120 dnů Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432983/bmid_120-dnu-sodomy-EY9-432983.jpg
3
661
186
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: 1992 , CestyOriginální název:
Les Cent Vingt Journées de Sodome , 1785
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha mě nadchla stejně jako ostatní....sice to není čtení pro každého,ale mě se líbí....vždycky hlavně pomyslím na to,že je psaná v úplně jiné době a hned mě napadne,že klidně zapadne i do dnešní doby....
Přečíst tuhle knihu byla pro mě velká výzva. Byla to taková soutěž se sebou samotnou, co všechno vydržím. Zpočátku to ještě šlo, ale ke konci už to bylo hodně náročné. Nevím, jak mám knihu hodnotit. Psalo se to asi snadno, četlo však už mnohem hůř.
Ani se mi nechce věřit, že kniha patří k vysoce hodnoceným dílům. Je to přeplácané tolika úchylárnami, že to po chvíli přestane bavit. Měl jsem velký problém to dočíst až do konce, ale když už jsem za tuto knihu tenkrát vyplázl 450 kč, tak mě bylo líto mít to založené v knihovně nedočtené. Literatura vhodná spíše pro úchyláky nebo snad ke studiu. Markýz de Sade není moje parketa. Koupil jsem to ze zvědavosti a pak toho litoval. Po revoluci jsem vlastně kupoval kdejakou knihu, když byl po nich takový hlad. Ale fantasii měl Sade velice dobrou i když zvrácenou.
Hodně drsná kniha, ale pan markýz už byl takový.......V jeho knihách se sex skoňuje ve všech pádech.
Jedná se o velmi silnou knihu, která čtenáře fascinuje svou extrémní otevřeností a mrazivou chladnokrevností. Osobně s sexuálními úchylkami žádný problém nemám, ať jsou jakékoli, pokud s tím všichni zúčastnění souhlasí. Osobně jsem velký experimentátor nicméně praktiky popsané ve 120 dnů Sodomy jsou maximálně pro dost šílenou sexuální fantasii, realizace se mi zdá nemožná i pro velmi otrlé. Dílo se dle mého názoru nedá moc brát jako studie sexuálních odchylek, protože popis sadismu a maximální dominance by se dal dostatečně vystihnout na čtvrtině stránek. Rozhodně doporučuji přečíst, ale pouze silným povahám.
Co člověk vymyslí, to je schopen uskutečnit. Nemá cenu toto dílo rozpytvávat. Sex, moc, násilí a peníze kráčejí světem ruku v ruce. Je to klišé. A kdo je upřímný sám k sobě musí uznat, že je to brak a sdělení, které by chtěl doopravdy říci by stačilo na krátký dvacetistránkový článek a ne na 400 onanistických úchyláren. Sade musel být nutně úchyl, jelikož jenom úchyla baví tyto věci donekončna psát. Místama jsem už téměř musel přeskakovat a to hlavně na konci.
Od určitého momentu je to neustálé opakování již sděleného. I tak velmi vtipné a provokativní. Nutno nevnímat povrchně.
Nemohu si pomoc ale mě to přišlo strašně vtipné. Super kniha na nějaký večírek. Stačí jen nalistovat libovolnou pasáž a skoro vždy objevíte něco nového:-) Ovšem citlivým a romantickým duším bych tohle opravdu nedoporučoval. Mohlo by se to jmenovat 50 odstínů hnědi. Domyslete si proč.
Naprosto ojedinělá kniha v celé (známé) historii lidstva. Přečetl jsem mnohokrát a stále se u toho dobře bavím a jsem fascinován popisem postav, výstředností, kterých se dopouštějí i filozofickými úvahami.
Neznám žádné dílo, které by bylo alespoň trochu podobné tomuto.
A ta kombince vznešeného a vytříbeného jazyka s vulgaritou a odporností je geniální, navíc to celé působí absurdně a značně šíleně, když se tam běžně popisují záležitosti a činnosti, které jsou i dnes po takové době od napsání tohoto díla stále naprosté tabu, že se tomu prostě musím smát. Lze to brát vážně jako sexulogické a filozofické dílo a také s nadsázkou jako zvrácený fekální humor. :) Kdekoliv knihu otevřu, najdu nějakou šílenou hlášku, která ve mně vyvolá salvu smíchu. A to se cení! Škoda, že nikdo v současné době nemá žaludek a koule na to, aby něco podobného napsal a vydal. A velká škoda, že dílo není dokončené.
