Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14499/bmid_jako-zabit-ptacka-iW0-14499.jpg
4
3099
3099
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , XYZ (ČR)Originální název:
To Kill a Mockingbird , 1960
více info...
Přidat komentář
I mne si získal příběh jemným humorem a lidskostí a apelem k boji za spravedlnost,jakkoliv se zdá předem ztracený. Snad jen postava Atika mi připadala až příliš kladná, ale ústupek jeho poctivosti šerifově reálnému jednání v závěru knihy jí vrátil věrohodnost.
/audiokniha/
Koncentrovanou moudrostí a lidskostí se mi jeví tento příběh, který mě k sobě zpočátku nepustil úplně zadarmo.
Za mě není až tak o rasismu jako o zdravé morálce, zdravé rodině a vůbec velmi realistickém náhledu na život. A zejména nechybí jemný humor. Moc fajn.
"Ať je kdo chce, jak sem někdo jednou vkročí,
je to tvůj host, a nežádej si mě, jestli tě ještě nachytám,
že někoho kritizuješ, jako bys byla bůhvíjaká honóra!
Jste snad lepší lidi než Cunninghamovic, ale to neznamená, že se budeš nad nima takhle vytahovat —
když se neumíš chovat, abys mohla jíst u stolu, můžeš
si sednout tady a jíst v kuchyni!"
„Předně si pamatuj, Čipero," řekl, „že s nejrůznějšími
lidmi mnohem lépe vyjdeš, když si osvojíš jednoduchý
trik. Jakživa nikoho opravdu nepochopíš, dokud
neuvážíš věc z jeho hlediska —"
„Existují prostředky, jak je udržet ve škole násilím, ale nutit násilím lidi, jako jsou Ewellové, do nového prostředí je pošetilost —"
"....prosím tě, udělej pro mě jedno:
hlavu nos vzhůru a pěstmi se neoháněj. Ať ti říká kdo
chce co chce, nenech se vyprovokovat. Zkus pro změnu
prát se hlavou... hlavu máš dobrou, i když se jí protiví
učení."
Obrovskou zásluhu má Klára Issová v audioknize. Barva hlasu a interpretace inklinuje lehce k americké líbivosti, ale proč ne :o)
5/4
Knihu jsem měla dlouhou dobu v hledáčku... Nebýt čtenářského klubu na ČBDB, asi bych ji ještě dlouho nechala čekat...
Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale ve druhé polovině už to bylo lepší...
Ale asi jsem čekala trochu něco jiného...
Kniha popisuje společnost malého města na jihu spojených států v třicátých letech 20. století a činí tak pohledem sedmileté Čipery, jejího bratra a kamaráda. Vyprávění je vtipné a dětská perspektiva umožňuje předsudky nezatížený pohled na různé společenské nešvary, které by měl dospělý člověk díky zažitým stereotypům tendenci omlouvat, zakrývat nebo zcela přehlédnout. Místy autorka ústy Čipery moralizuje snad až příliš a Atikus je místy až nepravděpodobně bezchybný (jako otec i jako právník).
Důležitým (ale zdaleka ne jediným) tématem je samozřejmě rasismus a obecně postavení černé populace v tehdejší společnosti. Černoši jsou vylíčeni jako skupina sice sociálně slabá a nevzdělaná, ale tvrdě pracující a schopná solidarity, pokud se někdo z jejího středu dostane do úzkých. Tento popis vynesl knize v době vzniku značnou pozornost a nálepku knihy stavějící se na stranu černé menšiny. Dnes ji naopak údajně staví v některých univerzitních knihovnách USA na index nevhodných knih pro „tendenční a nelichotivé nahlížení na afroameričany“ - vtipné, že?
Nečekala jsem, že mě to bude bavit ba že mě to naprosto pohltí a přečtu to stejně rychle jako moderní beletrii.
Příběh je unikátní, jedinečný. Vyprávění z pohledu Čipery je senzační a strašně jsem si oblíbila postavu Atika, který je naprosto úžasný. (Ať už jako rodič či jako obhájce). I když se na začátku nic moc neděje, stejně musíte číst dál.
Skvělé. Doporučuji
U nás v knihovně vyřazovali knihy a této tam byly dva kusy. Rozhodně nelituji. Skvělá kniha zadarmo
Knížka se četla celkem dobře a na dobu, ve které byla napsána, pojednává stále o aktuálním tématu. Určitě bylo zajímavé vyprávění z pohledu malé holky a ocenila jsem náhled do doby před 2. světovou válkou. Je škoda, že hlavnímu tématu se kniha věnuje až od druhé poloviny.
