Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
4920
1188
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Zatím asi nejslabší dílo od Mornštajnové. Příběh byl tentokrát méně rozvinutý, převážně pochmurný (takový je ale život, takže autorce, která se zaměřuje zejména na vývojové rodinné ságy, nemůžu nic zazlívat), vyzařovala z něj negativní atmosféra, ale na informace týkající se komunismu a normalizace byl poměrně bohatý. Objektivně ho proto považuji za hezké počtení.
Zpočátku mi kniha přišla obyčejná, později jako čtení pro ženy, následoval společenský román, kriminálka... A celé to bylo úžasné. Vlastně jsem si sílu knížky uvědomila až druhý den po přečtení. To mi začala v hlavě hrát Mňága : svět je, svět je jenom hodinový hotel...
Od Aleny Mornštajnové jsem četla všechny její knížky kromě těch dětských, takže můžu porovnávat. Hotýlek mě nezasáhl tolik jako její ostatní díla, ale i tak byl skvělý. Příběh mě pohltil stejně a je vyprávěn krásným jazykem. V knize jde o osudy jedné rodiny a jejích hotýlku za dob komunismu. Jde o komornější záležitost, pořád se tam však něco dělo a já jsem jen koukala, jak dokáže autorka všechny postavy dokonale vykreslit a jak má příběh promyšlený do detailu. Mornštajnová je skutečně královna vypravěček a její styl psaní je úžasný. Kéž by vyšla další její kniha. Jsem přesvědčená o tom, že by se zařadila do sbírky klenotů české literatury.
Přečteno jedním dechem.
Kniha se mi moc líbila. Propojení rodinných vztahů a osudů knižních postav bylo geniální. Kniha mne během chvilky vtáhla do děje.
Konec knihy byl nepředvídatelný, dotáhnutý do posledních detailů.
Skvělé čtení!
Znamenité dílo! Od první stránky jsem byla uchvácená propracovaným příběhem obyčejné české rodiny v průběhu 2. poloviny 20. století a vypravěčskými schopnostmi paní Mornštajnové.
Rodinná kronika dlouhého století na cestě z dvojdomku do hotýlku a zpět. Autorka je skvělá vypravěčka, to už všichni víme, příběhy jednotlivých členů rozvětvené rodiny jsou zábavné, poučné, chápající, poutavé, dramatické, tak nějak seriálové. Něco jako vzpomínání mé babičky, mé matky, mé manželky, její matky, její babičky, mých dcer, tetiček, pratetiček… jen kdybych měl dost trpělivosti je pokaždé pozorně poslouchat.
90 % (zatím 4215 hodnotících s průměrem 85 %).
…
„Stejně jako všichni ostatní, i Václav byl přesvědčen, že socialismus není na světě napořád a že je dříve nebo později odsouzen k zániku. Ale stejně jako ostatní, ani on nevěřil, že se toho dožije. Pryč byla léta, kdy lidé vstupovali do strany z přesvědčení, že pomůžou budovat lepší budoucnost pro lidstvo. Teď vstupovali do strany, protože doufali v lepší budoucnost pro sebe a své děti.“
…
...
„To musíš na sebe pořád tak upozorňovat?“
Mám moc ráda knihy od paní Mornštajnové, ale tato kniha…bude výjimka.
Knihu jsem musela vícekrát odložit (min. po straně 47, po straně cca 175, kolem strany 280). Neskutečně mě iritoval Václav, coby hlavní protagonista svým chováním, ale zase bylo uvěřitelné, že se mu v takové době mohlo dařit. Nicméně děs a dlooouho mi nebyl hlavní protagonista tak nesympatický. Dokonce jsem jej začala nesnášet, což se mi, dodnes nikdy nestalo.
Zajímavé je, že jsem knihu dočetla tématicky právě dnes, ačkoliv to nebyl záměr.
Opět skvělá knížka od této autorky, velmi mě bavila. Předvídala jsem jiný konec, takže mě to mile překvapilo️
Posloucháno jako audiokniha. Pro mě poněkud těžší čtení. Chvílemi jsem se ztrácela ve vyprávění, množství i jménech postav.
