Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14499/bmid_jako-zabit-ptacka-iW0-14499.jpg
4
3099
3099
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , XYZ (ČR)Originální název:
To Kill a Mockingbird , 1960
více info...
Přidat komentář
Kniha oceněná Pullitzerovou cenou by měla být zárukou dobré četby. Co si o tom myslím jsem psal v jiném komentáři, ale u této knihy tu záruku máte.
Ospalé městečko, Amerika, hospodářská krize. V Maycombu zavřou do vězení prostého černošského mladíka obviněného ze znásilnění bílé dívky. Jeho obhajoby se ujme otec osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema, advokát Atikus Finch, kterého čeká boj s předsudky, strachem a nenávistí. Jestli se mu podaří černošského mladíka zachránit si už musíte přečíst sami.
Kniha je to pěkná, ale chviličkami se táhne a potřebuje krapet soustředění.
Naprosto geniálně napsaná kniha, která si jednoznačně zaslouží všech pět hvězdiček. Vše podstatné k této knize už bylo napsáno, takže jenom stručně - doporučuji ji všem čtenářům i nečtenářům a zařazuji ji do mých nejoblíbenějších knih :)
nalezena tuším v knihobudce ( a jak asi tušíte, nevrátím ji tam ;))
konečně přečtena - nějak v této chaotické době nemám chuť ke čtení... ale o velikonocích na našem lesním azylu na chatě bez vody, zato s se spoustou zvěře kolem (no to bude možná i tím, aktuálně se více věnuju birdingu, stopaření a fotopasti ;))) dočetla...
a příběh mě dostal...zvláštní kolísání mezi pohledem dětí, které zároveň díky výchově svého otce nahlíželi na spoustu věcí "dospěláckyy" a pohledem dospělých... kteří jsou taky rozděleni na 2 tábory - na lepší, pokrokovější, "srávné" - dnešním pohledem řečeno "ty normální" a pak na většinový dav, strhávající kolikrát i ty váhající..jedoucí v léta vyšlapaných kolejích...jedoucí v rasizmu, nenávisti, kastovnictví..zabíjející víru, lásku, soucit..vždyť je to tak jednoduché..."jako zabít ptáčka"
Autorce se věrohodně povedl zachytit horkou letní atmosféru městečka, bublající city po povrchem..vztahy a přístup dospělých a dětské hry..kruté ve svém odrazu reality...(kterépak městečko či vesnice nemá svého Bubu Radleye ??? a kromě jeho taky nějakého toho pijana, bílou chátru jako Ewellovy, chudé i bohaté, věřící i nevěříci, agresory i pravé dámy s dobrou pověstí....)...Attikus stojí na straně práva. Stojí na straně lidskosti. A učí své děti stejnému pohledu. Ale ne vždy příběhy dopadnou, jako by jsme si přáli..obzvláště ne na americkém jihu v 30-40tých letech...
příběh nádherně gradoval...závěr se mi strašně líbil...netuše, do čeho se hrneme, jsem si užívala "akademii" s představením Čipery jako šunky - smála jsem se nahlas...aby přišlo kruté vystřízlivění...autorka mě dostala..žádná předtucha, žádné mražení...do slunečného tepla najednou bác, vichřice jako hrom...a parádní závěr. Tahle to mělo být...
ráda bych v příběhu pokračovala dál...a zjistila jsem, že ono pokračování i existuje. (pravda , má trochu sporné hodnocení, ale třeba jednou přečtu a uvidím sama).
Každopádně, děkuji Harper Lee za nahlédnutí do lidského nitra. Za dětskou bezelstnost, za odvahu. Za zdařilou směsici naivity a přemoudřelého předčasného dospěláctva. Za to horko Jihu. Za Attika, Čiperu , slečnu Maudie....za Kalpurnii a Toma Robinse...ba i za pana Dolphuse Raymonda a jeho papírový sáček s brčkem...
Nesuď nikdy nikoho předem, dokud nechodíš v jeho botách a nedíváš se z jeho úhlu...Howgh !!!
Z této knížky si asi každý odnese něco jiného. Mě nejvíc zasáhl ten obrovský rasismus, který ve 30.letech panoval a který si už v dnešní době sotva někdo dokáže představit. Konec byl skvělý a velmi emotivní. Tohle je jedna z knížek, kterou by si měl přečíst každý, stejně jako třeba 1984.
