Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
A dne sedmého... série
< 2. díl >
Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2000 , ArgoOriginální název:
Veronika Decide Morrer , 1998
více info...
Přidat komentář
Hm, zajímavé, neobvyklé, víc je toho naznačeno, než napsáno. Po přečtení jsem se ale nemohla zbavit jediné myšlenky: vedoucí ústavu by měl být za porušení snad úplně všech(!) existujících etických kodexů dostat vyhazov, zákaz činnosti ve zdravotnictví a možná ještě být hnán před soud.
Už první řádky knížky upoutají tak, že člověk prostě musí pokračovat pořád dál a dál a to se stane opravdu málokdy (alespoň ne tak z kraje). Knihu jsem si koupil, protože v knihovně byla zamluvena půl roku dopředu a teď už chápu proč. Myslím, že každý si tam najde své, ale celková myšlenka je jasná. A i přes depresivní titul knihy je kniha ve výsledku motivační. Rozhodně doporučuji každému k přečtení!
Zajímavý děj a nápad (psychiatrická léčebna, žena, co si neví rady s životem a hledá), neměla jsem problém to poměrně rychle přečíst. Bohužel jsem měla problém s tím, že jsem stále měla pocit, že autor se snaží vcítit do postavy ženy, ale moc mu to nejde.
Coelho prostě rád moralizuje a dává "podněty k zamyšlení", na mě jsou tyto podněty ale příliš jednoduché.
Príjemná kniha, na mňa trochu jednoduchý štýl a aj príbeh by ma iste viac oslovil skôr v mojom mladšom veku
I když si plně uvědomuji poselství a podstatu knihy, něco mi chybělo natolik, že mě to neoslovilo. (Anebo jsem blázen?)
Vyzdvihnout ovšem musím zajímavý děj, dobrý styl psaní a trochu literatury "faktu" o praktikách v psychiatrii. Za mne 60%.
Nádhera. Dočítala jsem s úsměvem na tváři. Už dlouho jsem neměla v ruce knihu, ze které bych po přečtení měla tak krásný pocit.
Moje první kniha od tohoto autora, četla se velmi dobře, rozhodně zajímavé prostředí a námět je stále aktuální, určitě si přečtu i další.
Stejně jako všechny jeho knihy, vyprovokuje nás k zamyšlení nad vlastním životem. Donutí nás položit si pár běžných otázek ohledně svého pohledu na prožití života.
Pro mě absolutně nejlepší kniha od tohoto autora. Navíc stále aktuální, možná dnes více než kdy jindy. Snad ten rozjezd by mohl někoho odradit, tak se nenechte a vytrvejte, stojí to za to.
Kniha mě naprosto nadchla ! :) nevím co vytknout, téměř dokonalé, člověk se může ztotožnit s několika postavami. Jejich příběhy, které je dovedli do léčebny, jsou , dá se říci, naprosto běžné.
Líbila se mi snad i pro to, že příběh by mohl být snad i reálný :)
5/5
Knihu mi jeden den doporučila jedna moje paní profesorka a druhý den jsem pro ni letěla do knihkupectví. Od Coelha jsem dříve nic nečetla, a tak jsem moc nevěděla, co od toho čekat. Cestou ze školy jsem se do knihy pustila a do rána byla přečtená. Kniha vlastně vystihla vše, nad čím poslední dobou přemýšlím. Kdo je vlastně blázen? Co vlastně znamená slovo normální a dá se vůbec tak někdo označit?... Místy jsem se až moc viděla sama sebe v postavách knihy. Ať už to byla Veronika, Zedka, nebo Eduard. Mně osobně konec ani nevadil, naopak jsem byla dost překvapena. Byla jsem smířená s koncem a nakonec to dopadlo úplně jinak, což se v mnoha knihách nestává.
Pro mě zatím určitě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Určitě doporučuji všema deseti.
Super kniha, která ve mě podnítila jak život ŽÍT a ne jen ho prožít... :) Super doporučuji!
I když konec mě zklamal (a ne málo, cítila jsem se podvedená, i když při představě uplakaného romantického konce bylo snad tohle lepší), byla kniha plná tolik zajímavých úvah a tak přesně se mi trefila do momentálního rozpoložení... že nakonec tu hvězdičku neuberu a nechám plný počet :)
V prostředí psychiatrické léčebny nahlédneme do světa bláznů. Jenže po přečtení visí ve vzduchu otázka: kdo je tu vlastně ten blázen?
Kniha se mi líbila a četla se skoro sama, ačkoli nešlo o zrovna jednoduchou oddechovou literaturu. Celou dobu jsem příběh vnímala jako příklad brutální realistické upřímnosti, proto mě velmi překvapil konec. Chápu, že v něm byla obsažena bezcitnost dr. Igora, když nechal Veroniku v napjatém očekávání přicházející smrti, která ve skutečnosti vlastně přijít neměla, ale snad právě proto mi poslední pasáž přišla nečekaně přeslazená - čili v absolutním nesouladu se zbytkem díla. V celém díle se však nacházely zajímavé myšlenky, proto ho zřejmě někdy přečtu znovu.
Pro mě nejlepší kniha, kterou jsem zatím od Coelha četla. Upřímně si nedovedu představit, jestli bych ji byla schopna dočíst, kdybych měla zrovna depku. Sice mi trochu vadil konec a na podruhé jsem ho už nečetla, přesto se řadí mezi mé nejoblíbenější knížky.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno psychiatrické léčebny brazilská literatura Slovinsko inzulin astrální projekce
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Kniha Veronika se rozhodla zemřít je v
Právě čtených | 37x |
Přečtených | 5 614x |
Čtenářské výzvě | 600x |
Doporučených | 380x |
Knihotéce | 883x |
Chystám se číst | 833x |
Chci si koupit | 166x |
dalších seznamech | 8x |
Tohle je osobně moje nejoblíbenější kniha od Coelha. Dokonalá knížka, kterou jsem zhltla v pro mě docela krátkém čase. Konec byl úplně úžasný a vážně překvapivý. Opravdu doporučuji.