Justina a Julietta

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dva slavné texty markýze de Sade, Justina, čili Prokletí ctnosti, a Julieta, čili Slasti neřesti, významným způsobem poznamenaly vývoj světové literatury až do jedenadvacátého století. Jejich české překlady jsou oproti originálům sice značně pozměněné, jejich vliv na českou literaturu však nebyl nijak meší. Obscénní a násilnické sexuální scény tak nejsou zdaleka jediným, co četba těchto textů může i dnešnímu čtenáři přinést......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24987/justina-a-julietta-24987.jpg 3.4170
Žánr:
Literatura světová, Romány, Erotika

Vydáno: , Levné knihy
Originální název:

La Nouvelle Justine ou les Malheurs de la vertu / Histoire de Juliette ou les Prospérités du vice, 1797


více info...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Justina a Julietta

Set123
20.12.2021

Obě knihy, jak Justinu, tak Juliettu jsem komentoval samostatně, takže pokud se chcete co na nich shledávám zajímavého separátně, jděte k jednotlivým knihám, zde se pokusím o jakési shrnutí.

Potřeba přečíst si podruhé Justinu a Juliettu vyvstala asi před měsícem, kdy jsem musel smutně a poníženě odložit knihu Dialektika osvícenství, protože na mne byla, přiznávám to velice potupeně, příliš složitá. Shledal jsem, že chci-li si onu knihu přečíst, musím si znovu, tentokráte s trochu jiným pohledem, přečíst Justinu a Juliettu a poprvé Iliadu, Odysseu a Kritiku čistého rozumu. Inu, první položka je hotova.

A jaké to bylo? Dosti zajímavé. Je zajímavé, že zatímco pohled na Justinu se nemusí měnit ať ji čtete individuálně, nebo kontextu Julietty, Julietta získává v kontextu Justiny mnohem zajímavější rozměry. Justina nastavuje filosofické postoje, které posléze přejímá Julietta a aplikuje je do dost nechutné praxe v pohledu druhé strany. Ano, Julietta je pouhá demonstrace, nemá hlubší obsah, zatímco Justina je opravdu více méně filosofickou statí, ale přeci jenom ta Julietta získává ve dvojici o něco více.

Oba příběhy jsou přirozeně vystaveny na opozicích, ale některé pasáže se vzájemně vysloveně zrcadlí, což je, myslím, zajímavé. V Justině, například, baron vysvětluje, že matkovražda není vlastně vůbec zločin, že za zločin by se dala ještě tak považovat otcovražda. V Juliettě naopak ministr Saint-Fond vysvětluje, že otcovražda není ani za mák zločinem. Oba muži argumentují totožně tím, že ad a) matka, ad b) otec pouze naplnili svůj chtíč a děti tedy nenesou povinnost vděčnosti. Toto naprosté odříznutí od rodinných hodnot je mimochodem podle mne další zajímavá ukázka extrémního osvícenství dané knihy.

Na této scéně je také možné demonstrovat gradaci knih. Zatímco Julietta v rámci sebe není schopna gradovat, protože její brutalita už v polovině dochází představitelných výšin, meziknižní srovnání působí zajímavěji. Jak v Justině, tak v Juliettě je rodič (v prvém případě matka, ve druhém otec) velice bohatý a jeho smrt zvýší příjmy dítěte, dále je rodič v obou případech nenáviděn za to, že se láskyplně snaží stát v cestě zhýralosti dítěte a přivést jej zpět na „dobrou“ cestu. Dále je v obou případech nástrojem vraždy jed a to sice nastražený na příkaz muže (dítěte) jednou z obou sester. Avšak, zatímco Justina svůj úděl odmítá, Julietta poslušně koná, zatímco matka pana de Bressac (stejně zavražděna, akorát přímo synem) zmírá mimo obraz a to nikterak explicitně, otec pana Saint-Fonda umírá na scéně, přičemž je v průběhu mučivého umírání vystaven, nyní mi promiňte, pohledu na to, jak jeho syn análně násilní svou dceru a sám totéž prožívá od svého přítele, načež syn, k samému otcovu sklonu, znásilňuje i trpícího otce. Zatímco Justina je za relativně „normální“ vraždu, kterou nadto ještě ani nespáchala potrestána a trpí, je Julietta za účast na takové akci jakou jsem právě popsal, bohatě odměněna. To myslím dobře nastiňuje kontrast knih a filosofické nuance, které se na jejich pozadí odehrávají, ač, jak jsem již naznačil, filosofické podtexty Justiny jsou mnohonásobně zajímavější.

