Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Příběh o tom, že náprava chyb je k ničemu, když v životě děláme další. Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou Vanesou a stěhuje se ze společného bytu ke svému kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho náhle nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje chyby a životní selhání. Se svérázným humorem se poněkud neohrabaně pokouší napravit své chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang a jeho kroky značně komplikuje. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.... celý text
Přidat komentář
Hlavní postava může okamžitě aspirovat na titul Odporňák roku. Radce Třeštíkové se mimořádně podařilo zachytit zevláka, bohéma, nihilistu, kterému je všechno, ale lautr všechno jedno.
Nějak nevím co o knize vlastně napsat...Snad bude stačit jedna věta: je to poslední kniha, kterou jsem od autorky četla.
Třeštíkovou a její knihy mám moc ráda. Tato její prvotina na mě čekala v knihovně už déle, tak jsem se do ní pustila, ale bohužel jsem ji za půlkou musela odložit, jelikož kniha o rozvodu, nevěrách, alkoholu a depresích není zrovna to, co teď potřebuji. A to je velká škoda. Čekala jsem víc, snad se k ní v budoucnu vrátím a dočtu ji.
Skvělé ;) Tedy až na ten konec, ten by mohl dopadnout přece jen jinak. Alespoň autorka nechává čtenáře v tom, že si prakticky konec může domyslet sám... ;)
Psycho. Neskutečné :(
Po delší době jsem se rozhodla přečíst knihu, která by nebyla z historie a rozhodla jsem se pro tuhle...
Jak to nazvat... škoda času, papíru. Tak hroznou knihu jsem už hodně dlouho nečetla :( Boris byl neskutečný člověk. Sobec, který se jen ožíral, nic nedělal a když měl chuť, tak se "vyspal" s nějakou ženskou. A ještě mu vadilo, že se s ním jeho žena rozvedla a našla si přítele. Jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila z knihovny a už nikdy ji neotevřu. Tenhle příběh se nedal číst.
Bábovky se mi líbily hodně, naopak tahle knížka mě zase hodně zklamala. Nejspíš jsem po Bábovkách měla velká očekávání. Ale prostě příběh mi byl strašně nesympatický, hlavní postava taky, nevím nevím...
Tak jsem si uvědomila, že touto knihou už mám přečtené od RT všechno a můžu srovnávat.
Prvotinu psala ještě trochu jiným stylem, což není špatné, brala bych to dokonce jako plus.
Ale - hlavní postavy mi byly snad všechny nesympatické, femme fatale dokonce hodně a ten důležitý okamžik, který zde nechci prozrazovat, ten je popsaný i odůvodněný tak plytce, že skoro nevím, proč se s tím nadělalo pak tolik povyku.
Postavy měly vývoj, ale celé to bylo na moc chatrných základech.
Paní Třeštíková to umí líp. Vlastně bych tuto knihu označila za její jednoznačně nejslabší.
Docela drsně napsané, na to že to psala žena... ale mělo to něco do sebe. Určitá hloubka a myšlenka tam rozhodně byly. Zajímavé také byly citáty na začátku kapitol... Bohužel to bylo pro mě tak uchycené, že nakonec z toho bylo podprůměrné čtení, ikdyž ten konec.... stojí za přečtení celé knihy.
Kniha mě moc neoslovila, jak už bylo napsáno ostatnimi, Bábovky a Osm byly rozhodně lepší.
Asi jsem první, komu se tato kniha líbila víc než ostatní od autorky. Od Radky se mi nelíbí konce knih, nevím čím to je... Ale tady? Zajímavá kniha s "normálním" koncem.
Klobouk dolů ke stylu psaní, nikdy bych neřekla, že taková žena dokáže napsat takový text.
Borisovi bych liskla z každé strany ! Jinak kniha mě nenadchla , dočetla jsem z donucení a už se k ní nikdy nevrátím.
Knížka pro mě byla trošku zklamání, nějak jsem se nemohla začíst, i když druhá půlka byla lepší. Přesto, že mi hlavní hrdina Boris nebyl kdovíjak sympatický, dočetla jsem až do konce a ten byl asi ze všeho nejzajímavější.
Vůbec nevím co ke knize napsat. Na jednu stranu to byl děs běs a na druhou se mi kniha nějakým způsobem líbila. Je fakt, že u knih Radky Třeštíkové neustále musím přemýšlet a tak nějak víc pronikat do děje. Že začátku mě i štvalo, že to tak nějak skončí bez konce. Že se vlastně nedozvíme,jak to dopadlo s jeho syny. Ale teď, když nad tím přemýšlím,tak to opravdu tak nějak není důležité.
Čekal jsem svižnou lehčí četbu "k vodě", ale ačkoliv je mi Třeštíková jako osoba sympatická, tohle mne teda nebavilo. Příběh nic moc a navíc samý klišé ("žádná cesta není slepá, když máš otevřené oči" - to si asi napíšu do památníčku). Asi ale furt lepší než Nesvadbová.
Upřímně kniha mě celkem zklamala, musela jsem se do čtení nutit, druhá polovina byla malinko lepší … a kdyby to nedopadlo jak to dopadlo asi bych dvě hvězdy nedala... Za mě ne. Po Bábovkách jsem si říkala, že autorku zkusím, no teď jsem na vážkách jestli do toho jít...
Ač mám Radku Třeštíkovou moc ráda a knihy To prší moře, Bábovky a Osm se mi hrozně moc líbily, tak tato kniha mě spíše zklamala. Pro mě příběh úplně o ničem, plytký, hlavní hrdina nesympatický a vyloženě jsem se musela nutit, abych knihu dočetla, když už jsem si ji koupila. Kniha pro mě postrádala smysl a četla jsme ji s přemáháním. Nakonec jsem byla ráda, že měla jen kolem 200 stran. Kdybych měla říct, o čem kniha je, tak jsem si pamatovala jen to, že měl samý ženský, blbý vztah se synem a chlastal. Konec si vůbec nepamatuju. Prostě taková ta kniha, na kterou člověk hned zapomene...Ale oceňuji snahu psát jako muž.
Bohužel po Bábovkách a To prší moře, je tahle knížka zklamání. Nejslabší, ale navadí, už se těším na Osm.
Štítky knihy
sex homosexualita smrt rozvod LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha Dobře mi tak je v
Právě čtených | 17x |
Přečtených | 1 742x |
Čtenářské výzvě | 287x |
Doporučených | 29x |
Knihotéce | 300x |
Chystám se číst | 257x |
Chci si koupit | 51x |
dalších seznamech | 5x |
Jsem ráda, že jsem tuhle knihu četla jako poslední, jinak bych se k Bábovkám a ostatním knížkám nedostala. Nuda, nuda, šeď. Ačkoliv je kniha velmi tenká, četla jsem ji strašně dlouho. Rozhodně se k ní už nevrátím.