Jáma
C. J. Tudor
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Hiding Place (or The Taking of Annie Thorne) , 2019
více info...
Přidat komentář
Jámu jsem četla ze zajímavosti po přečtení románů Ti druzí a Kříďák. Bohužel podobně jako u Kříďáka jsem měla problémy s postavami, které mi nebyly sympatické a místy jsem nechápala jejich motivace k jednání. Obzvlášť ta žena - ranařka mne vyváděla z míry. Děj nebyl tak překombinovaný jako u Kříďáka, ale i zde jsem se občas ztrácela. Kromě popisu epizody v dole mne příběh ničím nezaujal, protože zápletka mi byla povědomá z jiné knihy a postrádala jsem napětí, kvůli kterému by mne čtení více bavilo.
Myslím, že Kříďákovi jsem dala 4, takže tady musím 3. Vyzdvihuju jistou ironii a nadhled, mám ráda, když se například v temných thrillerech a detektivkách objevuje humor, který to celé hezky vyváží. Podobně tady - neveselý příběh a lehký sarkasmus, dobrá kombinace.
Vlastně mě to bavilo číst, akorát nejsem úplně příznivcem vysvětlení, jaké autorka zvolila (nechci spoilerovat). Objevil se i nečekaná zvrat, vlastně fajn na večerní odreagování. Ale asi si to nebudu za pár týdnů pamatovat.
Autorku mám ráda, píše poutavě, její styl mě baví, knihy mě strhnou, děj vtáhne a krásně plyne. Jen konec mi přišel trochu splácaný dohromady a ne úplně dořešený, což trochu snižuje hodnocení. I když tato kniha, stejně jako Kříďák, není nic světoborného s obrovským wow efektem, je to příjemné počtení, a určitě to nebylo mé poslední setkání s autorkou.
Ne, že by se mi vyloženě nelíbila, ale zároveň mě nijak nenadchla. Uvidím, jaké budou ostatní knihy od této autorky. Určitě tomu dám šanci.
Začátek měl velký potenciál, ale konec byl slátanina, jaká se jen tak nenajde... Když dva dělají totéž, není to totéž, King je jen jeden.
Vlastně to 70% hodnocení, které nyní kniha má, za mě dost sedí. Je to dobré čtení, zábavné i napínavé, ale že by mě to dostalo do kolen, to vůbec. Navíc reminiscence Řbitova zviřátek je neodbytná, i když místo, čas a různé okolnosti se změnily.
áno, je to jasne obdivovateľka S. Kinga (ale to som aj ja) - za to kritizovať nemožno, za vykrádanie nápadov však áno... ALE - práve som dočítala komentáre k 50. odtieňom šedi - takže - oproti tamtomu "veľdielu" - je táto pani skutočne spisovateľka - vie pracovať so slovom... nech si ju prečítajú všetky "nadšené čitateľky" E. L. James(ovej)...
Škoda, že kniha neskončila p 20 stránek dřív, to měla tahle drsná detektivní škola ještě nakročeno k slušné detektivce. Ale King je opravdu jen jeden. Škoda!
I když se příběh rozjíždí slibně, dobře to bohužel nedopadne.. Když pominu podobnost se Řbitovem zviřátek, tak ten konec byl až moc překombinovaný, zamotaný, nedovysvětlený.. Gloria a Špekoun tam byli dle mého úplně zbytečně navíc...
Přišlo mi to takové chaotické a nedotažené. Sice se pořád něco dramatického nebo drastického dělo, ale ani na konci mi všechno nedávalo úplný smysl. Navíc se mi při čtení velmi často vybavoval Řbitov zviřátek.
Kniha se čte dobře, o tom žádná, styl autorky mi vyhovuje, ale oproti Kriďákovi je to slabší. Těch zvratů se mi nakonec zdálo zbytečně moc. Rozhodně si ale přečtu i další počiny :-)
Autorčina druhá kniha, kterou jsem četla. První byl Kříďák. Jednoduchý a čtivý styl. Nicméně trochu mě zklamal konec, vlastně takový nijaký.
Knížka plná záhad. Četlo se dobře, ale místy se odehrávalo "něco mezi nebem a zemí". Něco, co se nedá pochopit, pouze přijmout.