Nechápu jak jsem se mohla s touto knihou tak dlouho míjet. Je to silný příběh, pořad aktuální. Mám blízko k trestním obhajobám a moc dobře vím jak se při procesu cítil Atikus, protože i dnes často platí, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Ke knize se určitě někdy vrátím.
Nedávám hvězdičkové hodnocení, jelikož jsem knihu nedočetla. Dostala jsem se na stranu padesát a vzdala jsem to. Nedokázala jsem se vůbec začíst, nebavilo mne to a silně jsem cítila, jak moc se musím do knihy nutit. Částečně je to asi dáno i překladem, který se mi dostal do ruky, jelikož mi ten text přišel velmi krkolomný. Nechci knihu odsuzovat, jelikož si uvědomuji, jak moc je nejen u nás, ale i v zahraničí (a asi hlavně v zahraničí) oceňovaná. Asi jsem knihu nečetla "v ten pravý čas" svého života, nevím. Možná dám časem tomuto románu ještě šanci, až budu ještě o něco starší, ale teď a tady ho číst bohužel nedokážu.
Atikus Finch je prostě hrdina. Díky jeho lekcím, které poskytuje svým dětem, mi ta kniha hodně dala. Jinak vidět, jak to chodilo v těchto letech v Americe, je opravdu děsivé a nechutné. Proto je tahle kniha lekcí pro tehdejší společnost, ale i pro tu dnešní a budoucí. Musíme se naučit chovat se jeden k druhému ohleduplně a s respektem, nehledě na rasu či společenské postavení.
Každopádně jsem měla trochu problém prokousat se první polovinou, chvílemi mě to moc nebavilo, ale vcelku je to roztomilá knížka s důležitým posláním.
Já toho zvládnu hodně, tohle na mě bylo hodně silný až jsem já ostuda, s knížkou praštila (za trest jsem si spálila ruce žehličkou). K takovému odsouzení hodnému činu mě dohnaly lidi. Lidi v této knize. Vyvolalo to ve mně emoce, byl to super zážitek číst tuto knihu. Rozhodně mám dalšího aspiranta na nejlepší knihu, co jsem četla za rok 2020 a to je teprve jaro. Doporučuji vřele. Lidem, kteří nevystojí nespravedlnost - asi se připravte, že to nebude lehké čtení
Ani nevím co mám napsat. Asi jednoduše :toto mě hodně nebavilo!!!Možná jsem si vybrala špatný čas ,nebo já nevím , ale bylo to pro mě čtení za trest!
Dala jsem hodně na recenze a nechápu jak z tohoto může být někdo tak nadšený .Mě to úplně znechutilo.
Sto lidí sto chutí apod.......
MY a ONI ... předsudky ... rovnost před zákonem ... zodpovědnost rodičů za výchovu dětí ... demokracie ... a mnoho, mnoho dalších témat. A to všechno viděno optikou několika dětí.
Je zajímavé, kolika zásadních věcí se autorka dotkla. A přitom je to kniha čtivá i dnes.
Pro mne jedno z nejlepších čtení nejmíň za poslední rok!
Čtivá, krásná oddechovka. Zajímavé téma se skvělými postavami na kterých mi celý příběh záleželo a zamilovala jsem si je. Bylo to napínavé, zajímalo mě jak příběh skončí. Kniha byla plná zajímavých myšlenek.
Doporučuji, za mě skvělá kniha.
Tato knížka mě neskutečně chytla za srdce. Svět dospělých, vnímaný dětskou nevinností. Krásný a dojemný příběh.
Príbeh zo začiatku 20. storočia prerozprávaný malým dievčatkom pôsobí stále aktuálne a dojemne. Okrem nespravodlivého súdneho procesu môžeme byť svedkami dospievania, vytvárania si morálnych zásad a boja s predsudkami rôzneho druhu, prevažne s rasistickým podtónom. Zaujímavé a prínosné boli rozhovory s Atikom, otcom oboch detí. Kniha sa však na začiatku čítala dosť ťažko a šlo to pomaly, som však rada, že som jej dala šancu a dočítala ju do konca.
