Jak jsem potkal ryby / Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Souborné vydání dvou autorových sbírek (Smrt krásných srnců, 1971; Jak jsem potkal ryby, 1974) nostalgicky humorných, tragikomických povídek o tatínkovi, jeho rodině a přátelích i o světě zvířat v okolí Berounky.
Přidat komentář
Příjemné čtení, které pohladí na duši. Ke knihám se obvykle nevracím, ale myslím, že toto je jedna z těch, které jde číst kdykoli, když je člověku smutno. Vyzařuje zde láska k přírodě, rodině i lidem.
Moc se mi líbilo - doporučuji
Vůbec nevadí, že nejste rybář nebo že nejíte ryby - tato kniha je mnohem víc než pouhopouhý rybářský deník!
Vždyť jde přece hlavně o cit, jaký Ota Pavel v obou částech vyjadřuje. O lásku k dětství, k časům, které už se nevrátí a které ho formovaly, ke svým kořenům, rodičům a sourozencům.
Ač prokládáno úsměvnými momenty, stejně ve mně zanechávají přečtené stránky tesknou náladu. Možná proto, že i mě donutil myslet na ta moje dětská a idylická léta, která se už nikdy nevrátí...
Velice čtivá klasika. Některé povídky vykouzlí člověku úsměv na rtech, jiné přiblíží hrůzy války. Po přečtení jsem si opět uvědomil, že jsem se narodil do úžasné doby, kdy každý může říkat co chce a dělat co ho baví :)
První kniha je neuvěřitelně krásně napsána. Všechna ta líčení jsou prostě dokonalá.
Smrt krásných srnců je více o životě autorova otce. Opět moc krásné. O to větší štěstí to je, že tak nádherná díla se vyskytují v tak mnohdy nepříjemné povinné četbě. Určitě doporučuji.
První část knihy - Jak jsem potkal ryby - fajn čtení, ale je to spíš pro kluky. Druhá část - Smrt krásných srnců - mě bavila o poznání víc. Ota Pavel dle mě patří ke klasice a alespoň něco z jeho tvorby by si měl přečíst každý. V této knize je navíc zachycena část jeho života. Dětství, dospělost, jeho rodina ( hlavně tatínek ) a také jeho nemoc. Díky tomu všemu zde máme nejen příběh, ale i takové okno do života a duše autora.
Povinná četba, abych byla upřímná, přečetla jsem pouze Smrt krásných srnců, pak už jsem neměla absolutní chuť číst cokoliv dalšího od pana Pavla. Naštěstí povídka byla krátká, postavy nesympatické a to násilné roubování strašných příhod z druhé světové.... Jakoby se autor snažil za každou cenu upozornit na utrpení židů, což je sice super, ale napsat to mohl taky jinak. Doufám že si to u maturity nevytáhnu a už se k tomu nikdy nebudu muset vracet.
Kniha se mi líbila, přečetla jsem ji skoro jedním dechem, byla napsaná velice čtivě a nechyběl v ní humor s nadsázkou, který se nacházel především na začátku knihy a u konce. Přitom se v ní našla i krutost a vážnost tehdejší doby.
Přiznám se, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem zatím četl. Vyprávění, osudy, příroda všechno se panu Pavlovi podařilo pěkně vylíčit. Všem vřele doporučuju.
Tato kniha se mi líbila tolik, až bych to ani nečekala. Byla plná emocí, které člověka na chvíli dostali. Jsem opravdu ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou a doufám, že jednou bude mít místo v mé budoucí knihovně v mém budoucím domě :)
Smrt krásných srnců se mi líbila velice, ale jak jsem se dostala k "rybám", bohužel mě příběhy svou podobností začínaly nudit. Nejsem žádný rybář, a tak jsem spoustě věcem nerozuměla. Smrt krásných srnců mě nadchla, ale bohužel dávám nižší hodnocení kvůli druhé části, která byla na můj vkus tak trochu rybářským deníkem, který mě ale nijak zvláště neuchvátil.
Patří do povinné četby, ale řadí se k těm lepším z tohoto seznamu. Povídky jsou až neuvěřitelně lidské.
To, co se dá číst z povinné četby a rádi se k tomu vrátíte časem možná. Určitě chytlavý a smutný děj. Líbí se mi oba příběhy. :)
Štítky knihy
Židé povídky příroda vzpomínky člověk a příroda
Autorovy další knížky
2007 | Smrt krásných srnců |
2004 | Jak jsem potkal ryby |
2013 | Zlatí úhoři |
2004 | Plná bedna šampaňského |
1989 | Výstup na Eiger |
Kniha Jak jsem potkal ryby / Smrt krásných srnců je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 437x |
Čtenářské výzvě | 37x |
Doporučených | 20x |
Knihotéce | 97x |
Chystám se číst | 31x |
Chci si koupit | 10x |
dalších seznamech | 6x |
Skvělé zachycení odhodlání člověka dostát svým snům a ničím se nenechat zlomit.