Vlastně ani nevím, jak jsem se k této knize dostala, ale jsem za to moc ráda. Poutavý příběh malé holčičky vykresluje život z pohledu dítěte, které musí umět nějakým způsobem pobrat postoje dospělých v těžkých situacích, které nejdou pochopit často ani dospělým samotným natož osmiletému dítěti. Knížka patří mezi klasiky, které určitě doporučuji.
Přestože kniha byla napsáno v roce 1960 a pojednává o 30tých letech v USA, je právě nyní maximálně aktuální.
A navíc je pro mě postava otce Atika obrazem ideálního rodiče.
Doporučuji všem.
Velice příjemně napsaná kniha z dob minulých, i když téma je stále aktuální.
"Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi!"
Strašně příjemná kniha, je to psaní, které vás udržuje v atmosféře a neustále posouvá ve stravování servírovaného příběhu. Dostáváte se do dimenze jiného uvažování a podporuje analyzovat to, že existuje jiný pohled, někdy jsem se přichytala, že bych reagovala jinak.
(audiokniha) I přes poměrně dost hluchých míst musím hlavně vyzdvihnout postavu Atika. Jeho morální postoje, zdravá zásadovost, vyzrálost a citlivý přístup k dětem jsou pro mne velkým zdrojem inspirace.
Obzvláště je pro mne velkým vzorem právě v roli otce. Schopnost volit vhodná slova nebo naopak umět mlčet v tu správnou chvíli. Řekl bych, že Atikův citlivý a pokorný přístup k dětem se krásně odrážel i ve vztahu dětí k němu samému. Hold je ještě hodně se co učit.
Knihu si určitě zařadím mezi ty, které si jednou rád poslechnu znovu - mimo jiné je velmi dobře načtena Klárou Issovou.
"Jsi moc hodný, strýčku, ale dětem moc nerozumíš. Tak předně si mi vůbec nedal možnost, abych ti to vyložila ze svýho hlediska - hned jsi na mě vyjel. Když se s Jemem porafáme, Atikus nevyslechne jenom Jema, vyslechne i mě ..."
"Atikus říkal, že je zdvořilé hovořit s lidmi o tom, co zajímá je, nikoliv o tom, co zajímá nás."
"Jakživa nikoho opravdu nepochopíš, dokud neuvážíš věc z jeho úhlu pohledu – dokud si nevlezeš do jeho kůže a neprojdeš se v ní."
Tak u téhle knihy, na rozdíl od Kdo chytá v žitě, naprosto chápu, proč se stala kultem. Skvělí dětští hrdinové, kterým sekundují dospělí správňáci i lumpové a spousta obyčejných lidí. Možná trochu prvoplánové, ten pohled dětskýma očima, byť místy trochu přemoudřelýma, je ale napsán dokonale.
Kam se na Čiperu hrabe Holden Caulfield?
Skvělý příběh vyprávěný očima malé holčičky z jižanské Ameriky v době hospodářské krize. První část byla trochu pomalejší, ale alespoň jsem se vžil do té doby a místa. Je zde zajímavě popsána úroveň afroameričanů v tehdejší společnosti očima naivního dítěte, které se řídí názory dospělých. Atikus Finch je zde výborná a zajímavá postava, která se mi zamlouvá ve všech směrech.
V době vydání to asi muselo být super a unikátní, když jsem četl dnes, tak na mě zavanul příjemný vánek let minulých. Hezký příběh, který je však z mého pohledu trochu zbytečně natahovaný a to, o co v něm mělo celou dobu jít, bylo "sfouknuto" na několika málo stranách.
Skvělá a nadčasová kniha kterou by si měl alespoň jednou přečíst každý člověk.
(SPOILER) První část knihy mi přišla zdlouhavá, až když se dostaneme k soudu se to docela rozjede. Myslela jsme si, že uvidíme více věci z pohledu černochů, nebo alespoň Toma, který je 'předmětem' soudního řízení. Celá jeho situace se přešla strašně rychle a ani po skončení soudu se nám neukáže, jak jeho rodina situaci zvládala (mimo dvou malých situací kde je zmíněna jeho žena).
Horký příběh nejen o dospívání dětí na jihu USA ve 30-tých letech minulého století. Dětský pohled na krizi, lidské charaktery a odpor vůči rasismu. Horké dny a dusné noci v Alabamě skrývají mnohé...
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Začátek knihy byl trochu slabší, měl delší rozjezd, ale na druhou stranu mě bavilo číst, jaké lumpárny ještě děti vymyslí. Často jsem také knihu odkládala, ale druhou polovinu jsem přečela během 2 dnů. A co se týká druhé části knihy, tak souhlasím s komentáři uvedenými níže.