Barva kouzel (limitovaná sběratelská edice)
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459384/bmid_barva-kouzel-limitovana-sberatelska-KOT-459384.jpeg
4
3499
395
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
První díl limitované sběratelské edice Zeměplocha. Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s lakomým a naprosto neschopným čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj této podivné planety.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2020 , TalpressOriginální název:
The Colour of Magic , 1983
více info...
Přidat komentář
Mrakoplaše zrovna nemusím, ale tohle byla moje první kniha o Zeměploše a chytlo mě to.
Ujetý,ujetý,ujetý, ale naprosto perfekně promyšlený a dokonale zpracovaný v supervtipném balení. :D
O úžasné Zeměploše jsem se dozvěděla od kamaráda, který mi dal knížku a za to ho teď miluju :D. Knihy jsou vtipné, dobře se čtou a tak zajímavé postavy jsem snad ještě v žádné knížce neviděla.
Už dlouho jsem se odhodlával k tomu, abych sáhl po některém z dílů Zemělochy, tak jsem začal hned tím prvním a nebyl jsem vůbec zklamán. Barva Kouzel je vcelku vtipná parodie na všemožné fantasy romány a já jsem se celkem bavil, ale mám k tomu dvě velké výhrady:
1) Ta pasáž v letadle, která v knize naprosto nemá co dělat a vážně není vůbec vtipná.
2) Dvoukvítek. Jedna z nejotravnějších, nejnudnějších a nejplošších postav v literatuře co znám, vždyť se taky objevuje jen v dvou knížkách. Vážně mě otravoval a doufal jsem, že se ho ve finále zbavím, ale chyba lávky.
Jinak mě ale Barva kouzel navnadila k tomu, abych se vydal prozkoumávat další zákoutí Zeměplochy.
Od Terryho Pratchetta jsem četla jen Maškarádu a tohle(Barvu Kouzel). Maškaráda mě navnadila na čtení dalších dílu Zeměplochy, ale u Barvy kouzel to nějak drhne. Kniha mi přišla nezajímavá místami až nudná a o dost méně zábavná, ale stejně přečtu ze Zeměplochy ještě aspoň jednu.
Jistě všichni víte, co je Zeměplocha, já to až do nedávna nevěděla, Pratchett mě hodně dlouho míjel, k Barvě kouzel (to abych začala pěkně od začátku) jsem se dostala vlastně až na základě komentářů - mám ráda fantasy a tohle,trochu něco jiného, mě zaujalo a řekla si, že je čas, se s Zěměplochou seznámit.
No a jaký je můj první dojem?
Zeměplocha je skvělý nápad, to jsem cítila hned od počátku, ale: vyprávění je na začátku poněkud chaotické, také hodně popisné (vysvětlování co to je Zeměplocha a jak funguje, dala bych přednost tomu, dozvědět se všechny tyto údaje postupně - z děje) a tak než jsem se začetla, otočila jsem o mnoho víc stránek než obvykle.
Co následovalo?
Doslova a do písmene, jedno velké překvapení! Zeměplošský příběh vlastně není žádný výmysl, Pratchett nám ukazuje celou tu ohromnou paletu našeho světa - do všech jeho nejmenších detailů, do všech jeho absurdnosti, a nutí nás zamyslet se (nad sebou, ostatními, nad tím kam se my (a možná i lidstvo vůbec) ubíráme a jaké to bude mít důsledky?
Čím si mě Pratchett získal?
Svou nadsázkou, příjemnou ironií, a vlastně i propracovaností až do detailů:
„Ale ne, já osobně neriskuji. Největší dobrodružství, které mě v životě potkalo, bylo, když jsem převrhl kalamář. Já rizika odhaduji. Den za dnem. Víš, jaká je pravděpodobnost toho, že vznikne požár domu ve čtvrti Červený trojúhelník v Bes Pelargicu? Pět set třicet osm ku jedné. To jsem vypočítal osobně,“ dodal se stopou pýchy v hlase.
„A na-“ Mrakoplaš se pokusil potlačit říhnutí, „- a na co? S dovolenim.“ Nalil si další šálek vína.
„To je potřeba k -“ Dvoukvítek se zarazil. „Nevím, jak bych to řekl v trobštině, obávám se, že Trobové pro to nemají výraz. V naší řeči se to řekne-“ vydal ze sebe skupinu cizozemských zvuků.
