Darca
Lois Lowry
Dvanásťročný Jonas žije vo svete riadenom všadeprítomnými pravidlami. Všetko je dokonale zorganizované človeku pridelia meno, rodičov, povolanie, partnera. Všetci sú si rovní, všetci žijú v dostatku a spokojnosti. Komunita vedená Radou starších sa vyrovnala s vojnami a kriminalitou, ale aj s bolesťou, hnevom, neistotu a sklamaním. Stačí dodržiavať pravidlá. Jonas však nezískava povolanie ako jeho vrstovníci. Je vyvolený stať sa Príjemcom pamäti. Aby sa mohol stať strážcom spomienok minulých generácií, musí prejsť výcvikom. Pod vedením svojho učiteľa, múdreho starca, sa postupne sa dozvedá o bolesti a utrpení, no aj o kráse, umení a láske a začína chápať, aká je cena za bezpečný a bezstarostný život jeho spoločenstva. Súcit a schopnosť milovať ho dovedú k závažnému rozhodnutiu. Svoj román venovala Lois Lowry všetkým deťom, ktorým zverujeme do rúk budúcnosť. Román určený vnímavým dospievajúcim aj dospelým, bol preložený do viac ako tridsiatich jazykov a autorka zaň získala niekoľko cien. Na niektorých amerických školách bol zaradený medzi povinné čítanie, na iných naopak zakázaný. Prečo?Pretože je to kniha, ktorá deti vedie k tomu, aby okolitý svet neprijímali automaticky, aby sa oň zaujímali, premýšľali, kládli si otázky a hľadali odpovede. Aby si uvedomili, že pravidlá, ktoré nás majú chrániť, nás môžu zároveň ochudobňovať a pripraviť o slobodnú vôľu.... celý text
Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Artforum (SK)Originální název:
The Giver , 1993
více info...
Přidat komentář
Skvěle napsáno. Jak docela "normální, klidný a bezpečný život" může změnit poznání, které se dostane hlavnímu hrdinovi od "dárce".
Skvělá dystopie, svět bez stáří, bolesti, nedokonalosti, smutku, ale zároveň bez základních citů, lásky, rodinných vazeb, názorů, možnosti volby a ve všech aspektech lidského života povinná jednotnost, kterou si lidé už vůbec neuvědomují, protože už si nepamatují realitu dřívějšího "našeho" světa, a tak se jim ten jejich současný svět jeví jako naprosto bezchybný a dokonalý a nikdo nepřemýšlí nad tím, že by to mohlo být jinak. Až na Jonase, kluka, který je výjimečný a vyvolený, a je mu svěřen úkol stát se příjemcem paměti. Jedna z nejlepších dětských knížek, které jsem kdy četla. (pokračování Hledání modré a Posel v temném lese, taky fajn, ale 5 hvězdiček už ne).
Kniha se mi moc líbila. Nechtěla bych se ocitnout v Jonasově světě. Nedokážu si ale moc představit, že jde o knihu pro děti.
asi nejsem úplně cílová skupina, ale dostal jsem se k této knížce náhodou, tak jsem ji za odpoledne přečetl. Do jisté míry se mi líbil svět kde Jonas vyrůstal, ale jen po část (SPOILER: kde se staří a přebyteční posílali na smrt) Autorka má určitě představivost na konci nám I popsala jak ke kterým částem světa dospěla. Určitě to všechno mohlo být víc propracované s trochou akce nebo napětí (minimálně Jonasův útěk) Možná to bude v dalších dílech, když na ně narazím tak rád přečtu, ale sám asi vyhledávat nebudu
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Skvěle vykreslený svět a skvěle uchopené téma. Kniha se mi moc líbila a klidně bych si jí přečetla ještě jednou. Zkusím i jiná díla autorky.
Zajímavé téma, moc hezky zpracované. Ten svět byl mazec, škoda, že se o něm člověk nedozví ještě víc. A to že se mi závěr nelíbil (trochu se citím ochuzena o závěrečnou myšlenku) neznamená že bych měla ubrat na hodnocení. Určitě půjdu do dalších dílů.
Před lety jsem viděla film a říkala jsem si, jak je dobře, že nic takového nám tady nehrozí. Ale dnes...? Uvědomuje si vůbec někdo, jak zatraceně blízko jsme realitě Dárce? Mrazilo mě z téhle knížky víc jak z Příběhu služebnice!
Krásná kniha s hlubokou myšlenkou. V mém vydání na konci byl proslov L.L. u příležitosti předání Newberyho ceny a věc, která mě naprosto dostala, bylo, když popsala pět dopisů od čtenářů a pět způsobů pochopení příběhu a toho, jak si každý z nich do toho promítal něco ze sebe. Jako já... Jako když jsem já v knize viděla důsledky toho, když za nás v něčem rozhoduje "moudrá strana a vláda", protože my se přeci nemůžeme rozhodnout, ono je lepší se přizpůsobit pravidlům, protože ten, kdo je psal, je myslel dobře. A začíná to nejen centrálně plánovaným hospodářstvím, které jsme si ve východním bloku už vyzkoušeli, ale třeba i u malých jablek a banánů, které jsou zahnuté moc a nebo zahnuté málo, aby šly na pulty obchodů. Prostě začíná to tam, kde nám kdokoliv bere svobodu volby (a s ní samozřejmě i odpovědnout za naši volbu). Byť jen svobodu volby koupit si "ty špatné" banány.
