, které se postupně rozplétají a téměř každou kapitolu se čtenář dozví něco nového a překvapivého. Závěrem knihu určitě doporučuji všem milovníkům hororu, zvláště pokud nejsou velkými fanoušky S. Kinga a třeba jeho Řbitov zviřátek nečetli. Věřím, že jeho milovníci by knihou mohli být zklamáni.