Také bych se rád zeptal Jusa jaká díla "na téma zvrácené lidské morálky, sexuálních úchylek či překračování hranic" byla napsána?
Rád bych si něco takového přečetl, ale na nic takového nemůžu narazit.
Chápu kritiku i oblibu tohoto díla, je to kniha naplněná nechutností, zvráceností a tím největším hnusem, který si dovedeme představit. Zajímavé, že se skvěle čte. Stálo by za to, se k ní zase někdy vrátit.
Nevím proč, ale velice mě baví poslepu zapíchnout prst na libovolnou stránku a přečíst si větu na kterou právě ukazuji.
„Přistupne ke mně, řekl ji abbé, a ukažte mi vaši prdelku.“
Škoda, že tahle kniha nikdy nebyla dopsána a cca od poloviny je to jen původní autorův nástin... ale i tak. Zhltla jsem to během dvou dnů a ráda se k tomu vracím.
Porno neporno, žaludek mám silný, sexuální úchylky a odchylky považuji za zajímavé a s některými filosofickými myšlenkami, jež de Sade šikovně zakomponoval mezi množství zadků a násilí, jsem se dokonce i docela dobře ztotožnila.
Jak už napsal JP, tahle kniha chce čtenáře s vlastním názorem a možností trochu hlouběji popřemýšlet. Markýz se uměl trefit přesně do bolavých míst tehdejší společnosti (nestačí už jen to, že jedním z oněch zvrhlíků byl vysoký církevní hodnostář..? Co nám to i dnes připomíná..?), že ukazoval jak si šlechta bez ohledu na následky bere co chce a ukájí se nad pohledy trpících chudých..? Že rodina je přítěží v cestě za kariérou..?
Když si odmyslíte praktickou studii úchylek, nepřipadá vám ta kniha stále tak trochu aktuální..? Mně ano. A i to je důvod, proč jí rozhodně nemohu opovrhovat...
Nedivím se lidem, co tuhle knihu odsuzují jako prachobyčejné porno, pro mě je však pravda někde ve 3/4 a to spíš ve prospěch de Sada. Přijde mi, že o čem tenhle zazobaný rebel psal bylo na svou dobu vizionářské, průkopnické, velkolepé (a ne ani až tak, ale zkrátka a dobře, bořilo to zdi, když jste z červené knihovny, kde si dávají sotva hubičky skočily rovnou do tvrdýho análu, kterej slouží jako rozjezd, aby se lidi hned nevyplašili... zároveň mě lidská sexualita, coby symbol nadvlády nad podvědomím fascinuje) a jde vůbec o první studii svého druhu, ač to jistě markýz dělal i pro své potěšení - tady je ta 1/4 toho porna. A mám dojem, že spousta lidí tohle odsuzuje skrz svůj vlastní slabý žaludek. Chce to rozhodně zkušenější čtenáře. Tomu rozporuplnému přijetí knihy se ovšem nelze v žádném případě divit - incest, anál (noblesněji sodomie), homosexualita, násilí, fekál, voyeurismus, úchylky a všechny možnosti sexuality jako takové - tak neomezené a tak rozmáchlé veškerých experimentů - to vše dnes ještě stále mnoho lidí odsuzuje a pohoršuje. Donatien-Alphonse-François, markýz de Sade se nebál uvolnit a dát průchod svým představám a chutím a uskutečnit je a sepsat je (a to v době, kdy se lidé zavírali do vězení nebo cvokáren za drobnější věci). Neocenit tohle, nebo alespoň symbol tohohle se rovná neocenit filozofii, neocenit člověka, neocenit literaturu jako takovou. Pokud jste spokojení se svými limonádami, prosím, neberu vám je. ____ A zvrhlá prasata jsme všichni, nechápu, proč si někdo v komentářích zase hraje na dámy a gentlemany (tihle lidé jsou buď nudně konzervativní a veskrze bez šťávy a nebo v sobě potlačují svoje fantazie, což se nakonec obrátí proti nim). Kdyby už nic, tak minimálně aristokratické pojetí některých výrazů a spojení vás musí pobavit.
