Právo první noci

Právo první noci https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410512/bmid_pravo-prvni-noci-EYj-410512.jpg 4 344 89

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije s rodiči na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího snoubence. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin. Společně začnou rozplétat neuvěřitelný příběh, jehož nitky vedou hluboko do minulosti.... celý text

Přidat komentář

jan6775
26.02.2020 5 z 5

Knihy od Vondrušky jsou super.

Danuše7
25.02.2020 5 z 5

Mám ráda knihy pana Vondrušky a ani tato mě nezklamala.


pepa3rd
21.02.2020 4 z 5

Klasická jednohubka se všemi oblíbenými hrdiny, která je tentorktát jen o něco zamotanější. Přesto se čte plynule, nenudí a skončí dřív, než by si člověk přál. Zůstane pár nevyjasněných linií, které by si zasloužily pár stránek navíc, ale od čeho máme fantazii :). Spíš trochu pochybuji o uplatnění zmíněného práva první noci v katolickém středověku, které je spíš výmyslem pozdější doby, ale na druhou stranu, v čase Otakara II si pán mohl dělat se svými poddanými co se mu chtělo i bez nějakého práva. Každopádně příjemná detektivka, kterou trochu sráží uspěchaný konec. 85 %

Madelisi
18.02.2020 3 z 5

Netradiční prolog vyvolal u mě otázku, kdo že to tam byl zazděný. Díky tomu, že série Oldřich z Chlumu není chronologická, jsem ani na okamžik nevěřila tomu, že je tam ten člověk, který byl jmenován.
Děj je překombinovaný, párkrát jsem se musela vrátit, abych zjistila, o co jde. Ale vzhledem k tomu, že jsem četla v MHD, tak je to dobré. Ale jak se přišlo na hlavního padoucha, zřejmě nějakým záhadným způsobem zbyl. Naštěstí nejsem královský vyšetřovatel. Souhlasím s komentáři, že linie vyšetřování ztráty listiny vyšla do ztracena, na to se tam až moc pečlivě hledali svědci.
Zaujal mě Diviš, Aranka a Ota, který se nechoval jako k......k.
Čtení jsem si užila, četlo se samo.

Riccia
16.02.2020 5 z 5

Nehledala jsem v knize ani historickou věrnost, ani nadpozemské umění, ale pohodu, trošku napětí a leckdy i mile moudrý pohled na svět, který se přes těch x století často točí stále kolem téhož. A to jsem dostala, takže za mne - maximální spokojenost :-)

martas79
15.02.2020 3 z 5

Taková ta klasika, když potřebuju vypnout, nemyslet na problémy dnešního dne. Nebudu se rejpat v tom, co autor podělal a co nám to tam zase napsal za historickou nesrovnalost ... o to tu přece nejde. Baví, čtu, vypnu, spokojenost.

Petass
08.02.2020 1 z 5

Dočetla jsem jen proto, že jsem byla nemocná. Neuvěřitelná slátanina, děj tak překombinovaný, že se v něm začal ztrácet i sám autor a dělal do očí bijící chyby. Za vlasy přitažené jednání snad všech postav. Hlavní hrdinové už ztratili vše ze svého vtipu i důvtipu a začínají jednat proti smyslu svých základních charakteristik. Z historického hlediska jsem se nedozvěděla nic, spíš naopak. Příběh už vůbec nereflektuje středověkou dobu,působí to jako špatná parodie v papundeklových kulisách. Jedna hvězda za to, že jsem 2/3 odpouštěla a chtěla se dozvědět, jak to dopadne. Pak už jsem to jen chtěla rychle mít za sebou, stejně jako autor...

ivoiro
02.02.2020 5 z 5

Knize dávám plný počet bodů. Dle mého názoru jde o příjemné a oddechové čtení.

Radka2564
01.02.2020 2 z 5

Dobrá kniha d nenáročně plynoucím dějem

Martiiiik
29.01.2020 4 z 5

Kniha je docela hezky napsaná, příběh tak nějak nenáročně plyne... děj se stále znovu a znovu zaplétá, aby se čtenář dočkal objasnění až na úplném konci.. trochu mi během čtení vadilo, že autor dělá z postav tak trochu hlupáky.. popsala bych knihu jako jednoduchou detektivku, odehrávající se v době, kdy bylo vše poněkud jednodušší.. milovníky tohoto typu knih určitě neurazí :-)

