Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Nebude to lehké, ale bude to jízda. Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, úzkosti, zmatek, křivdy, nevyřčená slova a nevyřešené záležitosti a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu. Kniha nejprodávanější české autorky současnosti vás ve svému příběhu vezme až na konec světa.
Přidat komentář
Konečně se kniha dostala i ke mně.
Vím, že Třeštíková není čtení pro každého. Ne každý se dokáže přenést přes surovost postav. Pobuřuje to. Na moji mamku to je až moc vulgární, na mne vlastně taky, ale ono to je potřeba. Uhlazený styl, vynechání nevhodných částí by knihu potopilo, vlastně všechny autorčiny knihy. Právě to se mi na paní Třeštíkové líbí, jak se s humorem a surovostí pouští do témat, o kterých se nemluví.
Chápu, že pro někoho může být obtížné se do Vladěny vcítit. Možná jsem sama trochu narušená. Sice by o mně takovýhle román napsat nešel (zatím), ale některé vnitřní monology jsou mi blízké.
Vytkla bych snad jenom trochu slabší začátek, i když ani nevím, jestli by té knize jiný začátek slušel.
Za mne opět skvělé, doporučuji. :)
Přemýšlím, jak napsat po přečtení názor na tuhle knihu. Pěkná obálka... Zbytek zklamání, bohužel.
Knizka je sondou do nefungujicich vztahu a spisovatelka je docela dobre dokazala v knize popsat, Babovky budou mit urcite vzdy vetsi uspech, jsou lehci, komercni, ale uz si vlastne nepamatuji o cem byly. Tohle ve me neco zanechalo. Takze za me jen tak dal.
Chápu že některým kniha nebyla po chuti. Díky negativním komentářům jsem si knihu nechtěla ani přečíst. ALE...
Jsem ráda že jsem si knihu přečetla. Není to klasická knížka od Třeštíkové nebo klasické knížky co se propagují na stejné brdo...
Celou dobu mě kniha nutila zamýšlet se jak se po generace dědí vzorce chování a jaký to má pak dopad...
Je super!
(Vám co se to nelíbilo a přišlo moc zmatečné... buď jste četli zbytečně rychle nebo potřebujete dozrát. Nebo obojí.)
Jsem si přečetla u jiné recenzentky. Tak rychle jsem nečetla, protože tak čtu, jen když mě knížka baví, takže jsem dosud nedozrála. Tak jo, zkusím to za deset let a zatím si budu dávat nějaká lehčí díla, třeba Kafku nebo Joyce.
Od autorky jsem dosud nečetla žádnou knihu, a po přečtení tohodle ani číst nebudu. Celou dobu jsem si přála, aby už byl konec, protože jsem zvyklá knihy dočítat. Předtím jsem četla Cizinku, která má 1600 stránek a přečetla jsem ji dřív než tuhle hubeňourku.
Nevím, co to mělo být.. přečetla jsem skoro do poloviny, dávala jí šanci, ale bohužel jsem ji odložila a už ji ani neotevřu. Hlavní postava se mi spíše hnusila, než abych jí třeba i trochu fandila aspoň. o_o Doufám, že další kniha která od autorky někdy vyjde, bude lepší.
Crazy one woman road movie. Předchozí knížky autorky se mi líbily mnohem víc. První dvě třetiny byl zmatek vzpomínek, myšlenek a představ hlavní hrdinky, až poslední třetina mi začala dávat smysl. Četla jsem dál jen z úcty k autorce a kvůli pointě, která však nepřišla. Tento styl psaní nemám ráda, takže mně knížka nesedla.
Nelíbilo...neporozuměla jsem hlavní hrdince, spíš mi lezla na nervy...a to nemluvím o její matce...
Tak tedy pokud jsem někdy četla příběh skutečně o ničem, bylo to tohle...Ze začátku jsem si říkala, že to prostě nedám,nelogicky poskládané duševní zvratky hlavní hrdinky, která pravděpodobně trpěla jen jediným problémem a to, že neměla nic jiného na práci než se vrtat v sobě...absolutně nesympatická nanynka, kterou jsem nedokázala ani pochopit, natož jí fandit... nějak nevím, proč se o paní Třeštíkové neustále píše jako o naší nejlepší autorce, protože alespoň podle mne jsou daleko lepší...např. příběhy paní Morštajnové jsou minimálně o level úplně jinde...za mne, i když jsem knihu (unuděna k smrti) nakonec dočetla, doufajíc, že tam nakonec něco bude, ale nebylo - nedoporučuji, je to ztráta času číst...Původně jsem chtěla knihu po přečtení poslat své mami (vášnivé čtenářce), aby si jí také přečetla, ale příběh je tak trapný až je mi stydno, že jí raději založím někam hluboko do knihovny a kdyby to nebylo barbarské, tak jí rovnou vyhodím do koše...
Bohužel. Kdybych nebyla chronický dočítač, tak ji nedám. Prvních 30 stránek působí jako náhodně generované věty, neustále se snažíte pochopit kdy je teď a kdy bylo předtím, kdo je kdo. Celý je to hroznej zmatek. Příběh silný, ale forma tentokrát moc špatná.
Hlavním nedostatkem této knihy je, že se Třeštíková netrefila do vkusu mainstreamového čtenáře. Ale já bych řekla, že to byl záměr. Nebaví mě ty neustálé kritiky všech chytráků. Je pravda, že jsou knihy, které se mi od ní líbily více, ale i tahle nebyla špatná. Baví mě její styl syntaxi. Baví mě její humor. Baví mě to, že jsou jí všechny ty kritiky u ..... a píše, co zrovna chce. Navíc si člověk při čtení této knihy uvědomí, jak moc se má dobře. Takže za mě dobrý!
Asi takhle...nebylo to tak dobré jako Veselí, ale ani tak špatné, jak by se podle komentářů některých čtenářek mohlo zdát.
Knížka plná pocitů a dojmů, v níž se příběh dozvídáme jen jaksi mimochodem. Neotřelý styl - jako když foukneš do pěny a pomalu odhaluješ, co se pod ní skrývá.
Štítky knihy
nevěra pro ženy rozvod rodinné vztahy psychologické romány cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Všechny knihy R.Třeštíkové jsem četla jedním dechem a proto jsem se těšila na tu poslední. Obrovské zklamání, zasunula jsem ji na dno knihovny, nedočetla jsem ani na 13.stránku. Jeden velký chaos!!!!