Vladislav Vančura

Jeho čeština je pohlazením po duši.
Vždy se k jeho knihám budu rád vracet !!!
Jeho jedinečnou osobnost potvrzuje hrdinství na konci života.

Připomínka tohoto významného autora: http://www.h7o.cz/odkaz-vladislava-vancury/

Skvělý autor a vlastenec.

O svém muži napsala hezkou, i když samozřejmě době poplatnou knížku paní Vančurová:
http://www.databazeknih.cz/knihy/dvacet-sest-krasnych-let-155983

Jeho prozaické dílo je ovlivněno první světovou válkou, expresionismem, obsahuje celou řadu experimentů – hledá nové způsoby vyjádření. Pro jeho díla je typický specifický jazyk a sloh, který napodobuje větnou stavbu staré češtiny, usiluje o zvukomalbu. Vančurův jazyk je celkově bohatý.

V roce 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem.

Pro své jednoznačné postoje se brzy zapojil do odboje a byl sice okupanty popraven, pro svůj jedinečný jazyk a originální atmosféru je to však nesmrtelný autor srovnatelný s Karlem Čapkem či Michailem Bulgakovem. Nesuďte prosím jeho knihy příliš příkře, i když jim nerozumíte.

Ke čtení jeho knih jsem musela snad dospět, protože jsem se jej snažila už kdysi dávno číst ,jako povinnou literaturu ve škole, ale pokaždé jsem jeho knihy odložila. Až nyní jsem jeho knihy opět začala s pochopením číst. :)

Dnešní mladé generaci, a obvzláště těm následujícím, čím dál obtížněji čitelný autor, protože pěje chválu na náš jazyk. Někdy i jedna jediná jeho věta vydá za deset stránek.

Aby to bylo jasnější, řekněme, že když už dnes někdo čte, je to většinou brak (píchnu do vosího hnízda a označím zde všemi zbožňovaného Stephena Kinga, který je archetypem), lidi jsou prostě zvyklí na jednoduché věty, vyvarování se složitostem, klidně ať je to třeba pět set stran dlouhé, jen když to odsýpá a nenutí příliš zaměstnávat mozek. Vančura volí kratší rozsah, ale vyžaduje čtenářovo soustředění, protože co věta, to možnost ocitnout se v jiné situaci, co věta, to pocit. Někdy je obtížné se chytit jeho archaismů, jindy zas dlouho přemýšlíte, nad tím, co kdejaké slovo znamená, nebo co ve vás vyvolává - asi na to musí být nálada.

Bezmyšlenkovité braky jsou tu "žánrové" "z hlediska žánru" mistrovské kusy 90-95%, zatímco Markéta Lazarová je tu hodnocena jako podprůměrná kniha. Že někdo čte, to z něj ještě génia nedělá a Vančura, to je poezie v próze. Není snadné ho číst.