Hovory s T. G. Masarykem

Keď sa stretnú dvaja úžasní vzdelaní ľudia čo môže vzniknúť ? Len báječná,poučná kniha.

Tento rok jsem poprvé začal študovat TGM a jsem opravdu mile překvapen kolik polymatů máme v české historii. V kombinaci s Čopkem vzniká dokonalá syntéza. Základní úvod do života kniha splňuje bezchybně a k tomu je na zamyšlení kapitola o rozjímání pana prezidenta nad Světem. Politika mě ještě tolik nezajímá a kapitolu vo křesťanství doporučuji nejvíce. Kritika TGM nad tehdejším kulturním dění hlavně v případě Ruska byla pro mě nanejvýš obohacující

12.07.2026

Tož panáčku...

Hned na začátek uznávám, že jsem byl překvapen. Čekal jsem více politiky a osobního i profesního života T. G. Masaryka, přitom je ale více než třetina knihy teologicko-filozofickou rozpravou. A ta mě i přese všechnu kultivovanost obou intelektuálů neobohacuje. Naopak očekávání hovorů cíleně zaměřených na domácí i zahraniční politiku bylo uspokojeno jen částečně.

Když se ale vrátím k prvním kapitolám - Věk mladosti a Život a práce - tak lze v Masarykově životopisném vyprávění (nikoli tedy hovorech) najít inspirace a zajímavostí více než dost. Jen namátkou:
- To, jak Masaryk mluvil o Rusku, jeho tuzemských podporovatelích i tamním rozdělení na východníky a západníky, lze skoro beze změny použít i dnes. Stále aktuální je např. jeho věta: "Celkem jsem si odnesl z Ruska lásku k ruskému lidu a nechuť k oficiální politice a k panující inteligenci." Sám po Rusku (a Ukrajině) aktivně cestoval, s Rusy všech sociálních vrstev diskutoval a u nich přebýval, četl jejich literaturu a vzdělával se tamní kultuře. A přitom byl okřikován domácími "křiklouny" a "panslovany", co ani neuměli azbuku. Podobně aktuální jsou jeho názory na Československo a jeho velikost, to, jak si Češi neustále stěžují, ale sami dělají málo, nebo rozdíl mezi vlastenčením a vlastenectvím (k čemu křičet o vlasti a nedělat nic).
- Masaryk v sobě propojoval velmi liberální a současné názory – na školství a jeho vojenské dědictví Rakouska-Uherska – s až extrémně konzervativním přístupem v otázce sexuality nebo vývoje druhů. To vše doplňoval i pohled sociologa, například na moravský venkov tehdejší doby i náboženství přelomu 19. a 20. století.
- Použitý jazyk přináší knize nejen zajímavý "zvuk" a tempo, ale také množství již nepoužívaných (a mně neznámých slov), jako je škrobák, habán...
- V knize se skrývají i ze školních lavic neznámé aspekty Masarykovy osobnosti, jako byla jeho sebeironie (sám se nazýval fouňou, inkognito se o sobě bavil se svými kritiky a zapojoval se do svého urážení), jeho střelectví (ve smyslu rychlé rozhodnosti konat) a až netrpělivé bojovnosti za spravedlnost, ale také známější zásadovosti nebo rovnostářství.
- Mimo všeobecně známé kauzy pro mě bylo velmi zajímavé číst také o Masarykově návštěvě Ruska v době první světové války (Říjnová revoluce v Moskvě), kdy bojoval za vznikající české oddíly a legionáře navštěvoval.

Tematicky odlišná druhá část knihy - Myšlení a život - je pak najednou až překvapivě jiná. Masaryk, racionalista, praktik a vědec, se najednou "proměňuje" v teologa a ukazuje, jak moc je ovlivněn ve svém myšlení náboženstvím. I když na jednu stranu říká, že není determinista, jeho pojetí lidského života je sice částečně autonomní, ale pořád pod vlivem božského plánu ("světový řád a jeho grandióznost"). Až natolik, že lidi nevěřící označuje jedním šmahem za otroky náhody, pověrčivosti, pověr a zázraků ("indeterminista je otrok" (...) "nemá svobodné vůle" atd. atp.). Jeho teleologické důkazy jsou pak v dnešním světle velmi staromódní a odkazují na klasickou i středověkou filozofii. Tedy z pohledu mimo náboženství vlastně bez nejmenších známek důkazů ve smyslu "jinak to přece nedává smysl".