Snažila jsem se představit Jonasův svět, kde by jsme byli sice v bezpečí a blahobytu, ale bez jakékoliv existence citů, vlastního já a bez možnosti výběru. A i když nám život přináší nejednu řadu životních zkušenosti, které jsou těžké, tak i přesto, by to byla příliš velká oběť.
Tuto knihu jsem původně z knihovny přinesla synovi, toho ale nijak zvlášť nezaujala. Na rozdíl ode mě, přestože se nejedná o můj oblíbený žánr ( ale už to budu muset asi přehodnotit, letos je to díky výzvě třetí kniha na podobné téma :-)). Příběh mě chytil hned od začátku, připomíná mi Orwellův 1984, jen v takové lehčí, soft verzi. Líbil se mi natolik, že už mám doma další dvě pokračování.
(SPOILER) Knížku jsem přečetla asi za jeden večer celou. Byla sice krátká ale hodně mě bavila až na otevřený konec. Moc doporučuji
Na tuhle knížku jsem se moc těšila a jsem moc ráda že jsem ji od kolegyně dostala.
Moc se mi líbila myšlenka světa kde je všechno pevne dané,má svůj smysl,pravidlá....
A pak je tam kluk který se vymyká,je v něčem jiný,výjimečný a vezme to všechno hopem.... protože když dostaneme možnost volby rozhodneme se špatně.
Kniha je výborná, leč krátká. Myšlenky a přesah super, ale zároveň ve mně zůstal pocit přeci jen nevyužitého potenciálu. Ale možná se to dožene v dalších dílech. Autorka v jednom interview řekla, že záměr byl, aby se dané fungování společnosti v první třetině knihy čtenáři zamlouvalo a měl dojem, že je to dobré místo k životu. Na mě teda ta společnost působila chladně, ploše a sterilně hned ze začátku a běhal mi z toho mráz po zádech. Výchova a komunikace v "rodině" se nesla v duchu jakési moderní pěstounské výchovy - korektnost, pravidla, domluva, sterilita, ploché emoce, předvídatelnost, účelnost.... Nevadil by mi nejednoznačný konec, ale tohle jsem vnímala jako takový ustřižený konec. Takové nepatřičné zkrácení něčeho, co ještě mělo pokračovat, protože to mělo dál hodně co říct a hodně co vyprávět. Ale cvak a konec. Přišla jsem si ošizená. Celkový dojem z knihy tím pro mě hodně spadl. Zůstal ve mně pocit, že kniha skončila v polovině, právě ve chvíli, kdy člověk čekal pořádný rozjezd a skrze něj hlubší prožití už nastolených myšlenek. A ono nic.....Knihu vnímám jako vhodnou od 13 let.
Update: Knihu četla moje 13ti letá dcera,líbila se jí a měly jsme pak zajímavé rozhovory stran myšlenek v knize. Zhlédly jsme pak také film a líbil se nám také moc - určité věci jsou tam přidané, ale řekla bych, že je to zlepšení, ty změny dělají příběh ucelenější, smysluplnější a srozumitelnější. Je posílená romantická linka, která člověka příběhem emocionálně provede a více ho tedy vtáhne. Konec je povedenější a nevzniká pocit ustřihnutí v polovině.
Jsem převapená, jak dobrá ta kniha byla. Zvládla jsem jí za 24 hodin a jdu rovnou na pokračování. Jediné, co mi na knize vadilo bylo, že nebylo vysvětleno, jakým způsobem zásobují ten vymyšlený svět enektřinou. Ale jsem trošku puntičkář. Na příběhu to nic neubírá.
Tak tenká knížka a tak veliká myšlenka. Přijde mi, že i velice trefná i pro tuto digitální dobu, kdy se také začíná pomalu vytrácet autenticita a opravdový prožitek.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno americká literatura pro děti od 8 let pro mládež pro chlapce kolektivní paměť
Autorovy další knížky
2013 | Dárce |
2014 | Spočítej hvězdy |
2016 | Hledání modré |
2020 | Posel v temném lese |
2022 | Syn |
Kniha Darca je v
Právě čtených | 18x |
Přečtených | 1 539x |
Čtenářské výzvě | 220x |
Doporučených | 183x |
Knihotéce | 306x |
Chystám se číst | 869x |
Chci si koupit | 189x |
dalších seznamech | 43x |
Ufff, tohle se neříká lehce - ale v tomhle případě bude asi můj větší oblíbenec film, ne kniha. Sama nevím, čím to, nemám žádný konkrétní důvod. Jen u filmu jsem měla husí kůži a tady se takové emoce prostě nedostavily. Nápad ovšem brilantní, to se musí nechat.
A co mě hodně zaujalo byly konce podle dětí v doslovu, to mě donutilo přemýšlet nad příběhem ještě o něco víc.