Nikdo není doma
Tim Weaver
David Raker série
< 10. díl >
VŠECHNY DOMY JSOU PRÁZDNÉ. VŠICHNI ZMIZELI… Zapadlá yorkshirská vesnička Black Gale měla pouhých devět obyvatel. Nebyli to jen sousedé, ale také blízcí přátelé, kteří se často vídali a trávili spolu čas, včetně onoho osudného Halloweenu, kdy se sešli naposledy. Povečeřeli, trochu popili a vyrazili na setmělá blata, aby si užili předvečer svátku všech svatých. Nikdo se už nevrátil. Jako by se po nich slehla zem. Nezůstaly žádné stopy ani důkazy, jen několik fotografií, které si toho večera pořídili. O dva a půl roku později je už policie naprosto bezradná, a případ proto přebírá soukromý vyšetřovatel David Raker, kterého záhada pohřešované vesnice úplně pohltí. Jaká tajemství obyvatelé před svými rodinami ukrývali? A co tajili jeden druhému? Bylo všechno takové, jak by se mohlo na první pohled zdát? A bude Raker pátrat po devíti lidech – nebo po devíti tělech?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2020 , Mystery PressOriginální název:
No One Home , 2019
více info...
Přidat komentář
I přes tradičně přehledný a plynulý způsob Weaverova slohu mě to tentokrát úplně nechytlo. Více paralelních dějových linek v pohodě - těšil jsem se, až se ke konci sejdou - nicméně celková překombinovanost už přesáhla moji míru únosnosti. Asi mám nějaké špatné období. Přišlo mi to zbytečně natahované a některé věci byly krkolomně přitažené za vlasy, jen aby to posloužilo ději.
Každopádně je ale celá série mimořádně čtivá a rád ji doporučím. Nejvíce se mi líbilo asi Údolí mrtvých a Muž bez minulosti. Pokud se autor pustí ještě do dalšího pokračování (tento díl je v současnosti poslední vydaný), určitě dám Davidu Rakerovi šanci.
No, má i lepší knihy. Tak 60%. Přelidněno, člověk se za chvíli ztratí v tom kdo je kdo. Zacatek hodně slibný, střed nám malinko stagnuje, ale konec je dobrý. I z padoucha se může vyklubat dobrák. Ale letadlem? Na jiný kontinent? To už je trochu moc ne?
Nezáleží na tom, jak moc někoho milujete.
Stejně ho nakonec musíte nechat odejít...
Strašidelné, mrazivé, smutné. Nejistota, naděje, pochybnosti. A bolest. Co je horší - vědět, že milovaný člověk zemřel (a moci ho oplakat) nebo nevědět, doufat, nevzdávat se a trpět celý zbytek života marnými nadějemi?
Nevím. Nechci to vědět.
Příběh, který mě silně zasáhl. Příběh mnoha odstínů lásky, přátelství a pokory. A zároveň i příběh plný falše, přetvářky, úplatnosti a zvrácenosti. Co dokáže člověk udělat člověku...
Kde se v nás bere ta touha ubližovat, vraždit, mučit? Na začátku jsme přece všichni byli děti. Nevinné, naivní, bezmocné děti... A někde uvnitř nás ty děti stále jsou - neumřely. Jen mlčí.
Já tohle zkrátka nechápu. Jak s tím lidé dokážou žít? Dívat se každý den do zrcadla, vidět svou vlastní tvář - a vědět, čeho je schopná...
Na konci jsem bulela jako dítě. Dítě, které ve mě zatím neumřelo...
Nejsem zrovna ta správná cílová skupina. Byla to teprve druhá knížka z této série, na mně moc zamotané a komplikované, byť všechno do sebe pěkně zapadalo, ale čeho je moc, toho je příliš.
Ale četlo se to dobře, to nemohu říct.
" V závěru je jedno, jak moc někoho milujete.
Vždycky ho musíte nechat jít. "
Ach já jsem asi nepoučitelná, poslední dva díly mě přesvědčily, že už se mi série začíná líbit, ale bohužel tento díl mě zase celou sérii vrátil zpět. Fakt mě to nebavilo ani jako audiokniha. V ději jsem se ztrácela. A přitom anotace vypadala tak slibně.
V detektivkách od pradávna platí jedno pravidlo: čtenář musí mít stejné informace jako detektiv. Jen tak má možnost dedukovat spolu s hrdinou a na autorovi je, aby vodítka předkládal tak rafinovaně, aby čtenář (narozdíl od hrdiny) tápal, což vyústí v typický moment odhalení na konci.
