Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
4929
1192
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Mne to prišlo ako copy+paste Slepej mapy v trochu inom prostredí a s trochu inými postavami. Naozaj ako cez kopirák. Možno som urobila chybu, že som knihy čítala krátko po sebe, no musím povedať, že po Hane ma obe sklamali, chýbala im výraznejšia pointa. Svoju funkciu "čítanie na leto pri bazéne/mori," však kniha splnila na 100%.
Děkuji, že jsem mohl poznat rozvětvenou rodinu Mánesu a s nimi prožit jejich osudy. Čtivé, chytlavé a poučné. Styl paní Mornštajnové je úchvátný. Přečtené všechny její knihy a budu se těšit na další a další.....
Po přečtení Hany jsem se nemohla dočkat, až si od autorky přečtu více knih. Hotýlek je sice taky skvělá knížka, ale na Hanu neměl.
Další úžasná kniha od Aleny Morštajnové, pro mě už třetí. Její vyprávění mě vždy chytne. Měla jsem pocit, že jsem součástí hotýlku a celé rozvětvené rodiny. Přečteno jedním dechem, za jednu noc.
Skvělý a velmi čtivý příběh jedné neobyčejné rodiny. Autorka je opravdu skvělou spisovatelkou. Těším se na její další knihu.
Tak se smutně loučím s Hotýlkem, Václavem, Jindrou a dědou Leopoldem. Kniha mi byla velice blízká. Z části se odehrává a důvěrně známé době a nedávné historii. Příběh jedné rodiny a osudy lidí čtivou formou připravené k příjemnému času s knihou.Je vidět, že pokud někdo umí psát tak nemusí mít strhující příběh plný akce, ale i příběh obyčejné rodiny z čech dokáže zaujmout a vtáhnout do děje. Postavy jsou tak reálné, že čtenář lehce splyne a vplave do knihy :) Moc hezká knížka.... :)
Hana a Slepá mapa se mi líbily asi trošku víc, nicméně paní Mornštajnová je skvělá vypravěčka a v knize opět velmi čtivě vykresluje dobu a odvíjející se osudy osob a generací, jež spojuje „Hotýlek“.
Moc hezká kniha. Jsem ráda, že nás máme autory, kteří umí napsat takovéto poutavé příběhy ze života.
Díky, krásné cteni. Ani na dovolené jsem se nemohla odtrhnout od knihy. Autorka mě nezklamala, četla jsem už Hanu, tak jsem se těšila.
I když píše o smutných událostech, tak jak je život přináší, knížka opět nepůsobí smutně. Je to dar, tak ať nám paní Morstajnova nadeli další příběhy.
Opět úžasné čtení. A na rozdíl od Slepé mapy, jsem nemusela stále být ve střehu a hlídat kdo je kdo.
Já jsem četla první Hanu, pak Slepou mapu - obě plný počet bodů :), Hotýlek 4 hvězdičky. Ten mě tak neuchvátil, ale styl paní spisovatelky se mi moc líbí.
První kniha od Aleny Mornštajnové a rovnou zásah do černého :-) Přečteno jedním dechem, Příběh vás doslova vtáhne. Už se těším na Hanu a Slepou mapu.
Dokonalost!! Opravdu smekám klobouk před spisovatelkou Alenou Mornštajnovou , její knihy jsou báječné. Ať už se jedná o knihu Hana, Slepá mapa či Hotýlek. Každá je čtivá a baví..
moc krásně napsaná knížka.Druhá knížka,co jsem od autorky přečetla a udělala na mě veliký dojem.
Tady v komentářích jsem četla, že Hotýlek ve vás nezanechá hlubší dojem, nebo že knihy paní Mornštajnové jsou na jedno brdo. A já se právě chystala napsat jak jsou její knihy každá jiná. Mně se Hotýlek líbil. Určitě ve mně hlubší dojem zanechal, zrovna tak jako Slepá mapa i Hana. A jak už jsem psala v komentáři na Hanu, pro mne je těžké rozhodnout, která kniha je lepší, Hana? nebo Slepá mapa? A teď se ještě přidal Hotýlek. Tady přesně vidím jak jsme každý čtenář jiný. Mluvíme o stejné knize, o stejné autorce a jako by jsme mluvili každý jinou řečí. Ale to je právě dobře. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby se nám líbily všem stejné knihy. To by potom vycházely ty, které by byly opravdu na jedno brdo.
Jak plyne čas / od doby co jsem četla Slepou mapu a Hanu/, tak mám stále větší pocit, že se mně víc líbila Slepá mapa. Ale je možné, že už zítra to bude úplně naopak. A kam si zařadím Hotýlek?
I za tohle dilema Vám díky, paní Mornštajnová
Já jsem od paní Mornštajnové ani nečekala, že by tahle kniha stála za starou bačkoru.. Jasně, že jsem měla pravdu.. Hotýlek (ačkoli děj v této knize nebyl nějak napínavý nebo zajímavý) byl zase úžasňákový.. Neskutečně příjemná knížka, se kterou se mi těžce loučilo. Mám doma ještě Slepé mapy, ale ty si budu šetřit.. :))
Paní Mornštajnová umí psát krásné romány. Líbí se mi styl psaní, i postavy, které líčí tak opravdově, se svými klady a zápory. Co oceňuji, je jakým nenásilným způsobem umí čtenáře vtáhnout do knihy a do poslední strany nepustit.
Ohledně knihy jsem nadšená jako ze všech, které napsala. Příběh točící se kolem jednoho malého hotýlku, který zažil tolik životních příběhů několika generací. Oceňuji taktéž, jakým způsobem nenásilně zvládá nastínit a vystihnout atmosféru doby a všechny problémy s ní spojené. Kdo si zamiloval Hanu nebo Slepou mapu, nemůže být zklamán! :)
Ani tahle knížka mě nezklamala. Bavila mě stejně jako Slepá mapa i Hana. Tak snad se brzy dočkáme další knížky od této autorky.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Moje první setkání s autorkou, úžasná knížka, přečetla jsem jí jedním dechem! Už se nemůžu dočkat až si přečtu další její knihy!