Poznámka: I přesto, že knize dávám jen tři hvězdičky, neznamená to, že není kvalitní. Je dle všech znaků skvěle napsaná, odpracovaná i zajímavá, jen z výše zmíněných důvodů není pro mě a hodnocení tak pouze odráží čtivost pro mě. A mimochodem, je opravdu naprosto propastný rozdíl ve srovnání představy podobného rozhovoru dnešních vrcholných ústavních činitelů (viz ještě nedávno probíhající rozhovory prezidenta na Barrandově*) s touto neuvěřitelnou intelektuální "náloží".

*Psáno v roce 2020.

Čapek prezentuje Masaryka s úctou a poklonky. Vlastní vztah autora k prezidentovi bohužel rozhovory okrádá o intelektuální náročnost.
Považuju za nesmírné plýtvání sedět naproti profesoru filozofie a jen kývat. Čapek byl dost vzdělaný v novinařině i ve filozofii, aby mohl Masarykovy teze testovat. Vždyť i Masaryk se v Hovorech vymezil proti desítkám jiných filozofů. Poukazování na případná slabá místa není projev neúcty, je to oslava čestného myšlení.

V dnešní době je už asi nemyslitelné, aby byl politik a veřejný intelektuál prezentován takto po srsti.
Mám Masaryka ráda a divím se, že mu ten formát byl milý.

Tak tato kniha pro mě nebyla jen historickým dokumentem, ale především hlubokým a lidským setkáním dvou výjimečných osobností. Rozhovory s Tomášem Garrigue Masarykem a mým milovaným K.Čapkem nejsou zaměřeny pouze na politiku, ale dotýkají se základních otázek života, pravdy, odpovědnosti a smyslu lidského jednání.
Velmi silně na mě zapůsobila nadčasovost jejich myšlenek. To, co bylo vysloveno před mnoha lety, působí překvapivě aktuálně i dnes – zejména úvahy o míru, společnosti a lidské odpovědnosti. Právě v dnešní době mohou tyto pasáže působit až bolestně, protože ukazují, jak křehké tyto hodnoty jsou.
Kniha ve mně zanechala pocit úcty, ale i tichého zamyšlení. Není to čtení rychlé ani lehké, ale o to víc nutí člověka přemýšlet nad tím, co je v životě skutečně podstatné.“

Poslouchala jsem na ČRo. Knihu mám doma, přesto jsem ji ještě nepřečetla. Velká chyba! Poslech právě teď, v době nové politické situace v České republice i ve světě, kdy se mění hodnoty politických představitelů směrem pro mě nepřijatelným, byl mi jako pohlazením po duši. V knize jsem našla mnoho zajímavých postřehů v těch nejobyčejnějších oblastech jako je láska, víra, přátelství, vzdělání, cestování, zkušenosti. Vše vnímáno s otevřenou myslí a srdcem. S myšlenkami na základ zdravé společnosti, která má potenciál se zdárně vyvíjet a vytvářet podmínky pro tvořivý a naplněný život.

Audio ČRo: Samozřejmě trochu generické, ale určitě zajímavé. Pokud tam polovina věcí není smyšlenka, tak vlastně zajímavé a poutaví čtení už jenom zajímavé tím, že prezident měl skvělé myšlenky a postřehy.

"Přemýšlíme jak život prodloužit, nikoliv jak ho naplnit."

K postavě prvního prezidenta se u nás doma přistupovalo spíše střídmě a já ze své povahy nemám ráda adorované lidi. Nikdy jsem se s osudy TGM ani jeho prací neseznámila. Cenila jsem ho jako feministu.
I když je to kniha o něm prakticky od něj, byla pro mě poučná a v mnoha ohledech inspirativní. Jeho pohled na Rusko je nosný a stále platný. Vnímám tu knihu jako jeho vysvětlení motivací a postojů.
Jak málo stačilo a nestudoval by... Jeho upřímná láska k vlasti je inspirativní, stejně jako jeho houževnatost, pracovitost a pokora.

Překvapivě platné nadčasové úvahy! Kapitoly o dětech, válce, životním stylu, morálce a etice jsou stále velmi aktuální a platné, až si říkám, proč trvá tak dlouho je naplnit.
Naopak filosofická část byla pro mě často náročná, dtto pro kus té literární. I tak jsem ale moc ráda, že jsem si lehce zkrácenou knihu mohla poslechnout, bylo to zajímavé připomenutí hodnot, které se zoufale avšak nezřídka marně snažím hledat u dnešní politické reprezentace.
A to zcela bez vytváření kultu tatíčka Masaryka, stačil by jen zlomek...