V Nikdo není doma toto pravidlo Weaver nijak neporušuje, jen je poměrně složité se orientovat v proplétajících se dějových liniích, které - po větší část knihy - spolu nijak nesouvisejí (i když my samozřejmě víme, že souviset nakonec budou). Přehlednosti nepřidává ani to, že se autor rozhodnul nechat zmizet celou malou vesnici, takže je potřeba si zapamatovat jména všech obyvatel, jinak se budete ztrácet. Možná mohl být ke knize přiložen poznámkový blok a tužka, alespoň bychom na tom byli jako David Raker. Celá kostrbatost koncepce knížky je u tak zkušeného autora, jako je Weaver, nečekaná, ale není vždy posvícení. Jsou tu jen dva menší problémy:
To, co mě rozčilovalo v Údolí mrtvých, je tu už v míře neúnosné: Prakticky každá druhá kapitola končí větou "Něco někde bylo špatně", popřípadě "Něco někde nesedělo".
A ta druhá věc - ano, máme stejné informace jako Raker, dokonce máme VÍC informací, než on (ty nám dodávají ty paralelní dějové linie), přesto nic nevydedukujeme, protože každé rozuzlení je lopotně sešroubované a s dedukcí toho do činění moc nemá. Abych nespoileroval tak smyšlený příklad: představte si, že najdete na ulici papírek s nápisem VODA. No a, co má být, řeknete si. Raker ovšem hned ví, že "něco někde je špatně". Láme si s tím hlavu, ale pak "to konečně uvidí". Ta čtyři písmena znamenají, že musí hledat ve čtvrtém patře domu naproti. A skutečně! Je tam další vodítko! V tomto způsobu logiky opravdu čtenář nemá šanci držet s Rakerem krok. A pokud na to Raker nepřijde, najednou třeba najde záhadnou obálku, ve které mu někdo poradí, co dělat. Ach jo... Čtivosti to ovšem neubírá...
Moooc pěkný. Mám přečtené všechny knížky, ale tahle se mi obzvlášť líbila. Sice trošku přelidněno, ale zápletka dobře promyšlená a na konci vše do sebe zapadlo.
V této knize je opravdu moc postav. Příliš moc postav...pak ty důležité detaily často člověku nedochází, protože se soustředí na to vyznat se kdo je kdo... Jinak kniha byla velmi povedená. Zajímavý příběh o zmizení celé vesničky propojeny s detektivním případem víc jak 30let starým.... Ve 3/4 jsem si říkala že to není detektivka, ale scifi příběh, ale úplný závěr všechno bravurně vysvětlil...
Miluju jeho knížky, první knížka, kterou jsem od něho četla. Skvěle napsaná detektivka, skvost. Doufám, že se dočkáme i filmového zpracování.
Dobrá, vlastně velmi dobrá detektivka. Velmi zamotaná, trochu moc dlouhá, ale s dobře propracovanými postavami, utíkajícím dějem a zajímavým námětem. Až jsem se v té komplikovanosti trochu ztrácel.
Tak jsem precetla vsech 10 dilu, vsechny byly super vubec jsem se nenudila,skoda ze to skoncilo.Jedna z nejlepsich serii co jsem cetla.Vrele doporucuji.
Můj oblíbený autor, nechápu, jak lze něco takového vymyslet a zkombinovat! Kniha se mi moc líbila. V půlce mě napadlo, že by mohla být kratší. Ale asi ne. Děj je komplikovaný, provázaný a velice napínavý. Takže je potřeba na vše prostor. Všem doporučuji. Autor píše napínavě, velmi lidsky, procítěně, chvílemi dojemně. A hlavně výborné zápletky a děj...
Můj oblíbený autor opět nezklamal. Tato série se moc dobře čte. V tomto díle bylo celkem dost postav, takže jsem měl obavy jak se budu orientovat, ale nakonec jsem to dobře zmákl. Dvě časové linie vůbec nebyly na škodu a nakonec vše se vším souvisí.
Souhlasím postav bylo dost, ale zase se příběh čte sám a nakonec do sebe vše krásně zapadá
Zajímavý děj, propojení všech částí a na konci objasnění jak to všechno bylo. Zajímavé! Vyvíjí se i druhá dějová linie neho soukromého života. Určitě si další díl přečtu!
Štítky knihy
Anglie detektivní a krimi romány thrillery Velká Británie blata krimi pohřešovaní zmizení lidí Halloween
Autorovy další knížky
2016 | Není cesty zpět |
2018 | Hon na mrtvého |
2018 | Údolí mrtvých |
2018 | Ztracený |
2019 | Žena mého života |
Kniha Nikdo není doma je v
Právě čtených | 14x |
Přečtených | 853x |
Čtenářské výzvě | 67x |
Doporučených | 34x |
Knihotéce | 348x |
Chystám se číst | 304x |
Chci si koupit | 89x |
dalších seznamech | 10x |
Tento díl mě bavil o něco víc než Žena mého života . Moc se mi líbil ten námět a dvě dějové linie, které se nakonec pěkně propojily . Tímto jsem se přesvědčila, že zkusím ještě další díl .