Věřím, že se najdou čtenáři, které 120 dnů Sodomy uchvátí. Já mezi ně rozhodně nepatřím. // Svět kolem je dost zvrácený, brutální a šílený, a já osobně nemám potřebu o takovýchto zvěrstvech ještě číst.
Na rovinu se přiznám - nedočetl jsem to celé; před půlkou jsem to zalomil... ze zvědavosti jsem nakoukl do závěru, z čehož se mi dělalo už poněkud nevolno.
Nebudu-li počítat onen nedokončený závěr, mé dojmy poměrně pregnantně shrnula čtenářka Jusa. Velmi špatně napsané, k unudění repetitivní a prvoúčelově nechutné. Je mi celkem jedno, jak byla kniha šokující ve své době a jestli to markýz psal jako formu autoterapie, jestli sepisoval seznam aberací nebo jak to vlastně myslel. Pro mě je to prostě škvár. I rámci daného žánru se dá napsat něco hodnotnějšího - třeba "Příběh O", viz http://www.databazeknih.cz/knihy/pribeh-navrat-do-roissy-45521
PS: Nejsem rozhodně prudérní a ani osobně nemám nic proti sadismu, který bych bych na rozdíl od koubina007 rozhodně nepovažoval za tak hroznou úchylku - samozřejmě mluvím pouze v rovině, kdy se praktikuje na základě konsensu, což se dnes BDSM komunitou bere jako naprosto samozřejmý standard. Ovšem uznávám, že v Sadeho fantaziích to tak nebylo.
Nuda, nuda, šeď, šeď. Naprosto vůbec nemám problém se sexualitou, dekadencí, naturalismem, perverzitou či násilím v literatuře, ale pokud se jedná o samoúčelnou záležitost, postrádající jakoukoli hlubší myšlenku a zejména uměleckou hodnotu, ztrácí pro mě kniha význam. Na téma zvrácené lidské morálky, sexuálních úchylek či překračování hranic bylo napsáno mnoho, neúměrně zdařilejších, zajímavějších a zábavnějších děl.
Upozornění od administrátorů: Komentář obsahuje spoilery!
K de Sadově 120 dnům Sodomy se dá přistupovat různě. Spis je to dnes již stovky let starý a tak možná již v dnešní době tolik nereflektuje současnou společenskou realitu a morálku (spousta věcí zmíněných v románu musely ve své době neuvěřitelně šokovat, dnes jsou takřka běžnou věcí, dostupnou několika kliknutími myši). Lehkomyslně a bez hlubšího zamyšlení je možné toto dílo považovat jen za čistě sadisticko-pornografický román. Dá se do něj zahloubat trochu více a objevit v něm sociologickou studii snažící se postihnout a charakterizovat co nejširší spektrum sexuálních úchylek, jichž je lidská bytost schopna. Lze v něm nalézt filosofický pohled na lidskou pokryteckou morálku hlásání vody pití vína, či znamenitou studii lidské povahy a citu hroutící, či lépe řečeno degenerující, pod přílivem neomezené moci ve smyslu tom, že člověk občas určité věci koná ne z nějakého neústupného vnitřního pnutí, ale z toho, že prostě má tu možnost, že to ze své pozice udělat může, prostě, že má tu moc to učinit. ""Mít" celkově vzato znamená moci uvažovat o těch, kdo nemají. V tomto formálním rozdělení se pochopitelně skrývá rozlišení na libertiny a jejich objekty. Víme, že právě to jsou dvě velké třídy tvořící sadovskou společnost. Tyto třídy jsou neměnné a nelze se přesouvat z jedné do druhé: žádný společenský vzestup neexistuje. A přesto se jedná v zásadě o společnost výchovnou či přesněji a jakousi společnost-školu (nebo dokonce o společnost-internát). Sadovská výchova však nehraje tutéž úlohu u obětí a jejich pánů. Oběti občas musejí absolvovat kursy libertinství, avšak jde, lze-li to tak říci, o kursy technické (masturbační lekce, konající se každé ráno v Sillingu), nikoli filosofické; škola uplatňuje na malé společenství obětí svůj systém trestů, ústrků a pokryteckých proslovů,"píše ve své práci Sade, Fourier, Loyola Roland Barthes. Nelzenezmínit i další stránku románu a tím je zřejmě záměrná neúcta, zesměšňování a vysmívání se křesťanství a jeho mnohdy falešné a pokrytecké morálce. Tím vším může de Sadův kontroverzní román být.
