Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/189006/posledni-aristokratka-189006.jpg
4
6304
6304
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Od knížky jsem požadovala humor a toho se mi dostalo, tudíž jsem spokojená. Je pravda, že ke konci už byly vtípky trochu předvídatelné, na druhou stranu čistě humoristických knih moc není, za mě plný počet.
Zpočátku mi to přišlo vtipné, zhruba od poloviny se to ale točí stále dokola - stejný humor, stejné útrapy, děj se nikam neposouvá, ale lepí vedle sebe jednu vtipnou či "vtipnou" story za druhou. Knihu jsem dočetla, občas jsem se uchichtla, ale díky tomu, že se jedná o takový estrádní humor, jsem se při tom často nemohla ubránit studu...
Léčebná kůra - pro čtení Vám nezbyde čas na jídlo, masáž bránice až do bolesti a s dechem co Vám nebude stačit , budou mít určitě vliv na Váš organismus, a i když budete alespoň lehce znaveni tak Vás napadne ta pravda, že Humor je kořením života .......bude dlouho zdravý.
Rozjezd má tahle knížka vážně parádní. Doporučuji nečíst na veřejnosti a připravit si kapesník, potečou vám slzy smíchu :o) Ale jen prvních asi 20 stran. Pak následuje poměrně prudký propad a stabilizace na úrovni nenáročného, odpočinkového, lehce úsměvného víkendového čtení, které neurazí, ale taky neohromí. Autor si zkrátka počáteční laťku nastavil ďábelsky vysoko, a pak mu došel dech. To se stává. Nicméně vůbec nelituji, že jsem tu knížku četla, a i za těch několik stránek mu jsem vděčná, protože mi přivodily takovou masáž bránice, že jsem si prodloužila život určitě o několik let :o) Nečekejte tedy žádné humoristické veledílo, ale rozhodně si přečtěte alespoň začátek. Stojí to za to :o)
Další z knih, které jsem si v naší knihovně půjčila a do rána jsem ji přečetla, protože to se nedalo nepřečíst. Oddychovka, jak má být.
" Marii I pochovali v roce 1450 do rodinné hrobky, aniž se přesvědčili, že je dostatečně mrtvá. Když o pár let později hrobku otevřeli, seděla na schodech. Od té doby jsme pohřbívali v zatlučených rakvích."
- tak nějak si totiž já představuji pojem "Absurdita života"
Já jsem se smála od začátku do konce , i mě se doma ptali, cože to mám a kdy dám knihu kolovat dalším..... Naštěstí naše knihovna je suprově zásobená, takže se vrhli na Aristokratku ve varu. Fakt doporučuji , na zahnání splínu a blbé nálady lepší než antidepresiva.
Plný počet hvězd za to, jak mě Aristokratka dokázala rozesmát. Smála jsem se tak, až můj pubertální syn pronesl: " Co sis to matko dneska vzala za dobrej matroš? " Vřele doporučuji, protože humor v této knížce je chytrý, smích nakažlivý a dobrej matroš v podobě této knížky je skoro zadarmo. Miluji pana Spocka, paní Tichou, Josefa a hlavně Marii, která to snad přežije....
Moje osvědčená jistota, když se chci zasmát. A protože jsem léta brigádničila jako průvodkyně na Orlíku, narážky na tento zámek mě baví úplně maximálně. Stejně jako mě baví celá knížka a vím, že až budu mít splíny, Marie mě spolehlivě rozesměje.
Ačkoli se mi dostala do rukou úplně náhodně, přečetla jsem ji za jedinou neděli. Ještěže tak, hýkání co se ze mě valilo i přes semknuté rty by v metru cestou do práce asi nebylo bráno s pochopením. Za mě plný počet. A to i přesto, že humorné literatuře vůbec neholduji. Navíc mám slabost pro inteligentní a pracovité hrdinky...
Dal bych 4 hvězdy, ale jedná jde automaticky dolů za "deníčkový" styl, který se mi u všech autorů hodně protiví.
Na doporučení babičky a na základě informace, že se jedná o první držitelku ceny \Miloslava Švandrlíka o nejhumorističtější knížku roku (2012), jsem si tuhle knihu vybrala, když jsem měla pocit, že kombinace mého zaměstnání a v poslední době čtené literatury vede tak akorát k úplnému vyčerpání.
Poslední aristokratka nezklamala. Chcete-li si odpočinout a smát se, je to správná volba.
A v neposlední řadě oceňuji autorovu schopnost vyhnout se vrtání a rozmazávání jednoho a to samého (prostě se snažím říct, že přichází s novými nápady ohledně postav).
Na internetu bylo uvedeno, že se jedná o jednu z nejúspěšnějších humoristických knížek, bohužel jsem očekávala víc, než jsem dostala. Pokud ji někdo čte bez předsudků, myslím, že může být spokojen. Jedná se o úsměvné oddychové čtení. Nejvíce se mi líbil popis návštěvníků zámku, spousta čtenářů se v tomto popise určitě také najde...
Velmi dobře a vtipně napsaná knížka, zvláště pro někoho kdo na zámku pracuje a ví jak to chodí :)
Příjemně čtivá knížka, která nabízí lehký humor pro odpočinek, aniž by tím myslela cokoliv jiného. Stylem tak může trochu připomínat Saturnina.
Takhle - z památkového hlediska, je to zkrátka nemožné. Jiná (lidská) hlediska jsou zde také bohužel nezohledněna, ale budiž. Jenže ta památkařina... Četla jsem s chutí a ráda, určitě doporučuju, jen na případnou frustraci je nutno se připravit! ;)
Štítky knihy
aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Prostě skvělé, smíchem mi tekly slzy.