Ztracené příběhy
John Flanagan
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115945/bmid_hranicaruv-ucen-ztra-115945.jpg
4
1055
97
Hraničářův učeň / Hraničiarov učeň série
< 11. díl >
Většina legend Araluenu, od útěku hraničářského učně Willa ze Skandie až po Horácovu cestu do Nihon-džinu, od příběhu, jak princezna Kasandra přišla ke jménu Evanlyn, až po příběh o Alyssině věznění na hradě Macindawu, je dobře známá. Ale co ztracené příběhy – ty, o kterých lidé slýchali, ale dosud nebylo možné dokázat, jestli jsou pravdivé? Odpovědi byly nedávno konečně nalezeny v ruinách malého domku na okraji lesa… Co dělal Gilan, když se Halt s Horácem vypravili do Skandie zachránit Willa? Řekl Halt Willovi skutečnou pravdu o jeho rodičích? Co se stane s hraničářskými koni, kteří už jsou příliš staří na to, aby zvládli náročnou službu? Oženil se Horác s Kasandrou? Na tyto a mnohé další otázky dávají odpověď ztracené příběhy z araluenských legend.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Egmont (ČR)Originální název:
The Lost Stories , 2011
více info...
Přidat komentář
Moc příjemné povídky, krásně psané a docela napínavé. Oceňuji i detektivní zápletku v příběhu Dýka a kalamář.
Úvod se mi nelíbil, ale jinak byly povídky prima. Jsem ráda za víc příběhů z běžné hraničářské praxe. Trochu mě zmátly zdejší komentáře, dokonce jsem si chvíli myslela, že hraničáři nechávají vysloužilé koně sežrat vlkem. :-) Naštěstí je to slaďák.
Překrásný bonus k sérii! Povídkové soubory si vždycky užívám a Ztracené příběhy rozhodně nebyly výjimkou. Osobně se považuju za tak trochu tvrďáka, není mnoho knih nebo filmů, které mě rozbrečí, ale při čtení téhle knížky jsem byla přinejmenším naměkko po celou dobu. A u povídky s Cukem jsem bulela jako želva!
Bylo to opravdu moc krásné! :)
Příjemné doplnění série povídkami, i když stále tam zbývá prostor pro další mezipříběhy. Navíc dvanáctý díl se odehrává cca 15 let od svatby Kasandry a Horáce, takže by neuškodil další díl (nebo možná dva, tři :)), které by se odehrávaly v době mezi 10. a 12. dílem. Ale vcelku se mi to líbilo. Co bych ale tedy zásadně vytkla je Předmluva. Tu si autor fakt mohl odpustit.
Ale jo, nebylo to špatné. Kniha připravila půdu pro 12. díl a pro Bratrstvo. Vetsina příběhů byla dobrá a příběh s Cukem skoro zdrcujici...emočně.
Jsem rád, že jsem knihu četl.
!!! POZOR SPOILERY!!!
Z plna mého srdce bych chtěla konstatovat, že tuto knihu nepovažuji za nejslabší článek série. Ovšem tím, že se jedná o knihu povídek, z nichž ne všechny mohou čtenáře potěšit svým stylem a obsahem, kvalita knihy kolísá právě s jednotlivými povídkami. Co mi vadilo opravdu bytostně byl úvod ze současnosti (probíhající archeologické práce), ten si podle mně autor mohl odpustit. Hrad Redmont v ruinách? Naši oblíbení hrdinové jen jako vzdálený mýtus? To fakt ne... Pokud chtěl autor povídky nějak sjednotit, mohl tak učinit např. formou vyprávění příběhů jednotlivými hrdiny při temné hodince ve Willově chatě, na hradě nebo u táborového ohně při setkání hraničářů. A závěr byl akorát reklamou na další Flanaganovu sérii.
Trošku mi vadilo, jak autor automaticky předpokládá, že jsme vzali za svou myšlenku, že si hraničáři rozumí se svými koni beze slov, takže polovina knih je plná dialogů a čtení myšlenek. Stejně tak jisté superhrdinství hlavních postav (např. věta: Byli čtyři, takže Will nad nimi měl značnou převahu.), uvěřitelnější jsou pro mně hrdinové, kteří občas selžou nebo dostanou nabito - takový ten trochu černobílý schematismus dělá pro mě z Hraničářova učně trochu pohádku.