RogiS
27.01.2020 2 z 5

Doba, kdy jsem pana Vondrušku četl pořád dokola a na jeden zátah již minula. Některé z jeho posledních knih jsem ani nedočetl. K přečtení Práva první noci jsem se vrátil vlastně z nudy. Kniha sama mě ani moc nezklamala, jen nastolila další otázky v "životopise" našich hrdinů, tentokrát Oty ze Zástřizlí. Ota byl coby pachole velmi čilý - ve třinácti sváděl svoji sestřenici a dceru správce tvrze v Zástřizlech (Právo první noci), proháněl se svým bratrancem Norbertem dívky na Rokycansku (Králův dluh),bojoval v řadách krále Václava I. proti jeho synovi Přemyslovi (tuším Oldřich z Chlumu), a ještě stačil studovat v Itálii ... také vzájemný vztah Oldřicha a Oty mi není zcela jasný. Původ mají stejný, Ota je možná z významnějšího rodu. Oba jsou druhorození synové, Oldřich patrně z bezvýznamného rodu zemanů z Chlumu, Ota syn Sulislava ze Zástřizl, zemského stolníka, skutečně byl Ota Oldřichův poddaný?
Jo, a Milada žije na Krakovci se svým mužem a jeho rodinou, nikoliv se svými rodiči, jak je uváděno v anotaci knihy.

13werka
24.01.2020 3 z 5

Příběh má tentokrát krátký prolog, který se odehrává o několik století později než vlastní příběh, což je poněkud zvláštní. Každopádně čtenáře trochu navnadí a vyvolá v něm otázky, jak kniha vlastně skončí. Samotný děj nijak nevybočuje z řady Vondruškových příběhů s Oldřichem z Chlumu. Hlavní linii tvoří pátrání po příčinách podivných událostí souvisejících s Krakovcem, které se postupně stáčí k údajnému právu první noci praktikovanému majitelem panství. V něm tentokrát hraje větší roli Diviš. Současně se ze začátku zdá, že se bude rozvíjet ještě jedna linie související s pátráním, které vede na příkaz Přemysla Otakara Oldřich z Chlumu a které se týká ztracené listiny a intrik olomouckého biskupa. Tato dějová linka se ale v průběhu knihy rozmělní a tak trochu ztratí, což je škoda. A řekla bych, že ke konci autorovi došel dech a je takový uspěchaný a krkolomný - budu se opakovat, ale tato kniha tak trochu potvrdila můj dojem, že autor začíná upřednostňovat kvantitu před kvalitou.

mr.Zdenek
24.01.2020 4 z 5

Zajímavý začátek, jinak lepší průměr. Knihy od pana Vondrušky mám rád, je to relaxační čtení a sem tam se člověk dozví nějakou perličku, jak to dříve chodívalo, že naši předkové nebyli svatí, chlastali, souložili, kradli, podváděli a občas i někoho zamordovali.

Shardlake
22.01.2020 5 z 5

Opět čtivý a zajímavý příběh s postavou Oldřicha z Chlumu a jeho přátel, panoše Oty a vojáka Diviše.

Ignis
10.01.2020 2 z 5

Jeden z těch slabších kousků. Jedna část zápletky překombinovaná, druhá průhledná.

Lenka4
27.12.2019 4 z 5

Prolog vzbuzující zvědavost. Svižný děj nabitý událostmi. Vondruškův styl psaní detektivek je zcela ustálený. Naštěstí autor nachází pro zločiny pořád nové originální náměty.

Koudyna
17.12.2019 4 z 5

Po delší pauze mě opět vondruškovština bavila ;)

marimari
17.12.2019 3 z 5

Knihy V. Vondrušky se pro svoji nenáročnost čtou lehce a u mne slouží pro chvíle odpočinku třeba při domácích pracích. Nehledám v nich přesnou historickou hodnotu, ale pobavení a výčet lidských vlastností. Co je normální a co už ne, vidí každý někde jinde. Po jeho knihách sáhnu raději než po neskutečné červené knihovně, nebo nesmrtelných hrdinech, kteří vždy vyváznou bez sebemenší úhony. Překlepy a chyby jsou v knihách tak často, že už se ani nerozčiluji. Víc mě ale vadí v knihách vážných a prodávaných za 300 a více kč.

Janadvorackova
16.12.2019 1 z 5

Tak neuvěřitelně užvaněný příběh jsem od autora snad ještě nečetla.
Bylo mi úplně jedno, co, kdo, s kým a proč. Omlouvám se, ale tahle kniha nezapůsobila díky rozvláčenému stylu, téměř nulovému ději a poměrně stejným hrdinům. Nikdo a nic nevyčnívalo a příběh ještě ani nedoběhl a už vyšuměl.

Připadá mi, že autor toho sice hodně napsal, ale je to jako ve školní jídelně - každý pátek guláš. Každé pondělí kaše a ryba. Furt to samé.
Kdyby měl náhodou někdo tip na knihu pana Vondrušky, která z tohoto rámce vybočuje, ráda se do ní pustím. Takhle ovšem netuším, co si vybrat.

pami
02.12.2019 4 z 5

Chválím, že autor se snaží seznamovat nás s novými tématy i místy. Mimochodem str.285 poklop zavírá Hedvika, Milada přece nemůže. Omlouvám se, ale mě tyto nesrovnalosti, vždy uhodí do očí.