„Pojí-štěnic,“ opakoval Mrakoplaš, tak nějak totiž tomu zvuku rozuměl. „To je ale srandovní slovo. Co to znamená?“
„No, tak řekněme, že bys měl například loď naloženou zlatými cihlami. Mohla by se dostat do bouře, nebo by ji mohli zajmout piráti. Ty nechceš, aby se něco takového stalo, takže se vypravíš k nám a zařídíš si pojí-štěnic. Já vypočítám pravděpodobnost ztráty nákladu. Výpočet je založen na zprávách o počasí a záznamech o pirátech za posledních dvacet let, přidám k tomu kousek a ty mi potom zaplatíš peníze určené touhle pravděpodobností -“
„- a když potom o svůj náklad opravdu přijdeš, budu ti ho refun-dovat.“
„Re - co?“
„Zaplatím ti tvůj náklad,“ vysvětloval Dvoukvítek trpělivě.
„Aha, já už tomu rozumim. Je to jako sázka!“
„Loterie? Svým způsobem by se to tak dalo říci.“
„A dá se v tom vašem pojí-štěnic vyhrát hodně?“
Ze začátku jsem byla z knihy celá zmatená a moc jsem se nechytala. Moje první reakce při čtení byla "co to sakra je?" Ale postupem se mi kniha začala líbit víc a víc a nakonec jsem se opravdu bavila. Přesto dám knize průměrné tři hvězdičky a zkusím i další díly.
Tato výpravná sitcomová fantasy mne sice nedonutila k hlasitému chechtání,ale vysoce mne uspokojila. Hodně prostoru je zde věnováno vysvětlováním,např.fyzikálním zákonům Zeměplochy,na jakém principu funguje (Želva,sloni...),hierarchie Bohů,atd. Z toho důvodu dávám nižší hodnocení,protože vím,že přijdou další knížky,kde vysvětlování a uvádění diváka do kontextu bude míň. Když jsem přijal zákony Zeměplochy za své,čtení bylo jednodušší,než jsem si myslel. Jedna z věcí která mě nadchla,je Smrťák (nebo Smrťačka?),místy až filosofické myšlenky,trefné hlášky,zkrátka supr! Pak mě napadlo,jestli náhodou Pratchett nevymyslel nový druh psaného humoru... "!" řekl cizinec. :-)
Po zklamání se Soudnými sestrami jsem se rozhodl dát Pratchettovi druhou šanci a tentokrát jsem sáhl po první knize série. Čte se to dobře, ale je to takové... o všem a přitom o ničem... Děj je roztržitý, skáče se z místa na místo, od postavy k postavě, pokusů o vtip je na každé straně několik, ale jen málo z nich u mě uspělo a když ano, tak šlo pouze o usmání a ne záchvat smíchu, který bych od Pratchetta očekával. Možná je to na mě až moc absurdní a autor často naráží na díla, která neznám (jak píše paulhunter).
Jinak jde o nápad zajímavý a originální a doufám, že je Zeměplocha tak obrovská, že v jejím světě nakonec narazím na příběh, který mi sedne.
Rád čtu fantazy a sci-fi, tudíž jsem zákonitě musel jsem narazit i na Pratchetta. Stalo se. A jelikož vše dělám rád pořádně, takže jsem začal číst správně o prvního dílu. Netuše vůbec, co je to za knihu jsem byl mírně překvapen, jestli to autor s tou želvou, slony a vším ostatním myslí vážně. To je asi to nejtěžší. Pokud tohle čtenář přijme za fakt a nezpochybnitelnou skutečnost, musí si Zeměplochu zamilovat. Už se těším, čím mě překvapí další díl.
Můj první Pratchett a rozhodně se nejedná o zklamání. Nevýhodou této knihy ale je, že když jí budete číst na veřejných místech, lidé na vás budou koukat jako na blázna, čemu se to pořád tak smějete :)
Dlouho jsem se chystala na toho skvělého a úžasného Pratchetta. Myslím, že jsem kdysi zkoušela číst knihu Kobercové a hned od začátku mě nebavila. Dala jsem si několik let pauzu a opět sáhla v knihovně po Úžasné Zeměploše, tentokrát od začátku, abych pochopila, o co vlastně jde. Po dočtení knihy ve mě převládá pocit, že mě to vlastně nebavilo. Příliš mnoho vjemů, jmen, odboček od děje, příliš mnoho "magického" (tedy pokud magického je to správné slovo). Jsem radši s tlustou bichlí, která popisuje sebemenší detail, abyxh se krásně ponořila do děje, než tímto fantasy, u kterého jsem už v půli knihy věděla, že toto nebude můj šálek kávy.