A budu se opakovat, ale co ta obálka? To má být Gilan nebo kdo? Vypadá spíše jako dlouhovlasý Rick - Lord Velká helma - Moranis :-X.
SMRT HRDINY: Haltovo vyprávění pro mne bylo nejslabší částí povídky. Osobně si myslím, že ke smrti Willových rodičů bylo řečeno vše a autor se k tomu vracet nemusel. Nevěrohodné mi přišlo už jen to, že Halt jen tak přijede a dá se do řeči, když tak dlouho mlčel, i to, jak Will vše s klidem přijme a uklidní ho, že je všechno vlastně v pořádku a fajn. Když už se k tomu Flanagan musel vracet (ano, rozšíření informace o hrdinství Willovy matky bylo pěkné), mohl z toho vytěžit trochu víc. A povídka by se správně měla jmenovat spíše Hrdinové, protože své hrdinství prokázala i Willova matka...
"(...) A navíc," dodal, "dokážete si mě představit jako rolníka?"
(...) "Nedokážu," odpověděl jeho učitel, "tebe si rozhodně jako rolníka nedokážu představit. Rolníci totiž mají disciplínu."
KALAMÁŘ A DÝKA: Pěkné, i když odhadnutelné - vzhledem k prořeknutí jedné z postav bylo jasné, kdo je nakonec oním informátorem ;-). Ale potěšila mne povídka věnovaná jen Gilanovi, a to, že ze samotného názvu povídky nešlo odhadnout, čeho se bude týkat.
KVĚTNATÁ ŘEČ: Tady se Flanagan asi hodně snažil fanoušky potěšit, a i když jeho snaha byla místy trochu laciná, bavila jsem se.
Cukovi dunivě zarachotilo v útrobách. Will na něj po očku pohlédl. Znělo to jako kritika, napadlo ho. Pak si uvědomil, že kritika to být nemohla, protože s proslovem ještě nezačal.
"Zničil jsem si při tom boji luk, "zabručel Will. (...)
Halt pokrčil rameny. "Luk můžeš vždycky nahradit," prohodil. "O tvé hlavě se to říct nedá."
"Byl to můj nejmilejší luk," nepřestával reptat Will.
Halt povytáhl obočí. "Tak to měl tedy podstatně větší cenu než tvá hlava."
VEČEŘE PRO PĚT: Škoda, že z názvu šlo odvodit, kdo bude oněch pět. Čekala jsem trochu víc napětí, že se třeba lupiči budou vydávat za Jenniny přátele, opravdu všichni s Gilanem pověčeří, než se něčím prozradí a hraničář je zlikviduje. Takhle vlastně k večeři ani pořádně nedošlo. A já zůstala bez uspokojivého vysvětlení, jak se mohlo stát, že se tihle dva vlastně dali dohromady.
SVATEBNÍ TANEC: Doufám, že myšlenka atentátu bude rozpracovaná, protože v jedné povídce byla krapet odbytá.
"Víš, hraničáři, ta svatba nemohla bejt lepší. Krásná nevěsta. Hezkej ženich. Skvělý jídlo, skvělý pivo. A k tomu všemu nakonec ještě boj. Je to, jako bych byl zpátky doma."
HIBERŇAN: Při čtení jsem se nemohla zbavit dojmu, že si Flanagan trochu otevírá vrátka pro svůj prequel "Hraničářův učeň, první roky". Jistě, bylo to psané líbivě, aby se to zamlouvalo fanouškům, ale svůj účel to splnilo. Ale co si budeme nalhávat, bez zájmu a pobízení ze strany fanoušků by nevznikla žádná z knih druhým dílem počínaje :-). Když povídka končila, byla jsem chvíli zmatená a naštvaná, jak to, že příběh nepokračuje dál. Doufám, že příště se uspokojivě dozvím i to, co se vlastně stalo s Pritchardem, jak se seznámil s Haltem a jak probíhal jeho výcvik...
"Takže já jsem tvůj přítel?" zeptal se.