Nebyl to můj šálek kávy, ve své době ale určitě silné téma. První polovinou jsem se prokousávala pozvolna, druhá půlka byla lepší a závěr mě z pomalého a nudného tempa dokonale vytrhl.
Uměla jsem se vžít do toho, že příběh vypráví malá holčička, to se autorce povedlo.
Téma morálky, vlastního přesvědčení, americké reálie.
"Budeme úmluvu považovat za zpečetěnou bez obvyklých formalit," řekl, když viděl, že se chystám plivnout. :))
Klasika. V dobe vydani naprosto prevratna a oci otevirajici. Ale i v dnesni dobe stale aktualni a poucna. Moc jsem si oblibila hlavne postavu Attika.
Psano velice jednoduchym, lehkym jazykem, takze i kdyz jde o dost tezke tema, neni treba se ji bat. Misty je i vtipna a zahreje u srdce.
Osobne ale nemam rada v knihach a filmech soudni prostredi. Proto ta jedna hvezda dolu. Ale to je jen muj problem, kniha je to velice kvalitni a stoji za precteni!
Krásná knížka. Vyprávěno překrásným, půvabným stylem z pohledu malé holky, treperendy s dobrým srdcem. Její pohled na svět, na lidi v okolí a na dramatické události je svěží a obohacující. Skoro stejně jako hlavní dramatická linka se soudním procesem s obviněným černochem se mi líbily linky vedlejší - dětská fascinace sousedovic synem, který nikdy nevychází z domu, a z něhož dětská fantazie dovede vytvořit neskutečné legendy... linie s protivnou starou dámou ze sousedství, k níž děti chtě nechtě docházejí... báječná starší paní z domu odnaproti, která i když přijde o střechu nad hlavou, jen konstatuje, že ji ten dům vlastně štval a že je to tak dobře. Čiperu a jejího bratra světem provází tatínek Atticus, respektovaný právník, kterej je sice možná až moc velkej vzorňák a až moc velkej vzor všech ctností... ale je to pohled dítěte a které dítě nevidí své rodiče jako ty nej? :)
Všecko to je vyprávěno tak hezky, hladivě, optimistickou dětskou optikou... a do toho semtam přijde ťafka a srážka s realitou, jakou už čtenář ani nečeká. Celá ta hladivost a něžnost mu podvědomě slibuje happyend... a ono houby houby, zlatá rybko. A to je na téhle knize to báječný, že je uvěřitelná, skutečná a přitom nadějeplná. Do růžovýho dětství zasahuje drsná realita... a přitom svět jede dál, nezhroutí se, i ty děti dál mají svůj dětský pohled, jen už některé věci prostě vědí. Je to kontrast, ale je přirozenej a báječně vylíčenej.
Nádherná kniha, jejíhož poslechu jsem nelitovala. A když tak tu recenzi píšu a přemýšlím nad ní, tak tam nakonec dám pět hvězd. Není důvod šetřit.
Čekala jsem od této knihy více. Možná je to tím, že je kniha tak hodnocená. Nicméně věřím, že v době vydání to byl "trhák". Aktuální téma. Pro mě to není zrovna top žánr, ale nebyla špatná. Jsem ráda, že jsem si tuto "klasiku" přečetla.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Na to, jak pomalý rozjezd kniha měla, jsem si ji nakonec užila velmi. Jak říká již anotace, opravdu není o rasismu, a tak i když je skvělé a přínosné o rasové segregaci ve Spojených státech něco vědět, ke čtení a užití této knihy to potřeba není. Tenkrát měla kniha úspěch nejspíše pro svoji odvahu, dnes musí mít pro to, jak nadčasová je.
,,Udělali to už dřív a udělali to dnes a udělají to zase, a když to udělají – pláčou, jak se zdá jenom děti.“
,,Mít u sebe zbraň znamená říkat si o to, aby tě někdo zastřelil.“
Takže ať už je to případ mladíka jménem Ahmaud Arbery nebo často probíraná regulace zbraní, v této knize je o těchto problémech řeč. Co se mi ale líbí, je, že na to během čtení nemyslíte. To si spíš užíváte roztomilost Čipery a jejího bratra a velkorysost jejich otce Atika. Po dočtení se těmto myšlenkám ale nevyhnete.