PS: Když čtu v komentářích níže, že tato kniha někoho dokázala rozesmát, či rozchechtat, mám pocit, že každý četl jinou knihu.
Některé knihy od Pratchetta jsem už četla, ale je to už nějaký ten pátek, spousta pátků abych byla přesná. Většina z nich byla ze Zeměplochy, takže jsem věděla co přibližně očekávat. A nespletla jsem se. Kniha byla zajímavá, velmi dobře čtivá a příběh se pořád a pořád vyvíjel a nikdy nezůstal ani na chvíli stát na stejném místě. Navíc je tam vymyšlený a promyšlený celé nový svět i se svými zákony, které jsou postupně vysvětlovány, ač podle mě nemůžou být nikdy pořádně pochopeny. Prostě je to dobré (a to nejen jako odreagování) a tečka :) čtyři hvězdičky dávám jen proto, abych někdy jindy mohla dát pět :) a taky kvůli tomu konci, který mě silně popudil ... až do okamžiku než jsem si uvědomila, že příběh pokračuje v další knize :)
Začátek zeměplochy jsem četla na doporučení přátel a docela mě to zklamalo. Ze začátku mě nadchnul nový svět, ale dál už to sláblo. Ani Mrakoplaš to zas tolik nevytrhnul.
Moje první setkání s Prattchetem a věřím, že taky určitě ne poslední :-) Úžasně dokáže vymyslet a barvitě popsat fantasy svět, který naplňuje těmi nejroztodivnějšími hrdiny. Dvoukvítkova čistá naivita a prostoduchost, celá magická univerzita i samotný Mrakoplaš nemají chybu :-D A rozhodně nejlepší hlášky má Smrť, která když se ukáže na scéně, perlí, jen co to jde :-)
První kniha od Pratchetta co jsem četl, a hned mě jeho tvorba tak chytila, že jsem musel přečíst plno dalších a rozhodně s tím nehodlám končit. Kniha je plná veselých dialogů a situací. Fanouškovi humorné fantasy nesmí v knihovně chybět.
Musím se přiznat, že mi trvalo celkem dlouho, než jsem se do knihy opravdu začetla. S fantasy nemám moc zkušeností, ale toto mi přišlo jako něco ve stylu „fantasy-komedie“. Oceňuji především propracovanost detailů v knize a nejvíce mě pobavily různé drobnosti, kterými autor odkazoval na realitu. Není to kniha, ve které byste měli hledat nějaké hlubší moudro, ale k odreagování a pobavení se bude hodit.
Moje první kniha od Pratchetta a musím říct, že u jedné nezůstane. Dlouho jsem nečetl, tak vydařenou fantasii jako Barva kouzel. Autor zabíhá i do nejmenších detailů, které dokáží pobavit, postavy a celá Zeměplocha mě chytla :-) 100%
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Barva kouzel (limitovaná sběratelská edice) je v
| Právě čtených | 78x |
| Přečtených | 5 772x |
| Čtenářské výzvě | 395x |
| Doporučených | 278x |
| Knihotéce | 1 325x |
| Chystám se číst | 608x |
| Chci si koupit | 133x |
| dalších seznamech | 32x |
První Zeměplošská kniha série. Mistr Pratchett nám v ní představuje nejnešikovnějšího čaroděje na světě Mrakoplaše. Chudák, kterého chce každou chvíli něco sežrat, obětovat či jinak ukončit jeho existenci. Jenže nějakým záhadným způsobem Mrakoplaš vždy uniká. A to tak moc, až si z něj Smrť udělal své osobní hobby. Mrakoplašovi sídlí v hlavě jedno z osmi velkých zaklínadel (které na Zeměploše zanechal Stvořitel), jenž je tak mocné, že se ho všechny ostatní kouzla bojí, a aby toho nebylo málo, je navíc řízením patricije spjat s osudem prvního Zeměplošského turisty. Říkáte si, že horší to už být nemůže? Tak to se pěkně pletete. Co si obzvláště zaslouží vychválit do nebes je (původně) amatérský překlad páně Kantůrka, který, ač je někdy faktograficky nepřesný (nikdy tak aby to kazilo dojem ze čtení, či bylo knize na škodu), je geniální, co se týče hraní se slovíčky (mým oblíbeným příkladem je jméno Karotky Rudykoplassona, který se v originále jmenuje suše Karot Ironfoundersson). Troufám si tvrdit, že s kterýmkoliv jiným překladatelem by české vydání Mistrových knih přišlo minimálně o 25% humoru.