Snad už jen dvě stručné poznámky. Tak zaprvé, je nutno ocenit zajímavé struktury textů a jejich naraci. Vypravěč v Justině je rámcován extradiegetickým, heterodiegetickým vypravěčem, prostředek příběhu je vyprávěn intradiegetický a homodiegetický – jedná se o samou Justinu. Julietta je na druhou stranu celou dobu vyprávěna pouze Juliettou samou – intradiegetickým a homodiegetickým vypravěčem. A tak podle mne není zcela jisté, které vyprávění je považovatelné za hlavní, zda to Juliettino, protože následně i Justina vypráví svůj příběh Juliettě, nebo Justinino kvůli formě.

A nakonec si ponechávám poněkud vedlejší otázku, zda je dobře, nebo špatně, to, že se de Sade příliš nevyučuje. Podle mne není v zásadě pochyb o tom, že se jedná po vysokou literaturu, která zanechala v historii mohutnou stopu (pohleďte na Dostojevského dílo, narážek na de Sada je tam hned několik a to se bavíme o jednom z největších spisovatelů všech dob), ale přes to nemyslím, že je to dílo pro středoškoláky, neřkuli pro žáky základek. Ne snad pro sexualitu obsahu, Juliettu ostatně v perverzi překoná každé druhé porno, kde se čím dál tím častěji vyskytují takové lahody jako je fisting se všemi následky, které to nese. Nene, o to nejde, problém podle mne leží na tom, že taková mladá osoba by v díle nic jiného neviděla a rozhodně by se nezabývala problematikou existence morálky.

Ashi
05.11.2021

Asi je něco špatně, když to se mnou nic nedělá :) Kniha mě bavila anaopak jsem se těšila, kdy se bude něco dít.
Líbí se mi pojetí ctnosti - co se stane, když se budete chovat dle všech pravidel a naopak pojetí neřesti, co se stane, když se budete chovat proti společenským pravidlům. Jak to jen odpovídá dnešku.


n.ezn.amy
10.06.2020

člověk by měl k literatuře, která je z 18. století přistupovat trochu s nadhledem a to i k tomuto dílu. Justýna a Jullieta jsou sestry, které jsou od sebe odloučeny a každá prožívá svůj život jinak. Ctnostná Justýna, která vždy věří v dobrotu a spravedlnost, je vždy za svou laskavost ztrestána a Jullieta, která život prožívá naplno, naopak využívá všech neřestných situací, ke svému prospěchu. Pokud by měl člověk brát za bernou minci, že taková byla tehdejší doba, tak byla vskutku hodně zvrácená. Ovšem je třeba zůstat nad věcí a brát tuto knihu jako klasické dílo určitým stylem poplatné své době

Ikkju
26.12.2019

Po knize jsem sáhl po shlédnutí filmu Quills, samotné čtení mi přišlo vtipné, kdybych chtěl zkusit nějakou nadsázku na obsah, snad bych to s lehkým úsměvem přirovnal k postoji k činnosti, buď jí děláte s láskou, nebo vás to štve, ale stejně to dělat musíte..

No dobře, uznávám že o filosofické vývody u téhle knížečky asi fakt nejde :)

Owain
16.07.2015

Oproti 120 dnům sodomy, krásný příběh =) Hlavně povídka s Justinou má i pár veselých příhod, nejen samé prasárny =) Mě se kniha líbila, jelikož jsem věděla do čeho jdu.