Zkrácenou verzi knihy jsem vyslechl jako audioknihu na webu Čro. Všem moc doporučuji tuto verzi - technicky není co vytknout a vybrané pasáže jsou opravdu obsažné.
Knihu nedokážu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Dílo je kombinací vyprávění o životním příběhu našeho bývalého prezidenta a jeho nadčasových myšlenek a názorů. To vše z pera Karla Čapka.
Musím však dodat, že v některých místech jsem cítil až přehnanou nekonkrétnost prezidentových myšlenek, což pravděpodobně souviselo se snahou dobových editorů neprovokovat Masarykovými názory (což je paradoxní, protože Masaryk šel celý život proti proudu a provokoval). Např. v jedné pasáži hovořil T. G. M. o těžkostech při vzniku republiky - očekával bych, že bude explicitně mluvit o snaze Němců v pohraničí odtrhnout se. To ale v textu chybí a je nekonkretizováno.
Přestože jsou Hovory s T. G. Masarykem jasným spisem podporujícím kult osobnosti našeho prvního prezidenta, jsou také výborným počtením, a to i v dnešní době. 5/5

Děkuji Čro za tuto audioknihu, i když zkrácenou, protože ke čtené verzi jsem se zatím nedokopala. Zbytečně jsem se obávala, že to bude čtení těžké, nadupané politikou. Omyl. Je to velmi hezky vyprávěný příběh o životě muže, o kterém jsem dosud věděla jen to, že to byl prezident a že uměl jezdit na koni. Kniha mě nejen poučila, ale i donutila přemýšlet o hodnotách. Navíc je tak nádherně načtená Otakarem Brouskem, že mě poslech opravdu hodně bavil. Ráda si někdy knihu přečtu v tištěné formě.

Krásné

Geniální dílo o geniálním člověku psáno geniálním spisovatelem!!! 20 hvězdiček z 10ti...

Je to už vlastně dávná historie. Čapek měl TGM v hluboké úctě, přistupuje k němu s obdivem až nekriticky pokorným. Tatíček Masaryk určitě vše myslel dobře... dopadlo to jako vždycky.

Velmi zajímavé a velmi moderní. Až tedy na část na konci, kde jsou různé články, či spíše chvalozpěvy. Ty by se patrně samotnému T.G.M. nelíbily.

Čapek údajně s TGM hovořil a mlčel v průběhu 9 let a Čapek si prý nedělal žádné zápisky - a psal vždy teprve až když se s TGM rozloučil, což mi přijde dost neuvěřitelné, protože tam jsou dost dlouhé a složité citace. Kniha je napsaná čapkovsky - poutavě a nadčasově. Osoba TGM mi ale od té doby, co jsem to četl, přijde až příliš rozporná - sice byl určitě velice vzdělaný, ale zároveň to byl socialista (což je podle mě zhoubné a morálně na dně) a vyložený filosemita.

Pro mě velmi zajímavé, leč zajímala by mě spíš ta necenzurovaná verze. Čapkovi text upravovala nejen Alice Masaryková ale i Edvard Beneš. A ti dbali, aby svatozář kolem prezidenta Osvoboditele nic nenarušilo. Čapek připravil k tisku i verzi bez retuší a zásahů, Alice se však postarala, aby to po válce šlo do stoupy. Jako by Masaryk nebyl člověk z masa a kostí.

Skvělé dílo, které vzniklo díky dvěma významným osobnostem. Jsem ráda, že jsem se konečně odhodlala k poslechu tak náročné literatury a poznala významného myslitele, filosofa, politika, demokrata, ale též opravdového člověka, s hlubokou vírou a silnými morálními zásadami, našeho prvního prezidenta prostřednictvím vzpomínek a rozhovorů sepsaných vynikajícím spisovatelem K. Čapkem.

Dost podnětný ponor do mysli toho, kdo, pokud vás to zajímá, vlastně T. G. Masaryk byl. Dětství, "sen o maturitě" (taky se mi občas zdá). Bystrá mysl s rozhledem, dokonce se vyjadřuje i k otázkám jako dnešní "NoFap", zdravá strava; nekouřit, nepít, "nejíst příliš vejce, slyšel jsem, že to prý není zdravé". "Člověk si stěžuje, když nemá rád svoje povolání." Pokrytec Tolstoj, rádoby asketa a mužik. Ruský lid vs jejich vládci. Smetana. Svatopluk Čech. Neruda. Masaryk byl světový, stejně jako jeho názory. Filozofická část je trochu hůře uchopitelná, řekl bych (ač obsáhlá sdostatek). Bavilo mě Masarykovo časté používání ani ne tak anglismů, ale vyloženě anglických výrazů (czenglish) - možná protože mi to připomíná DJC.