Na jeho stránkách naleznete opravdu skoro všechno - nezřízenou sexualitu, fetišismus, fekalismus, sadismus, perverznost, nechutnost, ponižování, zneužívání. Cokoliv vás v tomto směru napadne pravděpodobně na stránkách knihy i objevíte.
V záplavě moderních sexuálně-sadistických, násilně-brutálních a kanibalistických gore filmů (namátkou např. Last House on the Left (1972 nebo remake 2009), I Spit on Your Grave (1978), Cannibal Holocaust (1980), Cannibal Ferox (1981) či Chaos (2005) nebo samozřejmě i filmová adaptace této de Sadovy knihy Salò o le 120 giornate di Sodoma (1975) Piera Paola Pasoliniho), lze mimo tento román, ať to zcela jistě nebylo de Sadovým úmyslem, hlavně díky závěrečné kapitole, plné mučení, zabíjení a kanibalismu, považovat i za horror.
Samotný příběh je psán zvláštním způsobem. Nejobsáhlejší první díl (cca 300 stran) je pojat klasickou románovou formou, v několika kapitolách obsahující několik prvních dní na zámku Silling. Obsáhlejší formou objímá jak samotný život na Sillingu, tak hlavně vyprávění první z kurtizán o jejím životě prostitutky v bordelech. Klasická románová podoba se však v tomto případě nevyhne jisté stereotypnosti a následně i nudě. Ono již po několikáté číst o dalším zákazníkovi pojídajícím a mazlícím se s výkaly mladých slečen ze začátku sice šokuje, v závěru již nepřekvapí a dost nudí. Následující kapitoly jsou již jen jakýmsi stručným, minimalistickým bodovým záznamem dění na zámku a vyprávění dalších kurev. Formou sice strohé, obsahem však mnohem drsnější, údernější a zajímavější. Ona minimalistická forma vytváří mnohem tísnivější atmosféru, než rozsáhlé květnaté vyprávění první části.
120 dnů Sodomy rozhodně není klasickým románem a nedá se k němu jako k takovému přistupovat. Forma mnohdy nekoliduje z obsahem, co není třeba je zbytečně moc rozepisováno, co by sneslo trošku širší popis, je předloženo jen několika slovy.
Přesto jde o zajímavé dílo u nějž si přijdete na své, ať už k němu budete přistupovat z jakéhokoliv výše zmíněného pohledu. Rozhodně však moc neočekávejte nějaké sexuální vzrušení (pokud tedy enormně neujíždíte na pojídání hoven, prdění do úst či upalování mladých dívek).
Štítky knihy
sex sexuální úchylky sexuální násilí sadismus BDSM markýz de Sade masochismus sexuální deviace
Autorovy další knížky
| 2006 |  120 dnů Sodomy |
| 2010 | Justina a Julietta |
| 2002 | Justina aneb Prokletí ctnosti |
| 2008 | Zoloe a její dvě pomocnice neboli Několik týdnů života tří hezkých žen |
| 1991 | Julietta čili Slasti neřesti |
Kniha 120 dnů Sodomy je v
| Právě čtených | 41x |
| Přečtených | 994x |
| Čtenářské výzvě | 52x |
| Doporučených | 30x |
| Knihotéce | 506x |
| Chystám se číst | 318x |
| Chci si koupit | 68x |
| dalších seznamech | 9x |
. Ne nadarmo je po panu markýzi pojmenovaná sexuální úchylka- Sadismus.