ziriant
08.01.2020

Vidím to asi tak, Justina se dá číst, Julietta už ne. Člověk má při čtení chuť občas tu Justinu profackovat (ne že by si toho neužila dost, že) a tak spíš pomýšlet na to, že si to vlastně zasloužila, jelikož holt za blbost se platí. Na druhou stranu, pokud si odmyslím její naivitu, mohla bych v tom spatřovat i sveřepost a pevnou vůli lidství nepoddat se neřesti a ať je tato zobrazována jako vítězná, tak i přesto svému štěstí navzdory neustále projevovat snahy o to žít v souladu s morálkou a se svým svědomím (s tím bych se dokázala ztotožnit). Dobře, tak Julietta by se dala.
Ale Justina - jednak mi tato druhá část knihy přijde naprosto mimo, druhak... fuj. Nevím, jak bych to jinak řekla. A to mám něco načteno a také 120 dnů sodomy jsem hodnotila výše. Možná proto, že tam byla perverze dovedená do takových krajností, že jeden žasl. A také to mělo svou logiku. Zde jsem logiku neviděla. Navíc nepůsobí dobře zcela odlišný styl vyprávění u obou typů příběhů, čekala bych také u Julietty trochu více děje. Navíc jedna věc je, že mi není po chuti námět, ale druhá (objektivnější a tudíž podstatnější), že to není dobře napsané. Věty chabé (chtělo by to buď více květnatosti nebo naopak více údernosti), opakující se slova bez fantazie a využití krás jazyka (to, že jde o porno, neznamená, že nemůžeme být vynalézaví, ba naopak, řekla bych), prostě z literárního hlediska docela nuda.

Amalberga
19.07.2019

Jedna hvězdička za Justinu, Julietta už na mě byla moc. Souhlasím s jiným komentářem, kniha je naprostý brak. Nevím, jestli je to překladem nebo i originál byl tak špatný. Zápletka byla vyloženě naivní, dialogy postav křečovité a neuvěřitelné. A opravdu netuším, v čem to měla Julietta lepší, sice měla peníze, ale zacházeli s ní stejně jako s Justinou. Zakončení Justinina příběhu bylo děsně kýčovité a nevěrohodné. Proč by jí měla Julietta vůbec pomáhat, když neměla vůbec žádné morální zásady a z toho činu nic neměla? Během čtení mi přišla spousta věcí nelogických, ale nechce se mi do nich zabředávat. Vůbec ale nechápu kladná hodnocení některých uživatelů. Kdyby byla kniha dobře napsaná, psychologie postav dobře vykreslená, tak by to možná nebyla jen přiblblá perverzní pohádka. P. S. Příběh Justiny mi trochu připomněl Nezvalovu Valerii a týden divů, zajímalo by mě, jestli tuto knihu Nezval náhodou nečetl.

eraserhead
20.04.2018

"Stud je hloupý předsudek. Záleží právě jen na zvyku. Příroda, jež stvořila muže i ženu nahé, nemůže žádat od nich, aby se proto styděli."
Markýz de Sade je jeden z mých oblíbených filosofů. Je obrovská škoda, že prvorepublikové překlady jeho díla (které jsou i dnes asi nejběžněji k mání), právě tuhle stránku De Sadova díla opomíjeli, obcházeli a orientovali se jen na pornografickou stránku. Podstatně tak autora i dílo samotné deformovali. JUSTINA, příběh o dívce, která měla prostě hrozný pech, ještě dost filosofických stop obsahuje. A ať už s autorovými názory a pohledy souhlasíte nebo ne, musí se jim nechat jistá logika a schopnost zaujmout a alespoň donutit zamyslet se nad vyslovovanými myšlenkami. JULIETTA je pak již spíše čistší pornografií, hodnotných myšlenek obsahuje méně. Zaujme ale jistě obsahová či formální až kontrastní rozdílnost obou děl. Justina utrpení přijímá nedobrovolně, Julietta jej rozdává a působí jako projev rozkoše. Ke cti díla budiž fakt, že i v dnešní době představitelného i nepředstavitelného internetového porna, kdy se během pár kliků dostanete k věcem a "prasárnám", které by vás v životě ani nenapadly, jak Justina tak i Julietta obsahují prvky a pasáže, které dokáží vzrušit a zaujmout. A to nemusíte být ani nějak vysazení či zaměření, prostě to jen dokáže strhnout. A možná to odhalí i nějaké ty vaše skryté stránky. V každém případě, obě díla jistě potěšila Salvadora Dalího. A já pro to mám pochopení.

1