Halt hleděl několik vteřin před sebe a pak odpověděl.
"Dokud si nezačneš znovu pískat."
VLK aneb co se děje s vysloužilými hraničářskými koni. To jako vážně?! Ano, vzhledem k tomu, že máme doma už třetí generaci koček, je mi jasné, že ani koně nežijí věčně. Ale když už to muselo být na někom demonstrováno, nemohl to být někdo jiný? Vždyť tohle je Cuk! Nemám Vás ráda, Johne Flanagane.
UŽ BYLO NA ČASE... Vzhledem k anotaci 12. dílu jsem v povídkové knize čekala nějakou zradu a smrt jedné z hlavních postav. Po celou dobu čtení jsem byla hodně našponovaná a poslední povídka mě příjemně uchlácholila. Zcela vážně přemýšlím tím, že tu čtení skončím a všechny postavy v mých vzpomínkách budou žít happily ever after.
Za mě nejslabší díl celé série. Hlavně proto, že tak strašně dává najevo, že už jsou hlavní hrdinové dávno po smrti.
Některé povídky byly lepší, jiné slabší, ale tak už to bohužel bývá. Nemůžu říct, že je to můj nejoblíbenější díl, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. I když konec s Willem a Allys by mohl získat cenu za nejtrapnější moment série.
Tentokrát sice jen povídky, ale moc se mi líbilo rámcové zasazení příběhů do pátrání archeologů o více než tisíc let později, kdy Will, Halt i všichni ostatní už nebyli více než legenda.
Spousta příběhů, ale jen některé mě vysloveně bavili. Některé se dobře četli, ale nijak zvlášť mě nezaujali a některé mě bohužel absolutně nebavili a zklamali mě. Je to jen taková výplň pro fanoušky Hraničářova učně, než se dočkáme nového příběhu.
Vcelku není co dodat - napínavá,dobře se čte,doplní a rozebere předchozí příběhy.
Krásný doplněk, ale..... nenávidím povídky. Ten pocit, když jsem natěšená, jak příběh bude pokračovat, s napětím otočím stránku a ono nová povídka, ten mě provázel skoro celou knihu. Ale velinánské plus za to, že jsem brečela u Smrti hrdiny. Zdaleka nejsmutnější povídka.
Jako celek se mi knížka moc líbila.
Kniha mě trošku zklamala, čekala jsem něco víc. Je blbý, že pokadžé, když se do povídky začtu tak skončí. Ale jinak dobrý nápad, odpovědět knihou na otázky od čtenářů. Jak jsem napsala, oproti ostatním dílům trochu slabší, ale to nevadí :-)
Příběhy jsou pěkné, obsahují spousty informací a vysvětlení. Série HU se mi líbila a stojí za to si je přečíst.
kniha dobrá, i když někdy smutná!
zase něco trochu jiného...
Ten spisovatel má tedy nápadů?:-)
Nechápu kde je bere?:-)
hm.. povídky..
skvělý doplněk série, ale asi mám radši plnohodnotný děj.. byla jsem i smutná z toho, že asi dvě kapitoly se přenesly až o 12 století do budoucnosti
měla jsem pocit že už série skončí, ale přišel 12. díl
většina povídek byla úžasná
Kniha se mi moc líbila, povídky ujasnily některé okolnosti a jednoduše se všechno na téhle knize povedlo :)
Štítky knihy
přátelství povídky rytíři fantasy pro děti dobrodružství hraničáři pro dospívající mládež (young adult) hrdinská fantasy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2008 |  Rozvaliny Gorlanu |
| 2014 | Hraničářův učeň 1-12 |
| 2012 | Vyděděnci |
| 2008 | Hořící most |
| 2014 | Královská hraničářka |
Kniha Ztracené příběhy je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 791x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 122x |
| Knihotéce | 387x |
| Chystám se číst | 226x |
| Chci si koupit | 63x |
| dalších seznamech | 11x |
Super povídky, které utlumí zvědavost čtenářů, které zajímá, co se dělo s ostatními během výprav Willa s Haltem. Krásná knížka a pro mě by se dala považovat i jako poslední ze série, spousta věcí se vyřešila a nic nezůstalo otevřené.