Kniha nebyla špatná, i když připomínala hodně S. Kinga. Náměť a popis se mi vážně líbil, ale pokud máte rádi S. Kinga, tak budete asi lehce naštvaní za kopírování nápadu. :)
Hodnocení: Od tohoto thrilleru jsem měla velká očekávání ale bohužel se mi nenaplnila a kniha mě celkem zklamala. Obálka se mi líbila více než samotný příběh uvnitř knihy.
__
Ze začátku mě příběh zaujal a přišel mi zajímavý, ale to byla jen iluze, protože po přečtení více stran se začal příběh strašně táhnout a buď se tam odehrávalo neustále něco podobného,nebo příběh delší dobu stál na jednom místě a to nemám v detektivkách nebo thrillerech ráda,tam potřebuji mít vždy napětí po celou knihu, ale to se bohužel v této knize nedostavilo. Ne že by byla kniha neustále nudná a bez akce,vyskytovaly se zde části ,které byly napínavé a nutily mě číst dále, ale bohužel byly bez finálního rozuzlení a konec mi přišel takový odfláknutý . Konec byl moc uspěchaný a zároveň jsem se nedozvěděla dost neuzavřených věcí u kterých bych čekala,že se nějak uzavřou a vyšetří. Autorka se do knihy též snažila zakomponovat prvky nadpřirozena,které se mi upřímně do knihy vůbec nehodily. Postavy mi byly všechny nesympatické, ale to si myslím že byl záměr, protože se příběh odehrával v takové pro mě velice zvláštní společnosti. Přišlo mi že se v knize stalo strašně věcí, které bylo potřeba vyřešit a nějakým způsobem rozuzlit, ale přišlo mi že se tam více věcí stalo než vyřešilo,což nemám ráda. Mám ráda pokud se na konci vše vyřeší a všechny otázky jsou zodpovězeny a už mě nenutí si nějaké otázky klást. Autorka používala v knize pro mě takový zmatený styl, ve kterém jsem se byla schopna velice často ztratit a nechápala jsem co se v knize právě děje, což by se nemělo v dobré knize stávat. Oceňuji samotný nápad knihy, který mě na počátku zaujala, ale nadšení po více stránkách opadlo. Knihu Vám tentokrát bohužel nedoporučím.
Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem. Líbí se mi autorčina schopnost stupňovat napětí a rozkrývat dávné příběhy. Vadilo mi ale pozadí a vyústění příběhu, mám raději příběhy méně záhadné.
Začíná to dobře. Brzy je ale jasné, že za všechno může "jáma", ostatně název napovídá. Ale proč vlastně? Kde se bere její tajemná moc? Nedovíme se, je to prostě zlé místo. To se autorům dobře fabuluje, když si pomáhají nadpřirozenem. Ale pro mě je to v tomto typu literatury nefér.
Asi takto příběh byl pěkný se zajímavým koncem ale první kniha kříďák se mi líbá více :)
PS: doporučte mi nakou knihu od Stephen King prosím do vzkazů.
Štítky knihy
thrillery tajemství horory šikana hornictví maloměsto britská literatura
Další poněkud zvrácená variace na Bylo nás pět. Autorka čtenářům naservírovala v podstatě stejnou šablonu příběhu, jakou použila v Kříďákovi, jen naplňuje novým obsahem s lehce odlišnou kombinatorikou. Opět jsme svědky dvou časových linií - minulé a současné (s časovým odstupem 25 let), teenegerovských hrdinů, kteří nejsou nikdo bez viny. Největší padouch je od počátku znám jako padouch, i když nemá na svědomí úplně všechno to špatné. Svou úlohu tu tentokrát hraje kolektivní vina z minulosti... A snaha o překvapivý závěr se bohužel utopila v překombinovaném konci. Autorka je zdatná vypravěčka, tentokrát si odpustila přehnanou hovorovost vyprávění. Kniha se pohodově čte. Škoda, že si autorka víc nevyhrála s nástěnkou, když si příběh rozmýšlela a budovala jeho linky. Ne všechny nahrávky na smeč, co v něm měla, náležitě proměnila.