Opět bravurní dílo paní Mornštajnové. Setkáváme se s mnoha postavami jedné rodiny, které si více či méně oblíbíme a díky umění této spisovatelky se ponoříme do děje, který plyne nenásilně a se syrovou realitou tehdejší doby. Chování všech je vylíčeno tak, abychom je dokázali pochopit, abychom vždy znali jejich příčinu až do úplné hloubky. Tu úžasně vyjádřenou psychologii každé postavy nejvíce oceňuji - lidé, kteří se každý svým způsobem stávají oběťmi politického režimu, jenž plnou vahou dopadne na jejich životy a mezilidské vztahy, ať se tomu brání jakkoliv. Doporučuji všem, kteří si tuto manipulaci, nařizování, co smíme chtít a co si smíme myslet, zažili a všem, kteří nic podobného už nikdy zažít nechtějí: "Jistě, vaši práci nikdo nezpochybňuje. Ale co vaše smýšlení? Proč nejste ve straně?"
Přesto, že se řadím mezi fanoušky p.Mornštajnové, tento příběh rodiny Mánesů, mě nijak zvlášť neoslovil. Tentokrát jsem měla pocit, jakoby jsem vše sledovala jako z rychlíku. Příběh plyne velmi rychle, je čtivý, ale ... nijak nezasáhl. Jiné knihy od autorky jistě nabízejí více.
Velmi čtivě napsaný příběh o rodině Mánesů během socialismu, ukazující že nic není černobílé a člověk musí žít s důsledky svých činů.
Mornštajnová opět nezklamala.
Kniha se četla jedním dechem...Děj zasazený do doby nedávno minulé, kterou je potřeba si připomínat. Nechybí v ní hraní si na cizím písečku ve vlastní prospěch a patolízalství. Zajímavé bylo jak se mi během čtení postupně měnil názor na jednotlivé postavy, některých mi bylo líto a některé jsem přestala mít ráda... Kniha rozhodně stojí za přečtení.
Jednoduše, jasně psané s rychlým spádem, s občasným překvapením a zápletkou. Pro mě byl Hotýlek stejně dobře napsán jako Hana. Velmi jemně byl zmíněn komunismus očima obyčejného člověka, který chce žít, má jasnou představu co by chtěl a rád by si zachoval co nejčistčí svědomí. Není zde čené a bílé, život je barevný....
Psáno opět jednoduše až surově. Václav byl takový nezáživný suchar a nechal ostatni i dobu, aby řešila problémy za něj..
Velmi čtivá kniha, která má velký záběr (co se týče časového úseku, množství postav i zvratů v ději) a zaujme i svým stylem a kompozicí (využití Seifertovy poezie v názvech kapitol, náznak událostí v první kapitole a její propojení s kapitolou poslední...). Přesto mám pocit, že ve mně vlastně nic nezanechala, celé vyprávění působilo dost chladně a osudy jednotlivých postav mě příliš nevzaly za srdce. Zvlášť hlavní "hrdina" Václav Mánes byl takový "nijaký", pasivní, v podstatě nechal ostatní, aby řídili jeho život... Snad i proto celá kniha působí také trochu povrchně. Člověk si skvěle počte, ale to je tak všechno. Ale když člověk neočekává víc, jako oddechovka to je výborné.
Opět velmi čtivá knížka. Paní Mornštajnová nikdy nezklame, u ní je to sázka na jistotu. Kniha líčí složité, zapeklite příběhy jedné rozvětvené rodiny, jejíž osud se točí kolem malého hotelu v průběhu minulého století.
Hanu Hotýlek sice nepředčil, ale nebylo to špatné čtení. Václav se sice nestal mým oblíbeným hrdinou. Ale jeho jednání chápu. Bylo mi líto Oldřicha. Blízký mi byl příběh Jindry a v podstatě i Marie. Mám ráda takové knížky o osudech lidí a ještě raději mám jejich proplétání. Ale takové wow jako Hana ve mně Hotýlek nezanechal.
Musím přiznat, že na hlavního hrdinu jsem si ani po přečtení knihy nedokázala udělat jasný názor. Je to sice klišé, ale zcela na něj sedí: "Je to oběť doby ve které žil." Když toto člověk přijme tak zjistí, že jde (jako vždy u paní Mornštajnové) o dokonalý příběh o koloběhu jedné rodiny.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Kniha Hotýlek je v
| Právě čtených | 79x |
| Přečtených | 7 521x |
| Čtenářské výzvě | 1 740x |
| Doporučených | 340x |
| Knihotéce | 1 062x |
| Chystám se číst | 1 123x |
| Chci si koupit | 275x |
| dalších seznamech | 26x |
Pěkné počteníčko.